iStockphoto

Brněnská e-šalinkarta: co Prahu stálo 665 milionů, v Brně zvládli ani ne za dva

Města chytřetéma 5 min čtení

Zatímco v Praze na přelomu let 2016 a 2017 hromadně končila platnost patrně nejdražším plastovým kartičkám na světě v červené barvě s nápisem Opencard, v Brně se chystali na spuštění elektronické šalinkarty. Rozdíl? Náklady na vývoj už tehdy zastaralého a dnes už naštěstí nefunkčního projektu Opencard: 665 milionů korun. Náklady na stále víc používanou brněnskou elektronickou šalinkartu: necelé dva miliony korun. Co na jihu Moravy udělali jinak? A proč je v Brně elektronická šalinkarta tak oblíbená?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Zatímco v Praze na přelomu let 2016 a 2017 hromadně končila platnost patrně nejdražším plastovým kartičkám na světě v červené barvě s nápisem Opencard, v Brně se chystali na spuštění elektronické šalinkarty. Rozdíl? Náklady na vývoj už tehdy zastaralého a dnes už naštěstí nefunkčního projektu Opencard: 665 milionů korun. Náklady na stále víc používanou brněnskou elektronickou šalinkartu: necelé dva miliony korun. Co na jihu Moravy udělali jinak? A proč je v Brně elektronická šalinkarta tak oblíbená?

Zavádění elektronické šalinkarty trvalo necelý rok. Z toho devět měsíců se rodily nejrůznější analýzy a podklady pro výběrová řízení, tři měsíce se pak všechno skládalo dohromady. Hlavní důvod, proč Brno nevyhazovalo stovky milionů z okna, spočívá ve fungování brněnského dopravního podniku, který se při vývoji karty rozhodl hlídat většinu věcí sám. „Soutěžili jsme zvlášť dodavatele jednotlivých částí systému, tedy vlastní modulární e-shop, platební bránu, takzvanou tokenizaci, hardwarové vybavení, dopravní zúčtovací centrum, revizorské čtečky i další části projektu,“ vysvětluje Barbora Doležalová, mluvčí brněnského dopravního podniku.

V Brně chtěli být nezávislí

Sladění celého systému šalinkarty do funkční podoby k 1. lednu 2017 dalo vývojářům zabrat. I přesto dopravní podnik věří, že hledat dodavatele pro každou část systému zvlášť byla lepší cesta, než najít jednoho, který by zajistil všechno. „Právě způsob výběru dodavatelů nám přinesl velice zajímavou cenu. Navíc nám přinesl naprostou nezávislost na dodavatelích,“ pochvaluje si Barbora Doležalová. Ohledně ceny byl ještě konkrétnější mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. „Zavedení systému elektronické šalinkarty stálo necelé dva miliony korun, z toho asi polovinu nákladů tvoří software a hardware a zbylou část související náklady – projektová přípravu, poradenské služby a vybavení kontaktního centra.“ Tady se asi znovu sluší připomenout, že jen vývoj Opencard stál Pražany oněch stěží uvěřitelných 665 milionů korun. Další miliardu pak spolklo provozování nechvalně slavné karty.

Související článek

Jaké město je v Česku nejchytřejší? Plzeň, Brno nebo Praha?

„Jste první zastupitel, se kterým za ty dva dny mluvím. A to tu vlastně ještě nejste za obec…“ Tento povzdech jednoho z vystavovatelů na konferenci Urbis Smart City Fair ilustruje stav českých chytrých měst. Přitom už za pár měsíců jsou obecní volby a tato brněnská akce byla znamenitým místem pro inspiraci, jak chytrou obec dělat dobře, ale i jakým cestám se raději vyhnout.

Bez jedné návštěvy úřadu to pořád nejde

Elektronickou šalinkartu po více než roce od spuštění v Brně používá asi čtyřicet procent majitelů předplacených jízdenek, což znamená něco kolem padesáti tisíc osob. Velký podíl na tomto úspěchu má nabídka od magistrátu, který novým majitelům e-šalinkarty s předplaceným ročním kupónem a trvalým bydlištěm v Brně nabídl slevu 1 425 korun. Podle dopravního podniku tuto dotaci využilo asi pětatřicet tisíc lidí.

Co dál k elektronické šalinkartě Brňany táhne? Například to, že vyřídí všechno přes internet. Tedy téměř všechno. Cestující se nejdřív zaregistruje na webu BrnoID.cz, kde také vyplní osobní údaje. Na stejném místě pak zadá číslo libovolné bezkontaktní platební kartya nahraje svoji aktuální fotku. A v tuto chvíli přichází jediný nepříliš uživatelsky vstřícný krok – je potřeba se vydat do prodejny dopravního podniku a nechat si vše ověřit podle občanského průkazu. Od tohoto okamžiku pak může přes internet koupit kupón na libovolné období. Ten má v elektronické podobě uložený právě na běžné platební kartě, není tak potřeba do peněženky přidávat další kartičku jen kvůli MHD.

Kupón na platební kartě? Ze začátku lidé nevěřili

Jak se ale kupón na platební kartě kontroluje? Jednoduše – revizoři v Brně mají v kapse certifikovanou čtečku bezkontaktních karet, která je propojená s mobilním telefonem, kde je stažený seznam šalinkaret. Po přiložení karty ke čtečce vidí revizor na displeji jméno a fotku cestujícího a platnost šalinkarty. Pokud náhodou v mobilu konkrétní kartu nenajde, dokáže se přes internet připojit do databáze dopravního podniku a ověřit si, jestli si ji cestující nekoupil třeba jen před pár minutami. Možná vás při popisu výbavy revizora zarazil výraz „certifikovaná čtečka“. Nepoužili jsme ho náhodou, protože to souvisí s vysokou mírou zabezpečení. Čtečka je totiž vyrobena tak, aby jinak běžnou platební kartu jenom načetla a v žádném případě s ní nešlo provést jakoukoliv platbu.

Pro cestující, kteří se i přesto bojí svěřit dopravnímu podniku číslo své platební karty, existuje možnost pořídit si speciální čipovou kartu jen pro pohyb v MHD. „Těsně po spuštění systému byl velký zájem o anonymní karty, který trochu pramenil z obav před případným zneužitím běžné platební karty. Podíl anonymních karet se pohyboval okolo třiceti procent,“ říká Barbora Doležalová, podle níž ale toto číslo trvale klesá. „Vzhledem k tomu, že se žádné zneužití karty nekonalo, přechází postupně zákazníci na vlastní bankovní kartu. Jednoduše se jim jeví jako zbytečné nosit další kartu navíc,“ doplňuje Doležalová. Elektronická šalinkarta samozřejmě funguje i s platební nálepkou nebo NFC mobilem, který podporuje funkci elektronické peněženky.

Související článek

Pražské metro cestujícím poví, v kterém vagónu se nebudou mačkat

Znáte to – za chvíli přijede metro a vy řešíte, v kterém vagónu asi tak bude nejméně lidí. Jednak proto, že si rychle a bez čekání sednete. Ale taky proto, že vám v tlačenici nikdo nebude funět za krk a při rozjezdu nebo brzdění vám nepošlape boty. Pravidelní cestující to dokážou odhadnout, ale díky chytrému řešení to jde předem zjistit naprosto přesně. Jak je který vagón plný, pak cestujícím ve stanici ještě jeho příjezdem prozradí LED pásky v podlaze. A brzy to řeknou i cestujícím v Praze.

Turistická karta nebo průkazka do knihovny

Když už města zavádějí čipové karty místo průkazek na MHD, obvykle přidají i další funkce. Opencard například sloužila jako průkazka do knihovny nebo k placení za parkování. V Brně platební karta proměněná na elektronickou šalinkartu může sloužit také jako turistická slevová karta. „Pracujeme na aplikaci pro Knihovnu Jiřího Mahena, která by měla být spuštěna v průběhu letošního roku. Následovat by měla aplikace pro využívání na městských sportovištích a v různých dalších městských institucích,“ odhalil plány brněnského magistrátu jeho mluvčí Filip Poňuchálek. S elektronickou šalinkartou tak Brňané aktuálně zaplatí mimo jiné v šesti bazénech, koupalištích a akvaparcích.

Ladem ale nezůstane ležet ani portál Brno iD, kde je díky šalinkartě registrovaná podstatná část obyvatel Brna.  Od letošního roku na něm jde zaplatit poplatek za popelnice a hlásit veškeré s tím spojené změny. Podle Poňuchálka portál brzy dokáže informovat občany podle jejich zadaného zájmu, upozorní je na smogovou situaci ve městě nebo je zapojí do různých anket. Do budoucna by se měl portál Brno iD postupně propojit s hlavní webovou stránkou města, která před tím ještě projde zásadním redesignem.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama