redakce

Jaké město je v Česku nejchytřejší? Plzeň, Brno nebo Praha?

Města chytřetéma 7 a více min čtení

„Jste první zastupitel, se kterým za ty dva dny mluvím. A to tu vlastně ještě nejste za obec…“ Tento povzdech jednoho z vystavovatelů na konferenci Urbis Smart City Fair ilustruje stav českých chytrých měst. Přitom už za pár měsíců jsou obecní volby a tato brněnská akce byla znamenitým místem pro inspiraci, jak chytrou obec dělat dobře, ale i jakým cestám se raději vyhnout.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

„Jste první zastupitel, se kterým za ty dva dny mluvím. A to tu vlastně ještě nejste za obec…“ Tento povzdech jednoho z vystavovatelů na konferenci Urbis Smart City Fair ilustruje stav českých chytrých měst. Přitom už za pár měsíců jsou obecní volby a tato brněnská akce byla znamenitým místem pro inspiraci, jak chytrou obec dělat dobře, ale i jakým cestám se raději vyhnout.

Akce Urbis Smart City Fair 2018, která na dva dny zabrala jeden z pavilonů brněnského výstaviště, kombinovala mezinárodní konferenci a výstavu. Jejím těžištěm bylo jednoznačně velké pódium, kde se střídali zástupci českých i evropských měst a do detailů rozebírali, jak to udělat, aby město bylo chytré. Halu kromě toho naplnily stánky, v nichž se představovali různá města či regiony nebo dodavatelé chytrých řešení. Zatímco vchod do pavilonu obléhaly elektromobily Tesla, elektrické multikáry a jiná vozítka, uvnitř se nabízely senzory, aplikace i různé koncepce městského osvětlení s LED.

Chytrá technologie je jen prostředek k dobrému životu

Pro skutečně chytré město je ale technologie jen prostředek. Cílem je spokojený občan, který ve městě žije dobrý život. K takovému cíli vedou různé cesty s některými společnými prvky. Například dlouhodobá vize, které se dá držet déle než jedno volební období. Větší šanci na úspěch mají města, která dbají na transparentnost a nebojí se investovat do zveřejnění dat. Častou cestou je i volba pilotního prostoru pro testování a zavádění chytrých přístupů. Obvykle se využívá nově budovaná čtvrť nebo část, která potřebují oživit. A nic se neobejde bez schopných lidí – úplně nejvíc dokážou města, kde mají štěstí na aktivního koordinátora s dostatečnou rozhodovací pravomocí, který umí nápady prosadit a motivovat k jejich uvedení do praxe.

Například hostitelské Brno má již schválenou vizi rozvoje do roku 2050, která je zpracovaná ve spolupráci s občany. Před měsícem město zprovoznilo datový portál a jako klíčový vnímá projekt nazvaný BrnoiD, jenž zpřístupní co nejvíc městských služeb občanovi on-line prostřednictvím jednoho elektronického účtu. V současné době slouží pro MHD, placení poplatků za odpady a nabízí možnost podílet se na participativní části rozpočtu města.

Chytré Brno má chytrou aplikaci

Typickou chytrou aplikací je Brňáci pro Brno, který zaznamenává hlášení o nedostatcích na chodnících a silnicích ve městě. Brno je také spolu s dalšími pěti evropskými městy zapojeno do projektu Ruggedised financovaného z evropského programu Horizon2020. A právě díky této podpoře vzniká živá laboratoř chytrého města v lokalitách výstaviště a Špitálka.

Projekt Brno iD obyvatelům moravské metropole nabízí možnost vyřídit si jízdenku na MHD bez běhání po úřadech. Zdroj: archiv redakce -

V souvislosti s Brnem je určitě dobré zmínit práci nového Oddělení dat, analýz a evaluací. Výsledky jeho práce se dají sledovat on-line na zmíněném datovém portálu. Osobně mě nejvíc zaujalo povídání o tom, jak v Brně analyzovali anonymizovaná data od společnosti T-Mobile a mimo jiné zjistili, že městem denně krouží 15 tisíc aut, která v podstatě nezastavují. Když jsem se ptala, jak se daří přesvědčovat jednotlivé odbory, aby připravily data pro zveřejnění, dozvěděla jsem se ono známé: „Je to o lidech.“ Pro pracovníky magistrátu je příprava datových podkladů ke zveřejnění totiž práce navíc. Ale jsou odbory, které data uvolnily a pomohly ke vzniku aplikací oblíbených nejen u obyvatel Brna. A taková odezva je tou nejlepší motivací i pro ostatní.

Související článek

Pražské metro cestujícím poví, v kterém vagónu se nebudou mačkat

Znáte to – za chvíli přijede metro a vy řešíte, v kterém vagónu asi tak bude nejméně lidí. Jednak proto, že si rychle a bez čekání sednete. Ale taky proto, že vám v tlačenici nikdo nebude funět za krk a při rozjezdu nebo brzdění vám nepošlape boty. Pravidelní cestující to dokážou odhadnout, ale díky chytrému řešení to jde předem zjistit naprosto přesně. Jak je který vagón plný, pak cestujícím ve stanici ještě jeho příjezdem prozradí LED pásky v podlaze. A brzy to řeknou i cestujícím v Praze.

Plzeň prý byla smart dřív, než to bylo v módě

O Plzni jsme se v Brně mohli dozvědět, že byla smart dávno před tím, než to bylo v módě, protože na západě Čech chytře užívali technologie ku prospěchu města dávno před příchodem „smart city“. I Plzeň tak nabízí část městských dat k dalšímu zpracování na webu opendata.plzen.eu. Funguje zde portál i pro hlášení závad a problémů vtipně nazvaný Plznito. Ve srovnání s tím brněnským je na něm sympatické to, že zaznamenává všechny problémy, ne jen děravé komunikace. Na druhou stranu ale není k dispozici jako aplikace pro mobil. Líbila se mi také plzeňská podpora vzdělávání a výzkumu – do vesmíru se již brzy chystá malinká plzeňská družice plná studentských projektů. A s univerzitou město spolupracuje na projektu pro dálkové odečty vodoměrů.

Zástupci Plzně se pochlubili portálem Plznito, který lidem slouží pro hlášení různých závad a problémů. Zdroj: archiv redakce -

V Plzni se na návrhu chytrých řešení podílejí jednotlivé magistrátní odbory. Profesní odborné skupiny projekty popisují formou jednotných projektových záměrů, aby byly porovnatelné a dalo se mezi nimi vybírat. Když jsme se zástupcem města Erichem Benešem mluvili, kladl důraz na udržitelné životní prostředí a kvalitu života obecně. Plzeň je údajně energeticky soběstačná díky energii ze Škodovky a spalovny odpadu. Je zpracovaná studie, jak se ve které lokalitě dá hospodařit s vodou, a přemýšlí se, jak ji udržet v městské krajině. A podobně jako v případě Brna, i tady platí, že otvírat data a být chytrý je trochu práce navíc a základem je motivace a víra ve výsledek. „Málokterý ten projekt se zaplatí, klíčové ale je, že přináší zvýšení kvality života,“ uvedl Erich Beneš.

Související článek

Praha vlastního člověka neposlala

V představení chytré Prahy zaznělo hned úvodem důrazné „nejsou to jen lavičky s Wi-Fi”. Město tak připravuje celkem 9 strategických projektů a asi 40 doprovodných. „Děláme to, co vyžaduje odvahu,“ tvrdil zástupce městské společnosti Operátor ICT, která má chytrost Prahy na starosti. „A máme smůlu, že s sebou neseme tíhu projektů, kam již dříve město investovalo a nedopadlo to dobře. Příkladem je OpenCard nebo Praha bezdrátová,“ dodal s tím, že nyní je zpracována vize do roku 2030.

Praha si nese tíhu neúspěšných projektů z minula. Aktuálně se ale soustředí na spuštění městského datového portálu. Zdroj: archiv redakce -

Jedním z klíčových projektů zastřešených přímo společností Operátor ICT je městský datový portál. Ten by měl být spuštěn během května, tak uvidíme. Město také přijímá podněty od občanů, a pokud jsou proveditelné, podílí se na nich. Příkladem může být chatbot, na kterého narazíte na webu karty Lítačka. Většina pražských projektů je nyní ve fázi příprav nebo zahájení realizace, a tak si na výsledky musíme ještě počkat. Těžko soudit podle jedné prezentace, ale z Brna a Plzně čišela energie a přesvědčení, o kterém si Praha zatím může nechat zdát. Konec konců, obě menší města zastupovali přímo členové městské rady, kteří jsou v pravidelném kontaktu s primátorem a podílí se na řízení města, zatímco za Prahu hovořil zástupce společnosti Operátor ICT.

Kde je zájem zastupitelů?

Kromě zářivých plánů a hotových projektů jsou tu i stinná zákoutí chytrých měst odhalovaná mezi příspěvky u stolků s kávou a v diskusích mezi stánky. Tak například povzdech zástupce technických služeb, že by už možná nějaké lampy s LED světly měli, kdyby se jim je podařilo vysoutěžit. Nebo skepse specialisty na veřejné osvětlení: „Víte, tyhlety chytrý světla… Lampa má především dobře svítit a vydržet třeba 15 let, víme? A na to často ti senzoroví šílenci zapomínají. Připomíná mi to devadesátá léta, kdy elektrikáři začali programovat a teď jim na oplátku programátoři navrhují lampy.“

Související článek

Obecní rozpočet na internetu zadarmo a na pár kliknutí!

Rozbité chodníky a málo peněz na podporu kulturních akcí nebo sportovních týmů. Realita v mnoha obcích. A když se občan zeptá, kde je problém, dozví se, že není dost peněz. Přitom vedení města si nedávno pořídilo nového služebního superba. Tak kde ty peníze jsou? A kam skutečně mizí? Stačí pohled do rozklikávacího rozpočtu. Často je to ale nepřehledná změť odkazů a záložek. Platforma CityVizor dokazuje, že to jde i jinak.

Vystavovatelé také mnohdy čekali na zájemce z řad zastupitelů obcí. „Víte co, napište, že to města nezajímá. Vždyť vy jste první zastupitel, se kterým za ty dva dny mluvím, a to jste sem ještě nepřijela jménem své obce,“ povzdechl si jeden z dodavatelů senzorických řešení.

Neviděla bych to ale tak černě, já jsem zastupitelů a odpovědných městských činitelů potkala víc, viděla jsem i pracovníky ministerstev, ale znovu se to obloukem vrací k banálnímu „je to o lidech“. Kde lidé jsou, tam se plánuje a pracuje a výsledky začínají být vidět – příkladem jsou právě Plzeň a Brno. Tak doufejme, že se časem přidají i další.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama