foto: Digitální Česko

Digitální Česko: Živý přenos z druhého dne mezinárodní konference

Stát chytřeAktuality 2 min čtení

Digitalizace nás staví před nové a zásadní výzvy v oblasti politiky a regulace, kterým nemůžeme čelit sami, ale jen ve společné Evropě. Nová Evropská komise má před sebou náročný úkol – v příštích pěti letech využít umělou inteligenci jako příležitost ke konvergenci ekonomik EU a udržet se v závodě s USA a Čínou.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Digitalizace nás staví před nové a zásadní výzvy v oblasti politiky a regulace, kterým nemůžeme čelit sami, ale jen ve společné Evropě. Nová Evropská komise má před sebou náročný úkol – v příštích pěti letech využít umělou inteligenci jako příležitost ke konvergenci ekonomik EU a udržet se v závodě s USA a Čínou.

Související článek

Babiš, Středula nebo Jourová: Česká a evropská elita bude v Praze řešit digitalizaci

Digitalizace představuje pro Českou republiku zásadní příležitost, která ji může posunout mezi nejrozvinutější státy světa. K dosažení tohoto cíle pomáhá konference DIGITÁLNÍ ČESKO, jejíž pátý ročník se uskuteční již tento čtvrtek a pátek v Praze. Vůbec poprvé se konference uskuteční jako živý přenos, který bude přístupný široké veřejnosti.

Na druhý den konference jsou plánovány dva panely. První se týká budoucnosti vzdělávání v Evropě: Dynamický rozvoj moderních technologií, automatizace a postupná digitalizace představují bezprostřední výzvy pro vzdělávací systémy všech členských zemí EU. Právě proměny cílů a obsahu vzdělávání i samotných metod učení přímo ve školách jsou klíčovými nástroji, jak na tyto fenomény reagovat. Jak se musí proměnit to, co se učí naše děti ve školách s ohledem na rozvoj tzv. digitální gramotnosti či digitálních kompetencí v ČR i jednotlivých evropských zemích?

Druhý panel si bude klást otázky o budoucnosti vlády a demokracie v Evropě. Demokratické instituce po celém světě řeší stejný problém. Tím jsou hrozby pocházející z digitálního prostředí. Výjimkou není ani Česká republika, která nejednou čelila kybernetickým útokům na ústřední orgány státní správy. Stranou nezůstávají ani aktivity snažící se ovlivňovat veřejné mínění. Bezpečnostní informační služba např. upozorňuje na ruské informační působení v ČR. Národní centrála proti organizovanému zločinu vyhodnotila jako hrozbu do budoucna činnost tzv. alternativních médií. Ty podle policistů sdílejí stejná témata i postoje s populistickými subjekty a mohou tak podporovat vyhraněnost a radikální názory svých adresátů. Na nové hrozby reaguje i Evropská komise. Jak se s nárůstem míry užívání internetu a sociálních sítí proměňuje společnost a demokratické procesy? Před čím zejména máme být ostražití? Jak bychom měli postupovat vůči původcům dezinformací, ať už se jedná o státní či nestátní aktéry? A jak bude do budoucna vypadat vztah veřejných institucí a internetových gigantů sledujících často rozdílné zájmy?

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama