foto: iStockphoto.com

Stát selhal při pomoci sluchově postiženým. Zastoupit ho musela firma

Stát chytřetéma 5 min čtení

Už za pár týdnů by státní správa a samospráva měla všechny své weby zpřístupnit sluchově postiženým. A už teď je jasné, že se to nestihne. Ještěže existují firmy, které už dnes tuto službu nabízejí. Není však zdarma.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Už za pár týdnů by státní správa a samospráva měla všechny své weby zpřístupnit sluchově postiženým. A už teď je jasné, že se to nestihne. Ještěže existují firmy, které už dnes tuto službu nabízejí. Není však zdarma.

Související článek

Rukavice, které umí mluvit. Pár senzorů boří bariéru mezi majoritou a neslyšícími

Vědci se rozhodli smazat propast mezi slyšícími a neslyšícími – místo dlouhých roků učení znakového jazyka slibují, že stačí nasadit rukavice, a všichni budou rozumět všem. Přístroj umí v reálném čase “překládat” znakový jazyk do mluvené řeči. A to jen za pomoci telefonu a několika senzorů umístěných po délce každého z prstů.

Třiadvacátého září vstupuje v platnost Zákon o přístupnosti, který kromě jiného zavádí pro všechny orgány státní správy i místní samosprávy důležitou povinnost: veškerý audiovizuální obsah na webových stránkách těchto organizací musí být opatřen titulky. Důvod je jasný – bez nich je minimálně část obsahu nesrozumitelná pro ty se sluchovým postižením. Není jich málo, žije jich u nás na půl milionu.

V krizi bez pomoci

„Třeba za nedávné koronavirové krize se ukázalo, že u nás neexistuje žádné řešení krizových situací, které by sluchově postiženým k něčemu bylo. Všude se objevovala spousta informací, ale u většiny z nich nutné titulky prostě chyběly,“ vysvětluje Martin Novák, předseda České unie neslyšících.

Podle něj bylo v počátcích pandemie pro neslyšící mimořádně frustrujícím zážitkem sledovat televizní vysílání. Zaznívaly tam důležité skutečnosti ovlivňující život každého občana, avšak sluchově postižení diváci vůbec netušili, o čem se mluví, jaká opatření se vyhlašují a podobně. „Ukázalo se, že v krizi na pomoc státu vůbec nelze spoléhat. Světlou výjimkou je Česká televize, která u mnohých pořadů titulky má, ale konkurenční stanice v tomto případě zcela selhaly. A bohužel to platilo i pro weby státní správy a samosprávy.“

Související článek

Služba i díky práci nevidomých usnadňuje život neslyšícím Čechům

Už od roku 2015 mají neslyšící v Česku k dispozici speciální službu přepisu mluvené řeči na psaný text. Vytváří ji i díky nevidomým přepisovatelům společnost Transkript online a svým neslyšícím zákazníkům ji nabízí na svých pobočkách mimo jiné i operátor T-Mobile jako službu e-Přepis.

Právě tohle by měl řešit zmíněný Zákon o přístupnosti – týká se 500 orgánů státní správy, 262 orgánů územní samosprávy a dalších 9834 orgánů veřejné moci. Ukazuje se však, že na něj příslušné organizace pořád ještě nejsou připravené. „Chápu, že v době krize považovaly úřady jiné problémy za důležitější,“ připouští Ondřej Klimeš z firmy Newton Technologies, která se titulkováním audiovizuálního obsahu zabývá. „Jenže zákon vstupuje v platnost už za tři týdny a situace je dost problematická, celkově se titulky nevyskytují ani ve 20 procentech webů. Navíc ani zmíněný zákon není napsaný zrovna ideálně, protože se týká jen vlastních stránek organizací, nikoli jejich příspěvků na sociálních sítích. Takže třeba videa na Facebooku nebo na YouTube titulky mít nemusí,“ dodává.

Pomoc od soukromého sektoru

Kde nefunguje stát, nastupují soukromé iniciativy. „Zažili jsme to při šití roušek, zažíváme to i my při titulkování,“ podotýká Novák. Rozhodující pomoc přišla právě od zmíněné firmy Newton Technologies.

Ta již před koronakrizí provozovala webovou službu Beey.io, která přepisuje mluvené slovo na text. Jistě, to dnes umí spousta aplikací do počítače i do mobilních zařízení a většina je ke stažení za pár vteřin zdarma, ale kvalitou jsou v porovnání s Beey zcela nesouměřitelné.

Jako redaktor Světa chytře jsem měl možnost vyzkoušet si její fungování na vlastní oči a uši – nejenže aplikace zvládá přepsat zcela bez chyby profesionální projev z videa, ale velmi statečně si poradila i se záznamem jednoho z mých novinářských rozhovorů, který vznikal v rušné kavárně s hlukem v pozadí. Nevadí jí četné zadrhávání, vzájemné skákání do řeči, nesrozumitelná slova apod. Běžná aplikace si s takovým zdrojem při přepisu neporadí, zato Beey s pokročilým systémem strojového učení to zvládla tak, že stačilo pár úprav a text zcela odpovídal předloze.

Související článek

Chytrá kamera na brýlích nevidomým popíše, co vidí. Dostala ji i úspěšná česká zpěvačka a klavíristka

I nevidomí už mají šanci poměrně detailně vědět, na co koukají, jakou barvu mají jejich šaty, co se píše v novinách nebo jaká je hodnota bankovky, kterou přitom ani nemusejí mít v ruce. Vděčí za to drobné chytré kameře OrCam, jejíž vylepšená druhá generace míří na trh. Úplnou novinkou je pak chytrá kamera, která ve spojení s naslouchadlem pomáhá nedoslýchavým.

Kromě toho má Beey ještě jednu velkou výhodu: u videozáznamů lze přepis rovnou uložit jako titulkový soubor SRT, takže se spouští automaticky s videem (korektní časové kódy jsou samozřejmostí, text se tedy vždy zobrazí na správných místech). Jedinou nevýhodou služby Beey je její cena – stojí 2,50 Kč za minutu přepisu, což není při četném užívání úplně málo.

Televize při koronakrizi s titulky

V Newton Technologies během koronavirové krize svůj systém využili k velmi bohulibé akci – začali titulkovat zpravodajské pořady i další obsah z českých tradičních i internetových televizí a dalších zdrojů a vše nabízejí bezplatně na své „televizní“ stránce Beey TV. „Naše televize vznikla za jediný víkend a původně jsme mysleli, že ji děláme tak na dva týdny až na měsíc,“ vysvětluje Petr Herian z Newton Technologies, který má projekt na starost. „Prvotním důvodem bylo, že koronavirus zrušil veletrh INSPO – svou technologii tam každoročně představujeme zájemcům, tak jsme dospěli k názoru, že ji letos předvedeme názorně online. Ale pak nám došlo, že to lidem opravdu pomáhá, tak jsme v titulkování pokračovali a děláme to dodnes.“

Celý proces „výroby televizních pořadů“ se skládá z několika částí. „Napřed se automaticky pořídí přepis stejným způsobem jako v běžné webové službě. Pak ho někdo z našich lidí zkontroluje a v případě potřeby upraví – u profesionálního televizního vysílání to není tak obtížné, třeba u rozhovorů s lidmi nepřivyklými mikrofonu může být práce víc, ale dá se s tím poradit. Upravený přepis uložíme ve formátu SRT, zkontrolujeme časové nasazení a můžeme video zveřejnit. U většiny obsahu, zejména u kratších klipů, to stíháme již v řádu minut od odvysílání,“ vysvětluje Herian.

Související článek

České mobilní telefony pro nevidomé BlindShell míří do USA

Český výrobce mobilních telefonů a aplikací pro nevidomé BlindShell vstoupil na americký trh. Ještě letos tam chce vytvořit třicet procent svého obratu. Finišuje také distribuci do Subsaharské Afriky. První aplikace BlindShellu vzešla z diplomové práce na pražské ČVUT, dnes firma prodává své produkty téměř v celé Evropě.

V současném době je v archivu Beey TV k veřejnému zhlédnutí přes 1100 videozáznamů z veřejnoprávních i soukromých televizních a rozhlasových stanic, ale také třeba z Hospodářské komory, Botanické zahrady, Knihovny Václava Havla, velkých zpravodajských serverů nebo sociálních sítí. Každý všední den jich přibývá v průměru šest nebo sedm, o víkendu jeden nebo dva.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama