Zdroj: iStockphoto

Nosorožci pod dohledem internetu věcí

Firmy chytřerozhovor 4 min čtení

Co spojuje nosorožce, chytrá města, moderní logistiku nebo Průmysl 4.0? Přece internet věcí. Pro hlídání a ochranu extrémně ohrožených zvířat se v Africe využívá technologie, která nevyžaduje napájení a spolehlivě s nízkými náklady dokáže sledovat jejich pohyb na ploše přesahující 3500 km2.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Co spojuje nosorožce, chytrá města, moderní logistiku nebo Průmysl 4.0? Přece internet věcí. Pro hlídání a ochranu extrémně ohrožených zvířat se v Africe využívá technologie, která nevyžaduje napájení a spolehlivě s nízkými náklady dokáže sledovat jejich pohyb na ploše přesahující 3500 km2.

Do ochrany nosorožců v Africe přinesla nový podnět nadace Sigfox Foundation. Tlustokožci na sobě mají senzory, které jsou napojené na speciální síť internetu věcí. Třikrát denně vyšlou signál s jejich polohou. Zprávu přijme některá ze tří stanic, a pak ji bezpečně, přes satelit Eutelesat, posílá místním týmům ochranářů. O projektu jsme hovořili s ředitelkou Sigfox Foundation Marion Moreau.

Proč jste se zaměřili zrovna na nosorožce?

Nosorožci jsou extrémně ohrožený druh. Náš zakladatel, Christophe Fourtet, se o ně dlouhodobě zajímá. Již před nějakou dobou měl naplánovaný projekt na jejich ochranu, ale neměl čas dotáhnout celou věc do konce, protože právě tehdy tvořil společnost Sigfox. V roce 2016 Christopher a jeho partner Ludovic Le Moan konečně založili nadaci Sigfox Foundation a původní projekt pod názvem Now Rhinos Speak oživili. Spolupracujeme na něm s další organizací Lowveld Rhino Trust in Africa, která má dlouholeté zkušenosti přímo z Afriky.

Jaké výhody takové hlídání nosorožců přináší?

Africké vlády i nejrůznější neziskovky se nosorožce samozřejmě snažily chránit už dříve, ale nebylo to příliš efektivní. Monitoring s GPS trackery pro běžné mobilní sítě byl těžkopádný. Přístroje jsou velké, drahé, rychle se vybíjejí a nosorožci je špatně snášeli. Navíc přenos informací nebyly zabezpečený. To se mohlo obrátit proti ochráncům, protože pytláci měli možnost snadno se dozvědět, kde mají nosorožce hledat. Naše technologie ale GSM signál vůbec nepotřebuje. Mohli jsme tak vyvinout úplně nové sledovací GPS jednotky, dost malé na to, abychom je mohli nosorožcům instalovat přímo do jejich rohů. Zatím se jedná jen o prototypy, ale už teď je jasné, že v provozu vydrží bez dobíjení jeden až tři roky, tedy výrazně déle, než starší typy trackerů. A také jsou dvacetkrát levnější – jedna jednotka stojí jen 50 dolarů.

Kde projekt v současnosti probíhá a kolik zvířat tímhle způsobem chráníte?

Kvůli bezpečnosti nemůžeme uvádět přesné lokality, protože pytláci dělají, co mohou, aby se k nosorožcům dostali. Takže řeknu jen to, že jde o jih Afriky. Původně jsme trackery vybavili dvacet černých a bílých nosorožců, z nich deset pořád vysílá signály.

Máte už nějaké konkrétní výsledky? Je z nich poznat, že jste zvolili správné vybavení, nebo budete ještě něco měnit?

Díky prototypům máme k dispozici dostatečné množství informací k vyhodnocení počáteční fáze projektu. Dokážeme sledovat nosorožce na vzdálenost padesáti kilometrů, což nám v tuhle chvíli stačí. Ještě musíme vylepšit sledovací jednotku – hlavně je důležité, aby lépe odolávala vlhkosti. A pracujeme také na lepším využití baterie. Najali jsme firmu, která se na tento typ zařízení specializuje, takže doufáme, že to přinese výsledky.

Čidla, kterými Sigfox kontroluje pohyb nosorožců -

Ochrana afrických nosorožců je v současné době velké téma, o vašem projektu se přitom mnoho neví. To je záměr?

Ve skutečnosti ano. O nosorožce se v poslední době stará spousta neziskovek a mnohé z nich jsou po mediální stránce hodně otevřené. Jenže pozornost médií přitahuje pytláky a často také dochází ke zkreslení informací. Nechceme být příliš známí, ale ze všech sil pomáhat africkým komunitám a samozřejmě zvířatům. První výsledky nasvědčují, že se nám to daří.

Jak se k projektu stavějí místní obyvatelé? Jsou rádi, že jim někdo zvenčí pomáhá nosorožce chránit, nebo to vnímají jako hrozbu, že sami přijdou o práci?

Místní ochránci nosorožců nás stoprocentně podporují. A naše spolupráce přináší výhody oběma stranám. My jim nabízíme technologii, která funguje lépe než cokoli, co se dosud v téhle oblasti používalo. Oni jsou zase experti na nosorožce, vědí o nich všechno. Díky našemu monitoringu zjistí, kam a jak rychle se nosorožci pohybují, a z toho dokážou odvodit, co zvířata budou dělat dál.

Přináší projekt i jiné výsledky, než jen ochranu nosorožců před pytláky?

Náš prvotní cíl se původně týkal jen ochrany zvířat, ale postupně se ukázalo, že průběžný sběr dat má velkou cenu i pro přírodovědce zabývající se etologií nosorožců. Zjistili například, že se někteří ze sledovaných nosorožců pohybují jiným způsobem, než se vědci domnívali, že za den urazí podstatně větší vzdálenost nebo se častěji vrací na určitá místa.


Podívejte se na práci týmu přímo v Africe:

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama