ilustrační foto: iStockphoto

Chytré úlové váhy udělají šťastnější včelaře i jejich včely

Věci chytřetéma 5 min čtení

Starat se správně o včelí úly a jejich obyvatele vyžaduje množství znalostí i času. Česká zemědělská univerzita se proto se společnostmi T-Mobile, IBM a dalšími technologickými firmami pustila do projektu, který má za cíl péči o včelstva výrazně zjednodušit. Využívá přitom internet věcí a síť Sigfox. Včelaři mohou na dálku sledovat, jak se jejich včelám daří. A to i v případě, že mají úly tam, kde není přístup k elektřině nebo internetu. Stačí čtyři tužkové baterie.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Starat se správně o včelí úly a jejich obyvatele vyžaduje množství znalostí i času. Česká zemědělská univerzita se proto se společnostmi T-Mobile, IBM a dalšími technologickými firmami pustila do projektu, který má za cíl péči o včelstva výrazně zjednodušit. Využívá přitom internet věcí a síť Sigfox. Včelaři mohou na dálku sledovat, jak se jejich včelám daří. A to i v případě, že mají úly tam, kde není přístup k elektřině nebo internetu. Stačí čtyři tužkové baterie.

Jedním z těch, kdo se do testování nového projektu zapojil, je i včelař a absolvent České zemědělské univerzity Martin Štoncner. Na úlech v Praze-Suchdole má umístěny dvě úlové váhy, které mají zabudovaný modul snímající informace z několika čidel. Díky tomu může několikrát denně kontrolovat, jestli je s úly a včelstvy vše v pořádku.

Související článek

Chytré zemědělství: Počítač místo vidlí

Dnešní zemědělci už nejsou chasníci v holínkách od hnoje. Vidle, motyky a další tradiční nářadí pomalu mizí. Čím dál častěji využívají počítače, samořiditelné traktory nebo IoT senzory. Díky nim vypěstují více, sníží spotřebu hnojiv i energie a ještě k tomu ochrání přírodu.

Chytré úlové váhy testuje rok a půl. „Cílem projektu je v co největší míře využít chytré technologie, což ve výsledku zejména začínajícím včelařům pomůže se správným načasováním a prováděním jednotlivých činností, spojených se včelařením. Občas se stává, že začínající včelaři poškodí včelstvo tím, že úl často otvírají a dění v něm vizuálně kontrolují. Pro včely to je ale velmi stresující. Když bude včelař používat chytré úlové váhy, toto nutkání mít nebude. Spokojenější bude on i samotné včely,“ říká Martin Štoncner.

Jak jste se k testování chytrých úlových vah dostal?

Při studiu na České zemědělské univerzitě jsem na popud agronoma školního statku začal pracovat na portálu, který by propojil včelaře a zemědělce. Tyto dvě skupiny by spolu měly komunikovat, ale moc se to nedělo. Vznikl tak portál vcelstva.czu.cz. Ve spolupráci s T-Mobile a IBM se také řešilo, jak stejný web využít pro propojení moderních technologií a včelařství. Portál jsme tedy rozšířili o program chytrých referenčních vah s názvem BeeTech, do kterého se mohli zapojit včelaři z různých míst Česka.

Tito včelaři, a to včetně vás, tedy začali používat chytré úlové váhy. Co takové váhy umí?

Kromě samotného vážení úlu sledují teplotu vně i uvnitř úlu. Díky senzorům je například možné měřit teplotu přímo v plodišti včel. Zaznamenává se i vlhkost a řešila se také možnost nahrávání zvuků, který včely vydávají, případně i zpracování fotografií z podložek včelstev, aby bylo možné zjistit spad roztočů.

Proč má smysl měřit vlhkost?

Upřímně to není údaj, který by měl nějakou zásadní praktickou využitelnost (pozn. red: hodí se i pro určení momentu, kdy je nejvhodnější vytáčení medu). Velmi užitečná je ale možnost snímat a pomocí sítě Sigfox přenášet informaci o teplotě plodiště, protože to je nejdůležitější část úlu. Pokud je v něm správná teplota, znamená to, že včelstvo ploduje a všechno je v pořádku. Jestliže ale teplota klesne, je dost pravděpodobné, že úl přišel o matku, tedy hlavního člena úlu. Je důležité, aby to včelař co nejdřív zjistil a mohl reagovat. Zatímco bez senzoru by to při pravidelné obhlídce včelínů zjistil třeba za týden dva, díky čidlům a přenosu dat to ví téměř okamžitě.

Kolik je v Česku včelařů, kteří používají chytré váhy?

Nyní mezi deseti až dvaceti. Jsou uvedeni na mapě Česka na už zmíněném portálu vcelstva.czu.cz, kde jsou také zveřejněny hodnoty, které díky chytrým váhám naměřili.

Na portálu jsou uvedeni i běžní včelaři, kteří mají možnost prezentovat vlastní produkty. Takže pokud někdo shání domácí med, stačí se podívat na web a hned víte, kde v okolí máte včelaře, který ho nabízí. Zároveň ale portál funguje i pro zemědělce, kteří jeho prostřednictvím mohou nahlašovat postřiky plodin. Ve chvíli, kdy to zemědělec udělá, včelaři z okolí o tom automaticky dostanou e-mail nebo SMS zprávu včetně doplňkové informace, jestli například není lepší včely na několik hodin v úlu zcela zavřít.

Související článek

Nosorožci pod dohledem internetu věcí

Co spojuje nosorožce, chytrá města, moderní logistiku nebo Průmysl 4.0? Přece internet věcí. Pro hlídání a ochranu extrémně ohrožených zvířat se v Africe využívá technologie, která nevyžaduje napájení a spolehlivě s nízkými náklady dokáže sledovat jejich pohyb na ploše přesahující 3500 km2.

K čemu je vlastně dobré úly vážit?

Pokud jde o pouze o váhu, hodí se to například pro správné rozpoznání času, kdy je vhodné med začít vytáčet. (Pozn. red: eventuálně pro informaci, zda mají včely přes zimu dostatek potravy.)

Včelař to jinak nepozná?

Zkušenější včelaři správný okamžik pro vytáčení medu poznají na základě zkušeností, protože ho mají podle situace v přírodě vysledovaný. Meziročně se správný okamžik příliš nemění. Například letos se ale vzhledem k tomu, že většina květin odkvetla až o tři týdny dřív, tyto návyky bohužel uplatnit moc nedaly. A to je přesně situace, kdy včelaři skvěle poslouží úlové váhy. Je to ale dobrý pomocník i při zimním krmení. V zimě podle váhy úlu včelař pozná, jak včelstvu klesají zásoby, aniž by k němu musel aktivně chodit. Na jaře pak může přikrmit, aby včelstvo zvládlo jarní rozvoj. A pokud jsou váhy doplněny o přenos naměřených dat, včelař se to všechno dozví bez toho, aniž by včely jakkoliv rušil.

Včelíny jsou často na odlehlých místech. Jak se řeší zdroj energie pro váhy a senzory a pro odesílání zaznamenaných dat?

Na všechno stačí čtyři tužkové baterie. Ve svých dvou úlech s referenčními váhami jsem je měnil za rok a půl jen dvakrát. Každý výrobce vah má ale nastavení udělané jinak, takže u některých modelů může baterie vydržet i roky. Nízká energetická náročnost je jedna z hlavních předností sítě Sigfox, která je speciálně určená pro provoz zařízení spojených s internetem věcí.

Související článek

Čidlo Růžová kačenka hlásí únik vody!

Je devět hodin ráno a na recepci operátora T-Mobile stojí dvacet studentů, kteří se jdou seznámit s internetem věcí. Právě začíná druhý den programu Big Step, v němž se seznamují s fungováním a know-how různých společností. Kromě T-Mobile jsou mezi nimi také Accenture či ČEZ.

Úspora energie ale nebyl jediný důvod volby sítě Sigfox…

Zkušenosti včelařů potvrzují, že když se v blízkosti úlů používá mobilní telefon, včelstva na to reagují negativně. Orientují se pomocí elektromagnetického pole Země a trvalý tok dat jim orientaci nějakým způsobem narušuje. Proto se zvolil přenos dat prostřednictvím sítě Sigfox, kdy se data odesílají jednorázově. Předpoklad, že síť Sigfox skutečně nenarušuje orientaci včel, se nám v průběhu testování potvrdil.

Na kolik úlové váhy vyjdou?

V závislosti na výrobci se cena pohybuje od pěti do patnácti tisíc korun pro jeden úl.

Úly se ale bohužel poměrně často kradou…

Můžete mít váhy, které jsou usazené do dřevěného boxu, aby co nejvíc opticky splývaly se samotným úlem. Jsou i firmy, které váhy pojaly designově, takže jsou hodně křiklavé. Ty ale můžete mít opravdu jen tam, kde je úl dostatečně zabezpečen před krádeží.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama