fotografie: Tomáš Hajzler, Jakub Joachim, Martin Kovář a Siemens, koláž: redakce

Dvanáct nejzajímavějších rozhovorů Světa chytře v roce 2019

V roce 2019 jsme vám přinesli přes šedesát původních rozhovorů s vědeckými, průmyslovými i politickými špičkami Česka i zahraničí. Věnovali jsme se v nich digitalizaci společnosti, nastupující síti 5G, umělé inteligenci, životu v chytrých městech, projektům spojených s vesmírem, ekologií, robotice nebo 3D tisku. Nechybělo ani téma vznik a šíření fake news. Připomínáme rozhovory, které by byla škoda minout.

Ondřej Kinkor
1. ledna 2020

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipuluje prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. „Může vámi dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice,“ říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

Z podstaty své práce se otázkou umělé inteligence zabývá i profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. A názor na ni má celkem jednoznačný. „Umělá inteligence ve skutečnosti neexistuje, stroje potřebují lidský mozek,“ říká nejznámější český neurolog.

Tisíce lidí se denně nechávají ovlivnit fake news, na které nejčastěji narazí prostřednictvím sociálních sítí, obvykle Facebooku. Jak je možné, že vymyšlené zprávy mají takový úspěch? Jak vlastně vznikají fake news, které jsou uvěřitelné? Ohrožují nás? A jak má tedy člověk poznat falešnou zprávu v době podvrhů vytvářených mnohdy i umělou inteligencí? O tom jsme si povídali s Josefem Šlerkou, odborníkem na analýzu dat ze sociálních sítí a novinářem.

Nástup digitalizace je v Česku na vzestupu. Postupně se tak mění řada průmyslových firem, které stále řídí „otcové zakladatelé“. Ti do nich vstoupili při privatizaci v devadesátých letech a investovali obrovskou energii, ovšem se znalostmi ze svých studií v šedesátých až sedmdesátých letech minulého století. Dnes jsou logicky ve věku, kdy nové technologie už nedokážou vstřebat. Přichází tak ideální čas na razantní změny. „Díky digitalizaci a 3D tisku se nám otevírá nový fascinující svět,“ říká šéf českého Siemensu Eduard Palíšek.

Mezi univerzitními profesory, vědci a lidmi z byznysu působí Anna Du poněkud nepatřičně – je jí totiž teprve čtrnáct let. Přesto patří k hostům prestižních konferencí. Prakticky na koleně totiž dokázala sestrojit robota, který pomáhá řešit jeden z nejpalčivějších problémů dnešní doby – znečištění oceánů mikroplasty. Jaká je dívka, která chce čistit oceány?

O českém kosmickém průmyslu se moc nemluví. To ale rozhodně neznamená, že neexistuje. Nejenže funguje, ale v posledních deseti letech prudce roste. Zapojených je do něj kolem šedesáti firem, které se dělí o zakázky atakující miliardu korun. V Česku tak vzniká například zařízení, bez kterého by se na družících za miliardy korun nerozvinuly životně důležité listy solárních panelů. Velkou roli v účasti Česka na evropského kosmického programu má Karel Dobeš.

V létě uplynulo půl století od přistání člověka na Měsíci. Americká NASA už se ale připravuje, že lidé budou vesmírem létat ještě dál. Při cestách na jiné planety si budou muset poradit i v situacích, které jsou v pozemských podmínkách prakticky nepředstavitelné. Kromě špičkového výcviku jim v tom podle NASA a její systémové inženýrky Kerry McGuire zásadně pomůže umělá inteligence.

Letošní rok bude v Česku klíčový z pohledu zavádění 5G sítí. Vláda chystá aukci kmitočtů pro 5G. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by do státního rozpočtu měla přinést miliardy korun a do Česka i čtvrtého operátora, který ještě sníží ceny. Ještě před standardním pokrýváním celé země se ale 5G spustí ve vybraných pěti městech.

Jaromír Novák, šéf Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), ví, že v čele tohoto úřadu skončí příští rok v říjnu. I proto redakci Světa chytře poskytl velmi otevřený rozhovor, který se týká především aukce kmitočtů pro síť rychlého internetu 5G a možného přístupu čtvrtého operátora na český trh. A silně v něm rozporuje nároz ministra Havlíčka, že při odložení aukce o pár měsíců se vlastně nic moc nestane... Jakým tlakům ve své funkci vlastně musí čelit?

Internet věcí – IoT. Výraz stále víc se proměňující v reálné produkty a řešení, které ovlivňují naše životy. David Týr, specialista na IoT operátora T-Mobile v rozhovoru pro Svět chytře popisuje, jak lze díky internetu věcí ohlídat, jestli vám pošťák hodil do schránky dopis, jakou máte teplotu v zahradním jezírku nebo třeba jestli sklapla nastražená pastička na myš. Nebo také to, jak lze čidla internetu věcí napájet třeba z citrónu. Nebo ze psa.

Dezinformace, fake news, hybridní válka. Pro mnohé námět nekonečných debat na sociálních sítích, pro Františka Vrábela každodenní práce. Jeden z nejúspěšnějších datových analytiků na světě si nebere žádné servítky, co se týče hodnocení zdejší mediální gramotnosti, stavu médií nebo třeba úlohy Facebooku a dalších sociálních sítí… Proč je podle něj prezident Zeman je hlásnou troubou dezinformační scény?

Čína je plná rozporů – na jednu stranu je technologicky v posledních letech opravdu na výši, na druhou stranu techniku používá ve velké míře k potlačování lidských práv. Kontrola je na mnoha místech všudypřítomná. Pokud tak provincii Sin-ťiang chcete přejet z okresu do okresu nebo z města do města, vždy se musíte elektronicky identifikovat pomocí občanského průkazu. Kromě toho musíte projít skenerem obličeje, aby bylo jasné, že vaši občanku nepronáší někdo jiný. Každý kousek země ve městech i na vesnicích je pod neustálým dohledem kamer. Na vlastní kůži to prožil i Kazach Omar Bekali, který v Číně dokonce skončil v čínském lágru.