foto: Shutterstock

Jak se vytváří chytrá mobilita pro 21. století?

Města chytřerozhovor 7 a více min čtení

Jak dát dohromady radnice, soukromé firmy a třeba i akademické a inovační instituce tak, aby výsledkem bylo vylepšení městské dopravy? Dá se to řešit na úrovni okresního města, ale i mezinárodních institucí. Se zástupci dvou z nich jsme si o tom povídali…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jak dát dohromady radnice, soukromé firmy a třeba i akademické a inovační instituce tak, aby výsledkem bylo vylepšení městské dopravy? Dá se to řešit na úrovni okresního města, ale i mezinárodních institucí. Se zástupci dvou z nich jsme si o tom povídali…

Související článek

Pražská doprava bude stále chytřejší, tvrdí Jaromír Beránek

Kdy budeme mít v Praze aplikaci, která najde nejen tramvajové spojení, ale také nejbližší sdílená kola nebo skútry? Budou si lidé moci dobíjet elektrická auta v městské síti? A jak chytré budou nové pražské zastávky MHD? I o tom jsme si povídali s Jaromírem Beránkem z pražského zastupitelstva, který má chytrou městskou dopravu na starosti.

Městská mobilita – téma probírané ze všech stran. Je skvělé, když máme hustou síť hromadné dopravy, do toho sdílená kola, skútry a elektroauta, na webu v reálném čase vidíme, kde je nejhustší provoz a že autobus ustrnul v zácpě ve vedlejší čtvrti, takže bude mít pár minut zpoždění… chytrých řešení je v téhle oblasti spousta.

Jenže ono se to snadněji řekne, než udělá. Není problém takovéto služby vymyslet, dokonce pro spoustu firem není problém nakoupit sto padesát elektrických skútrů a poslat je do ulic. Ale aby to celé fungovalo, je potřeba spolupráce všech zúčastněných stran. Někdo má skútry, někdo jiný data o provozu, někdo ještě jiný platební bránu pro placení parkovného – a občas je těžké všechno to zkoordinovat.

Proto existují různé zastřešující instituce, které si právě tohle propojování daly za cíl. Na nedávné konferenci Týden inovací se sešli zástupci dvou z nich, které působí na mezinárodní úrovni – Vít Šoupal z inovační organizace PowerHUB a Traian Urban Z EIT Urban Mobility.

Institut PowerHUB se na svých webových stránkách prezentuje jako platforma spojující zajímavé startupy, které se v různých evropských zemích zabývají převážně městskou mobilitou. Jak to přesně funguje?

Související článek

Budoucnost městské dopravy? Elektrická silnice za jízdy dobije autobus

Dá Izrael už brzy sbohem benzínkám a dobíjecím stanicím? V Tel Avivu představili pilotní projekt elektrické silnice, která má za jízdy dobíjet autobusy. Úsek silnice je zatím 600 metrů dlouhý a nachází se na dvoukilometrové trase mezi železniční stanicí univerzity v Tel Avivu a terminálu Klatzkin ve čtvrti Ramat Aviv.

VŠ: Ve skutečnosti je naší primární činností výzkum. Spolupracujeme s několika univerzitami, pomáháme vědeckým týmům rozvíjet jejich nápady a uvádět je do běžného života. K městské mobilitě jsme se dostali v rámci spolupráce s Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT), v němž je na tuto oblast zaměřené jedno specializované inovační společenství. Se startupy souvisí především jeden z našich programů s názvem Báječný nápad, který připravujeme ve spolupráci s českými vysokými školami – letos s Univerzitou Pardubice, příští rok by se měla připojit ČVUT, Akademie věd a snad i některé slovenské vysoké školy. Sbíráme nejlepší nápady zrozené v Česku a pomáháme jim prosadit se na mezinárodní úrovni.

Na webu uvádíte, že spolupracujete s evropskými institucemi. Tím myslíte Evropský inovační a technologický institut (EIT)?

VŠ: Ano. Jde o subjekt EU, který vytvořila Evropská unie v roce 2008, aby posílila inovační schopnost Evropy. EIT sídlí v Budapešti a má osm hlavních inovačních společenství, od inovací ve výrobě až právě ke zmíněné městské mobilitě. Někdy se mu říká „evropské Silicon Valley“, protože jeho hlavní misí je přitáhnout nejlepší mozky a nápady v Unii. Za úkol má mimo jiné podporu inovací přicházejících z akademické sféry i z oblasti startupů a propojení těchto okruhů s velkým byznysem a městy, takže to pak funguje jako trojúhelník.

TU: U zrodu EIT stál zájem Evropské komise, aby peníze do vědy a výzkumu proudily rychlejší a flexibilnější cestou. Cílem EK bylo vytvořit organizaci, která by mohla konkurovat nejvýznamnějším aktérům v inovační oblasti, jako je např. Massachusettský technologický institut v USA. Operativa funguje tak, že EIT není výzkumným střediskem a ani nepřispívá přímo k financování jednotlivých projektů. Místo toho poskytuje granty inovačním společenstvím (KIC), což jsou partnerství mezi byznysem, městy a výzkumnými institucemi. Tato společenství se vybírají na základě soutěže a každé z nich se věnuje řešení konkrétního evropského problému, od energetiky až po městkou mobilitu. EIT Urban Mobility je tedy zformovaným konsorciem významných měst, firem, výzkumných center a univerzit. Má za cíl řešit problémy městské mobility.

Související článek

V Jižní Koreji zkoušeli autonomní létající taxi

Jihokorejský Soul zažil na začátku listopadu premiéru - nad městem se proháněl dvoumístný autonomní dronový taxík. Podle plánů jihokorejské vlády by podobná podívaná měla být běžnou záležitostí už v roce 2025.

Co konkrétně tohle konsorcium ve zmíněné soutěži získalo a jak to hodlá zužitkovat?

TU: Konsorcium získalo veřejné prostředky ve výši cca 400 milionů euro na následujících sedm let a jeho cílem je prostřednictvím vybraných inovativních projektů pomoct s nalézáním řešení aktuálních problémů souvisejících s životem ve městech a městskou mobilitou. Současný model není dlouhodobě udržitelný. Abychom jej změnili, je nutné vyřešit celou řadu klíčových problémů – dopravní přetížení, udržitelný růst měst a ekologickou zátěž. V našem ekosystému města mají možnosti vyzkoušet pilotní projekty, velké firmy mohou zase získat přístup k zajímavým startupům a můžou zkoušet různé nápady, jak zajistit například efektivnější parkování, řešit dopravní zácpy, jak monitorovat kvalitu ovzduší a informovat o ní obyvatele a podobně.

A naopak: startup, který přichází s inovativní službou nebo produktem, má skrze náš ekosystém snazší přístup k městům, která mu ten nápad umožní vyzkoušet v praxi a zároveň si vyzkouší zda toto řešení je efektivní. Mezi naše partnerská města patří velmi inovativní evropské metropole jako Amsterdam, Mnichov, Tel Aviv, Barcelona nebo Milán.

Kolik partnerských měst v rámci EIT UM funguje?

TU: Naše partnerská základna se člení do tří úrovní. Máme takzvané Core partnery, kteří na činnost našeho konsorcia přispívají ročním poplatkem a zároveň formulují základní aktivity a cíle. Core partnerů je v současnosti 52, každým rokem by to číslo mělo narůstat zhruba o deset až dvanáct procent. Jakýkoliv subjekt může požádat o přijetí mezi ně. Nyní mezi ně patří mimo výše zmíněná města i Helsinky, Stockholm, Istanbul, Kodaň, Helmond, nebo Hamburk. Dále máme projektové partnery, což jsou subjekty, které vstoupí do některého z vybraných a financovaných projektů. Zde nalezneme mnoho dalších měst jako například Budapešť, Ostravu, Sabadell apod. Ve třetí úrovni nalezneme tzv. network partnery, kteří sice nemůžou ovlivňovat a formulovat naše cíle a postupy jako Core partneři na valné hromadě, nicméně se mohou podílet na našich aktivitách a jsou součástí naší komunity. Network partnerem se může stát jakákoli firma, město nebo vzdělávací instituce, která se aktivně zajímá o problematiku městské mobility. Zároveň tyto subjekty mohou vstupovat do konsorcií s ostatními partnery a mohou se ucházet o naše granty. Jsme tedy velmi otevřená organizace a rádi mezi námi přivítáme další zajímavé partnery..

Související článek

Praha bude hlídat dopravní značky přes internet věcí

Praha otestuje hlídání dopravních značek prostřednictvím technologie internetu věcí (IoT). Městské správcovské společnosti získají informace o GPS pozici nebo změně polohy oproti výchozímu stavu u již používaného nebo nově instalovaného dopravního značení. Součástí testů bude i inteligentní značka s proměnným displejem dodatkové tabulky s možností vzdáleného nastavení.

Jaký zájem o tyhle platformy – ať už PowerHUB, nebo EIT UM – panuje mezi startupy a dalšími firmami v Česku? Dá se to nějak porovnat s evropským průměrem?

VŠ: Rozhodně nejde jen o startupy, do těchto programů se zapojují i velké korporáty, v Česku je toho příkladem Škoda Digilab. Logicky to k nám táhne firmy, které se zabývají našimi důležitými tématy. Jedním z největších je v poslední době intermodalita, tedy různé formy městské dopravy, které na sebe navazují – tradiční prostředky jako tramvaje či autobusy a k tomu novinky typu sdílených skútrů nebo kol. Cílem je, aby doprava byla ekologická a dlouhodobě udržitelná a zároveň zajímavá a užitečná pro uživatele - cestující.

S tím souvisí otevřená data a jejich zpracování – několik „našich“ startupů se věnuje tomu, aby bylo možné využívat data z různých zdrojů a propojovat je. Co se týče mezinárodního srovnání, je Česko v tomhle ohledu někde v evropském průměru. Třeba Praha nebo Plzeň jsou na tom s otevíráním dat docela dobře, ale obecně jsme spíše konzervativní a dejme tomu s Německem, Francií nebo Španělskem se srovnávat nemůžeme.

Jaká další témata jsou na vaší platformě výrazněji zastoupená?

VŠ: Třeba dopravní prostředky všeho druhu. Mezi naše úspěšné startupy patří dánský Laplandar, který vyvinul nákladní elektrokolo do města, a další výrobci fyzických produktů. Jiné firmy zase vymýšlejí nové modely a propojují různé formy dopravy dohromady. Příkladem je český Mileus, kde pracují na propojení hromadné dopravy, taxislužeb a osobních aut do konceptu, který by umožnil dostat se snadno z jednoho místa na druhé. V tomhle ohledu si Česko vede docela dobře, startupů tu máme zastoupených dost. Teď se otevírá již druhé kolo Akceleračního programu EIT UM na první půlrok 2021 a v plánu je ještě další v druhé polovině 2021. Zájem o první vlnu byl celkem velký, ale doufáme, že se týmů v dalších vlnách přihlásí ještě víc.

Jak to vypadá v EIT? Soustředíte se hlavně na startupy, nebo jsou vaše programy určené i pro další firmy a instituce?

TU: Co se EIT UM týče, máme několik nohou, na kterých stojíme. Tou první je inovace – snažíme se v oblasti městské mobility obecně financovat projekty, které přinášejí něco nového. Druhým pilířem je business creation neboli vytváření podnikatelských příležitostí zejména pro startupy. Tady máme několik programů o kterých před chvilkou mluvil Vítek. Některé pomáhají firmám do začátku, v jiných jim dáváme možnost prosadit se i na celosvětové úrovni, třeba skrz účast na nejrůznějších mezinárodních veletrzích nebo řádnou diseminací. A pak je tu třetí pilíř - akademie, kde se snažíme zvyšovat úroveň znalostí o městské mobilitě na vysokých školách. Organizujeme například magisterské a postgraduální doktorské programy na několika významných univerzitách ve Finsku, v Německu, v Itálii a jinde.

Takže je pro vás důležitý hlavně ten mezinárodní přesah?

TU: Přesně tak. Jsme největší evropská platforma, která se městskou mobilitou zabývá, a díky tomu máme opravdu mimořádný záběr. Když dejme tomu v Mnichově vznikne nějaké fungující řešení, okamžitě ho můžou začít studovat odborníci třeba z radnice v Barceloně nebo v Kodani. Nebo z jiné strany, když takový funkční systém objeví třeba firma Škoda nebo MOL, může sama zkusit oslovit radnice měst, k nimž má blízko, a nabízet jeho implementaci. Možností je spousta.

Související článek

Česká stopa v C-Roads pro nás znamená cestu k bezpečnější dopravě, říká Martin Pichl z ministerstva dopravy

Zlepšit bezpečí a plynulost dopravy je možné i jinak než neustálým rozšiřováním dálnic. Zásadní roli může sehrát třeba lepší řízení dopravy. A právě to je smyslem celoevropského projektu C-Roads, ve kterém hrají výraznou roli i Češi. Jeho ostrý provoz je plánovaný už na příští rok.

Tahle mezinárodní spolupráce nebo inspirace mi připadá hodně zajímavá. Když se dívám na web PowerHUBu, vidím známá jména – třeba eParkomat nebo ParkDepot. Jakým způsobem se v rámci platformy mohou třeba tyhle dvě firmy vzájemně ovlivnit a něco se od sebe naučit?

VŠ: PowerHUB je jedním z core partnerů EIT, o kterých mluvil Traian. To nejjednodušší, co pro „naše“ startupy děláme, je informační servis – když se objeví nějaká nová výzva, soutěž, výběrové řízení nebo něco podobného, dáváme o tom startupům vědět. Dále organizujeme pravidelné bootcampy, kde se firmy potkávají a my na ně zveme jak zajímavé mentory, tak i zástupce velkých investorů. Ale hlavní přínos je v networkingu, startupy na těchto akcích mohou sdílet dobré i špatné zkušenosti a doporučené postupy a třeba se i pustit do nějaké spolupráce. Prostě vytváříme určitou komunitu.

Zároveň máte v portfoliu spolupracovníků třeba Hospodářskou komoru nebo Pražskou energetiku. V čem jsou pro vás tyhle organizace důležité?

VŠ: Protože se, jak už jsem říkal, nesoustředíme jen na startupy. Tyhle velké korporace nebo profesní organizace jsou pro nás dobrým překlenovacím mostem mezi teorií a praxí. Spolupráce s takovými subjekty, které jsou stabilní a etablované v systému, je prospěšná pro všechny strany. Stává se často, že jsou to právě tyto subjekty, které dále se startupy pracují a dokáží jejich inovativní myšlenky dobře využít.

Vítku, vy už dlouho žijete v Bonnu, ale samozřejmě dobře znáte i Prahu. Dokázal byste tato dvě města srovnat, co se mobility týče?

Související článek

C-Roads: čekají nás opravdu chytré silnice

Projekt C-Roads, tedy chytrá komunikace mezi auty, dopravní infrastrukturou a dalšími účastníky silničního provozu, úspěšně vstupuje do další přípravné fáze. V rámci Česka se na něm aktivně podílí i mobilní operátor T-Mobile.

VŠ: V Bonnu, jako ostatně v celém Německu, je naprosto zřejmý větší důraz na ekologická témata. Máme tu přímou volbu starosty a v září ji jednoznačně je vyhrála kandidátka Zelených, porazila dosavadního starostu z Křesťansko-demokratické strany. Bonn už je také dlouho jedním z deseti nejpříjemnějších německých měst pro cyklisty. V Praze je tohle teprve na začátku, v minulosti se tu kladl důraz hlavně na osobní automobilovou dopravu, až v poslední době se začalo více hledět na udržitelnost. Stávající vedení Prahy je moderním koncepcím nepochybně nakloněné, ale pořád platí, že zrychlení z nuly na sto nějakou dobu zabere.

TU: Také je dobré uvědomit si, že je Praha oproti jiným evropským městům přece jen malá, ale v poslední době hodně roste, což klade na městskou mobilitu obzvlášť vysoké nároky. Už teď by město mělo dělat něco pro to, aby se zlepšil život pro místní obyvatele, aby se řešilo zkvalitnění ovzduší a aby se například cesty do práce za čas neprotahovaly na dlouhé hodiny jako dřív v Paříži nebo jiných metropolích.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama