iStockphoto

Jak se změní digitální Česko?

Stát chytřereportáž 6 min čtení

Ambiciózní cíl – ukázat, kam se během nejbližších pár let posune český e-Government – měla konference Digitální Česko. A tomu odpovídala i sestava mluvčích i moderátorů. Komisařka EU, poslanci EP, český premiér – nakonec omluvený, řada zahraničních hostů z Estonska, Maďarska, Švédska, Dánska, Izraele a Polska. Není divu. Organizátorem konference byl Institut pro politiku a společnost, think-tank blízký hnutí ANO.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Ambiciózní cíl – ukázat, kam se během nejbližších pár let posune český e-Government – měla konference Digitální Česko. A tomu odpovídala i sestava mluvčích i moderátorů. Komisařka EU, poslanci EP, český premiér – nakonec omluvený, řada zahraničních hostů z Estonska, Maďarska, Švédska, Dánska, Izraele a Polska. Není divu. Organizátorem konference byl Institut pro politiku a společnost, think-tank blízký hnutí ANO.

Věra Jourová mluvila v úvodním bloku o pohledu EK na regulaci digitální ekonomiky; jako příklad zmínila Uber. Na celoevropské úrovni by měla být naprosto minimální a primárně by měla být otázkou národních států. Čemu se EK naopak věnovat chce, jsou věci jako neférové obchodní praktiky, otázky copyrightu, otázky nenávistného obsahu nebo komunikace mezi teroristy. Chce, aby pravidla v těchto oblastech byla v digitálním světě stejná jako ve světě off-line s tím, že zajištění této povinnosti se budou starat samy internetové firmy. To, co je na internetu, musí být v souladu s evropskými hodnotami a práva anonymů EK chránit nechce. O tom, jak úspěšně zavádět e-Government – například o nutnosti silné politické podpory, o nutnosti zaujmout občany nebo o tom, že jednoduché věci jsou krásné mluvil Hanno Pevkur; velký rozhovor s ním jsme přinesli v samostatném článku.

1. 7. začne fungovat Portál občana -

1.7. začne fungovat Portál občana – toto asi nejkonkrétnější prohlášení bloku e-Government zaznělo z úst českého digitálního šampióna, Ondřeje Felixe. Spuštění portálu souvisí i s tím, že stejný den vejde v platnost zákon o elektronické identitě. V pilotním provozu už teď běží Portál veřejné správy, na kterém jsou k dispozici online formuláře a další informace. Součástí Portálu občana bude i nový klient pro datové schránky. Rovněž od 1. července začnou fungovat občanské průkazy s čipem. Ten bude fungovat v režimu opt-out, takže držitel OP jej nebude muset využívat. Vladimír Dzurilla, čerstvě jmenovaný poradce předsedy vlády a zmocněnec vlády pro oblast IT, považuje za jeden z klíčových nástrojů čerstvě rozšířenou RVIS (Radu vlády pro informační společnost), v níž nyní mají své zástupce všechna ministerstev a – dokonce s hlasovacím právem – i některé komerční firmy.

Velké změny čekají i zdravotnictví. Představy nového ministra Adama Vojtěcha vycházejí ze systému e-receptů, postupně doplňovaného o další agendy – lékový záznam, propojení s registrem zdravotnických pracovníků a v budoucnosti na služby identity e-governmentu.

Související článek

Dejme lidem všechna data, říká Ondřej Malý

S Ondřejem Malým, koordinátorem digitální agendy ČR, jsme mluvili o kondici otevřených dat, čím se liší GDPR od směrnice o zbraních nebo jak v Česku zrychlit pokládání optických kabelů. A také o tom, jak se dívá na aktivity Michala Bláhy a neochotu jedné úřednice otevřít systém ARES. 

O využití big dat ve zdravotnictví mluvil Miklós Szócska z Maďarska. Začal grafy, které ukazovaly souvislosti mezi rakovinou plic a tabákovými trhy, poté ale ukázal i analýzu big dat získaných se sociálních sítí, které ukazovaly souvislosti mezi antivakcinačními aktivisty a jejich podporou od tabákových firem a nejzajímavější mi přišlo vytvoření klastrů lékařů a vizualizace jejich vazeb s největšími distributory léků. (Mimochodem – prezentaci měl, jako hrdý Maďar, připravenou v Prezi.)

V panelové diskusi s názvem Bezhotovostní společnost popisovala Sasha Krstić ze společnosti Mastercard současnou situaci ve Švédsku, kde již dva roky žije. Podle vlastních slov tam za tu dobu vybrala hotovost z bankomatu zhruba šestkrát. Úroveň digitalizace je ve Švédsku nesmírně vysoká i ve srovnání s Kanadou, kde paní Krstić působila předtím – bezhotovostně probíhá až 80 % plateb, většina běžných služeb funguje elektronicky, jako základní identifikační údaj funguje osobní číslo každého obyvatele. Pro Vojtěcha Bendu z Bankovní rady ČNB jde o ideální stav, nicméně mu u nás brání řada místních specifik, mimo jiné to, že Češi mají hotovost rádi a při běžných nákupech nebo třeba v restauracích používají karty minimálně. Celkově se u nás platí ze 65 % v hotovosti, což je se vzpomínaným Švédskem nesrovnatelné. Tomáš Salomon z České spořitelny k tomu dodal, že se podle všeho nejedná o dědictví postkomunismu, nýbrž o středoevropský zvyk – velmi podobně je na tom Rakousko. Stát přitom hodlá bezhotovostní styk podporovat i ze zcela pragmatických důvodů – jak podotkla Lenka Dupáková z Ministerstva financí, bezhotovostní operace výrazně usnadňují výběr i kontrolu daní.

V panelové diskusi s názvem Bezhotovostní společnost -

Vojtěch Benda poté hovořil o zdejších reálných cílech na příští desetiletí. K nim patří například plošné zavedení instantních plateb – každá transakce by se měla uskutečnit během tří vteřin, takže třeba při nákupech na internetu bude možné využívat převodu z účtu na účet namísto nákladnější platby kartou. 

V další panelové diskusi Internet pro všechny zazněl kritický hlas Martina Dvořáka, místopředsedy Výboru pro nezávislý ICT průmysl. Podle něj u nás v současnosti neexistuje žádný celkový koncept budoucnosti internetu, nejsou k dispozici analýzy ani návrhy řešení – vše nahrazují povšechné fráze typu „chceme rychlý internet v každé vesnici“. Dvořák kritizoval i práci Českého statistického úřadu, konkrétně aukce jednotlivých pásem. Státní správa podle něj neumožnila vznik skutečně funkčního trhu.

Dvořákovými partnery (či oponenty) byli zejména předseda rady ČTÚ Jaromír Novák a poslanec za ANO Robert Králíček. Ten vyslovil názor, že státní správa pracuje na zlepšení ze všech sil, jen to není příliš vidět – za čtyřleté volební období se toho podle něj v současné situaci mnoho udělat nedá, každé rozhodnutí prochází složitými odvolacími procesy a výsledkem je zdlouhavé, nepříliš průhledné řízení. Moderátor diskuse Ondřej Malý, jinak koordinátor digitální agendy ČR, na to reagoval pozoruhodným, ale pro dnešní dobu vcelku příznačným povzdechem: „To je zkrátka demokracie. S tím bohužel nic neuděláme.“

Jaký byl celkový dojem? -

Jaký byl celkový dojem?

O pohled byznysu jsme požádali Martina Orgoníka z T-Mobile. Ten byl opatrně optimistický:„Konference nám potvrdila, že zástupci veřejného sektoru chtějí podpořit přeměnu naší ekonomiky na skutečně digitální. Katalyzátorem této přeměny je kvalitní internetová infrastruktura, stejně jako připravenost veřejného sektoru na digitální komunikaci s občany. Tady nás čeká ještě hodně práce. Je klíčové, aby se stát zasadil také o vytvoření vhodných podmínek pro výstavbu nových sítí a pro nové investice.“

Redakce SvětChytře.cz je přesvědčena, že nezbytnou politickou podporu v tuto chvíli digitalizace Česka má. Mezi řečníky byl původně ohlášený i premiér, který se omluvil ze zdravotních důvodů, ministr zdravotnictví projevil vůli ke změnám velmi jasně; odhodlaně vypadali i Vladimír Drzurilla a Ondřej Felix. Otevírá se tak největší příležitost k rychlým a hlubokým změnám k digitálnímu Česku od dob Ivana Langera.

Související článek

Dvacet dva tezí Digitálního Česka

Jak bude za čtyři roky vypadat český e-government? Bude jeho „e“ na začátku opravdové, nebo jen pro parádu? Jak se digitalizace projeví v tak konzervativních oblastech, jako je školství nebo zdravotnictví? A jaký bude vývoj v regulovaných sektorech – ve finančnictví a výstavbě telekomunikačních sítí?

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama