iStockphoto

Branimir Marić: Svoboda internetu je romantická představa z minulosti

Firmy chytřerozhovor 7 a více min čtení

Chytré technologie a propojený svět jsou skvělá věc – díky rychlým datům dnes běžně využíváme nesmírně užitečné a příjemné nástroje, které ještě před pár lety neexistovaly. Na druhou stranu je nutné definitivně skončit s naivní představou z devadesátých let, že by měl být internet otevřená zóna, kde se špatnostem nedaří a nikomu nic nehrozí. „O bezpečnost se musíme postarat, i když to znamená mnohem více regulací než doposud,“ říká Branimir Marić, technický ředitel T-Mobile Czech Republic a Slovak Telekom.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Chytré technologie a propojený svět jsou skvělá věc – díky rychlým datům dnes běžně využíváme nesmírně užitečné a příjemné nástroje, které ještě před pár lety neexistovaly. Na druhou stranu je nutné definitivně skončit s naivní představou z devadesátých let, že by měl být internet otevřená zóna, kde se špatnostem nedaří a nikomu nic nehrozí. „O bezpečnost se musíme postarat, i když to znamená mnohem více regulací než doposud,“ říká Branimir Marić, technický ředitel T-Mobile Czech Republic a Slovak Telekom.

 Začneme u horkého tématu poslední doby – u přechodu z připojení 4G na 5G. Jaké jsou hlavní výhody 5G v porovnání s LTE a dalšími současnými standardy?

Přechod z 4G, respektive LTE, na 5G podle mě nebude tak znatelný jako přechod z 3G na 4G. 4G přineslo mnohem rychlejší datové přenosy a nižší latencí. U 5G takové změny pozorovat nebudeme. Výrazně se rozšíří možnosti a kvalita bezdrátového připojení, ale uživatel prakticky nepozná, který standard zrovna využívá.

V čem se možnosti a kvalita připojení rozšíří?

Hodně se to projeví třeba u internetu věcí. Právě 5G bude znamenat velký rozvoj senzorů všeho druhu – v autech, oknech, dveřích, továrnách… Je pravda, že dnes fungují na 4G, a možná ještě dlouho budou, ale pro některé funkce budou 5G potřebovat. 5G totiž bude fungovat na takových frekvencích, kam se 4G nikdy nedostane. Dnes většina sítí funguje na frekvencích nižších než 3 GHz – v Česku máme třeba 800 nebo 1800 MHz. Ovšem pro budoucnost se vyčleňují frekvence 3,5 GHz nebo dokonce 26 a 60 GHz. Říká se tomu milimetrové vlny.

Proč je to důležité? -

Proč je to důležité?

Důležité to je hlavně pro firmy, které budou nabízet bezdrátové služby. Nově toho budou moci nabídnout mnohem víc. Představte si spektrum jako pozemek, na kterém máte něco postavit. U frekvencí do tří gigahertzů je ten pozemek hrozně úzký, což při stavbě domu silně limituje jeho podobu. Prostě se nemůžete rozmáchnout do té šířky, kterou byste si přáli. A u nabídky služeb je to podobné. Vyšší frekvence pro operátory nebo poskytovatele služeb může znamenat mnohem rychlejší datové přenosy a větší množství dat přenášených najednou. Je vlastně jedno, jestli se to bude využívat pro streaming filmů nebo třeba pro provoz samořiditelných aut, ale v každém případě bude mnohem větší prostor takovou službu vytvořit.

Kdy se na to můžeme těšit?

První funkční 5G sítě čekáme v letech 2019 nebo 2020, ale dejme tomu do roku 2025 žádný velký dopad nepocítíme. Pak se to ovšem rozjede naplno. Dám vám příklad: Ode dneška za deset let podle mě pomalu nenajdete okno nebo dveře, které by se nedaly ovládat hlasem – budou mít v sobě zabudovaný čip třídy M pro internet věcí. A přesně tohle by na 4G nefungovalo, vyžaduje to některé specifické vlastnosti 5G, především rychlé propojení s cloudovými servery, které rozpoznají váš hlas.

Tím se dostáváme k dalšímu zajímavému tématu – moderní technologie v domácnosti. Co ještě budeme mít za těch pět až deset let běžně doma?

Souvisí to s tím, co už jsem říkal – podle mě většina běžných domácích přístrojů bude fungovat na dálkové ovládání, většinou na hlasové. A týká se to opravdu všeho možného, od bezpečnostních kamer, které se podle mě hodně rozšíří, až třeba po pračky. Kromě toho budeme mít všude nejrůznější senzory a měřicí zařízení, takže třeba nebude problém volit v každé místnosti teplotu zvlášť, prostě řeknete číslo a termostat se nastaví. Samozřejmostí budou i chytré zámky na dveřích, chytré žárovky se senzory přítomnosti a podobně. Troufl bych si odhadnout, že v běžné domácnosti budeme mít tak padesát až sto elektronických přístrojů.

Tenhle trend už přichází – třeba chytré žárovky, u kterých mohu díky telefonu měnit barvu světla, už mám doma i já. Taky se nemusím bát, že jsem nechal zapnutou žehličku, protože se dá vypnout telefonem odkudkoli. Mám doma kamery a mám krabičku, co mi dělá z normálního auta chytré, takže vidím, jestli je v klidu nebo jede. Už teď používám telefon jako univerzální ovladač všeho možného – a za tři až pět let přijde úplná exploze těchto systémů. Podle mě pak už skoro nepůjde koupit žárovku, která by se telefonem neovládala. Což si samozřejmě vyžádá mnohem rychlejší připojení k internetu, standard bude tak 1 Gb/s. Současné kabelové DSL systémy s 20 až 30 megabity budou tudíž úplně stejně zastaralé, jako je dnes ADSL s dvěma megabity.

Nedávno v Las Vegas skončil veletrh spotřební elektroniky CES, kde se představuje spousta nových produktů a trendů. Jaké podle vás mají největší budoucnost, a jaké jsou naopak trochu přeceňované a časem zapadnou, jako třeba svého času velká móda 3D televizí?

To je vždycky těžké předvídat, ale podle mě to bude AR čili rozšířená realita.

V jakých situacích se podle vás rozšířená realita uplatní? -

Ale tato technologie je tady přece už roky, už dávno se čekal velký průlom a pořád se téměř nic neděje…

Jenže doteď pro to nebyly dobré podmínky. Jistě, spousta firem už dávno představila brýle nebo další produkty, které zvládaly AR informace zobrazit, ale vždy musely být nějakým způsobem propojené s počítačem. Nebo to byly takové ty masivní těžké modely, do kterých se zasouval telefon. To opravdu není zrovna elegantní řešení. Ale teď, právě díky lepší konektivitě a cloudovým řešením, to výrobci mohou dělat mnohem lépe. I když to může ještě chvíli trvat.

V jakých situacích se podle vás rozšířená realita uplatní?

Hlavně v profesionální sféře. Představte si třeba, že děláte v zásilkové službě. Jdete ulicí, máte na očích speciální brýle, a když jimi přečtete jméno a adresu na zásilce, hned vás virtuální displej navede správným směrem, takže se i v cizím městě pohybujete jako na domácí půdě. V porovnání se zadáváním adresy do internetové mapy v telefonu to je neporovnatelně příjemnější.

Související článek

„Abyste mohl něco regulovat, musíte tomu rozumět“

Sedm let měl na starosti new business development v T-Mobile Česká republika, kde například rozjížděl mobilní platby, M2M služby a věnoval se dalším produktům a službám vyvíjeným s partnery. Před šesti lety se přesunul do Deutsche Telekom (DT) do Bonnu, kde se stejnými tématy zabýval v rámci celé Evropy. Od loňského podzimu si s sebou vzal internet věcí a big data do Detecon, dceřiné společnosti DT věnující se konzultačním službám (ano, modří již vědí: DEutsche TElekom CONsulting). V rámci toho se stará i o startupy. Ví, co přijde v nejbližší budoucnosti, a přemýšlí o té vzdálenější. Třeba o tom, co všechno je a není nutné regulovat. Zblízka vidí rozjezd chytrého města v Bonnu a říká, proč se ho povedlo rozjet za dva a půl roku. Vít Šoupal.

Nebo si vezměte skladníky. Když budou mít podobné brýle pro změnu se svou aplikací, můžou udělat například kompletní inventuru jednoduše tím, že budou chodit po místnosti a postupně se brýlemi dívat na jednotlivé čárové kódy nebo sériová čísla. Software je automaticky naskenuje a zadá do systému. A příklad číslo tři: technici v terénu. Musíte třeba zkontrolovat nebo opravit kabel v zemi. Dnes otevřete notebook, v něm se dostanete do nějaké dokumentace, zkontrolujete všechna evidenční čísla a další údaje, zaměříte kabel pomocí GPS a pak ho teprve můžete vykopat ze země. Jen si ale představte, že se stačí zalogovat a uvidíte kabel na virtuálním displeji přímo před sebou tak, jak je v zemi uložený.

A k těm přeceňovaným technologiím: třeba virtuální realita, o které se tolik mluvilo v posledních letech, mě tolik nepřesvědčila. Tipl bych si, že zůstane spíš okrajovou záležitostí třeba pro některé hráče, byť samozřejmě existují lidé, co tomu propadli.

I minulé roky přinesly nejrůznější inovace a nové technologie. Které podle vás byly nejdůležitější?  

Hlavně 4G připojení. Výrazně zvýšilo rychlost dat, tudíž dalo vzniknout celé řadě aplikací a softwarových řešení, které dnes zcela běžně používáme. Všechny ty Netflixy a další streamingové služby všeho druhu, navigace s okamžitou aktualizací podle intenzity provozu, to všechno je na rychlých datech závislé, ačkoli si to kolikrát neuvědomíme. Dnes si bez toho pomalu nedokážeme představit každodenní život.

A druhou zásadní změnou pro mě byl definitivní nástup optických vláken. Dřív se o nich živě diskutovalo, různí odborníci snášeli na hromady jejich přednosti i nedostatky, ale dnes ve světě v podstatě nenajdete větší telekomunikační firmu, která by je nepoužívala. Rychlá data se bez nich neobejdou. Dnes optická vlákna zvládají deset gigabitů za vteřinu pro jednoho klienta, a když je uložíte do země, prostě tam zůstanou navždy. Časem vyměníte uzlové body a další infrastrukturu za novou a lepší, ale kabel bude fungovat pořád.

Zatím mluvíme hlavně o přednostech chytré techniky. Co ale její nevýhody, nebo přímo hrozby?

Všechno má svou odvrácenou stranu, i internet a propojený svět. A popravdě řečeno, začíná mě to trochu děsit. Musíme zcela vážně začít hledat způsob, jak si na tohle dokonale propojené prostředí zvykat, jinak přijdou zásadní problémy. V devadesátých letech, v počátcích internetu, si všichni říkali jaká je to nádhera, že tohle je ta pravá svoboda a jak je všechno otevřené a k dispozici. A že tu jsou samí dobří lidé, protože zloduši na internet nechodí. Jenže ve skutečnosti chodí a je jich pořád hodně, protože internet je pro ně skvělá příležitost, jak ubližovat a třeba krást peníze. Takže hlavním problémem je nedostatek bezpečí. A to je něco, s čím musíme rychle něco dělat.

Říkáte, že tu počáteční svobodu je třeba omezit?

Na závěr mám dvě osobní otázky. Ta první zní: Jaká moderní technika poslední doby nejvíc oslovila vás osobně? Bez čeho už byste se nechtěl obejít? -

Ano, a to zcela zásadně. Internet je nezbytně nutné mnohem víc regulovat a dohlížet na něj. Začíná to už na vládní úrovni. Policie a další úřady potřebují funkční procedury, jak se s internetovou kriminalitou vypořádat. Zatím je na nich často vidět spíš překvapení, že je něco takového možné. Konečně začínají chápat, jak je třeba jednoduché někomu ukrást identitu, což může být začátek opravdového průšvihu. Pak si zloději na vaše jméno můžou otevřít bankovní účet, vzít si půjčku, rozjet nějaké nekalé podnikání… A úřady teprve začínají řešit, jak proti tomu bojovat.

Samozřejmě je mi jasné, že to zní strašně, jde to přímo proti té romantické představě internetu jako krásného otevřeného místa, jenže bohužel, takový je svět. Podívejte se jen na sociální sítě, k jak zlým účelům se dají využívat nebo spíš zneužívat. I tady je na místě více regulace.

Takže na přelom tisíciletí budeme vzpomínat jako na idylické období nevinnosti, po němž navždy zavládla normální pravidla a omezení jako v reálném světě?

Neříkám, že bychom měli z internetu udělat úplně uzavřené prostředí, ale nějaká změna se stát musí. Vždyť si vezměte, že tehdy na začátku lidé zcela vážně věřili, že jsou na síti úplně anonymní, že po sobě nezanechávají žádné stopy. No a já jsem u toho coby softwarový inženýr a internetový vývojář byl od začátku, konkrétně od roku 1998, a už jsem tehdy věděl, že žádná anonymita neexistuje. Jenže takových nás moc nebylo.

Jak z toho ven?

Musíme vymyslet řešení, které zločincům zmenší prostor. Netvrdím, že je rovnou nutno zveřejňovat všechny IP adresy, jak si někdo představuje, ale něco dělat musíme. Začíná to už výchovou dětí ve škole. Ta citelně chybí. Musíme sledovat, jak fungují nejrůznější firmy a zda na nich není nic podezřelého, a policie musí dostat do ruky skutečně účinné nástroje, třeba funkční systémy pro analýzu dat. A nejde jen o vyslovené kriminálníky – úřady musejí výrazně zpřísnit dohled i nad velkými korporacemi, které získávají osobní údaje.

Pozor, tohle opravdu není žádná legrace – kdyby člověk, který toho o vás tolik ví, chtěl, může vám pořádně zamávat se životem. Stačí, aby věděl, kam chodíte nakupovat a v kolik hodin, co všechno máte doma, kam chodí vaše děti do školy, v kolik a kam je vodíte na kroužky… raději nedomýšlet.

Velkým tématem je i tzv. průmysl 4.0, k němuž mimo jiné patří masivní přesun pracovních sil z výroby do služeb a nástup robotizace. Je to opravdu tak blízko, jak se občas tvrdí? A díváte se na to s nadějí, nebo spíš s obavami?

Především je jasné, že se jedná o nezvratný trend – jak robotizace a automatizace, tak masivní zapojení umělé inteligence do celé řady pracovních procesů jsou zkrátka nezbytné jevy. Dokonce bych řekl, že to přijde dřív, než bychom čekali, a bude to intenzivnější. Ale není nutno přistupovat k tomu s nějakými velkými obavami. Jsme v podobné situaci jako na začátku 19. století, v době průmyslové revoluce. Zasáhne nás to a bude to výrazná změna, ale zároveň se tak otevřou nové příležitosti.

Robotizace je nesmírně důležitá pro vědu a výzkum. Roboty budeme potřebovat k celé řadě dalších činností, bez nich se nehneme z místa. Třeba zkoumání vesmíru nebo oceánských hlubin je bez nich zhola nemožné. A nejde jen o čistý výzkum. Už za padesát let za nás budou roboti těžit nerostné suroviny na Zemi a třeba i na Marsu. To samozřejmě znamená, že budou muset být neskonale vyspělejší než ti dnešní. A tím pádem bezpochyby zastanou i spoustu obyčejné rutinní práce ve výrobě a službách, kterou teď dělají lidé. Samozřejmě zastanou i mnoho úkolů ve zdravotnictví, při péči o děti nebo o staré lidi.

Související článek

Srini Gopalan: Digitalizace pomáhá úplně každému

Srini Gopalan vede evropskou divizi v Deutsche Telekom, tedy v nadnárodním koncernu, který mimo jiné provozuje síť T-Mobile. Na barcelonském veletrhu Mobile World Congress byl v jednom kole – stánek jeho společnosti byl vyhledávaným cílem návštěvníků, kteří si tu prohlíželi nejnovější domácí hračky, systémy pro chytrá města i záznam prvního videochatu z evropského letadla.

Telekomunikační firmy jsou těmito změnami podle mnohých odborníků ovlivněny více než většina jiných. Kromě předností hrozí i zcela konkrétní problémy – například propouštění. Jak se na to chystáte?

Samozřejmě nás to zasáhne, například v call centrech, kde se tento vývoj projeví celkem záhy. Obavám se člověk nevyhne, ale já i tady vidím hlavně přednosti. Konkrétně v našem byznysu se díky nástupu umělé inteligence opravdu velmi výrazně zvýší úroveň zákaznických služeb. Dnešní call centra jsou přetížená a zdaleka ne každý vyřeší svůj problém. Potýkají se s tím všechny velké firmy, třeba i větší obchodní domy. Zapojení umělé inteligence do komunikace se zákazníky by znamenalo, že by se dovolal opravdu každý, reakce by byla rychlá a opravdu by pomohla. Loni už jsme v téhle oblasti zkoušeli pilotní projekt a překvapilo nás, jak dobře probíhala komunikace mezi živými lidmi a virtuálními asistenty, kteří se trochu podobali Siri nebo Alexe. Skuteční lidé hráli zákazníky, roboti jim kladli správné otázky a dospívali k optimálním řešením. Další výhoda je samozřejmě v tom, že takovéhle virtuální call centrum funguje čtyřiadvacet hodin denně.

Dobře, ale pořád tu máme neblahé sociální důsledky. Masový nástup robotizace znamená mimo jiné zánik pracovních míst, což mimochodem řešili v 19. století také, jenže tehdy neexistovalo zdaleka tolik vymožeností sociálního státu jako dnes. Jak tomu čelit?

V podstatě jediným dobrým řešením je rekvalifikace. Nebude to úplně jednoduché, ale v T-Mobile na to myslíme. Počítáme s tím, že zanedlouho budeme do některých pracovních úseků nabírat spoustu lidí a přednost samozřejmě dostanou dosavadní zaměstnanci, kteří po změnách systému o původní místo přijdou. Už dnes potřebujeme několik set nových lidí. Ano, nebude zapotřebí tolik zaměstnanců v call centrech, ale třeba budování infrastruktury s optickými vlákny, které jsme nedávno ohlásili, vyžaduje spoustu personálu. Samozřejmě jsou k tomu zapotřebí jiné dovednosti, ale ty je možné v rámci rekvalifikačních programů získat.

Velká poptávka po méně kvalifikovaných zaměstnancích je navíc i v jiných oborech. Podívejte se na pošty a přepravní služby – tam dělají všechno možné, aby získali nové lidi. I tohle souvisí s moderní technologií, konkrétně s masivním rozšířením e-shopů. Dnes už si lidé nechávají přivézt domů i obyčejné jídlo, natož elektroniku nebo další luxusnější zboží. Je to jako při jiných masivních změnách – něco končí, spousta jiných věcí začíná. Přesně jako za té průmyslové revoluce, která dostala lidi z polí do továren.

 Průmyslová revoluce se ovšem v polovině 19. století přelila ve velké části Evropy v revoluci politickou. Dnes, ve věku informační společnosti a sociálních sítí, se společenský neklid šíří mnohem rychleji než dřív. A stabilita současného světa už je tak dost křehká. Nemůže ji nástup průmyslu 4.0 ještě více ohrozit?

Já se na to dívám optimisticky hlavně díky možnostem rekvalifikace, což dříve tak snadné nebylo. Člověk se něčím vyučil a to pak dělal celý život. Jenže dnes jsme někde úplně jinde, naučit se novým dovednostem vůbec není těžké. A zase za to může moderní technika a internet – v podstatě na všechno najdete návod na YouTube. Navíc lidem připadá normální začít s něčím znovu. Takže pokud neuděláme nějakou fatální chybu, nemyslím si, že by nástup průmyslu 4.0 měl vést k nějakým velkým otřesům. Spíš se lidem otevřou nové možnosti.

Teď jedna konkrétní technická otázka. Náš web se hodně zabývá internetem věcí a v něm se pro přenos dat často využívá technologie Sigfox. I T-Mobile jí dlouho dával přednost, ovšem nyní jste se rozhodli testovat systém NB-IoT. Chystáte se používat obě technologie současně, nebo časem na NB-IoT přejdete?

Pokaždé, když se představí nová technologie, vznikne několik standardů, které si vzájemně konkurují. Sigfox stál u vzniku internetu věcí, měl velký význam a funguje bez problémů dodnes. Používáme ho a nemáme s ním problém. Jenže sdružení 3GPP, což je hlavní normotvorný orgán pro mobilní sítě, v zásadě stanovilo jako standard technologii NB-IoT. Podle nás byl Sigfox krok správným směrem ještě předtím, než se internet věcí plně rozvinul, ovšem v budoucnu se budeme asi stále častěji přiklánět k novému standardu. Jeho výhodou je totiž mimo jiné lepší kompatibilita se stávající infrastrukturou, zatímco Sigfox vyžaduje samostatné vlastní řešení. To neznamená, že bychom nějak omezovali služby, které na Sigfoxu běží – ty budou normálně pokračovat. Přechod na novou technologii se týká jen budoucích projektů.

Na závěr mám dvě osobní otázky. Ta první zní: Jaká moderní technika poslední doby nejvíc oslovila vás osobně? Bez čeho už byste se nechtěl obejít?

V poslední době mě baví hlavně všechno, co souvisí s chytrou domácností. Mám byt v Praze, dům na Slovensku a maminka bydlí v Chorvatsku. A všude jsem nainstaloval spoustu senzorů, kamery NetAtmo nebo už zmíněné chytré žárovky a hromadu dalších zařízení. Taky mi připadá výborná Alexa od Amazonu.

A poslední otázka: Dáváte si od techniky někdy oddech?

No jasně, pravidelně. Říkám tomu technický detox. Potřebuji k němu hlavně knihy – ty opravdové, papírové. Ale nesmí být o technice! To už bych se z toho asi zbláznil. Mým koníčkem je historie a filozofie. Neskromně se považuji za slušného odborníka na historii starého Říma a Byzance.

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama