iStockphoto

Spokojí se umělá inteligence s levnou prací?

Firmy chytřereportáž 4 min čtení

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Proč ambasadoři firmy Baťa kvůli umělé inteligenci přestali nakupovat ponožky? Proč aplikace Amazonu mladým dívkám radí, aby si oblékly kratší sukni? A proč hrozí, že kvůli umělé inteligenci přijdou o práci třeba lékaři? I to se pozvaní podnikatelé a akademici dozvěděli na pražské konferenci Primetime for Big Data

Snad nejzajímavější příspěvek konference zazněl v  bloku s názvem Rozhodování 4.0, který patřil hlavně veřejným a společenským tématům. Josef Holý, manažer nadnárodní farmaceutické korporace MSD a zároveň jedna z velkých postav českého internetu, v něm mluvil o rizicích využití umělé inteligence jako domněle nestranného nástroje, přičemž tato nestrannost bývá často pouhou iluzí. Ve své přednášce to dokumentoval na kauze chatbotky Tay, roztomilé robotky, z níž se za pár hodin stala přesvědčená nacistka. Stačilo ji jen několik hodin souvisle krmit výhradně „nahnědlými“ informacemi s jasným politickým poselstvím (více v našem článku). Podobných, byť ne tak křiklavých případů lze najít spoustu, a ani nemusejí být záměrné. Řešit to musela i firma Amazon, která na základě umělé inteligence a předpovědi počasí radí mladým dívkám, co si mají vzít na sebe. Jenže se ukázalo, že děvčata mnohem častěji obléká do minisukní a vyzývavých triček než do decentního oblečení. Ne že by si při své inteligenci vypěstovala chlípné návyky, ale prostě vychází z obří databáze obrázků na internetu a tam vyzývavé modely převažují.

Jak se bránit kremlobotům

Mnohem závažnější důsledky mají podle Holého politické předvolební intervence na sociálních sítích, za nimiž stojí především současná ruská vláda – ta si pomáhá jak živými agenty, tak i umělou inteligencí. Podle Holého je potřeba zvolit jedno z řešení – buď se z Facebooku a dalších sítí stanou moderovaná diskusní fóra, což ovšem zcela popře jejich podstatu, nebo bude nutné bránit se propagandě stejnými způsoby. To už ostatně funguje v Estonsku, které je jedním z hlavních cílů ruských útoků. Tam na sítích působí takzvaní elfové, tedy skupiny uživatelů využívajících skutečnou i umělou inteligenci k vyvracení nejrůznějších fám a výmyslů.

Lékaři v ohrožení umělou inteligencí

Profesor Michal Pěchouček z ČVUT, specialista na umělou inteligenci a průmysl 4.0, ve své přednášce nazvané AI a budoucnost profesí přišel s poměrně překvapivou předpovědí: s rozvojem robotiky a strojového učení nezanikne ani tak manuální a nekvalifikovaná práce, jak se často říká, ale ohroženy budou obory, u nichž by to člověk nečekal – především střední manažeři, jejichž hlavní náplní každodenní činnosti je rozdělovat práci mezi podřízené, kontrolovat její plnění a hlásit výsledky nadřízeným. A právě toto prý zvládne umělá inteligence rychleji a spolehlivěji. Hodně obětí si nástup IA podle Pěchoučka vybere i mezi právníky a lékaři, především v diagnostice. Celkově se máme připravit na opravdu velký průvan v pracovních místech – do roku 2030 by jich po celém světě měla zaniknout polovina, tedy až dvě miliardy.

Profesor Pěchouček citoval také výzkum, který si v závěru svého prezidentského období nechal udělat Barack Obama. Podle něj zanikne 84 procent pracovních míst s platem pod 20 dolarů na hodinu, zato jen 4 procenta prací s platem nad 40 dolarů za hodinu. Pro nás, kde je pracovní síla pořád ještě hodně levná, by to rozhodně nebyla dobrá zpráva, Pěchouček ovšem se závěry průzkumu nesouhlasí. „Proč by se umělá inteligence soustředila jen na mizerně placené práce? Na to je příliš inteligentní,“ prohlásil.

Luxus aspoň na letáku

Součástí konference byly i firemní bloky zaměřené většinou na případové studie z oblasti využívání velkých dat a umělé inteligence v běžných provozech. Největší ohlas měla vtipná přednáška manažera firmy Baťa Lukáše Oháňky. U Bati umělou inteligenci využívají především při vytváření a ladění nejrůznějších věrnostních programů pro zákazníky. Podle Oháňky to ovšem není vždy stoprocentně úspěšné. Příkladem byla cílená reklama pro takzvané Baťa ambasadory, tedy zákazníky s nejvyšší útratou. Datová analýza zjistila, že ambasadoři nakupují často, ale spíše levnější zboží a hlavně nejrůznější běžné spotřební doplňky, především ponožky a punčochy. Firma proto okamžitě z cílené reklamy stáhla luxusní kabelky a další drahý sortiment, nahradila ho ponožkami – a překvapeně sledovala, jak tržby od ambasadorů klesly na polovinu. „Očividně si ty kabelky a další drahé věci přáli vidět aspoň v letácích,“ glosoval to Oháňka.

Velký zájem vzbudila i přednáška Milana Chuonga Le, manažera startupové firmy Quantasoft, která vyvíjí umělou inteligenci pro maloobchody, ovšem tentokrát zaměřené na prevence krádeží. Kromě toho slaví úspěch ve zdravotnictví s diagnostickými nástroji, které v určitých oborech nabízejí přesnost až 97 procent, zatímco úspěšnost lékařů se pohybuje kolem 80 procent. Rozhovor s představiteli firmy Quantasoft vám přineseme již brzy.

Související článek

Související článek

SEAT zrychlil výrobu o 1/4 díky autonomním robotům

Ve výrobním závodu SEAT ve španělském městě Martonello každý den nastupuje do práce 125 autonomních robotů AGV. Spolu s nimi v závodě pracuje 7 000 zaměstnanců, kteří spoléhají na rozvoz náhradních dílů a součástí motorů právě prostřednictvím robotických kolegů.

Související článek

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama