ilustrační foto: shutterstock

Globalizace sledovacích technologií

komentářStát chytře 5 min čtení

K budování čínské digitální dystopie přispívá i hardware a software západních firem.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

K budování čínské digitální dystopie přispívá i hardware a software západních firem.

Související článek

Experti v USA volají po vytvoření aliance proti nebezpečí čínských technologií

Hrozba pro hodnoty demokratického světa. Tak označují američtí experti vedení bývalým šéfem Googlu vzestup čínských technologií ve zprávě, kterou předložili Bidenově administrativě. Podle nich je nevyhnutelné, aby došlo k částečnému „technologickému odříznutí se“ od Číny.

Nové studie ukazují, že čínský „digitální leninismus“, tedy přísnou kontrolu Komunistické strany Číny nad obyvatelstvem za využití nejmodernějších technologií, nepomáhají budovat jen čínské firmy, ale přispívá k němu i řada významných firem ze západních zemí. Jejich technologie v minulosti pomohly i při budování vysoce účinného sledovacího systému v autonomní oblasti Sin-ťiang. Ta funguje jako pomyslná laboratoř „digitálního leninismu“, kde dle řady svědectví dochází ze strany ČLR ke genocidě Ujgurů a dalších menšin.

Americké čipy umožňují dohled nad Sin-ťiangem

Cloudové centrum v hlavním městě Sin-ťiangu Urumči dokáže v reálném čase simultánně sledovat záběry z tisíců kamer, vyhledávat osoby podle obličejů nebo sledovat auta a mobilní telefony. A podle zprávy The New York Times jsou pro fungování zásadní čipy amerických firem Nvidia a Intel. Obě firmy se brání tím, že čipy pouze prodávaly čínské firmě Sugon a o jejich koncovém využití nevěděly. Nicméně přinejmenším Nvidia se využitím svých technologií v čínském sledovacím systému v minulosti chlubila na svém webu.

Související článek

Koho budete volit? A jaké máte sexuální preference? Volně dostupný program to pozná z vaší fotky

Koho bude volit člověk na fotografii? Preferuje opačné či stejné pohlaví? Na sociálních sítích a v internetových seznamkách lidé tyhle otázky řeší běžně. Současný výzkum ale ukazuje, že to umělá inteligence zvládne s větší jistotou – což může být slibné i nebezpečné, záleží jen na způsobu využití.

Od roku 2019 už ale Intel ani Nvidia čipy pro čínský sledovací systém nedodávají. Administrativa Donalda Trumpa tehdy zakázala americkým firmám prodávat technologie čínským subjektům podezřelým z porušování lidských práv. Podle Mayi Wang z Human Rights Watch byl čínský sledovací systém na amerických čipech do značné míry závislý, jelikož čínské firmy zatím nejsou schopny produkovat podobně výkonné čipy, takže Trumpův zákaz přispěl ke zpomalení vývoje dalších center jako je to v Urumči. Podobně se pak tento zákaz dotknul také vývozu polovodičů a dronů, které by v Číně mohly být využity pro vojenské účely.

Po „informatizaci veřejné bezpečnosti“ (公安信息化) ČLR na přelomu tisíciletí se stalo zpracovávání obrovského množství dat sbíraných sledovacími systémy jednou z hlavních výzev čínské policie řízené Ministerstvem veřejné bezpečnosti (Ministry of Public Security, 公安部). K analýze informací využívaly čínské orgány i software americké společnosti Oracle, specializující se na vývoj databází. Vyplývá to z investigace novinářky Mary Hvistendahl, která pro server The Intercept popsala, jak Oracle v uplynulých letech svůj software nabízel čínským policejním složkám. Svá zjištění založila především na veřejně dostupných, převážně čínských marketingových materiálech dostupných přímo na webu firmy.

Užitečný Oracle

Související článek

Propaganda 2.0 – digtální technologie ve službě kultu osobnosti

Digitální věk umožňuje dříve těžko představitelné zásahy do soukromí lidí a digitální technologie dokáží zásadním způsobem ovlivňovat lidské názory, uvažování a myšlení. Čínská propagandistická aplikace s jistou dávkou naivity názorně dokládá, jak to celé funguje, když se digitální nástroje dostanou do rukou totalitního režimu.

Podle Hvistendahl nabízela společnost své služby v ČLR už před rokem 2010, kdy se podílela i na tzv. „projektu zlatý štít“ (金盾工程), který na počátku tisíciletí pomohl Ministerstvu veřejné bezpečnosti získat kontrolu na čínským kyberprostorem. Spolupráce Oracle s čínskými bezpečnostními orgány zesílila po roce 2010, kdy začala čínské policii nabízet svůj software umožňující mimo jiné využívání dat ze sociálních sítí pro policejní účely (social-enabled policing). Svůj software Oracle prodávala i bezpečnostním složkám v dalších státech s autoritářskými sklony, jako jsou Brazílie nebo Spojené arabské emiráty. Tyto země se obdobně jako Čína snaží využívat technologií ke snazší kontrole svého obyvatelstva. V Brazílii tak například vzniká podrobná databáze všech občanů, jejichž údaje si budou mezi sebou sdílet všechny státní úřady, a policie v Dubaji vyvíjí sledovací systém umožňující vyhledávání osob ve městě podle obličeje.

Tuto agendu měl v Oraclu mezi lety 2010 a 2016 na starosti bývalý singapurský policista Hong-Eng Koh, velký nadšenec propojování nových technologií s policejní prací. Ve stejnou dobu byl podle svého životopisu zároveň i hostujícím výzkumníkem na Čínské lidové univerzitě veřejné bezpečnosti (中国人民公安大学), která je pod přímým dohledem Ministerstva veřejné bezpečnosti.

Související článek

Nová národní strategie kyberbezpečnosti nezapomíná ani na troly a boj proti dezinformacím

Česká republika má od prosince novou národní strategii kybernetické bezpečnosti. Podle ní máme řešit nejen kritickou infrastrukturu, ale i soukromé cloudy, internet věcí nebo mediální gramotnost širokých vrstev obyvatelstva.

Pro toto ministerstvo a provinční oddělení veřejné bezpečnosti (公安厅) Oracle rovněž poskytoval software pro zabezpečení dat, který podle firemního seznamu čínských klientů využívala i policie v autonomní oblasti Sin-ťiang. Omezenou spolupráci se sinťiangskou policií potvrdila pro The Intercept tisková mluvčí Oraclu Jessica Moore, společnost ale podle jejích slov v roce 2019 v návaznosti na Trumpovy sankce spolupráci ukončila.

S ohledem na obchody mezi Oraclem a čínskou policií je kuriózní, že právě tato společnost se měla stát provozovatelem americké verze sociální sítě TikTok, která je vyvíjena čínskou firmou ByteDance. K obchodu mezi ByteDance a Oraclem mělo přitom dojít kvůli tomu, že se prezident Trump obával možného zneužití dat amerických uživatelů čínskými úřady a firmě ByteDance hrozil zákazem populární aplikace ve Spojených státech. Po odchodu Donalda Trumpa z funkce se od obchodu nakonec ustoupilo, TikTok tak nadále ve Spojených státech provozuje firma ByteDance.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama