O českém kosmickém průmyslu se moc nemluví. To ale rozhodně neznamená, že neexistuje. Nejenže funguje, ale v posledních deseti letech prudce roste. Zapojených je do něj kolem šedesáti firem, které se dělí o zakázky atakující miliardu korun. V Česku tak vzniká například zařízení, bez kterého by se na družících za miliardy korun nerozvinuly životně důležité listy solárních panelů. Velkou roli v účasti Česka na evropského kosmického programu má Karel Dobeš.
O českém kosmickém průmyslu se moc nemluví. To ale rozhodně neznamená, že neexistuje. Nejenže funguje, ale v posledních deseti letech prudce roste. Zapojených je do něj kolem šedesáti firem, které se dělí o zakázky atakující miliardu korun. V Česku tak vzniká například zařízení, bez kterého by se na družících za miliardy korun nerozvinuly životně důležité listy solárních panelů. Velkou roli v účasti Česka na evropského kosmického programu má Karel Dobeš.
Tento týden jsme to zažili znovu. Krátké, ale o to intenzivnější bouřky doprovázené lijáky a krupobitím letos trápí Česko překvapivě často. Zaplavují sklepy, ničí úrodu i auta a znepříjemňují prázdninové výlety. Stačí ale jeden pohled do mobilu k tomu, aby člověk zjistil, jestli se ho bouřka dotkne. Jen je potřeba mít tu správnou aplikaci. Poradíme vám, které to jsou.
Vládní zmocněnec pro spolupráci s Evropskou agenturou pro družicovou navigaci (GSA) sídlící v Praze, ale také člen Koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity. To je Karel Dobeš, který si jako člověk „z oboru“ velmi dobře uvědomuje, že kosmický vývoj měl, a i nadále bude mít schopnost měnit svět. „Technologie jsou jediná možnost, jak možná zachránit planetu. Když přestaneme používat plastová brčka, nestane se vůbec nic,“ říká.
Evropským kosmickým programem se prolíná několik uskupení. Jednak je to Evropská unie, následně Evropská kosmická agentura (ESA) a Evropská agentura pro družicovou navigaci (GSA). Jaké jsou mezi nimi rozdíly?
ESA je Evropská kosmická agentura, která nemá s Evropskou unií nic moc společného. Není to vědecká organizace, ale takzvaně implementační agentura – mezivládní organizace, která sdružuje dvaadvacet členských zemí. Stojí za ní spolupráce evropských států, které pochopily, že samy na vesmírné projekty nemají tolik peněz jako USA nebo Rusko. ESA tak řídí společný vývoj všech raket, družic, pozemních stanic a dalších součástí, které Evropa posílá do vesmíru. A samozřejmě slouží i k příjmu a zpracování získaných dat.
Experimenty, které proběhnou na nějaké družici, tedy co a jak se bude měřit, navrhují národní instituty. U nás to je ČVUT nebo Akademie věd. Návrh experimentů se pak předkládá vědecké radě ESA, a pokud ta uzná, že je dobré je realizovat, sama je uskuteční. To je v současnosti například posun oblasti družicové navigace.
Kolik účast v ESA Českou republiku stojí?
Letos Česko do ESA pošle přes miliardu korun. Čtyři pětiny se ale vrátí zpět domů v podobě zakázek pro domácí firmy. Financování lze rozdělit na tři části – na povinný program, volitelný program a program třetích stran. Povinný program se platí z příspěvků každé členské země. Částečně se určuje na základě HDP, což v případě Česka představuje asi osm milionů eur. Tyto peníze jsou určeny pro obecné technologie a podporu vzdělávání.
Musíme mít produkci, která je výrobně tak komplikovaná, že ji nikdo jiný nezvládne.
Volitelné programy fungují jinak. Každá země si podle toho, co zvládne její průmysl, vybere oblast, které se chce věnovat. Stát platí určitý příspěvek do volitelného programu, který se zčásti vrací zpět do Česka prostřednictvím získaných zakázek českých firem. Kromě obchodních příležitostí naše firmy získávají i nové technologické zkušenosti. U nás se tak například vyrábí části pro raketu Ariane 5 a vyvíjejí nové části pro Ariane 6.
Poslední možnost, program třetích stran, využíváme také. Chcete vytvořit podmínky pro vývoj vlastního průmyslu tak, aby mohl dodávat do ESA? Pak společně s ESA definujete program, který to zajistí, domluvíte se s nimi a pošlete peníze. ESA následně převezme kontrolu a management.
Miloš Zeman, neúnavný propagátor teletextu, telefonů Aligátor a dalších strhujících výdobytků moderní techniky, už řadu let sní o velkém infrastrukturním plánu. Kanálu, který propojí Dunaj, Odru a Labe, překlene evropské rozvodí a učiní z České republiky centrum moderní logistiky. Velkorysost plánu nechybí. Náklady ve výši 585 miliard jsou úžasná suma. Jen jeho načasování není ideální. Přichází se zpožděním. Přibližně dvě stě let.
Kolik je českých firem, které vesmírné technologie zvládají?
Když jsme v letech 2005 a 2006 začínali, nebylo jich víc než pět. Dnes je jich do dodavatelských řetězců ESA zapojených kolem šedesáti.
Co jim to přináší?
Mají přístup k technologiím, ke kterým by se jinak nedostaly. Zároveň se učí mezinárodně spolupracovat s velkými i malými firmami.
Co konkrétně dnes umí české firmy do vesmírného projektu dodat?
Od dodavatelů součástek jsme se posunuli na dodavatele systémů a subsystémů. Jeden z prvních kompletních českých systémů je dispenser brněnské firmy S.A.B. pro raketu Vega. Dispenser je část umístěná ve špičce rakety, která na oběžné dráze rozděluje satelity na místa, kam patří. Je v něm třeba dvacet různých malých satelitů. V Brně je takzvaný cleanroom, kde se satelity do dispenseru umisťují, a celek se pak odváží do jihoamerického města Kourou ve Francouzské Guyaně, kde je kosmodrom využívaný ESA. Dalším příkladem může být firma brněnská Frentech, v níž se pro misi na Mars připravují části systému a padákový systém. V Česku máme v kosmickém průmyslu spoustu šikovných lidí. Space Lab s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem se pokoušejí vyvinout iontové motory, Sobriety dělá vysokootáčková čerpadla pro rakety, 5M dělají komponentní materiály, které obdivuje celý svět. Výrobky, jež vznikají v této oblasti, mají přidanou hodnotu, kterou normální průmysl nemá.
Kdo je Karel Dobeš
Karel Dobeš (72) je vládní zmocněnec pro spolupráci s evropskou agenturou pro družicovou navigaci GSA a od června 2017 vládním zmocněncem pro kandidaturu ČR na umístění Evropského orgánu pro bankovnictví EBA. Mezi lety 1970 až 2003 pracoval v Německu. Spolupracoval na projektech s Německým střediskem pro letectví a kosmonautiku, Německým střediskem pro pozorování Země. V ČR pracoval jako náměstek ministra dopravy pro Aerospace, ITS, ICT, R&D, strategii a dopravněsprávní agendy. V roce 2019 byl v soutěži Chytrá města pro budoucnost 2019 nominován Odbornou porotou na prestižní ocenění Osobnost Smart city.
Jakou?
Například Frentech získal z vesmírného programu dvě stě tisíc eur a společně s Thales Alenia Space vyvinuly mechaniku na rozvíjení solárních panelů. Když totiž družice vyletí nahoru, nemá moc elektřiny a potřebuje rozvinout sluneční panely. Jedna metoda využívá natažené pero jako ve starých autech na klíček. To pero je držené zarážkou, kterou je zapotřebí odstřelit. Jenže sluneční panely jsou třeba pět metrů dlouhé, takže počítač ho musí odstřelit synchronizovaně v přesně určeném okamžiku, jinak hrozí, že se panely zaseknou a nerozvinou se. Když se to nepodaří, ve vesmíru visí dvě stě milionů eur, které jsou k ničemu.
A ta přidaná hodnota – materiálové náklady na tento díl jsou tisíc, možná dva tisíce korun. Celá souprava se ale prodává za tři tisíce eur. Ten rozdíl je právě přidaná hodnota, která je podmíněna specifickým know-how. Frentech nemusí mít strach, že se na Ukrajině postaví továrna, která bude dělat totéž. Musíme mít produkci, která je výrobně tak komplikovaná, že ji nikdo jiný nezvládne. Nemáme norskou naftu. Máme hlavy našich lidí.
Když pracujete s ESA, musíte si zvyknout, že pracujete na základě dokumentace. Neexistuje, že ji vytvoříte dodatečně.
Kosmických zařízení je ale přece jen dost málo.
V Praze máme ESA BIC, což je kosmický inkubátor, ve kterém dnes funguje jednadvacet firem a který je navázaný na síť dalších devatenácti kosmických inkubátorů v Evropě. Na podzim bude třeba jeden ze startupů testovat levnou raketu pro vědecké použití. Jsou v něm ale i firmy, které využívají technologie z ESA. Dost se mluvilo o firmě Festka, která vyrábí nejlehčí kola na světě. Používá k tomu grafen, což je superlehká a pevná forma uhlíku, využívaná v materiálech pro kosmonautiku.
Dále je tu česká firma InsightART, která vyrábí speciální skener, který dovede nasnímat staré obrazy tak, že se dají separovat jejich jednotlivé vrstvy. Když má muzeum drahý obraz a bojí se, že by o něj mohlo přijít, udělá si sken, který nikdo nemůže padělat. Skener využívá i slavná aukční síň Sotheby’s. Senzor skeneru vyvinuli čeští vědci pro jaderné centrum CERN, následně sloužil na několika misích pro různá měření v kosmickém sektoru.
„V kosmickém průmyslu si nemůžete dovolit, aby nefungovalo něco, co stálo dvě stě milionů eur, protože někdo měl divoký víkend,“ říká Karel Dobeš. - Foto: Tomáš Hejzlar
Jak probíhá spolupráce libovolné firmy a ESA?
Program má pevně stanovená pravidla, která firma musí splnit. Například zisk je limitovaný na přibližně deset procent. Dalším pravidlem je i otevření dokumentace a úzká spolupráce s ESA. Její technici mohou kdykoli přijít na kontrolu, což je velmi dobré pro morálku českých firem, protože firmy se tak učí spolupracovat.
V postupech, které ESA stanovuje, navíc hraje velkou roli dokumentace – postupy, management kvality, risk management a podobně. Tohle všechno se u nás trochu podceňuje. Když pracujete s ESA, musíte si zvyknout, že pracujete na základě dokumentace. Napřed tak musíte všechno vytvořit na papíře, pak vám to schválí a následně kontrolují, jestli to, co vyrábíte, dokumentaci odpovídá. Neexistuje, že dokumentaci vytvoříte dodatečně.
Společnost Sigfox dokončila v tuzemsku výstavbu sítě pro tzv. internet věcí (IoT). Síť pro bezdrátovou komunikaci zařízení mezi sebou pokrývá 96 procent české populace. Její výstavba stála desítky milionů korun. Podílela se na ní společnost Sigfox a operátor T-Mobile.
To nezní jako úplně standardní český postup…
Kdyby se takto u nás pracovalo běžně, zmizí v IT pojem vícepráce. Ale firmy, které s ESA pracují, si na tento styl práce zvykají. Základním pojmem v ESA je „interface document“, který detailně popisuje rozhraní mezi jednotlivými subsystémy tak, aby mohly navzájem optimálně spolupracovat. Jde o velké mezinárodní projekty. Něco vzniká v Česku, něco v Německu a nemůžete si dovolit, aby spolu jednotlivé části nefungovaly. Dokumentace a předpisy jsou důležité, i když si to často nechceme uvědomit.
Je to ale logické – proč nemáte velký strach sednout si do letadla a letět? Protože i zkušený pilot, který létá deset let, musí před každým letem projít check list, má kopilota, dodržuje se tu princip čtyř očí. My lidé jsme zapomětliví, byli jsme o víkendu na party, v pondělí jsme unavení... V kosmickém průmyslu si ale nemůžete dovolit, aby nefungovalo něco, co stálo dvě stě milionů eur, protože někdo měl divoký víkend. A stejná pravidla z leteckého a kosmického průmyslu se zavádějí do automobilek, robotiky…
Nejdou taková tuhá pravidla proti inovacím?
V kosmickém průmyslu se pracuje se smart technologiemi, umělou inteligencí, blockchainem. Nedávno jsme slavili padesát let od přistání na Měsíci. Apollo bylo největší inovační hnutí v dějinách lidstva.
V Česku se inovace vykládá trochu jinak než v Americe. Podívejte se na Apple. Genialita Steva Jobse spočívala v tom, že od firmy Xerox přebral grafickou plochu na počítač a myš. Management firmy Xerox nevěděl, co s tím. Steve Jobs ano. Technologicky nevynalezl Apple nic. Ale měl marketing, myšlenku, k čemu technologie využít. Měl systém a celkový koncept. A právě ten celkový systém Apple je jeden z důvodů, proč ho lidé kupují.
My tady pořád říkáme věda, výzkum, inovace. Inovace ale nemá s vědou a výzkumem moc společného. Máte kontinuální inovaci – Škoda dá do aut nová světla a něco trochu změní. Ale to není ta pravá inovace. To, co potřebujeme, je disruptivní inovace.
Inovace se nedají podporovat. Můžete ale podporovat inovační prostředí.
Což je?
Dám vám dva příklady. První je Kodak. Byl to největší výrobce fotografických filmů na světě. Měl ale také tajné oddělení, kde pro NASA vyvinuli první digitální fotoaparát na světě. Měli ho patentovaný, ale management Kodaku rozhodl, že touto cestou nepůjdou, že film je věčný. Během pár let zmizeli. Dneska už nikdo neví, že se fotilo na film. Přitom to není důsledek nového vědeckého počinu, ale marketingu.
Druhý příklad. V roce 1972 jsem přišel do Německa a měl jsem možnost mluvit s ředitelem Rolleiflexu, což byla jedna ze světových firem vyrábějící fotoaparáty. Ptal jsem se ho tenkrát, jestli se nebojí kopírujících Japonců. Dostal jsem hodinovou přednášku o tom, že německá mechanika je nejlepší na světě a věčná, že se nemusí nikoho bát. Za pár let byl Rolleiflex pryč. Japonci neměli lepší mechaniku, měli elektroniku. A to je v principu právě to, na co se musíme dívat, a přesně to, co do budoucna potřebujeme.
Jak ale takové inovace podporovat?
Inovace se nedají podporovat. Můžete ale podporovat inovační prostředí. A to je komunikace a dostatek informací. Tohle podhoubí potřebujeme a pomalu se to mění. Podívejte se třeba na Jihomoravské inovační centrum nebo na Hvězdárnu Brno. Setkávají se tam lidé z průmyslu, vědy a techniky. Jsou pružní, dokážou organizovat akce velmi rychle. Inovace nepřijde od velkých firem. Potřebujete lidi, kteří mají vize dělat to, co nedělá nikdo jiný. Dělat to, co už dělá někdo jiný, to není dlouhodobá záležitost.
„Čau lidi, mám pro vás dobrou zprávu – naše krásná země se na žebříčku složitosti stavebního řízení propracovala na skvělé 156. místo, což znamená, že jsme předehnali Pásmo Gazy a dotahujeme se na Uruguay. Naše ministryně na tom prostě mákla.“
Jaké mohou mít inovace spojené s vesmírným programem dopady?
Dnes mluvíme o autonomní mobilitě, chytrých městech nebo chytrém zemědělství. Vezměte si auto, které jezdí po Měsíci, Marsu a Zemi – co mají společné? Rozpoznávají vzory, které jejich kamery snímají. To je základ umělé inteligence a začalo to také v rámci kosmického programu.
Když Američané začali díky Kodaku digitálně snímkovat Rusko, měli najednou spoustu dat. A jejich ruční vyhodnocení nestíhali. Vznikaly tedy systémy pro vyhodnocení digitálního obrazu, které se začaly učit rozpoznávat podstatné informace. Tak začínalo strojové učení a umělá inteligence.
A jdeme dál. Dnes už uvažujeme o tom, že ze všech snímaných dat potřebujeme možná desetinu. Mluví se o tom, že nahoru pošleme umělou inteligenci, které řekneme, co hledáme, ona na oběžné dráze profiltruje data a na Zemi nám pošle jen ty snímky, které nás zajímají. Vesmír je v těchto oblastech hodně vpředu.
Teprve sedmnáctiletý český fotbalista Adam Hložek má na to, aby patřil mezi přinejmenším evropské fotbalové hvězdy. Potvrzuje to nejen strmý vývoj jeho kariéry, ale i speciální software na bázi umělé inteligence, jenž na základě informací z tisíců odehraných utkání dokáže vytipovat hráče, které za pár let bude obdivovat celý fotbalový svět.
V Česku se o tom ale nemluví. Při padesátém výročí přistání na Měsíci jsme na Žižkovskou věž promítali start Apolla 11. Téměř jediné médium, které o této akci referovalo, byla Česká televize. Ostatní ji pominula. To je vztah, který mají česká média k technice. Přitom technologie jsou jediná možnost, jak možná zachránit planetu. Když přestaneme používat plastová brčka, nestane se vůbec nic.
Co se stane, když si v počítači vytvoříte model okresního města a do něj pak pustíte náhodné návštěvníky s koronavirem? Vypadá to trochu jako nějaká speciální verze hry SimCity, ale ve skutečnosti to může mít velký dopad na život v následujících týdnech a měsících. Právě takhle vypadá zkoumání pandemie pomocí matematických modelů.
Kvůli koronavirové pandemii sekáme obrovské dluhy – půl bilionu letos, nejméně půl bilionu příští rok… Kupujeme si za ně čas, abychom se nemuseli měnit. Bylo by ale lepší, kdybychom si za ně koupili změnu.
5G. Technologie, která budí vzrušené diskuse. Příkladem může být situace v Jeseníku, jednom z pěti měst, v nichž se rozbíhají pilotní projekty této technologie v ČR. Proč ale vlastně zavádění 5G budí takové vášně nejen v tuzemsku, ale i ve světě? A proč je vlastně 5G tak důležité?
Zájem o nástroje pro videokonference a online spolupráci stoupl ze dne na den sedminásobně. Firmy se teď bez nich neobejdou a zůstane to tak i do budoucna. Zatím však často narážejí na nedostatečnou kvalitu připojení a špatné vybavení domácích kanceláří.
Jak v těžkých časech fungovala spolupráce vlády a soukromých firem? Kde se zadrhl slibný projekt online monitoringu lůžek v nemocnicích v celé zemi? A co mohly podniky v nejhorším období dělat lépe, aby se v nich nákaza tak nešířila? Bývalý vysoký úředník ministerstva průmyslu a obchodu o tom promluvil pro Svět chytře.
Digitalizace nejsou jen elektronické recepty, dálniční známky nebo online výuka. Jde o zásadní změnu celé ekonomiky i vzdělávání. A Česko na tom ve srovnání se zahraničím není úplně špatně.
Digitální věk umožňuje dříve těžko představitelné zásahy do soukromí lidí a digitální technologie dokáží zásadním způsobem ovlivňovat lidské názory, uvažování a myšlení. Čínská propagandistická aplikace s jistou dávkou naivity názorně dokládá, jak to celé funguje, když se digitální nástroje dostanou do rukou totalitního režimu.
Umí interaktivní vizualizované mapy pohybu lidí i aut, ukáže aktuální polohy dopravních prostředků nebo zaplněnost kontejnerů na tříděný odpad. Platforma Golemio, kterou spustilo a provozuje hlavní město Praha, už třetím rokem dokládá, jak můžou data pomoct s životem v hlavním městě. Poslední rok ji ale vytěžil důsledněji než kdy dřív: díky jejímu přispění se po Praze rozvážely vakcíny proti covid-19.
Ze svých chytrých telefonů již obsluhujeme své peníze. Máme tam bankovní účty, používáme fintechové aplikace, mobilním telefonem nahrazujeme plastové platební karty i hotovost. Není to jediná citlivá oblast, kterou mobilnímu telefonu svěřujeme. Proč tomuto trendu stále odolává zdravotnictví?
Společnost T-Mobile postaví v nejbližších měsících pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT) nejmodernější kampusovou síť v České republice.
Mít právo na svou vlastní digitální identitu a používat ji podle libosti v celé Evropě - to je plán, který teď hodlá protlačit Evropská komise. Navrhla systém online totožnosti lidí, který má odlehčit jak při krátké dovolené, tak i delším pobytu kdekoliv v členských státech. Namísto peněženky plné dokladů by k jakémukoliv ověření každému člověku stačil mobil.
Digitalizační balíček prošel Senátem i jeho připomínkami, nyní čeká na podepsání prezidentem. Sněmovna ho schválila v podobě, v jakém jej obdržela od senátu.
Digitální technické mapy zásadně pomohou všem občanům včetně projektantů i stavebníků a také městům, obcím i státu. Díky nim budou na jednom místě dostupné digitální údaje o veškeré infrastruktuře na území celé ČR.
Jak se stalo, že se Česko proměnilo z covidového premianta v průšviháře? Odpověď na tuhle otázku budeme hledat ještě dlouho, ale pro mnohé je jedním z jader problému práce s daty. Co si o tom myslí expert z Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku, tedy z instituce, která měla data během pandemie pod palcem?
Čínské úřady zkouší na etnických Ujgurech v provincii Sin-ťiang kamerový systém se softwarem, který má za cíl odhalit emocionální stav pozorovaných osob. Informoval o tom server BBC s odkazem na programátora, který zařízení údajně instaloval na několika místních policejních stanicích. Místní úřady tvrdí, že je zevrubné sledování místních obyvatel nutné z bezpečnostních důvodů.
Na konci loňského února byla podepsána deklarace o digitálním 5G koridoru Praha–Mnichov. Podle tehdejšího vyjádření ministra průmyslu a obchodu budou „5G sítěmi nepřetržitě pokryty všechny dopravní cesty, tedy dálnice a železnice, mezi Prahou a Mnichovem včetně transevropských dopravních sítí.“ Jinde se objevovala teze, že by to mohl být virtuální koridor, tedy že by se sdílely technologie.
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Před 30 lety v CERNu nezkoumali jen vznik vesmíru. Když tu 6. srpna 1991 spustil Tim-Berners Lee první webové stránky, zažil zde svůj velký třesk i web. Ten své třicáté narozeniny oslaví na WebExpu – největší technologické konferenci ve střední Evropě. Ta dnes představila oficiální program svého 13. ročníku, který se bude konat v pražské Lucerně od 21. do 23. září.
Děti sice už chodí do škol, hrozba distanční výuky nad námi ještě nějakou dobu však viset bude. Na Masarykově univerzitě vyvíjejí aplikace pro výuku ve virtuální realitě. V současné době přemýšlí, jak s její pomocí učit geologii a jazyky.
Logistická dceřiná společnost čínského internetového prodejce Alibaba bude vyvíjet autonomní nákladní auta. Společnost Cainiao chce příští rok v Číně uvést do provozu tisícovku samořízených doručovacích robotů.
Díky Mobilnímu Rozhlasu může brněnský dopravní podnik posílat zprávy o plánovaných výlukách i aktuálních problémech v dopravě. Nástroj umožňuje přesné cílení na ty, kdo v určité oblasti Brna bydlí nebo pracují. Důležité informace mohou lidé dostávat e-mailem nebo jako notifikaci v rámci mobilní aplikace.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Výdaje koncových uživatelů za veřejné cloudové služby letos celosvětově vzrostou o 23,1 % na 332,3 miliardy dolarů, což by mělo být o 62,3 miliardy více než v roce 2020. Uvádí to zpráva přední světové výzkumné společnosti Gartner v oblasti ICT. Migraci firemních dat do cloudu výrazně urychlila pandemie koronaviru i rozvíjející se technologie, jako je kontejnerizace, virtualizace a edge computing.
České pojišťovny se koronavirové situaci přizpůsobily rychle. V době protiepidemických opatření přišly pojišťovny s řešením, ke kterému by si za normálních okolností hledaly cestu déle. Pro usnadnění komunikace se svými klienty představily chatboty a další chytrá řešení sloužící ke zkvalitnění komunikace na dálku. Jak se tyto nástroje osvědčily, jsme zjišťovali v největší tuzemské pojišťovně – Generali České.
Díky Mobilnímu Rozhlasu může brněnský dopravní podnik posílat zprávy o plánovaných výlukách i aktuálních problémech v dopravě. Nástroj umožňuje přesné cílení na ty, kdo v určité oblasti Brna bydlí nebo pracují. Důležité informace mohou lidé dostávat e-mailem nebo jako notifikaci v rámci mobilní aplikace.
Zdražení svozu odpadu a nárůst jeho objemu se některá města rozhodla řešit moderními technologiemi. Služby inteligentního odpadového hospodářství zkouší například některé části Prahy nebo středočeská Unhošť.
Z Plzně se do roku 2027 stane centrum pro chytrou mobilitu a živá laboratoř pro testování autonomního řízení. Vznikne tak první chytré město tohoto druhu v Česku. Jeho součástí budou mimo jiné autonomní tramvaje.
Mít právo na svou vlastní digitální identitu a používat ji podle libosti v celé Evropě - to je plán, který teď hodlá protlačit Evropská komise. Navrhla systém online totožnosti lidí, který má odlehčit jak při krátké dovolené, tak i delším pobytu kdekoliv v členských státech. Namísto peněženky plné dokladů by k jakémukoliv ověření každému člověku stačil mobil.
Digitalizační balíček prošel Senátem i jeho připomínkami, nyní čeká na podepsání prezidentem. Sněmovna ho schválila v podobě, v jakém jej obdržela od senátu.
Digitální technické mapy zásadně pomohou všem občanům včetně projektantů i stavebníků a také městům, obcím i státu. Díky nim budou na jednom místě dostupné digitální údaje o veškeré infrastruktuře na území celé ČR.
Jak se stalo, že se Česko proměnilo z covidového premianta v průšviháře? Odpověď na tuhle otázku budeme hledat ještě dlouho, ale pro mnohé je jedním z jader problému práce s daty. Co si o tom myslí expert z Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku, tedy z instituce, která měla data během pandemie pod palcem?
Před rokem přišel do Česka covid a miliony lidí zavřel do jejich kuchyní a obýváků. Část začala z domu pracovat nebo studovat, další se vrhli na seriály na Netflixu. Jak se tahle situace projevila na spotřebě dat?
VOIX Premium Audio, pražský showroom se špičkovým audio vybavením, přidal ke konci loňského roku do svého portfolia progresívní dánskou značku Lemus, průkopnického výrobce designově vytříbené a zvukově atraktivní bezdrátové elektroniky. VOIX má nyní v nabídce obě modelové řady z portfolia této mladé, ale ambiciózní značky ze severské Kodaně a to Lemus Home a Lemus Lifestyle.
Technologický vývoj jde rychle dopředu a nevyhýbá se ani domácnostem. Do našeho života se postupně dostávají hlasoví asistenti, jako je je například Alexa od Amazonu nebo HomePod od Applu. V mobilu máme aplikace, díky kterým ovládáme topení, chlazení, ale i zabezpečovací systém v domě.
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Děti sice už chodí do škol, hrozba distanční výuky nad námi ještě nějakou dobu však viset bude. Na Masarykově univerzitě vyvíjejí aplikace pro výuku ve virtuální realitě. V současné době přemýšlí, jak s její pomocí učit geologii a jazyky.
Logistická dceřiná společnost čínského internetového prodejce Alibaba bude vyvíjet autonomní nákladní auta. Společnost Cainiao chce příští rok v Číně uvést do provozu tisícovku samořízených doručovacích robotů.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
Před 30 lety v CERNu nezkoumali jen vznik vesmíru. Když tu 6. srpna 1991 spustil Tim-Berners Lee první webové stránky, zažil zde svůj velký třesk i web. Ten své třicáté narozeniny oslaví na WebExpu – největší technologické konferenci ve střední Evropě. Ta dnes představila oficiální program svého 13. ročníku, který se bude konat v pražské Lucerně od 21. do 23. září.
Prostorový zvuk už při sledování filmů nebo hraní her už dávno vnímáme jako samozřejmost. Málokdo ale ví, jak vlastně vzniká, jak se v minulosti vyvíjel a jaké chytré technologie se dnes při jeho produkci využívají…
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Už odcházíte?
To nejlepší ze SvětChytře.cz v mailu
Zajímá vás, co píšeme? Nechte si jednou týdne zasílat upozornění na nejzajímavější články mailem. Stačí se přihlásit!