Foto: OpenTechLab Jablonec nad Nisou

Stopujícího robota Matyldu si zamilovala celá země. Ustála i průjezd drsným Mostem

Věci chytřerozhovor 5 min čtení

Dovedete si představit, že byste při jízdě českou krajinou na kraji silnice potkali robota, který by si vás chtěl stopnout? Přesně to se mohlo před rokem stát. O stopujícího robota se zajímala celostátní média, na internetu jeho cestu po Česku sledovaly tisíce lidí… Jenže putování skončilo a mediální sláva utichla. Co tedy Matylda dělá teď?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Dovedete si představit, že byste při jízdě českou krajinou na kraji silnice potkali robota, který by si vás chtěl stopnout? Přesně to se mohlo před rokem stát. O stopujícího robota se zajímala celostátní média, na internetu jeho cestu po Česku sledovaly tisíce lidí… Jenže putování skončilo a mediální sláva utichla. Co tedy Matylda dělá teď?

Související článek

Američtí křesťané se chtějí chránit před hanbatými videi. Napráská je umělá inteligence

Sledování na internetu snadno dosažitelné pornografie se nevyhýbá ani věřícím, kteří to vnímají jako hřích. Aby se ale „pokušení zla“ vyhnuli, berou si na pomoc aplikaci, která o případném selhání okamžitě informuje jejich blízké.

Matyldu sestavil a na stop vyslal Michal Seidl z dílny OpenTechLab Jablonec nad Nisou. Její cesta Jablonce do Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově trvala týden a urazila při ní skoro dva tisíce kilometrů. „Matylda během stopování odhalila, že Češi jsou hravý národ, který je nadšený do technologií, mnohem víc, než si myslíme. A ukázala také, že na tom v mnoha směrech nejsme vůbec tak špatně, jak si myslíme. Matylda procestovala bez úhony mostecký Chanov a podobné oblasti, které by se daly považovat za rizikovější, a přesto dorazila skoro v pořádku,“ říká Michal Siedl.

Úplně bez ztrát ale cesta z Jablonce nad Nisou do Pelhřimova neproběhla.

Matylda je pochopitelně křehká robotí holka, takže měla nohy, které trpěly nandaváním a vyndaváním z auta, trochu polámané. Vybavili jsme ji ale lékárničkou, takže měla s sebou izolepu, kterou mohli lidé polámané části opravit, což oni s velkou péčí činili. Ve výsledku tak měla na konci cesty nožky v izolepových sádrách a stejně jako člověk měla i ona ty sádry podepsané. A protože její cesta probíhala v říjnu, kdy už začínala být zima, lidé ji vybavili kožíškem a rukavičkami a různými náramky. Stala se maskotem, na který lidi dodnes rádi vzpomínají.

Proč vlastně Matylda vznikla?

Je to rok a půl, kdy za mnou přišel syn Vojta s tím, jestli bych nepostavil robota. Přemýšlel jsem, jak toho využít, abych ho přilákal k robotice, tak jsem mu řekl, že bude muset robota učit, a on s tím souhlasil. Kdo Matyldu viděl, tomu se líbila, takže nás napadlo, že by dobře fungovala jako didaktická pomůcka. Je tak vlastně i postavená. Napadlo nás dát ji jako open source k dispozici všem, kteří by si ji mohli vytisknout a postavit.

Matylda putovala týden a nakonec dorazila úspěšně do Pelhřimova. Urazila při tom plus minus 1 718 kilometrů.

Z čeho jste ji postavil a jak?

Na design robota jsem použil originál open source robota Poppyho, který je z dílny francouzských vývojářů. Snažil jsem se o největší zlevnění konstrukce a přiblížení všem vývojářům. Například pohony, které jsou použité v původní verzi, vyjdou na desítky tisíc korun. Já jsem se snažil použít levná modelářská serva, která by byla schopná motoriku také ovládat. Zjednodušil jsem i ovládání z hlediska programování, takže se z mikropočítače stal mikrokontroler, který je jednoduchý na programování a dovede robota také oživit. Lze také upgradovat na počítačovou verzi. Matylda vznikla kompromisní složeninou.

Proč jste nakonec robota poslali stopovat?

Nápad poslat Matyldu na stop vznikl z legrace. Říkali jsme si, že by bylo prima, kdyby se Matylda jako didaktická pomůcka šla sama představit lidem. Takový zvláštní způsob, jak se může produkt ukázat potenciálním uživatelům. Byl to velmi zajímavý sociální experiment, jak budou lidé přijímat robota na cestě do Pelhřimova.

Související článek

Yetti se právě zjevuje. Lékaři se konečně mohou podívat na eNeschopenku

České zdravotnictví se začátkem příštího roku vstoupí nejen do nového desetiletí, ale také alespoň částečně do věku elektronizace. Prvního ledna totiž začne platit povinnost komunikovat s Českou správou sociálního zabezpečení o pracovní neschopnosti zaměstnanců v elektronické podobě prostřednictvím takzvané eNeschopenky. Jsou ale slyšet názory, že start eNeschopenky je poněkud uspěchaný.

Chtěli jsme využít toho, že to ještě nikdo neuskutečnil. Předchůdce měla Matylda jen jednoho, a ten neukončil své putování šťastně, protože ho ve Filadelfii ve Spojených státech zničili. Uvažovali jsme, jestli Matylda dopadne stejně, nebo jestli má šanci dorazit do cíle. Napadaly nás otázky, jestli jsme opravdu tak špatní, jak si o sobě často myslíme. Když totiž někdy posloucháte, jaký na sebe coby národ máme názor a jaká je naše národní hrdost, zdá se, že jsme na tom hodně bídně. Působí to tak, že se tady nenajde nikdo poctivý a normální. Říkal jsem si, že zkusíme všechno spojit dohromady a pošleme Matyldu na stop.

Jak dlouhou cestu Matylda urazila a jak autostop probíhal?

Během stopování ji mohli lidé vzít domů, naprogramovat. Dali jsme jim k tomu uživatelský manuál, programy na flashce, zkrátka vše potřebné k tomu, aby si mohli Matyldu vyzkoušet a zjistit, co sami dokážou. Matylda putovala týden a nakonec dorazila úspěšně do Pelhřimova. Urazila při tom plus minus 1 718 kilometrů. Přesně to nevíme, protože jsme měli občas výpadky GPS, a tak operujeme se stokilometrovou tolerancí.

Matylda tedy dostopovala do Pelhřimova. Kde je nyní?

Už v muzeu zůstala. Usoudili jsme, že nejlepší bude, pokud Matylda zůstane exponátem Muzea rekordů a kuriozit. Je to naše i její pocta, že se dostala do muzea, kde si může stopující Matyldu každý prohlédnout, navštívit ji a poslechnout si, co mu říká.

Vytištění a sestavení další Matyldy dohromady vyjde na částku do šesti a půl tisíce korun.

To je jediný její úkol?

Matylda dnes slouží k tomu, k čemu má, tedy jako didaktická pomůcka pro vzdělávání dětí v robotice, kybernetice a programování. Zveřejnili jsme všechny zdrojové kódy a soubory, aby si další Matyldy mohl kdokoliv stáhnout, vytisknout a sestavit bez našeho vědomí a přičinění. Pokud budu brát počet stažení, může jich po České republice běhat kolem sto padesáti a ve zbytku světa zhruba padesát.

Kolik jich bylo vytištěno, to přesně nevíme, protože jsme to nechali otevřené komunitě a necháváme na lidech, jak je Matylda bude bavit, zda ji budou dále rozvíjet, anebo jestli zapadne v propadlišti dějin jako dobrý nápad, který ale nahradilo něco lepšího.

Související článek

Česká armáda vybuduje prapor dronů. Bude mít i ty, které na nepřítele zaútočí

Česká armáda dostane autonomní posilu. Už zkraje příštího roku by měla začít fungovat speciální letka, která se bude skládat pouze z dronů. Základ budou tvořit drony monitorovací, ale armáda počítá i s pořízením bojových bezpilotních strojů.

Občas také něco s Matyldou podnikáme v rámci vzdělávání, protože se jím zabýváme. Pořádali jsme například příměstský tábor s Matyldou, kdy děti během týdne Matyldu vytiskly na 3D tiskárně, sestavily a naprogramovaly. Mile mě překvapilo, jak skvěle se jim to dařilo. Občas ji tedy používáme, ale neděje se to, že bychom z ní chtěli dělat robota, který bude naší výkladní skříní. Jde nám hlavně o to, aby sloužila dostupnému vzdělávání.

Když si někdo bude chtít postavit stejného robota, kolik ho to bude stát?

Vytištění a sestavení další Matyldy dohromady vyjde na částku do šesti a půl tisíce korun.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama