Foto: Tomáš Hejzlar

Šéf ICT Unie: Digitální stavební řízení se dá rozjet za rok

Stát chytřerozhovor 7 a více min čtení

Délka stavebního řízení patří k velkým bolákům Česka. Předseda ICT Unie Zdeněk Zajíček tvrdí, že do roka by proces získání stavebního řízení mohl být zdigitalizovaný. Klíčové ale je, jestli se podaří využít peníze z Evropské unie.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Délka stavebního řízení patří k velkým bolákům Česka. Předseda ICT Unie Zdeněk Zajíček tvrdí, že do roka by proces získání stavebního řízení mohl být zdigitalizovaný. Klíčové ale je, jestli se podaří využít peníze z Evropské unie.

Související článek

Rychlý internet budeme mít dřív. Nový zákon zrychlí Česko

Rychlejší internet pro všechny. I tak by se dal interpretovat zákon, který nedávno prošel schvalovacím kolečkem. Jeho smysl je jasný: zrychlit výstavbu telekomunikačních sítí. Jak se to ale projeví v praxi? Na to jsme se zeptali přímo operátorů. Ti nový zákon vítají, ačkoliv připouštějí, že má ještě rezervy. Zároveň se ale shodují na tom, že bude mít prakticky okamžitě vliv na rychlost výstavby.

V první části rozhovoru se Zdeňkem Zajíčkem jsme mluvili o tom, že v současnosti existuje velmi silná vůle zdigitalizovat český stát. Podporují ji poslanci všech parlamentních klubů včetně KSČM a SPD. V druhém dílu rozhovoru se zaměříme na to, jak by digitalizace mohla pomoci českým stavebníkům.

Jedním z chystaných projektů v digitalizaci je digitální technická mapa. Komu přinese výhody? Občanům? Firmám?

Všem. Je ale potřeba říct, že digitální technická mapa je jeden kamínek z digitalizace stavebního řízení. Náš cíl je urychlit procesy – někde to půjde jednoduše, někde bude zapotřebí zásadní změna legislativy. Plno procesů by se ale dalo zrychlit už teď. A právě v tom by mohla pomoci digitální technická mapa.

Technická mapa bude zásadním způsobem ovlivňovat, jak se bude stavět na území Česka.

Dnes, když chcete stavět, nemáte jedno místo, kam se podívat a zjistit, odkud kam vede která trubka a kabel. Musíte proto obeslat všechny vlastníky všech infrastruktur po celé republice, jestli tam nemají nějaký kabel. Pokud by existovala technická mapa, obesíláte jen dva. Pro mě jako pro občana by bylo výhodné se podívat, jestli můj pozemek není zatížen věcným břemenem, jestli pod ním nevede nějaký kabel.

To majitelé nevědí?

Ve většině případů ne. V katastru totiž nejsou zakreslené infrastruktury. Pokud infrastruktura nemá charakter stavby a leží pod pozemkem třeba od padesátých let, všichni už na ni zapomněli. A neexistuje jedno místo, kde by mohli stavebníci získat tuto informaci – ať je to ČTU, stavební úřad nebo energetický regulační úřad. Digitální mapa by dala základní přehled každému. Bude sloužit v různých vrstvách. K některým informacím budou moci přistoupit všichni, k některým jen vlastníci pozemků, k některým jen hasiči a policisté. Třeba když někde bouchne plyn, vytáhnou si z mapy informaci, kde plyn zavřít. Budou v ní všechny sítě – silnice, kanalizace, elektronické sítě, rozvody vody a plynu.

Související článek

Když zamrzne peklo: jak dopadne spojení digitalizace státní správy a grafického tendru

Neustále držte krok s dobou, i když se v digitálu pohybujete denně. Prázdná fráze. Co se ale stane, pokud se rozhodnete jít proti proudu a navzdory všem očekáváním to uděláte přesně naopak? Jak mocný bude takový nástroj ve spojení s českým švejkováním? Vítejte v Česku 2018.

Není to ale jednoduchý proces, protože musíme sladit mnoho zájmů a odstranit nedůvěru. Vlastníci sítí mají své obchodní zájmy, které si hájí. Informace o uložení sítí mohou být obchodně velmi cenné. Jde také o bezpečnostní otázky. Když ukážu, kde leží nejtlustší optický kabel, dám tím také informaci, co překopnout. To může být zajímavé i pro jinou mocnost, která potřebuje vyřadit komunikace místa z provozu, protože na území státu bude chtít provádět nějaké operace. Takže musíme nastavit i bezpečnost tak, aby vlastníci sítí byli ochotni ta data poskytovat, aby mohli některá data chránit a pustit k nim jen toho, koho chtějí. Aby stát měl možnost v případě válečných konfliktů a podobných událostí k datům přistoupit a dělat společná opatření. To teď právě projednáváme a odstraňujeme nedůvěru a nejistoty.

Za ten stres to stojí. Je to klíčová věc pro urychlení stavebního řízení.

 

Zdeněk Zajíček -

Kdy to bude?

Celá věc bude trvat pět až deset let. Máme možnost čerpat peníze ze strukturálních fondů, konkrétně pověstných čtrnáct miliard, které se nevyčerpaly. Pokud na ty peníze nedosáhneme, digitální mapa nevznikne. Za naše národní peníze nemá šanci. Jde o znovuzaměření a přeměření sítí. Bylo by nutné přenést tuto zátěž na bedra vlastníků sítí, což nepovažuji za fér. Bylo by dobré, aby stát touhle formou z evropských peněz přispěl.

Takže říkáme, ať ty peníze zůstanou pro digitalizaci. Technická mapa bude zásadním způsobem ovlivňovat, jak se bude stavět na území Česka. Investujme ty peníze do ní. Mluvíme o třech miliardách, s tím, že čas je jen do konce března. Do té doby musíme Evropské komisi představit konkrétní obecně závazný projekt s jasným harmonogramem, s legislativními úpravami. Ale za ten stres to stojí. Je to klíčová věc pro urychlení stavebního řízení.

Počítá se s kombinací geoprostorových dat?

Musíme vycházet z dat, která jsou v katastru. Většina vztahů u sítí je navázaná k nějakému vlastnictví. Nejlepší je navázat je k hranicím pozemku. Digitální technická mapa má pod sebou závaznou sadu dat z katastru, polohopis sítě se zobrazí jako barevné čáry, bude to jen informační báze. Při dnešní kvalitě měření jsme sice schopni říct na centimetry, kudy síť vede, ale i tak je vždycky nutné počítat s nějakou odchylkou, třeba i půl metru. Vždycky tedy bude pro stavbu nutný souhlas vlastníka sítě, ale už nebude potřeba obesílat všechny, stačí komunikovat jen s jedním síťařem.

Měl by vzniknout portál stavebníka, kde budou scénáře pro různé životní situace, včetně potřebných formulářů.

Ale sítě jsou jen část toho, co je při stavbě nutné zařídit…

Měl by vzniknout i portál stavebníka, kde budou připravené scénáře pro různé životní situace, včetně potřebných formulářů. Zároveň je třeba vybudovat tři datová úložiště. V jednom budou mít data o sítích, do něj budou sahat jak úřady, tak občané a vlastníci sítí. Druhé datové úložiště bude určeno pro projektovou dokumentaci. Tady budou všechna data o všech stavbách, aby si je stavební úřady mohly mezi sebou sdílet. A jednou k těm datům bude mít přístup i projektant, který třeba na původní síti dělá nějakou úpravu a potřebuje si stáhnout projektovou dokumentaci. Buď v uzamčeném stavu třeba PDF, nebo i v otevřených datech, aby s ní mohl pracovat dál. A poslední datové úložiště je rozhodnutí kolaudací a vyjádření dotčených orgánů. Vše na jednom místě. Z toho se dá usuzovat, jak dlouho které stavební řízení trvalo, jak jednoduché bylo stavební rozhodnutí. To se může stát základem pro rekodifikaci stavebního práva. Všechno by mohlo fungovat do roka.

Související článek

Digitální Česko nejspíš zajde podvýživou. Velkolepé cíle narazily na úřednickou realitu

Pokud beru vážně programové prohlášení vlády, měl by být Portál občana výkladní skříň digitalizace Česka. Jenže pouhá funkčnost nestačí. O tom, jak skvělý to je nástroj, také musí občané vědět. „Problém je v tom, že ministerstvo vnitra, které systém spravuje, mu nedělá žádnou propagaci,“ řekl například poslanec za Piráty Ondřej Profant v rozhovoru pro náš server. A tahle tristní situace se hned tak nezlepší.

Není to příliš optimistické?

Bude nutné čekat na dodávku systémů, která neproběhne hned, ale principy se dají nastavit. Některé databáze se budou plnit postupně. Nebudeme třeba kopírovat a digitalizovat staré stavební plány, do databáze se budou ukládat až od teď do budoucnosti. U digitální mapy budeme muset znovu zaměřit sítě, tam bude třeba vynaložit úsilí a sem chceme nasměrovat evropské peníze. Ale bude to nabíhat v letech. Do roka však můžeme mít položené základy. 

To je ale od digitální technické mapy velký krok. Jak se to přihodilo?

Jako ICT Unie jsme byli požádáni ministerstvem pro místní rozvoj o oponenturu jejich projektu o digitalizaci stavebním řízení. Jde o vousatou studii, z roku 2013. Její východiska byla podle nás správná, ale za pět let se stalo plno věcí. Nakonec jsme na ministerstvo přišli s návrhem, jak v digitalizaci postupovat. Představili jsme základní koncept, projednali ho s ministryní a s náměstky a má zelenou. Jsou z něj nadšeni a chtějí ho realizovat. Představili jsme ho i pracovní komisi, která vznikla pod výborem pro veřejnou správu v Poslanecké sněmovně, kterou ustanovil poslanec Martin Kupka. Proběhl seminář pro poslance a odbornou veřejnost.

Co se tedy změní?

Tento obrázek se stane základem pro rekodifikaci stavebního práva, kterou ministerstvo začalo zpracovávat. V tuhle chvíli je hotová žlutá část – software stavebních úřadů. Zrovna tenhle proces je jeden z nejsložitějších, které jsou v českém právním řádu zakotvené. A protože software už máme, neměňme ho. Cíl je přeci dodat digitální služby koncovému zákazníkovi. Pojďme nabídnout možnost přístupu ke službám stavebního řízení na jediném místě (pozn. red.: červená část grafu). Stačí drobné úpravy zákonů, abychom k tomu, co už máme, mohli přidat další služby.

Jak by mělo fungovat digitální stavební řízení? Kompletní propojení dat počínaje Portálem občana přes Portál stavebníka, software stavebních úřadů až k datovým úložištím. Když o něm Zdeněk Zajíček vypráví, zdá se to být jednoduché. Jaké ale bude v praxi? -

Portál stavebníka bude mít část veřejnou, kde budou obecné informace, metodiky, životní situace a právní předpisy. Část personalizovaná pak nabídne přístup k dalším službám – interaktivně vyplní formuláře údaji, bude hlídat lhůty a posílat upozornění na cokoli, co se při řízení stane. Ukáže plán řízení, jeho kalendář. Portál stavebníka bude také propojený s Portálem občana (pozn. red: modrá část grafu). Sjednocený design, sjednocené uživatelské rozhraní, jedno přihlášení. Po přihlášení na Portál občana se nebudu muset identifikovat v Portálu stavebníka, budou fungovat vazby na základní registry, katastr nemovitostí i systém datových schránek.

A ta zelená část?

Budou to jednotná datová úložiště, sdílená nejen v rámci státní správy, ale přístup do nich bude mít i soukromý sektor. K některým informacím, které v nich budou uložené, musí mít přístup vlastník budovy nebo jím pověřený projektant. Tahle úložiště zatím neexistují a bude je zapotřebí je vybudovat.

Jedno z nich je právě digitální technická mapa. Data z ní potřebuje znát každý, koho se nějaká stavba týká. Ale ta není izolovaná, je součástí celku. Na jednom místě je zapotřebí sdílet územní plány a podřízené regulační plány, takže na obrázku máme další úložiště (pozn red: druhé zprava).

Cíl je dodat digitální služby koncovému zákazníkovi

Třetí zprava je projektová dokumentace. Většina dokumentací vzniká elektronicky. U velkých staveb je to samozřejmost, u menších je zapotřebí debatovat o přechodném období, protože zákon připouští, že garáž můžete nakreslit na ubrousek. Většina projektů je ale k dispozici elektronicky, takže v úložišti bude v PDF, aby byla nezměnitelná.

Související článek

Šéf ICT Unie: Do pěti let bude státní správa digitální

Zdeněk Zajíček je jednou z nejvýraznějších postav českého e-Governmentu. Předseda ICT Unie, distingovaný právník, který rozjížděl Czech Point a který vyjednává podporu digitálním vizím i v poslaneckých klubech KSČM a SPD. Zároveň tvrdí, že český digitální stát se může směle měřit s Británií a Dánskem. A nevidí problém třeba v tom, abychom si firmu namísto na úřadu zakládali v bance.

Jen v PDF?

Rádi bychom ukládali i otevřené formáty. Při rekonstrukci objektu by tak projektant nemusel data znovu pořizovat. Je ale zapotřebí vyřešit autorská práva. Počítáme s tím, že součástí úložiště budou i data v BIM (pozn. red.: 3D model budovy, od roku 2022 bude u nadlimitních veřejných zakázek v ČR tento systém povinný). Ukládejme projekty v BIM zde.

Poslední datové úložiště bude převážně textové – jsou v něm všechna rozhodnutí orgánů. Každé stavbě vytvoříme její identifikaci, něco, čemu jsme začali říkat rodné číslo stavby. Bude sloužit pro provázání údajů ve všech úložištích.


V příští, poslední části rozhovoru se Zdeňkem Zajíčkem se věnujeme tomu, proč si myslí, že Česko může velmi rychle vyletět mezi evropskou špičku v e-Governmentu a co by to pro nás mohlo doopravdy znamenat.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama