foto: Tomáš Hejzlar

Když půjdeme cestou Maďarska, skončíme tady, říká šéf Y Softu Muchna

Firmy chytřerozhovor 4 min čtení

Václav Muchna šéfuje softwarové společnosti Y Soft, která loni vykázala miliardové tržby. V rozhovoru jsme se ho zeptali, co ho jako zástupce IT komunity vede k angažování v občanské společnosti.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Václav Muchna šéfuje softwarové společnosti Y Soft, která loni vykázala miliardové tržby. V rozhovoru jsme se ho zeptali, co ho jako zástupce IT komunity vede k angažování v občanské společnosti.

Související článek

Bez šéfů jsou vývojáři čtyřikrát efektivnější, říká Václav Muchna z Y Softu

Zavedli home office i pro ty, kteří by jinde museli být fyzicky v práci. Zrušili šéfovská místa, a produktivita práce jim vyletěla na čtyřnásobek. Řeč je o české softwarové firmě Y Soft. Jejího majitele Václava Muchny jsme se zeptali, jak zvládli koronavirovou epidemii, v čem jim covid otevřel oči a jestli není čas na větší zdanění IT firem.

„Stát má k dispozici parádní zdroje dat, ale není ochotný je využít,“ říká Václav Muchna, zakladatel a majitel společnosti Y Soft. Co by stát s daty mohl udělat? A proč se bojí eroze občanské společnosti?

Krom toho, že máte IT firmu, se dost angažujete i v komunitě. Podporujete otevřená data, Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Proč to děláte?

Z podnikatelského hlediska pro rozvoj byznysu potřebujeme stabilní demokratickou společnost. Tu jsme nějak získali, funguje, a spousta lidí ji bere jako samozřejmost. Jenže to samozřejmost není. Pokud půjdeme cestou Maďarska, znamená to dlouhodobě konec našeho byznysu. Můžeme buď rozvíjet stabilní podnikatelské prostředí, nebo firmu přestěhovat.

A pak tu je osobní pohnutka. Tomuhle zřízení věřím. Zatím nikdo nevymyslel nic lepšího a chci, aby moje děti vyrůstaly v demokracii. Obvykle takové aktivity nezůstávají bez odezvy… Já si to ale můžu dovolit. Byznys s českým státem dělá dvě procenta našeho obratu. Jsem si hodně jistý, že kdybychom měli byznys se státem větší, kvůli mému zapojení o něj přijdeme.

Open data provokují stejně jako Nadační fond nezávislé žurnalistiky?

Náš CSR program má tři pilíře. První je transparentní legislativa – intenzivně, i když možná ne tak viditelně, spolupracujeme s Rekonstrukcí státu. Jde o transparentní zákony, třeba zákon o financování politických stran.

Související článek

Pirát Profant: Kdyby Babiš uměl používat aspoň e-mail, možná by pochopil, co je dobré zavést

Česko potřebuje funkční e-government. Slyšíme to ze všech stran. A to i z úst premiéra Andreje Babiše, jeho hnutí i členů nové vlády. Povede se to někdy? Budeme vůbec někdy moct podávat daňové přiznání pohodlně z domova během pár kliknutí? Dočkáme se systému, kdy kterýkoliv lékař koukne do počítače a zjistí o pacientovi vše, čím si zatím prošel a jaké léky užívá? Přestanou někdy státní úřady utrácet miliardy korun za nespolupracující IT systémy? Jaký je vlastně skutečný stav e-governmentu v Česku? Tomuto tématu se se dlouhodobě věnuje poslanec Pirátů Ondřej Profant.

Druhý pilíř je kontrola legislativců a to je role novinářů. Žurnalistika je v tomhle státě zprivatizovaná. Blesk nikdy nenapíše špatné slovo o hnědouhelných elektrárnách, Economia o OKD, iDnes nemusíme asi vůbec zmiňovat... Jsem zvědavý, co se stane s Českou televizí. Je třeba, aby nezávislá média cítila podporu. Ať už finanční nebo v know-how… a aby cítila, že tu nejsou sama. Proto Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

A třetí noha?

Třetí noha je občanská společnost. Když přijde 300 000 lidí do ulic, Babišovi to vadí. Orbánovi by to bylo jedno. Víme, že aby protesty s vládou pohnuly, muselo by se jich účastnit asi 700 000 lidí, ale už 300 000 je dost. Milion chvilek ostatně podporujeme také.

Ale občanskou společností nemyslím chodit na demonstrace, ale nebát se říci svůj názor. Může to být parta lidí, která se na sídlišti dá dohromady a nečeká, až někdo něco udělá. Lidi, kteří na venkově hrají divadlo. Věřím, že když budeme mít aktivní společnost, vytvoříme obranu proti autoritářskému režimu.

Občanskou společnost podporujeme spolu s nadací VIA. Inspiroval nás Martin Vohánka z Eurowagu. Jednou za rok dají zaměstnancům balík peněz, který mohou dát na cokoli. Organizačně to zajišťuje VIA. My jsme ten systém vylepšili. Lidem dáváme na tyhle účely 100 eur, ale když v rámci projektu proběhne nějaká dobrovolnická aktivita, dáme 500. Když se tedy dá deset lidí dohromady a něco společně udělají, mají na to 5000 euro. S tím se už dá něco udělat.

Kdy tenhle nápad vzniknul?

Po posledních prezidentských volbách. To jsem nesl těžko, protože ostuda, kterou nám prezident Zeman dělá v zahraničí, je strašná. Ty volby jsme prohráli na venkově. A tohle je způsob, jakým se na venkov snažíme dostat aktivity z města.

To ale pořád ještě nejsou otevřená data.

Podpora digitalizace jako takové se vyskytuje napříč všemi třemi oblastmi. Otevřená data jsou první krok.

Otevřená data nejsou nic kontroverzního, nebo…?

Není to kontroverzní do doby, než začnete kritizovat zavření EET, ze kterého mohla být fantastická data, která by ukazovala, kde a jak je potřeba pomoci. Stát má k dispozici parádní zdroj dat, ale není ochotný ho využít. Místo toho, abychom je využili, se vede diskuse o tom, že zákonem stanovíme povinnost firem data poskytovat. To je do očí bijící nekompetentnost.

Související článek

Zpackané IT zakázky? Ty stát umí

IT systém na Ministerstvu práce a sociálních věcí, e-shop pro nákup dálničních známek nebo archiv kulturních památek. Ani jedna ze státních zakázek nepatří mezi ty, na které budou politici s radostí vzpomínat. Přinášíme analýzu poslance Ondřeje Profanta, která shrnuje nepovedené IT zakázky ve veřejné správě.

Často ale nejde o politickou nevůli, ale o chybějící kompetenci. Tu je zapotřebí posilovat.

Jak se taková kompetence na úřadech vezme?

To by mě taky zajímalo. Stejně jako otázka, co uděláme s naším školstvím. Během covidu převzal za vládu starost o školství filantropický sektor. A to je hrůza.

Teď mluvíte o Česko.digital?

Přesně tak, to udělalo obrovský kus práce. Ale to nemá dělat neziskový sektor. Neziskový sektor má ukazovat státu cestu, má validovat nové myšlenky v malých komunitách. Tyhle myšlenky má převzít stát a aplikovat je plošně. Ale nezisk nemá řešit chybějící kompetence ve stovkách škol. Bylo by v pořádku, kdyby to udělali na dvaceti školách a pak řekli ministerstvu školství: „Tady máte funkční koncept, nasaďte ho plošně.“ Ale ne že budou suplovat roli státu na téhle škále…

Když se školstvím stát nic neudělá, vyhrneme rukávy a převezmou to filantropové. A to by bylo špatně. Můžeme zkusit zvolit někoho jiného, ale nejsem si jistý, že by to pomohlo.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama