Zdroj: iStockphoto

Singapur – nejchytřejší asijské město na soukromí nehraje

Města chytřetéma 7 a více min čtení

Na záda tu dýchá ta pravá Asie – ze starých uliček vane vůně pouličních jídelen a santalu doplněná o pach temných zadních dvorků a šustění krysích nožiček. Na druhou stranu z vodovodních kohoutků všude teče pitná voda, není žádná věda najít čistou toaletu, na každém rohu září státní Wi-Fi a všude se bez problémů domluvíte anglicky. Vítejte v Singapuru, druhém nejchytřejším městě světa.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Na záda tu dýchá ta pravá Asie – ze starých uliček vane vůně pouličních jídelen a santalu doplněná o pach temných zadních dvorků a šustění krysích nožiček. Na druhou stranu z vodovodních kohoutků všude teče pitná voda, není žádná věda najít čistou toaletu, na každém rohu září státní Wi-Fi a všude se bez problémů domluvíte anglicky. Vítejte v Singapuru, druhém nejchytřejším městě světa.

Kodaň, Singapur, Stockholm, pak dlouhá řada velkých měst a teprve na dvaasedmdesáté příčce Praha. Tak vypadá Smart City Index 2017, který poměřuje „chytrost“ měst na celém světě. Do Singapuru jsme se zajeli podívat, abychom viděli, v čem jeho smart kouzlo spočívá. Část zážitků už jsme přinesli v prvním dílu singapurského poznávání naší spolupracovnice Lenky Koskové Třískové. Druhým dílem její reportáž uzavíráme.

Město senzorů

V Singapuru milují senzory. Město je jimi prošpikované, najdete je doslova na každém rohu, na lampě v parku, na sloupu veřejného osvětlení… Jen pro rok 2016 vláda plánovala kvůli zajištění bezpečnosti osadit desítky tisíc kamer a od té doby určitě přibyly tisíce dalších. Kamery ale nejsou jediné senzory, na které ve městě narazíte. Jsou tu také senzory GPS na autobusech, senzory sledující provoz na semaforech, senzory monitorující kvalitu ovzduší nebo vlhkost a teplotu vzduchu. Součástí startu vládního projektu Smart Nation bylo i umístění tisícovky senzorů, jež kromě dopravy monitorují i pohyb lidí a jejich chování. Získaná data jsou dostupná úřadům a proudí i do systémů umělé inteligence. Díky tomu se tak dají regulovat dopravní zácpy a lze tím předcházet i dopravním nehodám. Město se rovněž může lépe bránit proti teroristickým útokům a také, což nelze přejít bez zamyšlení, samozřejmě dokonale monitoruje své občany.

Úředník ví, jestli jste upadli v koupelně

Chytré koncepty v Singapuru zkrátka se soukromím moc nepočítají, ale zato přihrávají městu zákazů. Nyní se například vyvíjejí senzory, které detekují, že kouříte v nekuřácké zóně. To ale pořád není všechno. Vláda se podílí i na senzorech, které hlídají konkrétní jednotlivce. Proč? Populace zvolna stárne a mnoho starých lidí žije osaměle. Takže vznikají senzory detekující pád v koupelně nebo náhlé bezvědomí. Už se používají v pilotních projektech.

A protože Singapurci rozhodně nejsou troškaři, síť senzorů je doplněna o takzvané Virtuální město. Spočívá v tom, že vláda připravuje trojrozměrný model celého ostrova se spoustou funkcí, který by měl být hotový do konce tohoto roku. Viděla jsem jeho části a už to bylo impozantní – desku obřího stolu tvoří dotykový displej, kde si vyberete libovolnou budovu a zobrazíte informace o její energetické spotřebě, spotřebě vody a řadu dalších informací. Působivé a děsivé zároveň.

V takovém modelu je možné například plánovat rozmístění přípojných bodů libovolné datové sítě nebo modelovat pohyb chodců a vymýšlet, kam ideálně přidat zeleň, chodníky nebo stříšky na mosty nad dálnicí. Lze v něm také simulovat pohyb davu při evakuaci určité oblasti města z jakéhokoliv důvodu, což je vzhledem k obrovské hustotě obyvatel i zástavby pro Singapur poměrně zásadní přínos.

Státní zaměstnanci musí umět s daty pracovat

Je jasné, že rozvoj chytrých řešení předpokládá chytré vedení města. „Občany nezajímá, která část exekutivy nabízí jednotlivé služby. Občan potřebuje vše pohromadě. Potřebuje řešení postavené na přístupu Single Sing-On (pozn. red.: uživatel se pomocí jednoho přihlášení ověří a ostatními aplikacemi je považován jako důvěryhodný). Potřebuje, aby například v okamžiku narození dítěte vznikl jeden záznam, jeden přístup a s ním se čerpaly služby, které stát dítěti a rodičům nabízí. A přesně o tohle musíme usilovat,” uvedl v projevu na výstavě IoT Asia 2018 Vivian Balakrishnan, ministr zahraničí a ministr pověřený řízením iniciativy Smart Nation. Stejný ministr o rok dříve ve své řeči vysvětloval, že klíčem k úspěchu je vzdělání, a proto vláda bude investovat do školení státních zaměstnanců, aby s daty ze senzorů dokázali pracovat. Zároveň ale nezapomněl upozornit na nebezpečí, které reálně hrozí. „Při vytváření platformy pro senzory musíme dát velký pozor na to, abychom se neuvázali jedné technologii či jednomu výrobci. Je potřeba se zaměřit na otevřené formáty a otevřené technologie,“ varoval Balakrishnan.

Příběh vody

Spotřeba vody je v Singapuru vysoká a zdroje ostrova ji rozhodně nepokrývají. V minulosti bylo město výrazně odkázáno na vnější zdroje, například na vodovodní potrubí vedené z Malajsie. I tady proto hledá chytrá řešení. Příkladem je vládní stránka, která občanům ukazuje, jak je to s vodou nyní a jak to bude v budoucnu. To ale samozřejmě nestačí. Aby Singapurci dosáhli maximální soběstačnosti a udrželi si v této oblasti současnou kvalitu života, snaží se zadržet veškerou dešťovou vodu v nádržích. I slavná Marina Bay je jedna obří zásobárna pitné vody. Využívá se i recyklace použité vody – recyklovaná voda ze speciálních recyklačních továren (první se postavila už v roce 2001) se označuje jako NEWater. Získává se díky mikrofiltraci, reverzní osmóze a finální dezinfekci ultrafialovým zářením. Po smíchání s dešťovou vodou pak slouží v průmyslu a v zemědělství, kam putuje speciálním potrubím.

Související článek

NEWater naplňuje standardy WHO pro pitnou vodu a v roce 2060 v Singapuru ponese více než polovina pitné vody právě toto označení. Dalším zdrojem vody je odsolená mořská voda (první továrny byly spuštěny v roce 2003) a část pitné vody se stále dopravuje potrubím z Malajsie. Při exkurzi po městě nám průvodce říkal, že právě problémy s určením ceny ze strany Malajsie vedly k tomu, proč vláda do vodních projektů investuje s cílem zajistit městskému státu soběstačnost.

Investice a podpora

„Ni kuve, pane Čupeua, ni kuve zadaumo nehuabe,“ říkal už čert v pohádce Jana Wericha. Kolik se chystá Singapur investovat v souvislosti s vědou a výzkumem? Podle plánu RIE2020 to od roku 2016 do roku 2020 bude celkem 790 miliard Kč. A to je částka skoro srovnatelná s celkovou investicí, kterou na trojnásobné období (2018 – 2030) jako potřebnou uvádí Národní investiční strategie pro ČR, která hovoří o částce 856 miliard Kč. Z toho pouze 87 miliard česká vláda označuje jako dostupné zdroje. Singapur se o dostupnosti zdrojů ve svých plánech nezmiňuje. Kdybychom chtěli srovnávat výši investic na počet obyvatel, Singapurců je oproti počtu obyvatel Česka asi polovina – 5,5 milionu.

Je třeba si ale přiznat, že ve srovnání s ČR je na tom Singapure dobře, protože je malý, studenti tudíž jezdí do školy metrem nebo autobusem, a tak místní vláda nemusí snižovat rozpočty vědy a výzkumu kvůli zlevňování vlakové dopravy.

Kapské město jako varování

Právě schopnost plánovat a uvést naplánovaná řešení do života dělají ze Singapuru to, čím je – chytré město s vysokou kvalitou života. Varovným příkladem může být příběh Kapského Města, které podobně jako Singapur už od 90. let minulého století čelí stejnému problému – nedostatku vody. Její množství v zásobních nádržích Kapského Města pořád klesá a nejméně už patnáct let se ví, že je potřeba zajistit náhradní zdroje. Jenže v Kapském Městě se výstavba odsolovacích zařízení zdržela a recyklace se nerozběhla vůbec. Výsledkem je situace, kdy je denní spotřeba vody omezena na 50 litrů na osobu, občané jsou vyzýváni, ať nesplachují záchody a sprchují se jen 90 sekund. Je nemyslitelné, aby situace v Singapuru došla tak daleko.

Návštěva byla vlastně šok

Upřímně řečeno, svým způsobem byla návštěva Singapuru šok. Schopnost formulovat vizi, plánovat a dotáhnout ji do konce je tady neuvěřitelná. Vláda, která ví, že je důležité investovat do vědy a vzdělání a také to dělá, je něčím záviděníhodným. „Potřebujeme více zeleně? Postavíme vertikální zahrady!“ A jsou tu Super Trees. „Potřebujeme nádrž na pitnou vodu? Tak proč do ní neumístit také zpívající fontánu osvěcovanou z ikonického mrakodrapu? A proč by tenhle mrakodrap nemohl mít na střeše obří loď, když jsme největší přístav na světě?“ A máte tu nádrž, fontánu i obří loď.

Související článek

Jasně, není to zadarmo – pro nás Evropany je to za cenu značného omezení soukromí a celé řady dalších omezení. „Jenže se podívejte, jak jim to funguje a jak jsou daleko,“ povzdechl si jeden švýcarský účastník exkurze do centra chytrých technologií. „My jsme v Evropě prostě mrtví. Sepisujeme plány a diskutujeme, co by se možná mohlo, ale oni vymýšlejí, inovují, mají za den tisíc nápadů a polovinu z toho dotáhnou od konce. Mají vzdělané lidi, mají dobré inženýry, mají tah na bránu. A co máme my? Kde má Švýcarsko plán B kromě hodinek, sýrů a peněz z druhé světové války? S prolomením bankovního tajemství nám příjmy klesnou, tak snad budou Asiaty bavit alepoň ty naše hory.“

Nerada bych návštěvu druhého nejchytřejšího města světa končila takto depresivně, nicméně je dobré podotknout, že zatímco Kolombo, největší město Šrí Lanky ve velkém instaluje chytré diodové pouliční osvětlení, v Praze 10 a 7 nyní testují tři a v Praze 2 dokonce šest takových lamp. Tak třeba nám je asijští kolegové přijedou instalovat…

Úvodní foto: iStockphoto

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama