Zdroj: iStockphoto

Dvacet dva tezí Digitálního Česka

Stát chytřetéma 6 min čtení

Jak bude za čtyři roky vypadat český e-government? Bude jeho „e“ na začátku opravdové, nebo jen pro parádu? Jak se digitalizace projeví v tak konzervativních oblastech, jako je školství nebo zdravotnictví? A jaký bude vývoj v regulovaných sektorech – ve finančnictví a výstavbě telekomunikačních sítí?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jak bude za čtyři roky vypadat český e-government? Bude jeho „e“ na začátku opravdové, nebo jen pro parádu? Jak se digitalizace projeví v tak konzervativních oblastech, jako je školství nebo zdravotnictví? A jaký bude vývoj v regulovaných sektorech – ve finančnictví a výstavbě telekomunikačních sítí?

Tohle jsou oblasti třetího ročníku konference Digitální Česko, která proběhne již 15. února Vystoupí na ní nejen členové české vlády, a jejich jejich zahraniční protějšky ze zemí, ze kterých si můžeme vzít si příklad, jako je Finsko, Estonsko, Korea, Polsko atp., ale i zástupci byzynsové sféry. Konferenci pořádá Institut pro politiku a společnost a můžete se ni ni stále ještě registrovat zde. Ředitelku Institutu, paní Šárku Prát, jsme požádali o rozhovor.

Když jste připravovali konferenci a diskutovali s řečníky o jejich přednáškách, objevil se rozdíl mezi tématy zahraničních a tuzemských řečníků? Žije Česko jiným digitálním rytmem než Evropa? Pokud ano, kde jsou největší rozdíly? 

Česko je v mnoha směrech skutečně digitální země. Vím, že to může znít banálně, ale stačí se podívat kolem sebe. Před pár lety si lidé četli v autobuse, nebo tramvaji noviny, nebo knížku, dnes snad beze zbytku koukají všichni do mobilů a tabletů. Najde se pár výjimek. S elektronickou čtečkou. A netýká se to zdaleka jen Prahy a mladých lidí, ale i menších měst a všech generací.

Na druhé straně, jak pěkně řekl na jedné naší loňské snídani viceguvernér ČNB Mojmír Hampl – Češi jsou inovativní konzervy. Ve spoustě věcí jsme napřed, máme rádi nové věci, ale také si rádi udržujeme staré pořádky a zvyky. Stejně tak to platí pro firmy, které jsou u nás v mnoha věcech často napřed před západními kolegy, kupují nové a inovativní systémy a někdy by se chtělo říct i hračky, ale v některých ohledech se digitalizaci brání, stačí se podívat třeba na EET.

Smutná kapitola je ovšem sám stát, který i podle mnoha srovnání – jak světových tak evropských – celé Digitální Česko zdržuje a brzdí. Předchozí vlády v tom moc neudělaly, jednotlivé úřady se handrkovaly a výsledkem je, že nám ujel vlak. A to nejen ve srovnání s často vzpomínaným Estonskem, ale i třeba Slovenskem, nebo Polskem. Právě tady je úloha našeho institutu, pomoci dialogu mezi státem a soukromou sférou, ukázat že to jde. Proto jsme tak pozvali hosty z různých zemí a oslovili jsme přitom experty v oblastech, kde jsou tyto země napřed. Chceme ukázat pozitivní příklady, získat zkušenosti a snad i jakýsi recept jak to udělat u nás. Abychom se za nadcházející čtyři roky opravdu pohnuli vpřed.

Jako téma jednotlivých panelů jste zvolili Bezhotovostní společnost, Vzdělávání, eHealth a Internet pro všechny. Proč právě tato čtyři témata? 

Na loňském druhém ročníku padla otázka na tehdejšího státního tajemníka pro digitální agendu Tomáše Prouzu, co se konkrétně změní, až se napřesrok opět sejdeme. Pokrčil rameny a odpověděl, že to neumí říct, protože budou volby.

Související článek

Dejme lidem všechna data, říká Ondřej Malý

S Ondřejem Malým, koordinátorem digitální agendy ČR, jsme mluvili o kondici otevřených dat, čím se liší GDPR od směrnice o zbraních nebo jak v Česku zrychlit pokládání optických kabelů. A také o tom, jak se dívá na aktivity Michala Bláhy a neochotu jedné úřednice otevřít systém ARES. 

Rok se s rokem sešel, volby jsou za námi a my jsme si řekli, že do dalšího období chceme položit na stůl něco konkrétního. Vybrali jsme proto dvě oblasti, které doslova hoří a bez kterých se digitální transformace české ekonomiky nemá šanci pohnout a onen vlak nám ujede ještě dál. Jak rychlý internet, tak i kvalitní celoživotní vzdělávání jsou pro digitalizaci podmínky nutné, nikoliv postačující.

V dalších dvou panelech jsme pak chtěli ukázat oblasti, ve kterých je naopak možné udělat velký pokrok a zároveň k tomu může a musí přispět stát. Jak zdravotnictví, tak i finance jsou silně regulované oblasti, které se vlivem moderních technologií rychle a zásadně mění a představují proto obrovskou příležitost. Hlavní panel je přirozeně e-government, jak jsem již říkala, jeho náprava by byla hlavním úkolem pro jakoukoliv novou vládu. A jsme také rádi, že ty velké otázky nám představí naše hlasy přímo v v srdci Evropy – eurokomisařka Věra Jouová a eurposlankyně Dita Charanzová. 

Zatímco výstavba sítí nebo finanční transakce jsou celosvětově univerzální, školství a zdravotnictví  se v jednotlivých státech velmi odlišují. Obě tyto oblasti jsou navíc v tuzemsku z hlediska digitalizace značně konzervativní. Přesto v panelu eHealth i Vzdělání pro 21. století bude vždy polovina zahraničních účastníků. Nebojíte se toho?

Nebojíme, kdo se bojí… znáte to. Ale vážně, máte sice pravdu, že zdravotnictví a školství se z historických, společenských a kulturních důvodů opravdu liší, na druhou stranu právě digitální revoluce je více než kdy dřív sbližují a staví před stejné výzvy. Jako je strašně rychle se měnící trh práce. Už nebudete sedět dvacet, nebo třicet let na stejné židli, ve stejné kanceláři, nebo nebudete alespoň dělat tu stejnou práci. Obdobně lékaři všude na světě sesnaží zefektivnit léčbu, vyměňovat si informace, léčit a zachraňovat životy díky moderním technologiím. Stejně tak nechceme debatu uzavřít jen na národní úrovni, ale právě v těchto oblastech je podle nás nutné otevřít jí zahraničním příkladům a zkušenostem.

V podzimních parlamentních volbách v ČR získaly silné zastoupení strany, pro které je digitalizace výrazné téma. Byla tato změna v českém digitálním světě znatelná i při přípravě konference?

Víte, není digitalizace jako digitalizace. Evropští liberálové a Evropské liberální fórum, jehož jsme aktivním a snad i výrazným členem členem se digitalizací a vlivem moderních technologií na stát, společnost a ekonomiku věnuje už opravdu velmi dlouho. A také pro náš Institut je to jedno z hlavních témat od samého počátku, není to pro nás jen nějaké předvolební heslo. Je pravda, že se prakticky všechny strany před volbami zaklínaly digitalizací, povětšinou ale šlo jen o hesla narážející vcelku logicky na opravdu zanedbaný stav e-governmentu.

My se ale věnujeme nejen tomu, ale i právě nastavení podmínek pro soukromou a akademickou sféru a to už několik let. Tedy ano, politické programy byly plné v zásadě shodných frází, skutečná řešení ale nikdo jiný nenabízel, o žádnou skutečnou změnu tedy nešlo a my dál pokračujeme v naší práci. Troufnu si říct, že díky naším partnerům můžeme opravdu nabídnout konkrétní nápady a řešení, a to nikdo jiný nemá.

Jde již o třetí ročník konference. Dokážete sledovat, jestli – a případně jak – se myšlenky z přechozích ročníků projevily v praxi?

Právě proto jsme se po zkušenosti z loňska rozhodli sepsat 22 nezávazných ale velmi konkrétních cílů ze všech našich oblastí pro Digitální Česko do roku 2022. Tedy za čtyři roky. Inspirovali jsme se parafrází slavného hesla Ronalda Reagana – budete se mít za čtyři roky lépe než dnes? Právě na loňské konferenci pan Ondřej Malý představil neutěšený stav v českých telekomunikacích a připojení k internetu a odstartoval tím politickou i mediální smršť, která vedla k velkému tlaku na ceny a kvalitu služeb. Dnes má tuto oblast na starosti jako náměstek ministra průmyslu a obchodu a jsme moc rádi, že má na letošním ročníku konference vlastní panel jako moderátor. Věříme, že se podaří podobně rozhýbat další oblasti, o kterých jsem mluvila.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama