Foto: iStockphoto

Chytré parkování v Praze na vlastní kůži: tři pokusy a nula

Města chytřekomentář 3 min čtení

Po Praze jezdím autem málo, mimo jiné kvůli problémům s parkováním. Ale občas se tomu člověk nevyhne. Když mě to nedávno potkalo, řekl jsem si, že aspoň zjistím, co v tomhle ohledu nabízí metropole uživatelům chytrých technologií. A nestačil jsem se divit.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Po Praze jezdím autem málo, mimo jiné kvůli problémům s parkováním. Ale občas se tomu člověk nevyhne. Když mě to nedávno potkalo, řekl jsem si, že aspoň zjistím, co v tomhle ohledu nabízí metropole uživatelům chytrých technologií. A nestačil jsem se divit.

Je devět ráno a já potřebuji zhruba půlhodinku stát někde kolem Vítězného náměstí v Dejvicích, kde jsou smíšené zóny, tedy s možností krátkodobého placeného parkování za slušné ceny. Nacházím šikovné místo přímo na Evropské kousek od náměstí a vytahuji telefon.

eParkomat

V poslední době jsem slyšel spoustu chvály na aplikaci eParkomat, tak se těším, že ji konečně vyzkouším. Instalace je bezproblémová, dalším krokem je registrace přes Facebook nebo vytvoření vlastního účtu. Pro urychlení volím první možnost, na displeji se roztáčí kolečko… a po chvíli mi systém hlásí, že nemám internetové připojení. Vzhledem k tomu, že během točení kolečka přišly dva pracovní maily a vzkaz od manželky, je to pozoruhodná informace.

Související článek

Chytré technologie pomáhají parkovat v Písku i Liberci

V českých městech už se přestává parkovat „naslepo“, kdy zkrátka vjedete do centra a doufáte, že co nejdřív najdete volné místo. Chytrá parkovací řešení učí řidiče stahovat aplikace, které jim řeknou, kde je volné místo, nebo dávají možnost platit za parkování on-line. Zdaleka to není záležitost jen Prahy a dalších krajských metropolí. Do chytrého parkování se pouští i okresní města.

No nic, zkusíme vytvořit účet. Zadávám kontaktní mail – a dozvídám se, že už je v systému registrovaný. Zvláštní, aplikaci jsem si poprvé otevřel před pár minutami. Dobrá, tak druhý mail. Také už ho někdo údajně používá. Ještě v poslední naději zkouším restart telefonu, ale opakuje se totéž. Tolik vychvalovaný eParkomat tedy zjevně nevyzkouším.

Virtuální parkovací hodiny

Nevadí, další aplikace má název Virtuální parkovací hodiny, pochází z dílny firmy Key Elements. Už jsem ji kdysi úspěšně používal, ale mám nový telefon, musím ji nainstalovat znovu. Tady registrace není zapotřebí, systém mě v pořádku najde podle GPS a přiřadí mě ke správnému číslu parkovací zóny – to vypadá dobře, říkám si. Uživatelské rozhraní je sice poněkud obstarožní, ale hlavně když to bude fungovat. Zadávám registrační značku auta, dobu parkování a číslo karty… a po pár vteřinách se dozvídám, že na kartě nemám dost prostředků na zaplacení (konkrétně 15 Kč). Trochu znepokojeně kontroluji stav účtu v bance – samozřejmě je možné, že mi konto přes noc vyluxovali hackeři a já jsem na mizině. Ale ne, vše je v pořádku, porucha zjevně není na mém přijímači.

Zaparkuju.cz

Možnost číslo 3: Zaparkuju.cz. Registrace přes Facebook probíhá bez problémů, pak se na displeji zobrazuje mapa Prahy s vyznačenými barevnými parkovacími zónami. Mou polohu sice aplikace nenajde tak přesně jako Virtuální parkovací hodiny, ale to je jedno, najdu se sám, klepnu do mapy a systém oznámí, na jaké zóně jsem a kolik to stojí za hodinu. Následuje stisk tlačítka Zaplatit – a aplikace padá. Již s poněkud uštěpačným komentářem ji zkouším rozchodit podruhé, bohužel se stejným výsledkem.

V tuto chvíli uběhlo od zaparkování cca 12 minut. Vyhlašuji porážku, odcházím k blízkému parkovacímu automatu a v uživatelsky nepříliš přívětivém systému kupuji papírek za okno auta.

Radost mi dělá už prostý fakt, že automat aspoň bere karty a já nemusím jít měnit peníze za drobné do blízkého obchodu. Elektronické parkování je přitom dnes úplně normální a v civilizovaném světě se o něj stará samotné město – člověk nemusí ani jezdit do Estonska, stačí Kolín (nikoli nad Rýnem). Ale v Praze potřebuje chytré parkování trochu víc času. 

Související článek

„Abyste mohl něco regulovat, musíte tomu rozumět“

Sedm let měl na starosti new business development v T-Mobile Česká republika, kde například rozjížděl mobilní platby, M2M služby a věnoval se dalším produktům a službám vyvíjeným s partnery. Před šesti lety se přesunul do Deutsche Telekom (DT) do Bonnu, kde se stejnými tématy zabýval v rámci celé Evropy. Od loňského podzimu si s sebou vzal internet věcí a big data do Detecon, dceřiné společnosti DT věnující se konzultačním službám (ano, modří již vědí: DEutsche TElekom CONsulting). V rámci toho se stará i o startupy. Ví, co přijde v nejbližší budoucnosti, a přemýšlí o té vzdálenější. Třeba o tom, co všechno je a není nutné regulovat. Zblízka vidí rozjezd chytrého města v Bonnu a říká, proč se ho povedlo rozjet za dva a půl roku. Vít Šoupal.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama