iStockphoto

Kdo otevře Hrad?

Stát chytřeanalýza 7 a více min čtení

Omezení přístupu na Pražský hrad ze strany současného prezidenta a jeho týmu rezonuje částí české společnosti. Jak se prezidentští kandidáti staví nejen k případnému odstranění kontrol, ale celkově k zavedení moderních technologií internetu věcí nebo využití Big dat z hradního areálu? Zeptali jsme se.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Omezení přístupu na Pražský hrad ze strany současného prezidenta a jeho týmu rezonuje částí české společnosti. Jak se prezidentští kandidáti staví nejen k případnému odstranění kontrol, ale celkově k zavedení moderních technologií internetu věcí nebo využití Big dat z hradního areálu? Zeptali jsme se.

V polovině prosince jsme všem devíti kandidátům poslali mail se šesti otázkami, které se týkají jejich představ o datovém otevírání Hradu, zapojení IT do provozu Hradu jako sídla hlavy státu i významné turistické destinace i jejich osobního vztahu k chytrým zařízením.

Pravidla hry byla jednoduchá. Stejné otázky, pevně daná uzávěrka – třetího ledna, pevně daný rozsah – 2000 znaků. Téměř všichni zúčastnění pravidla dodrželi; výjimkami jsou Pavel Fischer, který výrazně překročil rozsahový limit a Miloš Zeman, jehož kampaň na otázky neodpověděla a poslala jen velmi stručnou zprávu (což je důvod, proč fotografie Miloše Zemana chybí na naší úvodní grafice i v článku).

Nejrychleji zareagoval Petr Hannig: ze své  freemailové adresy odpověděl přesně tři hodiny po rozeslání otázek. O pár desítek minut později odpověděl tým Michala Horáčka. Naopak kompletní čas využil pro přípravu odpovědí tým Jiřího Drahoše; jeho odpovědi přišly 3. ledna večer.

A na co jsme se kandidátů ptali?

  • V současné době se neustále hovoří o otevřených datech a jejich využití. Z veřejných dat vznikají užitečné nástroje, jako přehledy o počtech lidí v turistických oblastech,  různé vizualizované mapy (mapa kriminality atd.). Pokud byste byl zvolen, budete se snažit maximálně otevřít užitečná data, která nyní Pražský hrad má k dispozici, veřejnosti?
     
  • Budete se snažit zmodernizovat Pražský hrad, tedy zavést například nové nástroje Internetu věcí, které by návštěvníkům zpříjemnily prohlídku, sbírat a zveřejňovat nová zajímavá data? Pokud ano, jak konkrétně byste to chtěl udělat?
     
  • Z bezpečnostních důvodů jsou u vchodů na Hrad zavedeny prohlídky, které vytvářejí dlouhé fronty. Pokud by se ukázalo, že prohlídky jsou nezbytné i v budoucnosti, souhlasil byste se zavedením prostředků, který by například v reálném čase informovaly v mobilní aplikaci o stavu front atd.?
     
  • Bylo by podle Vás užitečné sledovat pohyb návštěvníků v areálu Hradu a jeho blízkém okolí, například prostřednictvím anonymizovaných dat mobilních operátorů, a poskytnout tato data – ne nutně online – veřejnosti? Jde o užitečná anonymizovaná data, která například řeknou o která místa na Hradu je největší zájem, jaké národnosti areál nejvíc navštěvují, z jakých regionů ČR lidé přijíždějí atd.
     
  • Správa pražského hradu i Lesní správa Lány zveřejňují své smlouvy v Registru smluv, samotná Kancelář prezidenta ne. Je podle Vás toto uspořádání v pořádku, nebo byste jej změnil? Jak?
     
  • Jaká Vy osobně využíváte „chytrá zařízení“?

Související článek

Dejme lidem všechna data, říká Ondřej Malý

S Ondřejem Malým, koordinátorem digitální agendy ČR, jsme mluvili o kondici otevřených dat, čím se liší GDPR od směrnice o zbraních nebo jak v Česku zrychlit pokládání optických kabelů. A také o tom, jak se dívá na aktivity Michala Bláhy a neochotu jedné úřednice otevřít systém ARES. 

Odpovědi kandidátů přinášíme tak, jak nám je poslali. Jsou seřazeny podle abecedy. Pro rychlý přesun na odpověď konkrétního kandidáta klikněte na jeho příjmení.

Jiří Drahoš Pavel Fischer | Petr Hannig Marek Hilšer Michal Horáček Jiří Hynek Vratislav Kulhánek Mirek Topolánek | Miloš Zeman

Jiří Drahoš

  1. Musím samozřejmě napřed zjistit, jak se vůbec s takovými daty na Pražském hradě nakládalo. Otevřená data určitě lze použít pro zlepšení služeb pro návštěvníky. Zdůrazňuji návštěvníky, protože Pražský hrad není primárně sídlo prezidenta ani turistická atrakce, ale staleté historické srdce naší země. A to srdce musí znova začít bít. Ne jako historický skanzen, ale jako kulturní a společenský prostor 21. století. Tomu musí odpovídat i komunikace s návštěvníky. Mají-li dnes v kapsách mobilní telefony, měli by mít rovnou možnost stáhnout si informace o nabídce Pražského hradu.
     
  2. Je to určitě dobrá myšlenka. Dovedu si představit např. vyhlášení soutěže na interaktivní zařízení, umožňující na bázi IoT poskytovat takové služby a data. Primárně je to věcí Správy Pražského hradu, ale rád bych něco podobného inicioval. Je škoda nevyužít nejmodernějších technologií pro služby v prostoru jednoho z největších hradních komplexů světa.
     
  3. Nový způsob oslovování návštěvníků Hradu musí mít zcela jinou, moderní strategii, nejde o jednotlivosti. Mobilní aplikace jsou jednou z nich. V tomto konkrétním případě ale jsem pevně rozhodnut prohlídky na vnějších vstupech do areálu Hradu úplně zrušit.
     
  4. To souvisí s mojí odpovědí na Vaši první otázku. Nejdříve musíme zjistit situaci, pak navrhnout způsob, jak otevřít Hrad návštěvníkům nejen fyzicky, ale i virtuálně. Vše, co k tomu pomůže, vítám. Samozřejmě nechci, aby sběr dat byl samoúčelný a musí respektovat pravidla pro ochranu soukromí. Cílem není návštěvníky sledovat a sbírat o nich informace, ale udělat z Hradu kulturní a společenské centrum země. Pro zlepšení služeb (například při orientaci v areálu) něco takového může napomoci.
     
  5. Kancelář prezidenta je úřad placený z našich daní. Tomu musí odpovídat i způsob, jakým je schopen vysvětlit jejich využití. To je myslím jasné. Až feudální arogance současných pánů Hradu musí skončit.
     
  6. Myslím, že jsem uživatel na slušném průměru. Používám smartphone, na kterém mám různé aplikace, a dále tablet a samozřejmě stolní počítač.

Pavel Fischer

  1. Otevřená data jsou skvělý moderní trend. Rád bych ho podporoval nejen v rámci dat, které má Pražský hrad k dispozici, ale i v jiných oblastech, jako je například doprava, kultura nebo příroda. Avšak velký pozor bych si dával na možnost jejich zneužití. Musíme si uvědomit, že zneužití otevřených dat je vždy reálná hrozba a je důležité zvolit správný „balanc“ mezi užitkem a rizikem zneužití.
     
  2. Modernizace Pražského hradu je lákavá možnost – může jít o informační dotyková zařízení nebo různé 3D modely, kde si návštěvníci prohlížejí věci, které se při reálném pohledu často špatně nebo obtížněji zjišťují, či stručné elektronické průvodce historií. Za důležité ale považuji, aby byl zachován historický charakter Pražského hradu. Modernizační prvky by bylo nutné pečlivě zvážit, a pokud možno navrhnout řešení, které do historického odkazu Pražského hradu přirozeně zapadne a co nejméně naruší jeho starobylý ráz.

3+4) Otázky č. 3. a 4 spolu velmi souvisejí a dají se pokládat za jednu. Shrnu je proto do jedné odpovědi.
Na danou problematiku je možné se podívat ze dvou rovin. Ta první se týká civilního využití získaných informací pro monitorování pohybu lidí v areálu Pražského hradu a v jeho blízkém okolí. Co se týká délky front u vstupů do areálu, bude asi velmi problematické tyto informace využít (pokud dobře chápu smysl otázky). Jednotlivé vstupy, kromě Prašného mostu a Letohrádku královny Anny, jsou od sebe natolik vzdáleny, že informace i v reálném čase nebude možné prakticky využít. Pokud se někdo rozhodne kvůli délce fronty změnit vstup, může dojít k tomu, že se situace několikrát změní, než obejde či objede Pražský hrad. Informace o počtech návštěvníků, jejich národnosti, o turisticky atraktivních místech apod., vede Správa Pražského hradu podrobné statistiky. Takže pro tuto činnost je aplikace v mobilním telefonu méně účinná a dá se o její užitečnosti pochybovat.
Druhou rovinou může být využití těchto technologií bezpečnostními složkami. Na Pražském hradě je několik různě kooperujících bezpečnostních subjektů, které mají své vlastní prostředky k získání obdobných informací. Není však rozhodně v jejich zájmu, aby kdokoliv získával, byť anonymní data, která umožní, a to na základě určení polohy mobilních telefonů, zjistit pohyb a počty příslušníků ozbrojených sborů, popřípadě pohyb zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky nebo prezidenta samotného.
Tento možný únik informací a jejich možné zneužití považuji za tak zásadní, že bych určitě nepovolil používání podobných aplikací v mobilních sítích stávajících operátorů. Pražský hrad jako historická a kulturní památka, sídlo prezidenta České republiky a také jako určitý historický symbol podléhá zvláštnímu režimu a není možné ho ztotožnit s pouze turistickou památkou.

  1. Bohužel nemám aktuální informace, proč tomu tak je. Pokud bych takový dotaz nebo podnět dostal jako prezident, pověřil bych příslušné lidi prověřením a vydáním stanoviska, proč je nutné toto zachovat nebo dobré toto změnit. Pokud by to nevyžadovala nějaká zvláštní bezpečnost, nebo jiný závažný důvod, stanovisko bych zveřejnil nebo bych alespoň jasně uvedl důvod, proč to není možné zveřejnit.
     
  2. Používám chytrý telefon a tablet.

Petr Hannig

  1. Ačkoliv sám nejsem příliš obeznámen s problematikou otevřených dat, jsem příznivcem moderních technologií jako užitečných nástrojů pro komunikaci mezi jednotlivými segmenty společnosti. Proto odpovídám na vaši otázku – ANO
     
  2. Jednoznačně ANO. Plánuji, že si na tuto problematiku přivedu na Hrad odborníky.
     
  3. Chci zrušit bezpečnostní rámy. Kontrolu by měly zajišťovat sofistikované AI (Artificial Inteligence) systémy.
     
  4. ANO, viz odpověď na otázku č. 3
     
  5. Zveřejňoval bych všechno. Občané mají právo vědět vše o hospodaření zvolených reprezentantů včetně hlavy státu.
     
  6. Používám chytrý mobil pro komunikaci. Artikly mého vydavatelství jsou na iTunes. Jsem starší člověk, ale moderních věcí se nebojím.

Marek Hilšer

  1. Ano, tato data by určitě ocenila například státní agentura CzechTourism. Nejsem však pro otevření dat, která by jakkoliv ohrozila bezpečnost občanů, kteří se v dané oblasti pohybují.
     
  2. Určitě bych se snažil prostředí Pražského hradu zmodernizovat. Jakým způsobem, to bych nechal především na profesionálech, kterými bych se obklopil. Co se týče nástrojů internetu věcí, uvedu alespoň jednu věc – prohlídky prostor Pražského hradu by návštěvníkům určitě zpříjemnila možnost pustit si komentář průvodce ve vlastním chytrém telefonu.
     
  3. Ano, samozřejmě. Taková možnost by měla existovat už dnes.
     
  4. Ano, jak už jsem zmínil, jsou to data, která by jistě ocenila agentura CzechTourism, která se stará o incomingový cestovní ruch. Také víme, že některé lokality začínají být turisticky přetěžovány, což neprospívá památkám, ani rezidentům. Taková data by mohla přispět k řešení tohoto problému.
     
  5. Zákon o registru smluv obsahuje celou řadu nepochopitelných výjimek. Jedna z nich platí i pro Kancelář prezidenta republiky či Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR. Domnívám se, že výjimky by měly být skutečně opodstatněné, tedy měly by se týkat například obchodních tajemství státem vlastněných firem.
     
  6. Jsem fanoušek moderních řešení a chytrých zařízení, ale v osobním životě jsem si zatím vystačil s chytrým telefonem a tabletem.

Michal Horáček

  1. Mám to v úmyslu. V programu, který jsem zveřejnil už 3. listopadu 2016, je takový slib přímo uveden. A nejen v souvislosti s poskytnutím dat, která má k dispozici Kancelář prezidenta. Zároveň jsem slíbil, že se pokusím toto téma vnést do veřejného prostoru a ukázat dalším úřadům, že otvírání dat má smysl. Konec konců, proč by se výsledky soutěže Společně otvíráme data nemohly vyhlašovat na Hradě.
    Pokud je mi známo, tak zkušenosti ze zahraničí ukazují, že k modernizaci státní správy, zvýšení její transparentnosti a k otevření dat v zásadě stačí jeden výrazný politik, který to téma vnese do veřejného prostoru. V Británii šlo o Davida Camerona. Český prezident samozřejmě nemá takové pravomoci jako britský premiér, ale přesto si myslím, že by měl upozorňovat a dávat svým vlastním příkladem najevo, že jsme v 21. století a stát by se tomu měl přizpůsobit.
     
  2. Určitě by to stálo za úvahu. Nicméně v prvé řadě bude potřeba na Hradě udělat pořádek. Zejména s ohledem na některá veřejná vyjádření dnešních představitelů Hradu se nezdá, že stav počítačové sítě Hradu je ideální. A bezpečnost bude na prvním místě. Proto bych napřed musel vyřešit toto. Pak by přišly další věci. Určitě by se dala najít řada oblastí, které by se otevřenými daty a moderními technologiemi daly zlepšit.
     
  3. Prohlídky nejsou nezbytné a rozhodně nezvyšují bezpečnost. Zmíněné dlouhé fronty jsou ideální cíl pro teroristy, a proto bych tato údajně bezpečnostní opatření zrušil ideálně první den nástupu do funkce. Navrhovaná aplikace by tedy nebyla vůbec potřeba.
     
  4. Pokud by to nenaráželo na ochranu osobních údajů, neměl bych s tím problém. Třeba by se podařilo vymýtit mýtus, že Hrad je jen pro turisty. Podle mých zkušeností se do jeho prostor chodí podívat i spousta Čechů, protože Hrad je pro nás prostě neodmyslitelný symbol.
     
  5. Jsem zastáncem principu, že co není tajné, ať je veřejné. Tím je myslím řečeno vše. Ostatně stačí se podívat, jakým způsobem vedu svou předvolební kampaň. Zveřejňuji kompletní financování kampaně, příjemce všech vynaložených peněz, majetkové přiznání, lustrační osvědčení i zdravotní zprávu.
     
  6. Telefon, počítač, tablet a v autě mám zabudovanou GPS.

Jiří Hynek

  1. S otevřenými daty je to jako s ohněm. Jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. Obecně platí, že využívat data lze k užitečným věcem, ale lze jich i zneužít. Proto je vždy potřeba maximální opatrnost.
     
  2. Pražský hrad je symbol státu a národní kulturní památka. Tak je k němu potřeba přistupovat.
     
  3. Především chci, aby fronty zmizely. To znamená odstranit rámy a nasadit takové bezpečnostní technologie, které nebudou obtěžovat návštěvníky Hradu.
     
  4. Poskytování takových údajů považuji za bezpečnostní riziko. Informace, o kterých hovoříte, lze získat tradičními způsoby a myslím si, že je jednoznačně jasné, už z prodeje vstupenek, o která místa je největší zájem. Sledovat lidi prostřednictvím mobilních operátorů považuji za nepřístojné.
     
  5. Podrobnosti neznám, obecně platí, že by měla pravidla platit pro všechny stejně.
     
  6. Chytrý telefon, chytrý počítač, chytrý tablet. Vybírám si, už vzhledem k mé profesi, co je dobré pro mne a ne pro výrobce. Nejdůležitější je používat svou hlavu. Chytrou hlavu nenahradí žádné chytré zařízení.

Vratislav Kulhánek

Začnu odzadu. Chytrá zařízení využívám jako většina běžných občanů. Snažím se však, aby míra jejich invaze do mého života měla své hranice. Takže rozhodně se mi protiví, když v restauraci dva zírají víc na displeje mobilů, než využívají tradiční kontakt a šanci popovídat si se skutečným člověkem sedícím naproti. Stejně obezřetně přistupuji i ke stále rostoucímu sběru dat, od polohovacích služeb až po osobní údaje. Vše se totiž přes původní bohulibé úmysly může velice rychle změnit v pravý opak. Jako člověk zabývající se historií mám před očima i takové příměry jako byl vynález dynamitu či rozbití atomu. Aplikace umožňující kupříkladu sledování hustoty provozu nebo přístupnosti návštěvnicky atraktivních míst jsou jistě užitečné, ale mějme vždy na paměti, že je tomu jen několik málo let nazad, kdy nic takového k dispozici nebylo, a lidstvo přesto existovalo a rozvíjelo se. Nevím, zda dobrému pocitu neustálého kontaktu s rodinou a přáteli pomůže více možnost prakticky neustálé komunikace, anebo jí naopak zatíží jistými traumaty fakt, že se dotyčný již půl hodiny neozval. Znám dobu, kdy telefonní linka byla výsadou některých, a dopis šel adresátovi pár dní. A přesto lidské svazky fungovaly, dokonce se mi mnohdy zdá, že daleko lépe než nyní. Dnes se často mluví o Průmyslu 4.0. Pro mnohé to znamená, že automaty převezmou řadu současných lidských pozic a třeba auta nebudou potřebovat řidiče. Myslím, že technologický pokrok je v pořádku. Ale vše by mělo mít své hranice. I ty nejdůmyslnější stroje budou potřeba mít své vývojáře a zcela jistě opraváře. A jednou také mohou z nejrůznějších důvodů veškeré řídící sítě a toky dat zmizet. Pokud to bude dočasné, způsobí to dočasné problémy. Pokud by to mělo být dlouhodobé, či dokonce trvalé, musíme být připraveni a vědět, že to zvládneme.

Mirek Topolánek

  1. Za mojí vlády vznikl v roce 2008 systém CzechPOINT, což byla poslední inovace, kterou stát v oblasti digitalizace podnikl. Od té doby si každá strana dává digitalizaci do programu, na základě digitalizace dokonce vznikají i nové strany jako Piráti, ale reálně se neděje nic. Z Pražského hradu bych pro open source samozřejmě poskytl veškerá data, která neohrozí bezpečnost státu.
     
  2. Nedávno jsem měl na stole návrh aplikace z oblasti augmented reality, kterou by šlo dobře na prohlídky Hradu adaptovat. Šlo by tak jak o internet věcí, tedy historických hradních objektů, tak i o internet historických postav. Celý Pražský hrad je jedinečným průvodcem po naší historii, je velká škoda, že toho nevyužíváme.
     
  3. Podobné návrhy je třeba vždy nechat projít bezpečnostním odborem Hradu. Nedovedu si představit, že by online informace o stavu front mohla nějak ohrozit bezpečnost, byl bych tedy pro. Současná bezpečnostní opatření na Hradě považuji za velmi nešťastně vyřešená a změnil bych je.
     
  4. Tato data jsou vlastnictvím mobilních operátorů a Pražský hrad k nim nemá přístup. Obecně navíc nejsem příznivcem šmírování občanů.
     
  5. Zcela určitě bych nedovolil zveřejnit žádné smlouvy, související se zajištěním bezpečnosti Hradu – tedy popis konkrétních technologií a logistiky ochrany areálu. Co bych naopak zveřejnil dobrovolně a okamžitě, jsou výdaje na cesty po krajích, ze kterých si Miloš Zeman v posledních letech udělal politickou nekampaň.
     
  6. Nejsem linuxový typ. Používám zařízení od firmy Apple, protože jsou uživatelsky přívětivá a synchronizují se navzájem. Pokud v této oblasti potřebuji něco poradit, vždy se obrátím na své syny Tomáše a Nicolase.

Miloš Zeman

Pan Miloš Zeman se zavázal nevést předvolební kampaň, nabídku tak nevyužijeme.

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama