Evropa hodlá zásadně posilovat digitalizaci a využití umělé inteligence. Buduje proto síť napříč celým kontinentem, kterou staví na takzvaných superpočítačích. Strojích o takovém výpočetním výkonu, že podle strůjců této myšlenky mohou změnit rozvoj průmyslu i celé společnosti. Jedním z důležitých bodů této sítě je i Česko.

Související článek

„Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci,“ říká Michal Pěchouček, špička české kybernetiky

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipuluje prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. „Může vámi dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice,“ říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

Česká republika je členem spolku pro superpočítačové systémy. I proto je zemí, kde se v příštím roce objeví jeden z nejvýkonnějších superpočítačů v Evropě. Jeho domovem se stane Ostrava, kde sídlí národní superpočítačové centrum IT4Innovations. „Superpočítač chtělo získat devatenáct členských států, které se spojily a poslaly žádosti o umístění superpočítačů do osmi lokalit. V Ostravě už sice superpočítačové centrum je, ale jeho význam značně vzroste. Z pohledu digitální Evropy se to samé dá říct i o celém Česku. Nový superpočítač bude desetkrát až patnáctkrát výkonnější než ten dosavadní,“ říká Francouz Khalil Rouhana, zástupce generálního ředitele Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie.

Do Česka jste přijel představit superpočítače. Proč jsou tedy pro Evropskou unii tak důležité?

Jejich důležitost spočívá v tom, že nám umožňují porozumět obrovským změnám, které se dějí. Jsou naprosto nezbytné k porozumění procesu klimatických změn, vytváření nových zdravotních systémů, vzniku léků či zdravotnických přístrojů, u kterých potřebujeme, aby byly šité na míru každému z nás. Jsou zásadní k tomu, aby se mohla vyvíjet věda v oblasti fyziky, biologie, ale jsou důležité i pro průmysl. Stále častěji superpočítače používají, aby navrhly nový produkt, vylepšily výrobní proces, vytvořily nové služby a nové obchodní modely.

Jsou spojené i s rozvojem umělé inteligence, u které potřebujeme zpracovávat obrovská množství dat, na což klasické počítače nestačí. Navíc chceme zajistit naše systémy a chránit společnost před kyberhrozbami. Potřebujeme dost počítačové síly, abychom se chránili i do budoucna. Pokud bychom dnes v Evropě sečetli sílu superpočítačů, které už máme, nedostali bychom se ani k tomu, co už dnes pro vědce a firmy potřebujeme. Proto naši vědci využívají superpočítače také mimo Evropu. Jenže to znamená, že mimo Evropu proudí i cenná data. A proto chceme naše vědce a inženýry vybavit superpočítači. Zároveň je chceme mít i dost kapacity pro účely administrativy.

Počítáme, že výkon superpočítačů v příštích letech potřebujeme navýšit o sto procent.

O kolik víc výkonu superpočítačů v Evropě potřebujeme?

Odborníci vyčíslili, že téměř třicet procent žádostí o využití superpočítačů posíláme mimo Evropu. To je propast, kterou zcela nutně potřebujeme zaplnit, a vedle toho se ještě připravit na budoucnost. Potřeby rostou a předpokládáme, že růst budou i dál. Počítáme, že výkon superpočítačů v příštích letech potřebujeme navýšit o sto procent.

Proč je jedním z bodů plánované superpočítačové sítě Česká republika? A proč Ostrava?

Investice v oblasti superpočítačů táhne Evropská unie. Je to tím, že dokonce i pro ty největší členské státy je velmi obtížné takovou investici prosadit. Mluvíme totiž o mnohem více než deseti milionech eur, v případě těch nejlepších superpočítačů jsou to dokonce stovky milionů. Jeden špičkový superpočítač stojí i 250 milionů eur. Dospěli jsme k tomu, že když investujeme společně, dáme dohromady různé evropské zdroje a jejich sílu koordinovaně rozdělíme, celé to proběhne rychleji. Organizaci, která celý proces řídí, jsme založili za méně než půl roku, což je na evropské poměry prakticky rekord. Máme směrnice, máme dohodu napříč osmadvaceti státy. Všem jsme nabídli účast a Česká republika vyjádřila zájem mezi prvními.

Související článek

Ostrava poráží Prahu. Stane se superpočítačovou velmocí Evropy

Ostravské centrum IT4Innovations se pomalu připravuje na převzetí nového superpočítače. Jde o jeden z nejvýkonnějších strojů v Evropě. Umí toho tolik, co několik tisíc běžných počítačů dohromady, a díky tomu se stane novou součástí už fungujícího superpočítačového centra. Systém s názvem Petascale má výrazně posunout ostravské technologické centrum, Českou republiku, ale i celou Evropu. Fungovat začne v příštím roce.

Musím říct, že zájem a následný úspěch Česka a Ostravy mě nepřekvapuje. Znám zdejší výzkumná centra, univerzity, místní úroveň vědomostí a zájem komunity na tom, aby měla technologii na dosah. A proto jste byli v první vlně.

S čím bude superpočítač v Česku pomáhat?

Bude sloužit potřebám nejen České republiky, ale i velké části evropské vědecké obce. Bude zpracovávat projekty od biologie, studií a analýz životního prostředí až po pomoc malým a středním podnikům.

Kromě superpočítačových center podporujeme i rozvoj takzvaných kompetenčních center. V nich budou specialisté radit, co vlastně superpočítačová centra můžou dělat, jaké typy aplikací na nich běží a jak slouží jakémukoliv oboru společnosti. Řekněme, že třeba máte firmu, která vyrábí součástky do automobilového průmyslu, a v kompetenčním centru vám poradí třeba to, jak můžete díky superpočítačům vylepšit jejich výrobní proces.

Jak kromě využití superpočítačů chcete pomoci k výraznější digitalizaci Evropy a zdejšího průmyslu?

Potřebujeme změnit podobu výrobních procesů tak, aby měly k digitalizaci blíž. Nové technologie musíme zavést do výroby, průmyslu i obchodních modelů. Dají se k tomu využít tři různé trendy. Prvním je umělá inteligence, tedy víc automatizace od robotiky až po kontrolní systémy, díky nimž nám poslouží umělá inteligence ve výrobě. Výsledkem bude víc chytrých produktů, nové způsoby uvažování a nové typy služeb.

Hodnota umělé inteligence roste, což vychází z jejího reálného využití.

Druhým trendem je internet věcí a třetí oblast je postavená kolem virtuálního modelování. To, jak software můžete použít pro vizualizace. Říkáme tomu digitální dvojčata, kdy používáte virtuální objekty, které mapují ty skutečné. To samé se může dít i s výrobními procesy, což umožňuje vytvořit lepší výrobek, vytvořit úplně nový, ale třeba taky změnit, a tím vylepšit celý výrobní proces. Na tohle potřebujete obrovský výpočetní výkon. A to je přesně to, co bychom rádi dělali.

Už teď třeba výrobci obuvi využívají simulace na lepší designování bot, které pak lépe odpovídají potřebám lidí, kteří je nosí. Máme zemědělce, kteří používají superpočítače, aby zjistili, jak optimalizovat způsob používání pesticidů. A takových možností je celá řada.

Související článek

Mobilní rozhlas jde do světa. V Česku ho brzdí i snaha neurazit oponenta v zastupitelstvu

Měsíčně starostové měst a obcí přes platformu Mobilní rozhlas rozešlou něco mezi 1,2 a 1,5 milionu zpráv. A jen tomu, kdo je chce a potřebuje: například lidem, kterým během příštích dnů nepoteče voda. Těm, poblíž jejichž domu se bude opravovat silnice. Zájemcům o místní kulturní akce nebo lidem, kteří jsou ochotni pomoci s hledáním ztraceného psa. Nově se projekt, za kterým stojí kromě jiného i zastupitel Ondřej Švrček, rozrůstá za hranice Česka.

Investice do umělé inteligence rostou. Kolik se do jejího vývoje investuje z fondu Evropské komise?

Ta částka v posledních letech výrazně roste a příští rok už to má být 700 milionů eur. Týká se to různých oblastí umělé inteligence. Peníze jdou do základního výzkumu, do aplikovaného výzkumu i testování. Teď právě podporujeme rozšiřováním takzvaných Center excelence v oblasti umělé inteligence po Evropě.

Hodnota umělé inteligence roste, což vychází z jejího reálného využití v mnoha sektorech. Je ve zdravotnictví, výrobě, mobilitě, energiích, dopravě a máme umělou inteligenci i v oblasti energií. Testujeme a řešíme, jak ji používat. Tohle jsou plány pro rok 2020. Do budoucna chceme, aby investice do této oblasti ještě rostly. To je opravdový vývoj digitální technologie a cesta, po které jdeme.

Jaká je úroveň, na kterou se chceme dostat?

Dnes dosahují soukromé a státní investice do umělé inteligence ve Spojených státech asi 15 až 18 miliard eur. V Číně je to zhruba 10 až 12 miliard eur. V Evropě jsme někde mezi 4 až 6 miliardami. Potřebujeme víc. Proto říkám, v roce 2020 to bude kolem 7 až 8 miliard eur. Další rok ale potřebujeme oblast ještě posílit. Abychom se posunuli na úroveň našich konkurentů, je potřeba investovat 15 až 20 miliard eur ročně.

Může další evropskou pomoc očekávat i Česká republika?

Všechny členské státy jsme požádali o jejich vlastní strategii umělé inteligence, abychom dali dohromady celkový plán. Pak můžeme stavět na vzájemném doplňování se a specializaci. To je náš cíl. Je fakt, že Česká republika má velké ambice. Může z umělé inteligence získat hodně.

Související článek

Budeme vědět, co jíme. Přichází aplikace, která potraviny ohodnotí jako film

Není náhodou, že i politici nedávno začali řešit dvojí kvalitu potravin. Jenže praxe ukázala, že tolik toho zase nevyřeší. V hlavní roli jsou totiž zákazníci, kteří určují, co si koupí a co v regálu nechají ležet. Abychom měli rozhodování snazší a nemuseli se spoléhat jen na kusé informace z obalů, známý marketér Petr Václavek se chystá nabídnout aplikaci Foodgroot. Ta během okamžiku ukáže, jak je která potravina kvalitní.

Mohla by tedy umělá inteligence tvořit například významnou část našeho HDP? Česko je přeci jen poměrně hodně výrobně zaměřené…

Česko, stejně jako jiné země, může stavět na svých silných stránkách. Tou vaší je výroba. I do ní ale umělá inteligence může přinést úplně novou dimenzi. Může vytvořit nové typy produktů, ale i rozšířit služby, které se dají okolo výrobků stavět. Jde o velmi významný prostor, ze kterého může vzejít nejen hospodářský růst. To je podle mě velká výhoda. Možnost vystavět okolo výroby nový inovativní ekosystém, nové druhy zboží, nové způsoby výroby i nové služby.