Slušovice. Třítisícové městečko na Zlínsku bylo před třiceti lety centrem výroby tuzemských počítačů. Řečeno dnešní terminologií, byl to slušně rozjetý startup. O tom, jak se to vlastně stalo, jsme mluvili s člověkem, který byl u tohoto projektu od úplného začátku až do konce. S Milanem Frnkou.
Slušovice. Třítisícové městečko na Zlínsku bylo před třiceti lety centrem výroby tuzemských počítačů. Řečeno dnešní terminologií, byl to slušně rozjetý startup. O tom, jak se to vlastně stalo, jsme mluvili s člověkem, který byl u tohoto projektu od úplného začátku až do konce. S Milanem Frnkou.
Co bylo impulsem k tomu, že Slušovice – jako agrokombinát – začaly vyvíjet počítače?
Tím impulsem byl docent František Čuba, o kterém můžeme mluvit jako o vizionáři. Vždy se zajímal o nové technologie, které podporovaly zemědělství. U našich počítačů nešlo o zpracování dat pro výplaty. Nejpodstatnější věcí bylo řízení procesů v reálném čase. V ČSSR byl tehdy jen jeden řídicí počítač, který takové úlohy zvládal – RPP 16. Jeden z prvních počítačů na světě, který byl přichystaný na práci více uživatelů a běh více úloh. Jeho koncepci vyvíjel ředitel Ústavu technické kybernetiky Slovenské akademie věd profesor Ivan Plander, se kterým jsme pak intenzivně spolupracovali. A právě tento počítač se podařilo získat docentu Čubovi.
Kolik měly tenkrát Slušovice zaměstnanců?
V roce 1980, kdy se koupil RPP, to byly asi čtyři tisíce lidí. Spolu se dvěma kolegy jsme tehdy chodili na vysokou školu a na počítač RPP16 jsme vytvářeli operační systém podle vzoru počítače PDP. Ten využíval Unix a my jsme myšlenky Unixu převzali. Vymysleli jsme si k němu vzdálená pracoviště, ale ne pouhé terminály, tedy připojené displeje a klávesnice. Řekli jsme si, že vytvoříme počítačovou síť. To byl náš hlavní přínos.
K této počítačové síti bylo třeba udělat operační systém a k němu programovací jazyk. Družstvo si koupilo RPP16 a logicky následovala myšlenka, že k RPP16 budou připojeny jednotlivé řídicí počítače. Ty budou řídit technologické procesy a k tomu budou mít i centrální systém. To znamenalo spoustu práce, takže vznikla trojstranná dohoda mezi docentem Čubou, ředitelem ÚTK profesorem Planderem, mnou a mými dvěma kolegy, která říkala, že půjdeme do Slušovic vyvíjet elektroniku.
Takže František Čuba vlastně koupil počítač a k němu tři pracovníky.
Nešlo jen o nás tři. To byl celý vývojový tým Ústavu technické kybernetiky SAV. My tři jsme do Slušovic nastoupili fyzicky, ale celý vývoj, teoretický i praktický, spolupracoval s ÚTK.
Foto: Jaroslav Šafer
Bylo to tedy něco jako fakultní pracoviště?
Dalo by se to tak nazvat, ale bylo to pracoviště v reálu. Museli jsme začít vyvíjet, aplikovat, vyrábět… Postavit celou strukturu. Měli jsme k dispozici modulární počítač a potřebovali jsme řídicí desky, které jsme plánovali připojit třeba k biotechnologii, ovládat jimi lasery nebo řízení skleníků. Takže jsme museli vyvinout příslušný software. Zároveň jsme začali vyrábět i hardware. K tomu byla zapotřebí technologie pro návrh výroby plošných spojů a stroje na jejich osazování a testování. Samozřejmě jsme počítali i s prodejem mimo Slušovice, takže jsme museli vytvořit technickou, aplikační a uživatelskou dokumentaci, a zároveň začít dělat školení pro všechny, kteří náš produkt budou chtít. To byl základní cíl, který jsme si určili hned na začátku.
Celý IT tým jste měl na starosti vy?
Měli jsme to rozdělené. Petr Fabini je geniální matematik a měl na starosti všechny analytické věci. Viliam Mlích byl zase vynikající tester. Chyby odhalil na první pohled. A byl to super programátor. Dělal absolutně nejkratší, nejkompaktnější, nejdokonalejší kód. To bylo tenkrát pro vypalování do čipů klíčové.
Nedávno na našem webu vyšel článek o chytrých systémech v zemědělství. Měl velký ohlas a mimo jiné na něj zareagoval František Vaške, programátor z časů, kdy ještě skoro nikdo neměl doma počítač. Už před listopadem 1989 vymýšlel autonomní systémy, které by zemědělcům usnadnily život a zefektivnily práci. Velmi rychle jsme se domluvili na rozhovoru.
Jak se IT tým rozrůstal?
Postupně až na 750 lidí, z nichž asi 200 bylo externistů.
Začínali jste na zelené louce. Co byla největší komplikace při vývoji?
Všechno. Tehdy se na takovém typu počítačů nepracovalo ani teoreticky. Uvědomte si, že se pohybujeme mimo počítače à la IBM, které byly určené pro ekonomické procesy. Nebyli lidé, kteří by něco takového měli nastudované, nebyly výrobní kapacity, dohromady nebylo nic. Když jsme přišli do Slušovic, potýkali jsme se se základními problémy. Například monitory. Byly embargované a nebylo možné je sehnat. Jediné, co se dalo použít, byly televizory. Abychom na nich dokázali vůbec něco zobrazit, museli jsme televizi naprogramovat a vyrobit další interface. Jiná možnost neexistovala.
Zhruba do roku 1985. I televizorů byl ale omezený počet. Nakonec jsme je chtěli vyrábět sami, jenže požadavky na naše počítače se exponenciálním způsobem zvyšovaly, nestíhali jsme je vyrábět. Nechtěli jsme začít vyrábět televizory nebo nějaké poloviční monitory. Naštěstí se embargo uvolnilo.
Druhý problém byly plasty a tedy omezený počet klávesnic. Museli jsme si proto začít vyrábět formy, odlévat jednotlivá písmenka a celé konstrukce. Další tragickou věcí byly tiskárny. Tiskárny byly většinou maďarské a víc poruchové než funkční. O paměťových médiích raději nemluvme, protože mi to přijde směšné ještě dnes. Používali jsme magnetické štítky, což bylo šílené médium. Vypadaly jako děrné, ale měly magnetický povrch, který nepružil – jako kdybyste rozstříhali magnetickou pásku. Po čtyřech přečteních byly téměř nefunkční.
Co jste dokázali vyrábět sami a co jste museli dovážet?
U nás jsme dokázali sehnat magnetické pásky. Potom maďarské, polské nebo východoněmecké tiskárny, diskety ze Západu a později i ze Singapuru. Jen disket byly tři druhy. Nejtěžší bylo napsat software tak, aby dokázal pracovat se vším.
A jak jste řešili devizové embargo?
Devizové embargo nebylo. Šlo o to zabezpečit devizy – tomu se nedá říkat embargo. Tomu se dá říkat tragédie socialismu. Kdo byl trpělivý a znal všechny zákony, devizy si zajistit dokázal. Avšak v okamžiku, když jste něco dovezl, musel jste předat nějakých čtyřicet procent podniku zahraničního obchodu. I když jsme něco vyvezli na Západ – většinou to byl software – podniky zahraničního obchodu nás úplně ožebračily. Z toho zbytku jsme si mohli něco koupit. Kupovali jsme nejen počítače, ale i potraviny a věci pro zemědělství.
Dnešní zemědělci už nejsou chasníci v holínkách od hnoje. Vidle, motyky a další tradiční nářadí pomalu mizí. Čím dál častěji využívají počítače, samořiditelné traktory nebo IoT senzory. Díky nim vypěstují více, sníží spotřebu hnojiv i energie a ještě k tomu ochrání přírodu.
Naší výhodou bylo, že jsme měli velký a chytrý právní útvar, který pracoval s tehdy neobvyklou tezí, že co není zakázané, je povolené. Na ministerstvu byli překvapeni, když jim naši právníci řekli, že žádný zákon nezakazuje, abychom si takové věci koupili.
Třeba když jsme začali vyrábět počítače ve velkém, začalo ministerstvo elektrotechnického průmyslu namítat, jak může družstvo vyrábět počítače. Nikde takový zákaz napsaný nebyl, ale i tak po mně chtěli na ministerstvu vysvětlení. Každých čtrnáct dnů jsem proto jel autem do Prahy, abych těm idiotům vysvětloval, proč vyrábíme počítače a kde a komu to prodáváme.
Kolik počítačů jste ročně vyprodukovali?
Měsíčně jsme jich vyrobili asi dvě stě kusů, takže za rok jich bylo 2 400. Ale nešlo o kancelářské počítače pro zpracování mezd. Za slušovické počítače – TNS – považuji ty, které řídily biotechnologie, strojírny, skleníky…
Testování klávesnic v JZD AK Slušovice - Foto:archiv Milana Frnky
Později jsme začali dovážet také klasické osobní počítače, XP a AT. Pro ty jsme nevyráběli nic. Dováželi jsme klasický monitor, paměťová média, zkrátka úplně všechno. Koupili jsme je po částech, tady je složili, otestovali a prodali. Ale to nepovažuji za pravý počítač ze Slušovic. Ale ani tyto počítače jsme neprodávali holé. Vytvořili jsme pro ně aplikační software, DOS, nějakou verzi Unixu, překladače programovacích jazyků, databázové systémy. Kromě aplikačního systému zákazníci dostávali ještě celou dokumentaci a školení. To se prodávalo jako celek. Ne jako dneska, kdy si v obchodě koupíte počítač a dělej si s ním, co chceš.
To znamená, že jste v podstatě vyráběli na zakázku.
Šlo o normální dodávku počítačů. Dávat holý hardware se základním softwarem, to je špatně i z pohledu dnešní doby.
Jak dlouho trvalo dodání, když si někdo objednal počítačový software?
V řádu měsíců. Tehdy dokázali programátoři ještě velmi rychle programovat, ale jen málo rozsáhlé systémy.
Vítu Rakušanovi na podzim skončí druhé volební období, které tráví v čele kolínské radnice. Město, které proslavila snad jen okolní rovinatá krajina a festival dechovek, se mu za osm let podařilo přeměnit na jedno z nejprogresivnějších chytrých měst v Česku. Chytré technologie tady začali zavádět mezi prvními, takže za ně nikdy neutráceli přemrštěné částky. Především je ale přizpůsobují konkrétním potřebám obyvatel města, kteří se je naučili používat.
Měli jste tehdy v Československu nějakou konkurenci?
V tomto oboru nebyla konkurence žádná. Nebyla ani v celém tehdejším spolku zemí RVHP a dokonce si myslím, že ani v rámci celého světa. Jezdili jsme do Texasu, Kanady, Singapuru i Číny. Dělali jsme s kýmkoli. Přitom jsme viděli aplikace počítačů, a i když se nechci chválit, v komplexu, ve kterém to bylo pojaté, jsme byli určitě výjimeční.
Za kolik jste počítače tehdy prodávali?
Vše záviselo na softwaru. V 99 procentech jsme totiž dělali i aplikační software a podíl na ceně byl z pohledu softwaru a hardwaru zhruba stejný. V ceně byla započítaná i celá dokumentace a školení včetně ubytování. Určitě to nebylo levné. Jedno PC z dovozu vyšlo na nějakých 40 tisíc korun. U našeho počítače TNS se to nedalo určit, protože cena souvisela s celým nasazením.
Počítače v provozu - Foto:archiv Milana Frnky
Přičemž průměrný plat tehdy byl asi dva tisíce korun.
Asi dva a půl tisíce korun. Ale tohle celé bylo hraní si na peníze. To nebyly skutečné peníze, skutečné peníze byly devizy. Pokud šlo o podniky, státní plánovací komise někomu devizy přidělila a někomu ne.
Četl jsem v archivních dokumentech, že ze začátku 80. let strana a vůbec státní orgány nebyly počítačům nakloněny.
To máte pravdu. Byla to katastrofa. Kybernetika byla buržoazní pavěda, takže byly obrovské problémy. V tom nám pomohla spolupráce s profesorem Planderem, který za své konstrukce získal řadu ocenění v celé Evropě. Vždy, když někde uspěl, dali nám na nějakou dobu pokoj. Mohli jsme tak pracovat i na základním výzkumu, například na rozpoznávání obrazů nebo na syntaktické, lexikální a sémantické analýze jazyků.
Někdy v druhé polovině 80. let ale nastal zlom a Slušovice se staly fenoménem.
V první polovině 80. let byl extrémní odpor proti výrobě počítačů. Druhá půlka tohoto období ale v tehdejším Sovětském svazu přinesla uvolnění a všichni z naší vlády se začali předvádět, jak nám pomáhají. To jsem byl strašně rozzuřený. Pamatuji si velmi dobře, jaké nám předtím dělali obrovské problémy, ale když potom dorazila nějaká delegace, všem ukazovali, co jsme tady umožnili.
Využití umělé inteligence může být prospěšné, ale i hodně nebezpečné. Jak to chtějí odborníci na umělou inteligenci řešit? Jak umělá inteligence pracuje s předsudky a jak nás ovlivní v budoucnu?
Takže si přivlastnili zásluhy?
Jednoznačně. Říkali, jak strana a vláda umožnily tuto výrobu – a přitom družstvo dva roky zpátky chtěli zavřít, protože přeci nesmí vyrábět počítače. Celé to bylo zbabrané. Ti, co řídili stát, byli cvoci. Pro to nemám jiné označení.
Co se stalo s výrobou počítačů ve Slušovicích po roce 1989?
Po roce 1989 nastalo několik věcí. Proč se rozpadlo družstvo, je na samostatnou diskuzi a já nejsem ten, kdo by o tom měl něco říkat. Byl jsem dva roky nemocný, ležel jsem v nemocnici a nemohl do toho zasáhnout. Vlastní elektronika a výroba počítačů byla zprivatizovaná. Ředitelé závodů je koupili od družstva, většinou si vzali pár svých nejlepších pracovníků, vytvořili si vlastní firmy a odešli. Některé ty firmy dodnes existují.
A odešlo i know-how…
A odešlo know-how, odešli chytří pracovníci. Oni se potom třeba vrátili, ale to už bylo po nějaké době a za jiných podmínek. Je to strašná škoda. Myslím si, že kdybych byl zdravý, lidi bych udržel. Byli bychom obrovský celek software-hardware, kompaktní a komplexní.
Foto: Jaroslav Šafer
Jako zdroj financování ve Slušovicích fungovala vnitropodniková banka. Každý, kdo potřeboval peníze na rozvoj nového programu, z ní dostal peníze. Poskytovaly se tak prostředky na investice a když podpořený projekt přinášel peníze, musela se část zisku odvádět zpět. To byla jedna z věcí, která po rozpadu Slušovic přestala fungovat. A přitom to nesmírně pomáhalo. Mohli jsme být dost velká samostatná firma, dejme tomu na komplexní elektroniku. Myslím, že bychom neměli téměř žádnou konkurenci.
Ani třeba Apple a jiné americké výrobce?
Americké výrobce ano. Přece jenom měli úplně jiné prostředky. Ale myslím, že rozvoj by byl veliký a dynamický. Navíc s možnostmi, které se otevřely po roce 1989 by byl úplně jiný. Když si vezmeme, jak jsme se ve Slušovicích vyvíjeli za socialismu, věřím tomu, že by to pokračovalo stejným tempem i nadále.
Obsahoval váš software nějaký prvek autonomního řízení, dneska bychom řekli chytrých technologií, který by nějak řídil chemickou nebo živočišnou a zemědělskou výrobu?
Pokud bereme do úvahy aplikační software, který to na počítači dělal samostatně, tak přirozeně ano. Například v biotechnologii počítač na základě zpětné vazby sám řídil fermentační tank, což je dost komplikované zařízení. V živočišné výrobě pak Slušovice dělaly embryotransfer, v čemž byly největší firmou na světě. Celé uskladňování a manipulace s nimi byla řízená počítačem. A v rostlinné výrobě to byla hydroponie.
Kdo má zahradu se záhonky nebo alespoň trávníkem, zná to dilema velmi dobře. Bude pršet, nebo ne? Má cenu zalévat? Nebo z těch mraků nakonec vážně něco spadne? Nově můžete toto rozhodování přenechat technice. Stačí jen zahradu svěřit zavlažovacímu systém s umělou inteligencí, který uspěl v jihomoravském kole soutěže T-Mobile Rozjezdy. Systém nejdřív pomocí čidel zjistí vlhkost půdy, ověří, jaké panuje počasí a podle nasbíraných zkušeností sám rozhodne, jestli má cenu rostliny svlažit, nebo bude lepší počkat na očekávaný déšť.
Byly programy kompatibilní s počítači IBM nebo s nějakými jinými?
Aplikační programy na klasické PC od IBM byly samozřejmě kompatibilní od začátku. Na náš modulární počítač ale kompatibilní být nemohly. Každá deska byla úplně autonomní, takže to nemělo být s čím kompatibilní. Nemluvně o systému jako celku, protože to byla většinou počítačová síť. Každou část řídil samostatný počítač, propojený s dalšími
To nejvtipnější co jsme vytvořili, byl systém pro dostihové sázky. Ve Slušovicích se pořádaly velké dostihy kterých se účastnilo až padesát tisíc lidí. Okolo celé dostihové dráhy jsme měli pět sázkových kanceláří, což byly naše počítače TNS, připojené světlovodnými kabely. Byli jsme v ČSSR první, kdo použil světlovodné kabely na počítačovou síť.
Co se stane, když si v počítači vytvoříte model okresního města a do něj pak pustíte náhodné návštěvníky s koronavirem? Vypadá to trochu jako nějaká speciální verze hry SimCity, ale ve skutečnosti to může mít velký dopad na život v následujících týdnech a měsících. Právě takhle vypadá zkoumání pandemie pomocí matematických modelů.
Kvůli koronavirové pandemii sekáme obrovské dluhy – půl bilionu letos, nejméně půl bilionu příští rok… Kupujeme si za ně čas, abychom se nemuseli měnit. Bylo by ale lepší, kdybychom si za ně koupili změnu.
5G. Technologie, která budí vzrušené diskuse. Příkladem může být situace v Jeseníku, jednom z pěti měst, v nichž se rozbíhají pilotní projekty této technologie v ČR. Proč ale vlastně zavádění 5G budí takové vášně nejen v tuzemsku, ale i ve světě? A proč je vlastně 5G tak důležité?
Zájem o nástroje pro videokonference a online spolupráci stoupl ze dne na den sedminásobně. Firmy se teď bez nich neobejdou a zůstane to tak i do budoucna. Zatím však často narážejí na nedostatečnou kvalitu připojení a špatné vybavení domácích kanceláří.
Jak v těžkých časech fungovala spolupráce vlády a soukromých firem? Kde se zadrhl slibný projekt online monitoringu lůžek v nemocnicích v celé zemi? A co mohly podniky v nejhorším období dělat lépe, aby se v nich nákaza tak nešířila? Bývalý vysoký úředník ministerstva průmyslu a obchodu o tom promluvil pro Svět chytře.
Digitalizace nejsou jen elektronické recepty, dálniční známky nebo online výuka. Jde o zásadní změnu celé ekonomiky i vzdělávání. A Česko na tom ve srovnání se zahraničím není úplně špatně.
Digitální věk umožňuje dříve těžko představitelné zásahy do soukromí lidí a digitální technologie dokáží zásadním způsobem ovlivňovat lidské názory, uvažování a myšlení. Čínská propagandistická aplikace s jistou dávkou naivity názorně dokládá, jak to celé funguje, když se digitální nástroje dostanou do rukou totalitního režimu.
Umí interaktivní vizualizované mapy pohybu lidí i aut, ukáže aktuální polohy dopravních prostředků nebo zaplněnost kontejnerů na tříděný odpad. Platforma Golemio, kterou spustilo a provozuje hlavní město Praha, už třetím rokem dokládá, jak můžou data pomoct s životem v hlavním městě. Poslední rok ji ale vytěžil důsledněji než kdy dřív: díky jejímu přispění se po Praze rozvážely vakcíny proti covid-19.
Ze svých chytrých telefonů již obsluhujeme své peníze. Máme tam bankovní účty, používáme fintechové aplikace, mobilním telefonem nahrazujeme plastové platební karty i hotovost. Není to jediná citlivá oblast, kterou mobilnímu telefonu svěřujeme. Proč tomuto trendu stále odolává zdravotnictví?
Společnost T-Mobile postaví v nejbližších měsících pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT) nejmodernější kampusovou síť v České republice.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
Před 30 lety v CERNu nezkoumali jen vznik vesmíru. Když tu 6. srpna 1991 spustil Tim-Berners Lee první webové stránky, zažil zde svůj velký třesk i web. Ten své třicáté narozeniny oslaví na WebExpu – největší technologické konferenci ve střední Evropě. Ta dnes představila oficiální program svého 13. ročníku, který se bude konat v pražské Lucerně od 21. do 23. září.
Prostorový zvuk už při sledování filmů nebo hraní her už dávno vnímáme jako samozřejmost. Málokdo ale ví, jak vlastně vzniká, jak se v minulosti vyvíjel a jaké chytré technologie se dnes při jeho produkci využívají…
Německý výrobce duší Tubolito představil chytrou duši Tubo-MTB PSENS, která si sama změří tlak a o této hodnotě informuje jezdce prostřednictvím aplikace v chytrém mobilním telefonu.
Z nové studie společnosti Kasperky vyplývá, že si v koronavirové pandemii děti na internetu oblíbily platformy TikTok a YouTube. Právě TikTok dosáhl takřka dvojnásobné oblíbenosti než doposud hojně preferovaný Instagram. Studie pracuje s daty za období od května 2020 do dubna 2021.
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Před 30 lety v CERNu nezkoumali jen vznik vesmíru. Když tu 6. srpna 1991 spustil Tim-Berners Lee první webové stránky, zažil zde svůj velký třesk i web. Ten své třicáté narozeniny oslaví na WebExpu – největší technologické konferenci ve střední Evropě. Ta dnes představila oficiální program svého 13. ročníku, který se bude konat v pražské Lucerně od 21. do 23. září.
Děti sice už chodí do škol, hrozba distanční výuky nad námi ještě nějakou dobu však viset bude. Na Masarykově univerzitě vyvíjejí aplikace pro výuku ve virtuální realitě. V současné době přemýšlí, jak s její pomocí učit geologii a jazyky.
Logistická dceřiná společnost čínského internetového prodejce Alibaba bude vyvíjet autonomní nákladní auta. Společnost Cainiao chce příští rok v Číně uvést do provozu tisícovku samořízených doručovacích robotů.
Díky Mobilnímu Rozhlasu může brněnský dopravní podnik posílat zprávy o plánovaných výlukách i aktuálních problémech v dopravě. Nástroj umožňuje přesné cílení na ty, kdo v určité oblasti Brna bydlí nebo pracují. Důležité informace mohou lidé dostávat e-mailem nebo jako notifikaci v rámci mobilní aplikace.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Výdaje koncových uživatelů za veřejné cloudové služby letos celosvětově vzrostou o 23,1 % na 332,3 miliardy dolarů, což by mělo být o 62,3 miliardy více než v roce 2020. Uvádí to zpráva přední světové výzkumné společnosti Gartner v oblasti ICT. Migraci firemních dat do cloudu výrazně urychlila pandemie koronaviru i rozvíjející se technologie, jako je kontejnerizace, virtualizace a edge computing.
České pojišťovny se koronavirové situaci přizpůsobily rychle. V době protiepidemických opatření přišly pojišťovny s řešením, ke kterému by si za normálních okolností hledaly cestu déle. Pro usnadnění komunikace se svými klienty představily chatboty a další chytrá řešení sloužící ke zkvalitnění komunikace na dálku. Jak se tyto nástroje osvědčily, jsme zjišťovali v největší tuzemské pojišťovně – Generali České.
Díky Mobilnímu Rozhlasu může brněnský dopravní podnik posílat zprávy o plánovaných výlukách i aktuálních problémech v dopravě. Nástroj umožňuje přesné cílení na ty, kdo v určité oblasti Brna bydlí nebo pracují. Důležité informace mohou lidé dostávat e-mailem nebo jako notifikaci v rámci mobilní aplikace.
Zdražení svozu odpadu a nárůst jeho objemu se některá města rozhodla řešit moderními technologiemi. Služby inteligentního odpadového hospodářství zkouší například některé části Prahy nebo středočeská Unhošť.
Z Plzně se do roku 2027 stane centrum pro chytrou mobilitu a živá laboratoř pro testování autonomního řízení. Vznikne tak první chytré město tohoto druhu v Česku. Jeho součástí budou mimo jiné autonomní tramvaje.
Mít právo na svou vlastní digitální identitu a používat ji podle libosti v celé Evropě - to je plán, který teď hodlá protlačit Evropská komise. Navrhla systém online totožnosti lidí, který má odlehčit jak při krátké dovolené, tak i delším pobytu kdekoliv v členských státech. Namísto peněženky plné dokladů by k jakémukoliv ověření každému člověku stačil mobil.
Digitalizační balíček prošel Senátem i jeho připomínkami, nyní čeká na podepsání prezidentem. Sněmovna ho schválila v podobě, v jakém jej obdržela od senátu.
Digitální technické mapy zásadně pomohou všem občanům včetně projektantů i stavebníků a také městům, obcím i státu. Díky nim budou na jednom místě dostupné digitální údaje o veškeré infrastruktuře na území celé ČR.
Jak se stalo, že se Česko proměnilo z covidového premianta v průšviháře? Odpověď na tuhle otázku budeme hledat ještě dlouho, ale pro mnohé je jedním z jader problému práce s daty. Co si o tom myslí expert z Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku, tedy z instituce, která měla data během pandemie pod palcem?
Před rokem přišel do Česka covid a miliony lidí zavřel do jejich kuchyní a obýváků. Část začala z domu pracovat nebo studovat, další se vrhli na seriály na Netflixu. Jak se tahle situace projevila na spotřebě dat?
VOIX Premium Audio, pražský showroom se špičkovým audio vybavením, přidal ke konci loňského roku do svého portfolia progresívní dánskou značku Lemus, průkopnického výrobce designově vytříbené a zvukově atraktivní bezdrátové elektroniky. VOIX má nyní v nabídce obě modelové řady z portfolia této mladé, ale ambiciózní značky ze severské Kodaně a to Lemus Home a Lemus Lifestyle.
Technologický vývoj jde rychle dopředu a nevyhýbá se ani domácnostem. Do našeho života se postupně dostávají hlasoví asistenti, jako je je například Alexa od Amazonu nebo HomePod od Applu. V mobilu máme aplikace, díky kterým ovládáme topení, chlazení, ale i zabezpečovací systém v domě.
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Děti sice už chodí do škol, hrozba distanční výuky nad námi ještě nějakou dobu však viset bude. Na Masarykově univerzitě vyvíjejí aplikace pro výuku ve virtuální realitě. V současné době přemýšlí, jak s její pomocí učit geologii a jazyky.
Logistická dceřiná společnost čínského internetového prodejce Alibaba bude vyvíjet autonomní nákladní auta. Společnost Cainiao chce příští rok v Číně uvést do provozu tisícovku samořízených doručovacích robotů.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
Před 30 lety v CERNu nezkoumali jen vznik vesmíru. Když tu 6. srpna 1991 spustil Tim-Berners Lee první webové stránky, zažil zde svůj velký třesk i web. Ten své třicáté narozeniny oslaví na WebExpu – největší technologické konferenci ve střední Evropě. Ta dnes představila oficiální program svého 13. ročníku, který se bude konat v pražské Lucerně od 21. do 23. září.
Prostorový zvuk už při sledování filmů nebo hraní her už dávno vnímáme jako samozřejmost. Málokdo ale ví, jak vlastně vzniká, jak se v minulosti vyvíjel a jaké chytré technologie se dnes při jeho produkci využívají…
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Už odcházíte?
To nejlepší ze SvětChytře.cz v mailu
Zajímá vás, co píšeme? Nechte si jednou týdne zasílat upozornění na nejzajímavější články mailem. Stačí se přihlásit!