Zdroj: iStockphoto

Zrození chytrého města

Města chytřetéma 7 a více min čtení

Helsinki, hlavní město Finska, se čas od času objevují na prvních místech v žebříčcích, které se nějakým způsobem snaží měřit chytrost světových měst. Čím to je? Systematickou a dlouhodobou prací. Pojďme se tam podívat na vlastní oči.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Helsinki, hlavní město Finska, se čas od času objevují na prvních místech v žebříčcích, které se nějakým způsobem snaží měřit chytrost světových měst. Čím to je? Systematickou a dlouhodobou prací. Pojďme se tam podívat na vlastní oči.

Helsinki jsou krásné moderní město, jež bývá často oceňováno jako jedno z těch nejlepších pro život. Když se podíváme zblízka, uvidíme, že to není náhoda, ale výsledek přemýšlení a plánování. A protože plánování je nedílnou součástí života chytrého města, podívejme se krátce, jak plánují Finové.

Plán do roku 2050

V současné době mají Helsinki zpracovanou vizi pro rozvoj města až do roku 2050. Navazuje na starší plán vytvořený v roce 2002 a vznikala cíleně “chytře” v letech 2012-2016.

Jak se plánuje chytře? Se zapojením všech, jichž se výsledné vize týkají. V Helsinkách proto od začátku zvali k plánování obyvatele dotčených čtvrtí, ty, kdo ve městě pracují, úředníky i obchodníky, zástupce sousedních městských částí nebo zástupce státu, stejně jako místní komunity. Vznikající plán si všichni mohli prohlédnout nejen na samostatném webu, ale i formou seminářů, setkání a dalších akcí. V průběhu plánovacího procesu byly připomínky zaznamenávány do systému GIS, aby účastníci viděli, jak se o jejich území jedná a co se řeší. (Kontrolní otázka – jak probíhá dlouhodobé plánování ve vaší obci? Raději na to nemyslet, že?) Jen tak mimochodem – největším vlastníkem pozemků v Helsinkách je město samo, což samozřejmě plánování a rozvoji města napomáhá.

Finština je gramaticky komplikovaný jazyk, navíc nepříbuzný s jinými evropskými jazyky, snad s výjimkou estonštiny. Takže Finové považují za normální, že málokdo další dokáže komunikovat finsky a naprosto běžně používají také angličtinu. Až tak, že v angličtině je i celý web městského plánu, včetně všech výstupů. Výsledek čtyřletého plánování je možné procházet například tadytady.

Samotné centrum Helsinek je poměrně malé a geograficky omezené. Jedním z cílů je tedy posílení dalších oblastí rozvoje. Tak vznikla “osa růstu”. Zahrnuje celkem tři čtvrti umístěné severozápadně od historického centra – jsou to Pasila, Vallila a Kalasatama. V Pasile se počítá s výstavbou centrálních mrakodrapů a vytvořením infrastruktury pro nejméně 20 tisíc obyvatel spolu s pracovními příležitostmi. V druhé oblasti již nyní sídlí celá řada malých firem a technologických společností a plánuje se zde výstavba kancelářských budov i obytných zón. Poslední oblast je kompletně budována jako ukázkové chytré město. Pro všechny tři čtvrti platí, že již nyní má město jasné plány až do roku 2025 či 2030 a výstavba už probíhá.

Tak se tam pojedeme podívat

V Helsinkách se mimo jiné zaměřují na rozvoj dopravní infrastruktury. Celková investice do vlakového spojení “osy růstu” s letištěm a současným centrem je 900 milionů Eur. (Pozn. red. Mimochodem, jde o investici srovnatelnou s pouhým prodloužením metra A v Praze. To stálo 21 miliard Kč, tedy cca 816 milionů Eur.) Přestože není investice dokončena, vlaky jezdí bezvadně a spolehlivě již nyní, cizinec se snadno orientuje a cena dopravy je přiměřená cenám v jiných evropských městech.

V této souvislosti je dobré zmínit také kvalitu ostatní veřejné dopravy ve městě – rychlé a pohodlné autobusy, tramvaje, metro. A hlavně snadno ovladatelná webová aplikace, která ve složitém terénu finsko-švédských názvů vykresluje trasu nebo zobrazuje nejbližší zastávky a navrhuje, které linky si vybrat. Dopravní společnost od roku 2016 nabízí aplikaci pro nákup jízdenek pomocí telefonu a také celé API své plánovací aplikace pro vývojáře, aby vymýšleli nové a nové vychytávky. Ještě jsme do chytré čtvrti ani nedojeli a už máme v kapse dvě chytrá řešení.

Kalasatamu najdete severovýchodně od historického centra města, metrem sem dojedete asi za 10 minut. Nebývalo to samozřejmostí, metro sem zajíždí teprve od roku 2007 a bylo jedním z prvních znaků proměny. Do roku 2008 byla čtvrť přístavem, od roku 2009 zde z prachu, moře a písku roste chytrá čtvrť. Hotovo má být v roce 2035, celkem se počítá s 20 tisíci nových obyvatel, 390 tisíci čtverečních metrů pro obchodní účely a 45 tisíci čtverečních metrů pro místní služby. Celá čtvrť je vlastně malá – zabírá asi 175 ha. Pro srovnání – chytrá čtvrť Seestadt Aspern, která vyrůstá ve Vídni, má při stejném počtu obyvatel výrazně větší rozlohu.

Centrem oblasti mají být čtyři věže, určené pro obchod a bydlení. Vyrostou v okolí stanice metra. Zde by také již příští rok mělo být otevřeno obrovské obchodní a kancelářské centrum. Směrem od metra lze zahlédnout zárodek prvního z parků a první obytné čtvrti spolu s ikonickým lanovým mostíkem. Ten najdete snad ve všech vizualizacích budoucnosti čtvrti. Podstatná část budoucí Kalasatamy ještě vůbec neexistuje, roste doslova z moře na malém poloostrově – část domů nebude mít pevné základy, ale vyroste na plovoucích betonových pontonech.

Chytrost je udržitelnost, pohodlí a příjemný život

Jak se chytrá městská část liší od obyčejných částí? Při návrhu každého detailu se zde zaklínají těmito slovy: udržitelnost, pohodlí, příjemný život. V praxi to znamená optimalizovat spotřebu energií a vody. Dílem o to tvůrci usilují návrhem dobře izolovaných budov doplněných o lokální zdroje energie, dílem pomocí různých kontrolních mechanismů pro obyvatele – domy v Kalasatamě mají být vybaveny dálkovým řízením spotřeby. Společnosti Helen, ABB a Fingrid vytvářejí ve čtvrti chytrou síť pro ukládání energie nebo pro dobíjení elektromobilů.

Připravují se parkoviště, kde půjde dobíjet automobil nezávisle na parkovacím místě – chytrá zásuvka dokáže rozpoznat, komu účtovat dobití vozu. Službu využijí i automobily se spalovacími motory. Ve Finsku totiž najdete zásuvky na parkovištích zcela běžně již dnes. Vzhledem k typickému průběhu zimy je totiž vhodné auto během noci temperovat. V Kalasatamě se připravují zásuvky ovladatelné z mobilu, připojené do místní sítě napájené solární energií. Možnost ovládat dobíjení či vyhřívání vozu v z mobilního telefonu odstraní nutnost vybíhat v noci v mrazu do chumelenice na parkovišti. 

Odpadková síť

Další síť, která ve čtvrti vzniká, slouží k distribuci odpadu. Ze všech částí čtvrti bude odpad nasáván rychlostí 70 km/h trubicemi pod zemí až do centrálního místa pro zpracování. V již postavených domech jsou tyto “vstupy” do sběrného systému osazené a funkční. Odpad se ve čtvrti rovnou třídí, část se spaluje jako zdroj energie a tepla. Cílem návrhářů je vytvořit energeticky soběstačnou čtvrť a právě odpad je jedním z důležitých zdrojů.

Pro omezení dopravy a emisí se budují chytré parkovací domy. Řidič může s pomocí aplikace v mobilním telefonu najít volné parkovací místo a rezervovat si je, aniž by zoufale projížděl čtvrtí. Propagační materiály slibují, že dopravní ruch tak klesne o 30 procent – kdo se někdy pokusil zaparkovat na Vinohradech, asi tomu uvěří.

Ve čtvrti jsou již nyní testovány například aplikace pro sociální sítě, jejichž cílem je propojit lidi a rozvířit sousedský život ve čtvrti. Využívá se například finská sousedská síť Nifty Neighbour.

Život na staveništi

Jedním z problémů, které obyvatelé ve spolupráci s místními zastupiteli řešili, je hluk, prach a špína. Kalasatama totiž zatím rozhodně nevypadá jako vizualizace z oficiální webové stránky. Těch pár bloků, které již stojí, jsou krásné domy. Ale od metra k nim doklopýtáte skrze obří staveniště blátem mezi provizorními zástěnami a nouzovým značením pro obchůzky a objížďky. Hluk je vážně strašný, náklaďák vlevo, sbíjecí kladivo vpravo, bouchání a mlácení nad hlavou – budoucí nejvyšší obytná věž v Helsinkách má zatím jen pár pater. Radnice nemůže stavbu zastavit, ale snaží se současným obyvatelům život zpříjemnit – umístěním zástěn nebo organizací kulturních událostí, místních trhů či dalším posílením komunity. Zpětnou vazbu přijímá prostřednictvím sociálních sítí a dbá na to, aby obyvatelům dala vědět, že jim naslouchá. Současní obyvatelé poskytují architektům zpětnou vazbu a pomáhají “ladit detaily” přímo během výstavby čtvrti.

Podobných malých pilotů proběhlo od roku 2016 ve čtvrti více a plánují se další. Radnice vítá kohokoliv, kdo by chtěl ve čtvrti testovat svá chytrá řešení. Uchazeč o testování technologie musí prokázat, že přináší unikátní novou službu, kterou v budoucnosti bude možné škálovat, která je chytrá, agilní a řízená uživatelem. Celý koncept také musí zapadat do vize chytré Kalatasamy a celkové strategie rozvoje města. 

Není to jídlo prošlé?

Jeden z takto testovaných projektů se snaží omezit plýtvání jídlem. Na potravinách jsou umístěny RFID tagy a sleduje se, zda se neblíží k datu spotřeby. Pokud jsou v obchodě, může obchodník rychle snížit ceny. Když jsou v lednici u zákazníka, objeví se upozornění. Za projektem stojí malý finský startup, opřený o finskou výzkumnou společnost VTT. Tu najdeme v městě Espoo, těsně sousedícím s Helsinkami. Patří finské vládě a zabývá se technickým výzkumem. V nenápadném kampusu mezi břízami je možné občas zahlédnout prototyp samořiditelného autíčka, v knihovně jsem narazila na semináře o udržitelném rozvoji, pod zemí jsou obří haly a laboratoře plné špičkových technických experimentů. Samozřejmě, že se věnují i chytrým městům.

Kromě Helsinek ovšem mají zásah po celém světě – Ante Ruuska, který mi jejich výzkum krátce představoval, přijel právě z Honkg Kongu a o pár dní později odlétal do Singapuru. A věděl přesně, kde leží Praha, protože se zástupci našeho hlavního města účastní některých jeho výzkumných projektů. Ale o tom až příště.

Související článek

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama