iStockphotos

Chytrý bagr či traktor sám vyplní výkaz práce. A ještě odhalí zloděje

Firmy chytřetéma 3 min čtení

Nízké platy ve stavebnictví nebo zemědělství si řidiči pracovních strojů často navyšují prostřednictvím melouchů. Náklady na spálenou naftu a opotřebení stroje často za miliony korun platí majitel firmy. Ten o podvodu zaměstnance možná tuší, ale nic mu nedokáže, když ho nechytí přímo při činu. Obrana přitom není příliš obtížná.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Nízké platy ve stavebnictví nebo zemědělství si řidiči pracovních strojů často navyšují prostřednictvím melouchů. Náklady na spálenou naftu a opotřebení stroje často za miliony korun platí majitel firmy. Ten o podvodu zaměstnance možná tuší, ale nic mu nedokáže, když ho nechytí přímo při činu. Obrana přitom není příliš obtížná.

Stačí si pořídit chytré GPS senzory, které práci načerno odhalí. Dají se namontovat na bagr, traktor, sněžnou rolbu nebo třeba kombajn. Ušetří až 40 procent nákladů na provoz a navíc stroj ohlídají před zloději. A to jak před těmi, které zajímá nafta v nádrži, tak i těmi, kteří ho jsou schopni odvézt.  GPS senzory a chytré průtokoměry hlídají polohu stroje, spotřebu nafty i odpracované hodiny.

Sledování ušetří až 40 procent nákladů

„U sledovaných pracovních strojů jsou úspory mezi dvaceti až čtyřiceti procenty. Když začnete sledovat osobní automobil, ušetříte na černých jízdách, když začnete sledovat pracovní stroj, bude pracovat pouze tam, kde má, a tehdy, kdy má,“ říká Oldřich Škranc z firmy GPSDozor.cz, která sledování dopravních prostředků nabízí. Je jedno, jestli systém sleduje multikáru pro svoz listí, bagr, nebo třeba lokomotivu, jako například v ArcelorMittal Tubular Products Karviná.

V lyžařském areálu v Černé Hoře měli dlouho podezření, že jim někdo krade naftu ze sněžných roleb. Nechali si proto kromě GPS lokátoru nainstalovat i průtokoměry, které měří aktuální spotřebu nafty, a ukázalo se, že podezření měla reálný základ. „Ušetřili jsme tolik, že náklady na zavedení systému se nám vrátily během jedné sezóny,“ pochvaluje si Milan Vodička, šéf provozu SkiResortu Černá Hora. Příklad s průtokoměry ukazuje, že sledovat se dá takřka všechno.

Související článek

Čidlo Růžová kačenka hlásí únik vody!

Je devět hodin ráno a na recepci operátora T-Mobile stojí dvacet studentů, kteří se jdou seznámit s internetem věcí. Právě začíná druhý den programu Big Step, v němž se seznamují s fungováním a know-how různých společností. Kromě T-Mobile jsou mezi nimi také Accenture či ČEZ.

U většiny pracovních strojů jsou ale nejdůležitější takzvané motohodiny, což platí nejen pro hlavní stroj, ale i pro jeho přídavná zařízení. Ty je potřeba sledovat samostatně. Nejen kvůli jejich poměrně snadné krádeži, ale i kvůli zmíněnému měření odpracovaných motohodin. Náklady na jednu hodinu jejich práce se totiž mohou od nákladů hlavního stroje výrazně odlišovat. „Náš systém zobrazí čas práce samotného stroje i jeho přídavných zařízení, jako jsou například radlice, vysokozdvižná plošina nebo rameno jeřábu,“ vysvětluje Oldřich Škranc.

Kniha jízd bez papírování

Dalším častým nešvarem zaměstnanců je nedbalé vyplňování výkazů. Bagrista sice vybagruje objednanou díru, ale k papírování se dostane až večer – anebo také až na konci měsíce. Údaje pak zadává po paměti, často nepřesně. Systémy pro sledování strojů mají dokonalý přehled o všech jízdách i odvedené práci. Úplně proto stačí jednotlivé činnosti přiřadit příslušným zákazníkům. „Nemusíme vyplňovat papírovou knihu jízd, systém vše vyplní za nás. A navíc můžeme snadno a přesně vypočítat náklady na ujeté kilometry u jednotlivých řidičů a vozidel,“ říká Petr Hanzl, produktový manažer firmy MAN Truck & Bus. U modernějších strojů systém dokáže sledovat spotřebu přes CAN bus, u starších musíte zadávat tankování ručně. Pokaždé ale dává možnost včas zareagovat na jakýkoliv výkyv v obvyklé spotřebě pohonných hmot.
Kromě toho systém pomáhá vylepšit i využití techniky. Dispečer zná polohu vozidel a strojů a může tak pro zakázku vybrat ten nejbližší. Může je ale jednotlivým zakázkám přidělovat tak, aby se všechny využívaly rovnoměrně.

Související článek

Chytré zemědělství: Počítač místo vidlí

Dnešní zemědělci už nejsou chasníci v holínkách od hnoje. Vidle, motyky a další tradiční nářadí pomalu mizí. Čím dál častěji využívají počítače, samořiditelné traktory nebo IoT senzory. Díky nim vypěstují více, sníží spotřebu hnojiv i energie a ještě k tomu ochrání přírodu.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama