ilustrační foto: iStockphoto

Chytré hračky, které tiše naslouchají

Domov chytřekomentář 2 min čtení

„Moudrý je ten, kdo druhým naslouchá“, říká jedno staré přísloví a druhé dodává: „Mluviti stříbro a mlčeti zlato“. Asi se ptáte, jak tato dvě přísloví souvisí s Internetem věcí? Možná víc, než si na první pohled uvědomujeme.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

„Moudrý je ten, kdo druhým naslouchá“, říká jedno staré přísloví a druhé dodává: „Mluviti stříbro a mlčeti zlato“. Asi se ptáte, jak tato dvě přísloví souvisí s Internetem věcí? Možná víc, než si na první pohled uvědomujeme.

Když se před třemi roky objevily první chytré, na internet připojené hračky, vyvolalo to vlnu zájmu. Propojení hračky s internetem umožňuje přizpůsobit hračku pro dítě ať už co se týká jeho věku, povahy či jiných vlastností. Hračka může s dítětem postupně růst nebo naopak může pomáhat dítěti zvládat výzvy odpovídající jeho věku.

Představte si třeba miminko – chlapečka, který se může od svého zeleného dinosaura učit nejdřív vyslovovat názvy věcí okolo sebe a postupně si s ním už v pokročilejším věku vylepšovat svou výslovnost či se učit jiný jazyk. Holčička zase může mít rázem ze své Barbie „opravdovou“ kamarádku, která ji nejen bude dávat užitečné rady, ale i naslouchat jejím trablům a starostem.

Související článek

Česká hračkářství plyšáky CloudPet nestáhnou, bezpečnost digitálních hraček nikdo neřeší

Obří internetové obchody eBay a Amazon minulý týden oznámily stažení chytrých plyšáků CloudPets  z prodeje. Hračky totiž nahrávají zvuky v domácnosti a posílají je do cloudu, který není dostatečně zabezpečený. Není tak vyloučeno, že vás jejich prostřednictvím bude nějaký „šikula“ špehovat. České obchody ale mají na bezpečí svých zákazníků evidentně jiná měřítka: hračky v nich lze stále koupit a jejich stažení od zákazníků neplánují. Naštěstí alespoň prohlašují, že uznají případnou reklamaci. Navíc se ukazuje, že bezpečnost hraček z hlediska digitální bezpečnosti u nás vlastně nikdo nezkoumá. 

Jak vlastně takové chytré hračky fungují? Zjednodušeně řečeno, část úkonů a reakcí je uchovávána a prováděná v paměti hračky a část chytrosti je pak na serveru provozovatele hračky. Principem chytrých hraček je právě přenos dat ze sensorů hračky na vzdálený server tj. do cloudu. Data jsou následně zpracována prostřednictvím připravených algoritmu či kognitivní analýzy a následné úpravy chování hračky jsou přenesené zpět ze server do paměti hračky. Hračky zároveň často využívají internet pro hledání odpovědí na otázky dětí.

Vraťme se ale k úvodu tohoto příspěvku a příslovím o naslouchání a doplňme je o citát Solóna: „Nauč se poslouchat, budeš umět vládnout“, který celkem přesně vyjadřuje úskalí chytrých hraček. Jestliže naslouchá pouze hračka je vše v pořádku, ale co když naslouchá i někdo jiný? Asi by se vám nelíbilo, kdyby tajemství vašich dětí, která často neřeknou ani vám, odposlouchával někdo jiný. A kdyby navíc naslouchající převzal nad hračkou kontrolu, mohl by začít vaše dítě manipulovat.

Na podobné riziko reagovala již před rokem německá Bundesnetzagentr, když zakázala prodej panenky distribuované pod názvem My Friend Cayla. Kamarádka Cayla byla vybavena jak kamerou, tak mikrofony. Zásadní problém byl v přenosu dat mezi hračkou a mobilním telefonem, s nímž byla spárována. Bluetooth připojení nebylo nijak zabezpečené, takže data mohla být odposlechnuta třetí stranou. Podobně již před dvěma roky stáhla z prodeje svou Hello Barbie firma Mattel, když se bezpečnostním expertům podařilo hacknout její WiFi komunikací.

Související článek

Neříkejte hračkám svá tajemství. Prozradí je

Chytrá elektronika už dávno není výsadou geeků nebo IT odvětví. Poměrně rychle se zabydluje například v dětských pokojíčcích. Jenže s sebou možná přivádí i někoho dalšího. Prvním viníkem a zároveň obětí se stala panenka Barbie od Mattela, na kterou mnozí hledí jako na špionku nebo rovnou zloděje. Jenže to byl teprve začátek. Firmy chrlí hračky, které jsou schopné zajistit kvalitní obrázek o dítěti i dalších členech rodiny a díky kterým se může do vaší domácnosti podívat někdo úplně cizí.

Tyto dva příklady dobře demonstruje jednu ze slabin Internetu věcí (IoT) a to oblast bezpečnosti. Výrobci často nemyslí na to, že by měl někdo o data resp. informace, které hračky sbírají, zájem. Právě přenos dat mezi senzory a zařízeními výrobci často podceňují a je jedním z nejslabších míst v celém IoT řetězci.

Takže příště, až budete kupovat dítěti chytrou hračku, zajímejte se rozhodně o to, jak je tato hračka zabezpečena. A nebo raději dítěti kupte křídy a míč a nechte ho si hrát venku s kamarády. Chytrá elektronická hračka opravdového kamaráda totiž stejně nenahradí.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama