Zdroj: Deutsche Telekom

Díky LTE-V si semafor může přímo povídat s autem. Podle otce této technologie, Petra Lédla, nahradí i adaptivní tempomat

Věci chytřerozhovor 6 min čtení

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Používáte Waze nebo jinou chytrou navigaci? Pak při jízdě oceníte třeba informace o tom, kde po cestě číhá kolona kvůli havárii nebo auto odstavené u krajnice. Ale co kdyby se tyto informace objevovaly přímo na displeji vašeho vozu a nemuseli by je do systému zadávat jiní řidiči, protože by se generovaly automaticky podle situace?

Právě to řeší technologie LTE-V, systém přímé komunikace mezi auty a informačními zařízeními u silnic. Vyprávěl nám o ní jeden z jejích duchovních otců, Petr Lédl, Research & Trial Director telekomunikačního giganta Deutsche Telekom.

Související článek

Nový Volkswagen Passat dokáže jet skoro sám. A to víc než dvoustovkou

Automobilka Volkswagen už zkraje března představí veřejnosti nový Volkswagen Passat – vůz, jehož se v rámci všech generací prodalo už téměř 30 milionů kusů. Passat tradičně bojuje s řadou konkurentů, například Škodou Superb. Musí proto nabídnout něco navíc. Tentokrát je to kromě jiného také funkce Travel Assist, díky které auto dokáže jet téměř samo. A to až do rychlosti 210 kilometrů za hodinu.

Co to vlastně je LTE-V a čím se liší od běžného LTE?

Je to rozšíření základního standardu LTE, k němuž kromě běžného přenosu přes celulární síť přidáváme přímou komunikaci mezi účastníky – v tomto případě buď mezi auty, nebo mezi autem a nějakým zařízením na silnici. Taková komunikace je tedy možná i v případě, že je auto nebo dané zařízení mimo mobilní signál.

K čemu taková komunikace slouží?

Jednou větou by se dalo říci, že zvyšuje bezpečnost a komfort při jízdě. Funguje na krátkou vzdálenost, z čehož vyplývají možnosti jejího použití. Při komunikaci mezi auty jde většinou o varování při dojíždění do nějaké kolony nebo při souběžném příjezdu několika aut k nebezpečné křižovatce. Případně si auta mohou mezi sebou vyměňovat informace, jak rychle a jakým směrem jedou, což může mít dost velký význam pro plynulost dopravy. Co se stacionárních zařízení u silnice týče, mohou to být semafory, návěstidla, chytré dopravní značky a podobně. Díky tomu se přímo na displej na palubní desce auta mohou přenášet nejrůznější cenné informace o aktuálním provozu na dané silnici, o dojezdových časech na různá místa, případně o haváriích nebo jiných problémech. Těch možností je spousta.

„Auta se sofistikovaným elektronickým řídicím systémem si mohou v pravou chvíli automaticky zařadit rychlost a rozjet se.“

Klidně zkuste popsat ještě nějaké…

Stojíte na semaforu a přímo na displeji před očima vám systém odpočítává sekundy, za jak dlouho padne zelená. A to nemusí být vše – auta se sofistikovaným elektronickým řídicím systémem si mohou v pravou chvíli automaticky zařadit rychlost a rozjet se. Nebo jiná situace. Auto se porouchá a stojí v odstavném pruhu na blikačkách, přičemž o tom všem ostatním vysílá zprávu na stovky metrů. V méně přehledných místech může takováhle funkce zabránit havárii.

Související článek

„Severní Čechy mohou být Skandinávií Česka,“ říká Tomáš Siviček, který proměňuje Ústecko

Poválečné vysídlení a následný příchod nových obyvatel bez vztahu ke kraji i valného vzdělání. Desítky let ekologické devastace spojené s těžbou uhlí a bezzubá porevoluční snaha s tímto regionem udělat něco, co by jeho situaci zlepšilo. Severní Čechy jsou jakoby zakleté. Pořád ale existují lidé, kteří tento region nezatracují. Naopak se ho snaží dostat na úroveň západní Evropy, která je odsud jen pár kilometrů. Třeba Tomáš Siviček, šéf Inovačního centra Ústeckého kraje.

Mohlo by LTE-V nahradit i současné adaptivní tempomaty?

Jistě. Zdánlivě pro to není bůhvíjaký důvod, adaptivní tempomaty fungují v zásadě spolehlivě a u dražších vozů už bývají standardem, ale představte si, že jedete s tempomatem za deště po dálnici a auto před vámi vám blátem zacáká čidlo. V tu chvíli může dojít k problémům, které při využití LTE-V nehrozí.

Jak přenos informací funguje po technické stránce?

Komunikace se navazuje automaticky ve chvíli, kdy je dané vozidlo v dosahu. Na krátkou vzdálenost může probíhat buď kontinuálně, nebo jen ve chvíli, kdy je to zapotřebí – třeba u zmíněného semaforu může přenos fungovat jen při stání na červenou, protože jindy není zapotřebí. Technicky to funguje podobně jako třeba Wi-Fi direct, na bázi rádiových vln na určité frekvenci. Zařízení vysílá takzvaný beacon, a když se auto dostane do jeho dosahu, ohlásí příjem a komunikace může začít.

To znamená, že pokrytí běžným mobilním signálem vůbec není zapotřebí, a LTE-V je na LTE tedy zcela nezávislá?

Technicky ano, ačkoli tohle platí jen pro základní přímou komunikaci. Ale pokrytí běžným signálem má i pro LTE-V velké výhody – pokud se auta a další zařízení nacházejí v pokryté oblasti, je komunikace ze strany sítě koordinovaná. Síť v takovém případě vyhrazuje konkrétním zařízením vlastní frekvence, takže nedochází k interferencím a přenos je spolehlivější.

Související článek

„Sci-fi filmaři se trefili, mýlili se vědci,“ říká nejlepší český vědec, který vyvíjí nanoroboty

Jsou nanotechnologie požehnáním, nebo naopak skrytou hrozbou? Dokážou léčit nemoci, jak to prorokoval Karel Zeman a jak o tom zpívali Tata Bojs, nebo se jich máme bát, jak radil spisovatel Michael Crichton, autor například Jurského parku?

Na jakou vzdálenost přímý signál dosáhne?

V Deutsche Telekom jsme první testy dělali někdy v roce 2016 nebo 2017, a tehdy jsme samozřejmě měřili i dosah. Vycházelo nám to na pět set metrů až kilometr.

Jak velké datové objemy se touhle formou komunikace přenášejí?

U přímé komunikace se to s datovými objemy nesmí přehánět, takže jde o krátké textové zprávy – rámcově stovky bytů na zprávu. Samozřejmě jakmile jsme na běžném mobilním signálu, prakticky veškeré omezení odpadá, ale to nejdůležitější, tedy komunikaci mimo signál, dokážeme držet v malých objemech. Dost to připomíná přenos přes standardy pro internet věcí.

„Dokážeme zajistit komunikaci pro mnohem větší počet aut než jakákoli technologie postavená na Wi-Fi.“

Jak je to s praktickým uplatněním LTE-V? Kdy se s novou technologií setkáme na silnicích nebo v autech?

To bohužel nezáleží jen na samotné technice. Zavádění informačních technologií v silniční dopravě je mimo jiné i legislativní záležitost, která se řeší na celoevropské úrovni. A LTE-V je jen jednou z alternativ, které se snaží o prosazení. Přidali jsme se k alianci 5GAA, která má za partnery mobilní operátory, výrobce infrastruktury, výrobce čipů i výrobce aut, a snažíme se, aby regulační úřady EU umožnily technologii LTE-V používat v běžném provozu. Zatím má úřední posvěcení Wi-Fi, konkrétně technologie IEEE 802.11p. My chceme, aby se to změnilo – LTE-V se podle nás chová mnohem lépe v hustém provozu. Wi-Fi totiž neumožňuje koordinovaně přidělovat rádiové frekvence, což pro náš systém není problém. Díky tomu dokážeme zajistit komunikaci pro mnohem větší počet aut než jakákoli technologie postavená na Wi-Fi.

Kdy by o tom úřady měly rozhodovat?

Rozhodují právě teď, momentálně má celou věc v rukou Evropská komise. Pokud vše půjde podle harmonogramu, měl by být verdikt vydaný ještě v průběhu března. Po technické stránce jsme připraveni – technologie je dostupná, standard existuje, máme k dispozici i potřebné čipsety. Bez problémů dokážeme implementovat i technologie 5G, umožňující rozšířit komunikační tok mezi jednotlivými zařízeními.

Související článek

Podepište, že jezdíte zodpovědně, a od koloběžkového startupu Lime dostanete helmu

Zeleno-bílé koloběžky Lime dobývají evropská města a Praha není výjimkou. Jedni na ně nedají dopustit, jiní by je nejraději zakázali. Jak Lime hodlá reagovat na stížnosti obyvatel měst i úřadů? Jak vidí své místo v celkové koncepci chytrých měst? A budou si lidé moci pořád přivydělávat jako „juiceři“, kteří koloběžky u sebe doma dobíjejí? O tom všem jsme si na barcelonském veletrhu MWC povídali s Palomou Castro Martinez, šéfkou komunikace amerického startupu, jehož hodnota už přesahuje tři miliardy dolarů.

Kdy bychom se tedy mohli těšit na komerční nasazení LTE-V, pokud dostane od Evropské komise zelenou?

Komerčními otázkami se nezabývám, takže neznám přesné plány, ale vzhledem k tomu, že je technologie opravdu kompletně připravená, troufnu si říct, že ještě letos nebo nejpozději příští rok by mohly být reálné aplikace na světě.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama