iStockphotos

Skoro miliarda dolarů do smart city. Moskva se chystá na fotbal

Města chytřetéma 7 a více min čtení

Ruská metropole Moskva s více než dvanácti miliony obyvatel nepatří podle zažitých představ zrovna ke vzorům chytrých měst. Má ale před sebou pořadatelství fotbalového mistrovství světa. I proto například masivně investuje do moderních technologií, třeba do zdokonalení kamerového systému. Ročně na to má skoro miliardu dolarů. Obyvatele města i jeho návštěvníky tak už nyní ve veřejném prostoru sleduje 160 tisíc kamer schopných rozpoznávat lidské tváře. A to zdaleka není vše.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Ruská metropole Moskva s více než dvanácti miliony obyvatel nepatří podle zažitých představ zrovna ke vzorům chytrých měst. Má ale před sebou pořadatelství fotbalového mistrovství světa. I proto například masivně investuje do moderních technologií, třeba do zdokonalení kamerového systému. Ročně na to má skoro miliardu dolarů. Obyvatele města i jeho návštěvníky tak už nyní ve veřejném prostoru sleduje 160 tisíc kamer schopných rozpoznávat lidské tváře. A to zdaleka není vše.

Rozvoj kamerového systému do obří velikosti považuje šéfka komunikace IT oddělení moskevské radnice Jelena Novikovová, s níž jsme si povídali na barcelonském veletrhu Mobile World Congress, za jeden z největších úspěchů. „Zajímavé na tomto projektu například je, že jsme ho vytvářeli víceméně jako službu. Infrastruktura ani kamery nám nepatří, vše mají v rukou místní operátoři. Nám patří jediná složka systému, a to obří datové centrum s kapacitou šestnáct petabytů, což je pro lepší představu šestnáct milionů gigabytů. Naší výhodou je mimo jiné to, že pokud je záznam z kamer nekvalitní, neplatíme za něj. Je tedy v zájmu operátorů udržovat technický stav kamer v pořádku,“ říká Novikovová, podle níž se všechny záznamy z kamer uchovávají po dobu pěti dnů.

Ten projekt je už hotový, nebo ho ještě rozšiřujete?

Stále ho rozšiřujeme. V současnosti budujeme centrum pro datovou analýzu, což souvisí hlavně s nadcházejícím mistrovstvím světa ve fotbale, během kterého se spousta lidí obává násilností v ulicích. Problém jsou hlavně angličtí a naši ruští fanoušci. Proto momentálně cvičíme umělou inteligenci k tomu, aby se naučila rozpoznávat znamení, že se někde tvoří dav a hrozí výbuch násilí. Pokud taková situace nastane, můžeme tam poslat pořádkové síly. To je ostatně jeden z obecnějších důvodů, proč jsme systémy chytrého města v posledních pěti šesti letech vytvářeli – abychom mohli lépe pracovat s lidskými zdroji, kterých se nám nedostává.

Myslíte policii?

V tomto případě ano, ale zdaleka nejde jen o ni. Moskva léta trpěla vleklým nedostatkem lékařů, učitelů a dalších důležitých profesí. Bylo to citelně znát, jenže statistika tomu nenapovídala, podle ní bylo těchto lidí dost. Zjistili jsme, že je na vině jejich nedostatečně efektivní rozmístění, proto jsme začali třeba do nemocnic a poliklinik instalovat systémy smart managementu. A najednou se ukázalo, že není třeba jejich počty navyšovat, jen stačí se postarat o to, aby byli tam, kde jsou zapotřebí. Pro naše úředníky to byl úplný šok, protože netušili, že je něco podobného možné. Takže jsme je začali usilovně školit a teď už to snad funguje lépe.

Ke zmíněnému mistrovství světa ve fotbale se ještě vrátíme, teď mě zajímá prorůstání chytrých systémů do běžného chodu města. V jakých oblastech se to dále projevuje?

Třeba ve školách. Učitelé se na chytré technologie zprvu rovněž dívali s obavami, trochu jim to nabourávalo jejich zvyky. Rozhodli jsme se třeba úplně zrušit žákovské knížky a přejít na čistě elektronické záznamy. Najednou bylo vidět, jaký je rozdíl mezi dětmi a studenty, pro které je moderní technika běžná součást života, a jejich učiteli, nebo spíš učitelkami. To jsou většinou čtyřicátnice až padesátnice, které zpočátku měly s novým systémem velké problémy. Všichni si mysleli, že to nepůjde, ale když připravíte dobré školení, dovedou se i učitelky učit rychle.

Hodně se mluví i o elektronickém zdravotnictví, které se v Moskvě zavádí. Tam problémy nenastaly?

Ale nastaly a náramně pozoruhodné. Přecházeli jsme na plně elektronickou dokumentaci a mysleli jsme si, že se všechno zrychlí. Ve skutečnosti šlo ale zpočátku všechno mnohem pomaleji. A pak jsme přišli na důvod – lékaři neuměli psát na klávesnici! To bylo vážně bizarní. Vybavili jsme je laptopy a softwarem, ale oni dovedli vyťukávat text jen jedním prstem a šlo jim to strašlivě pomalu. Nebo další problém: v největší moskevské poliklinice nebylo dost zásuvek, takže nebylo kde počítače dobíjet.

Související článek

Hanno Pevkur: nadchnout lidi pro e-Government není těžké, když máte vizi

Hanno Pevkur je šéf Reformní strany Estonska – země, která patří k hlavním tahounům digitalizace státní správy a e-governmentu, a to ve světovém měřítku. Čtyřicetiletý politik v minulosti zastával funkce ministra sociálních věcí, spravedlnosti a vnitra. O riziku elektronických voleb, o zavádění e-governmentu, i o tom, jestli elektronizace není pro starší lidi nepohodlná, jsme s ním mluvili na konferenci Digitální Česko. A byl to docela zážitek. Působí mladistvě a energicky, práce ho očividně baví a zároveň jí rozumí, evidentně umí lidi strhnout. Až si člověk posteskne, jak by se někdo takový hodil i v naší politice.

Nicméně digitalizace se daří, i když pomaleji, než jsme původně chtěli. A nejde jen o ni. Se zdravotnictvím souvisejí i další chytré projekty, třeba využití dat sebraných ze všech našich systémů. To jsme využili pro metodu, která má za cíl alespoň částečně předcházet chřipkovým epidemiím ve školách, což je v naší ruské zimě opravdu veliký problém. Začali jsme zjišťovat, jak dlouho dítě chodí z domova do školy, zda v rámci školy přechází z jedné budovy do druhé, kolik času tráví vevnitř a venku, co je to za budovu… Vznikl z toho matematický model, na jehož základě se dá vypuknutí epidemie dobře předpovědět.

A ještě třetí příklad. Jeden náš tým teď buduje neuronovou síť, která analyzuje CT skeny plic pacientů a dokáže s vysokou pravděpodobností odhadnout počáteční stadium rakoviny. Má přesnost 88 procent, což je mnohem víc, než zvládají živí lékaři.

Kde přesně je v tomhle systému role magistrátu?

Fungujeme hlavně jako prostředníci, kteří dávají dohromady správné lidi a informace. Máme data ze svých kamerových a dokumentačních systémů, můžeme získat informace od mobilních operátorů, z nichž vyplývá, jak se lidé po městě pohybují, a když se to propojí, vznikají nápady na zajímavé služby.

Jak to vlastně na moskevském magistrátu funguje? Moderní technologie zavádí jen jedno konkrétní oddělení, nebo jde o spolupráci různých úseků?

Při této práci záleží hlavně na správné koordinaci. Máme to zařízené tak, že zavádění chytrých technologií má na starosti výhradně IT oddělení, tedy to naše. Ostatní oddělení a úseky fungují v tomto ohledu jako naši interní zákazníci. Řeknou nám, co potřebují, a my se o to postaráme – jak, to už nechávají na nás.

Dalším zajímavým projektem je elektronické hlasování. V jakém rozsahu a na jaké úrovni probíhá?

Všude se mluví o tom, jak zapojit občany do rozhodování o důležitých věcech. My jsme o tom na magistrátu pochopitelně přemýšleli také a vznikla z toho aplikace s názvem Aktivní občan. Týká se veřejných záležitostí města a v současnosti ji používají dva miliony lidí, což je opravdu úspěch – je to jeden z největších systémů na zapojení lidí do veřejného rozhodování na světě. Problémem se ovšem ukázala otázka důvěry. Když dáte lidem například otázku, jaké omezení rychlosti v některém místě zavést, musí vám věřit, že jejich hlasy spočítáte správně a budete se jimi řídit. Zpočátku se nám to moc nedařilo – lidé si sice aplikaci stáhli, ale hlasování se jich účastnila jen malá část.

Související článek

Brno začalo měřit – zjistěte, jak se po městě pohybují Brňáci

Abyste mohli vylepšovat město pro lidi, musíte ho nejdřív dokonale poznat. Třeba vědět, kolik lidí se v něm běžně pohybuje, kdy, odkud, kam a jak se přesouvají. Brno se do toho pustilo důkladně a pro změření města použilo big data od T-Mobile.

Jak jste to řešili?

Byla kolem toho velká diskuse a nakonec jsme se rozhodli použít blockchain. Tato technologie je podle nás pro elektronické hlasování nejvhodnější, hlavně z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti. Postupně se nám obyvatele Moskvy daří přesvědčovat, že projekt Aktivní občan má smysl – počet lidí, kteří se do hlasování zapojují, pořád roste. Lokálních projektů v jednotlivých čtvrtích se účastní třeba jen stovka občanů, ale celoměstského hlasování až půl milionu, což už je slušné číslo, i když na tom samozřejmě ještě musíme pracovat.

O čem můžou Moskvané elektronicky hlasovat? Lze tak volit do městské samosprávy?

Voleb se tento typ hlasování netýká, jedná se jen o nepolitické záležitosti, například o dopravu nebo lokální projekty v různých městských částech.

Problémem každého velkoměsta je parkování. Řešíte tuto oblast pomocí chytrých technologií?

Začali jsme s tím už před nějakou dobou – už pět let po celém městě funguje výhradně bezhotovostní parkovací systém. Kromě toho máme aplikaci nazvanou Parkování v Moskvě, jež v reálném čase ukazuje, která parkoviště jsou obsazená, a kde je naopak volno.

Všechno to zní moc hezky, jenže umístění v mezinárodních žebříčcích pro Moskvu tak dobře nevyznívá. Například v anketě Smart Cities Index za rok 2017 skončila až na 77. místě ze sta bodovaných měst. Máte pro to nějaké vysvětlení?

Samozřejmě o tom víme, sledujeme tyto žebříčky pečlivě, máme na to dokonce speciální oddělení na radnici. Tato konkrétní anketa se zaměřuje hlavně na služby – a já jsem vůči jejím výsledkům trochu skeptická, protože její hodnocení je nutně subjektivní. Mám pocit, že se v něm zrcadlí určité předsudky, které se o Moskvě tradují. Spousta lidí na světě si pořád myslí, že jsme sto let za opicemi. V jiných žebříčcích, třeba od PwC a dalších, končí Moskva v první desítce, nebo dokonce v první pětce. Ve východní Evropě jsme rozhodně špička.

Zmiňovaný žebříček nicméně vysoko hodnotí carsharingové služby, které v Moskvě fungují. Podílí se na nich i město, nebo jde o soukromou iniciativu?

Radnice carsharing přímo neprovozuje, to opravdu necháváme soukromým firmám, ale hodně jim pomáháme. Mají od nás k dispozici spoustu informací, odkud kam lidé v určitých denních dobách nebo dnech v týdnu nejčastěji jezdí, což jim samozřejmě hodně usnadňuje práci. V poslední době s námi v tomto ohledu začal spolupracovat i velký vyhledávač Yandex, který zařadil carsharing do svého portfolia služeb. Podle mě je carsharing výborná věc, jízda je mnohem levnější než cesta taxíkem, ačkoli taxislužby v Moskvě také v poslední době hodně zlevnily, za čímž stojí služby, jako jsou Uber a Yandex Taxi. Ale sdílení aut je ještě levnější.

Související článek

Virtuální 3D plán Prahy ukáže budoucnost metropole

Podvečer 8. května byl krásný a slunečný. Ve velké části Prahy se ale z tlampačů městského rozhlasu a policie ozývaly výzvy k uzavření oken a omezení pobytu mimo budovy. Stál za tím velký požár haly s matracemi a oblečením v Hostivaři, při kterém se do vzduchu dostala řada škodlivých látek. Když podobná situace teoreticky nastane za rok, krizovému štábu už pomůže virtuální 3D model Prahy. Bude totiž mnohem jasnější, kde bude hrozit reálné nebezpečí a ve kterých částech města mohou lidé zůstat v klidu.

Jaké firmy vám při vytváření chytré Moskvy dodávají technologie a služby?

Nejdřív je asi dobré říct, že v Rusku teď funguje poměrně přísný systém zadávání veřejných zakázek, takže si partnery nemůžeme vybírat podle libosti. Musíme na všechno vypsat veřejné výběrové řízení a řídit se podle objektivních parametrů, což náš výběr samozřejmě do značné míry limituje. Ale k vaší otázce. V rámci kamerového systému je naším hlavním partnerem telefonní operátor Rostelekom a spolupracujeme i s operátory MTS a AKADO. Operátoři nám pomáhají i s dalším velkým projektem, jímž je rozšíření městské Wi-Fi sítě. Hodně také využíváme služeb firmy CROC, která pro nás vyvíjí řešení v oblasti datové infrastruktury nebo cloudových služeb. A kromě toho spolupracujeme i s různými startupy. V podstatě se dá říct, že s námi spolupracovala každá větší firma, která v Moskvě působí.  Máme na projekty rozpočet skoro 55 miliard rublů, což je přes devět set milionů dolarů ročně. Bývalo to dokonce víc, celá miliarda, ovšem to bylo ještě před pádem hodnoty rublu.

Jaký vliv na vás mají mezinárodní sankce uvalené na Rusko?

Podílejí se na tom, že se nám v posledních letech obtížněji spolupracuje se zahraničními partnery, protože jich není tolik, kolik bychom si představovali. A když už, spíš navazují partnerství s ruskými firmami, než by nás oslovili přímo. Je pravda, že o místní dodavatele nemáme nouzi, ale stejně se do budoucnosti díváme s určitými obavami.

Už jsme zmínili mistrovství světa ve fotbale. Zavádíte v souvislosti s ním nějaké chytré technologie a funkce?

Tou nejdůležitější je určitě městská Wi-Fi síť. Hlavní důvod k jejímu budování ale není ani tak v tom, aby se lidé mohli připojit na internet, stavíme ji hlavně pro sebe, protože naši pracovníci jsou vybaveni přístroji, které musí být neustále propojené. Ale naši Wi-Fi síť mohou využívat i operátoři v případě, že jim zákazníci zahltí jejich sítě – v takovém případně mohou data posílat naším prostřednictvím. Kromě toho máme připravených i pár pilotních projektů, které při mistrovství světa hodláme vyzkoušet, například systém pro měření kvality ovzduší na stadionech. Po mistrovství se ho chystáme využívat při plánování dalších velkých akcí. Ve městě jako Moskva se kvalita vzduchu mění velmi rychle v závislosti na nejrůznějších faktorech, třeba na větru, a náš systém nám umožní se tomu během chvilky přizpůsobit.

A co hrozba teroristického útoku během mistrovství? Je to téma pro vedení města, nebo ho řeší výhradně vládní úřady jako FSB?

Je to hlavně úkol pro vládu, ale my se toho samozřejmě účastníme také. Už jen tím, že federální bezpečnostní služba bude používat náš kamerový systém. Ten je momentálně naprogramovaný i tak, že sleduje, v jakém stavu jsou ve městě popelnice a odpadkové koše. Všímá si, zda jsou plné, nebo prázdné. Kamery dokážou jednotlivé kontejnery a koše přiblížit a zjistit, jestli se o ně skutečně pověřená firma náležitě stará, což bude z hlediska prevence případného útoku důležité. Stejně tak dokáže systém automaticky odhalit a upozornit nás, že někdo odložil zavazadlo a odešel od něj.

Související článek

Umělá inteligence by mohla zabránit útoku v Praze

Proč tak dlouho trvalo pátrání po násilnících, kteří za bílého dne zmlátili číšníka v centru Prahy prošpikovaném kamerami? Jak zařídit, aby samořiditelná auta nebourala? A kde už za sedm let budou autonomní vozy běžnou součástí provozu?

V některých zemích, například v Číně, se při prevenci teroristických útoků používají sofistikované systémy rozpoznávání tváří. Máte něco podobného i vy?

Ano, možná jste slyšel o aplikaci FindFace – stojí za ní stejnojmenný startup z Moskvy. Ve spolupráci s nimi jsme vyvinuli systém rozpoznávání tváří pro náš kamerový systém, který při mistrovství použijeme. Zároveň chci ale říct, že to není naše hlavní priorita. Ze všeho nejvíc chceme naučit umělou inteligenci rozpoznávat potenciálně nebezpečné situace, ne konkrétní obličeje.

Je mistrovství světa ve fotbale tak náročná akce, že si vyžádala navýšení vašeho rozpočtu na moderní technologie, nebo se do něj vejdete?

Vejdeme, to není problém. Náš rozpočet je už tak dost velký, nepotřebujeme ho navyšovat. Ta skoro miliarda dolarů nám stačí i na mistrovství. Teď nám jde spíš o to, aby se investice začaly navracet.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama