Systém Galileo sice pořádně nefunguje, ale Česku už stihl vydělat miliardu

Věci chytřetéma 5 min čtení

Už šestým rokem v Praze sídlí agentura GSA, která má na starosti řízení navigačního projektu Galileo. Za tu dobu její přítomnost Česku přinesla až miliardu korun i prestiž na mezinárodním politickém i ekonomickém poli. A to i přesto, že Galileo na plné spuštění stále čeká.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Už šestým rokem v Praze sídlí agentura GSA, která má na starosti řízení navigačního projektu Galileo. Za tu dobu její přítomnost Česku přinesla až miliardu korun i prestiž na mezinárodním politickém i ekonomickém poli. A to i přesto, že Galileo na plné spuštění stále čeká.

Navigační systémy a s nimi spojené technologie jsou čím dál důležitější. Navíc jejich význam ještě poroste, například v souvislosti s očekávaným nástupem chytrých automobilů. Z tohoto pohledu je navigační systém Galileo pro Evropskou unii klíčovou strategickou iniciativou.  Sídlo agentury GSA, která ho má na starosti, je od roku 2012 v Praze. Navigační systém funguje rok a půl, ale v plném nasazení ještě není. Finálně hotový by měl být v roce 2020.

Přesnější než GPS

Galileo je civilní navigační systém, který je evropskou obdobou americké GPS a ruského GLONASS. Čína pak vyvinula vlastní systém nazvaný BeiDou.

V plném provozu bude Galileo využívat třicet družic – sedmadvacet v ostrém nasazení a tři záložní. Většina už je přitom na oběžné dráze Země. Tvůrci systému plánují, že právě díky velkému počtu družic dokáže přesně určovat polohu, a to s přesností méně než jednoho metru. Systém by měl být kompatibilní s GPS, a dokonce by měl americkou technologii zastoupit v místech, kde její signál není k dispozici, což bude možné díky dobré úrovni signálu například v obydlených oblastech. Kromě toho odstraní evropskou závislost na cizích technologiích, která může být v určitých chvílích riziková. Na vlastní kůži to poznali třeba řidiči, kteří se pokoušeli jezdit podle úmyslně nepřesné GPS navigace během pražské návštěvy amerického prezidenta.

Související článek

Chytrý bagr či traktor sám vyplní výkaz práce. A ještě odhalí zloděje

Nízké platy ve stavebnictví nebo zemědělství si řidiči pracovních strojů často navyšují prostřednictvím melouchů. Náklady na spálenou naftu a opotřebení stroje často za miliony korun platí majitel firmy. Ten o podvodu zaměstnance možná tuší, ale nic mu nedokáže, když ho nechytí přímo při činu. Obrana přitom není příliš obtížná.

Stávající systémy se samozřejmě mohou doplňovat, což už dnes dokazují některá zařízení, která využívají signál obou systémů. Jak už bylo řečeno, hlavní využití najde Galileo s rozmachem autonomních vozidel v dopravě, zjednoduší ale i práci v jiných oborech, například ve stavebnictví.

Z blízkosti agentury těží české firmy

Tolik k technologickému přínosu. Přináší ale jediná evropská agentura sídlící v Čechách něco i české ekonomice? Podle ministerstva dopravy jsou výhody zřejmé – kromě vyšší prestiže pro Prahu a Česko z přítomnosti sídla GSA v pražských Holešovicích profituje i ekonomika. Do Prahy se totiž soustředí velké technologické firmy, které se na projektech agentury podílejí.  „Pro velké firmy bude permanentní kontakt s GSA velmi výhodný. Aby nemusely stále cestovat do Prahy, raději tu založí menší pobočku,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.

Související článek

Srini Gopalan: Digitalizace pomáhá úplně každému

Srini Gopalan vede evropskou divizi v Deutsche Telekom, tedy v nadnárodním koncernu, který mimo jiné provozuje síť T-Mobile. Na barcelonském veletrhu Mobile World Congress byl v jednom kole – stánek jeho společnosti byl vyhledávaným cílem návštěvníků, kteří si tu prohlíželi nejnovější domácí hračky, systémy pro chytrá města i záznam prvního videochatu z evropského letadla.

Přítomnost velké agentury je příležitostí i pro české firmy. Nejsou sice v zadávaných projektech nijak zvýhodněné, ale jsou blízko centra dění. Například do evropského programu Horizont 2020 se přihlásilo patnáct českých firem a výzkumných organizací. Skvělým příkladem je zapojení týmu z Agronomické fakulty brněnské Mendelovy univerzity do projektu, který má za úkol vývoj samořiditelné robotické technologie v zemědělství.

Češi v něm přišli s nápadem pravidelných kontrol ve velkých sklenících, v nichž mají autonomní vozítka odhalovat škůdce. „Zabýváme se vývojem autonomního robotického systému, který by měl pomoci s detekcí škodlivých látek při pěstování rajčat a jejich následnou likvidací. Konsorcium zahrnuje partnery z EU a skládá se z řady profesí od kybernetiků až po pěstitele rajčat,“ popsal projekt vedoucí týmu profesor Vojtěch Adam.

Přínos: 200 milionů ročně

Podle analýzy Úřadu vlády ČR v současnosti nalije GSA do české ekonomiky ročně více než 200 milionů korun. V následujících letech by tato částka navíc měla ještě mírně růst. Analýza také uvádí, že přítomnost instituce může mít pozitivní vliv na další, nepřímo napojené obory, jako je například grantová a vědecká činnost.

Statistiky Úřadu vlády ČR potvrzuje i sama agentura GSA, která už na konci roku 2016 uvedla, že do české ekonomiky přinesla 800 milionů korun. „Jde nejen o samotnou finanční částku, ale také o to, že firmy, které s námi spolupracují, získávají unikátní know-how, jež zvyšuje jejich konkurenceschopnost,“ vysvětlil výkonný ředitel agentury Carlo des Dorides.

Související článek

Česká cesta na Mars vede přes dílny

Před pár dny jsem se s úžasem díval na robotického psa, kterého vyvíjejí v hightech centru Boston Dynamics. Umí si otevřít dveře a nenechá se odradit, ani když mu otravující “lidský faktor” znepříjemňuje život  a snaží se mu v tom zabránit. Robotika, automatizace a algoritmizace výrobních procesů i fungování běžných domácností, to je nikoliv budoucnost, nýbrž hmatatelná a všude prosakující přítomnost.

„Přínosy GSA vznikající na základě koncentrace odborníků z velkých technologických firem pracujících na Galileu či EGNOSu (pozn. red.: EGNOS je předchůdce projektu Galileo) plynou i z konferenční a meetingové turistiky. Dále ze služeb, které GSA v Česku využívá, respektive z prostředků, které u nás dvě stovky stálých pracovníků a konzultantů GSA v Praze zanechají,“ přibližuje ekonomické výhody Rezková. Ministerstvo dopravy odhaduje, že finanční přínos sídla evropské agentury od roku 2012 je kolem jedné miliardy korun.

Bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti a digitální agendu Tomáš Prouza rovněž zmiňuje pozitivní vliv sídla agentury na českou ekonomiku. Kromě přímých a nepřímých ekonomických přínosů vyzdvihuje i politické aspekty. „Získání tak zajímavé agentury pro Českou republiku nám pomáhá i v dalších jednáních. Je to signál, že Praha se pohybuje mezi významnými evropskými městy,“ uvedl Prouza.

Budoucnost se zdá být nadějná

V budoucnu se očekává posílení aktivit GSA, a tím pádem i její silnější ekonomický dopad na českou ekonomiku. „V současnosti se na úrovni Evropské unie jedná o nové finanční perspektivě na roky 2021 až 2027, s čímž souvisí také nové uspořádání kosmických programů, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Zároveň se řeší i založení nových programů GOVSATCOM a SST. A právě v této souvislosti se hovoří o nové roli pro agenturu GSA. Nemůžeme sice předbíhat, nicméně už počáteční návrh Evropské komise znamená posílení kompetencí GSA, její větší význam, a tedy i nárůst ekonomických přínosů,“ dodává Rezková.

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama