Ondřej Krátký, spoluzakladatel a šéf platformy Liftago, by mohl dostat přezdívku Pan hodný. Proč? Třeba proto, že vede a rozvíjí aplikaci, která nestojí mimo zákon, což je v taxikářském byznysu skoro až výjimečný počin. Kromě toho uklidňuje spory s taxikáři bojujícími proti nástupu nových služeb a ještě stíhá spolupracovat i s těmi, kteří jeho aplikaci na první pohled nemají příliš co nabídnout – městy, státními institucemi i e-commerce společnostmi. Je to výsledek jeho jasné představy nejen o budoucnosti značky Liftago, ale i celé automobilové sdílené ekonomiky.
Ondřej Krátký, spoluzakladatel a šéf platformy Liftago, by mohl dostat přezdívku Pan hodný. Proč? Třeba proto, že vede a rozvíjí aplikaci, která nestojí mimo zákon, což je v taxikářském byznysu skoro až výjimečný počin. Kromě toho uklidňuje spory s taxikáři bojujícími proti nástupu nových služeb a ještě stíhá spolupracovat i s těmi, kteří jeho aplikaci na první pohled nemají příliš co nabídnout – městy, státními institucemi i e-commerce společnostmi. Je to výsledek jeho jasné představy nejen o budoucnosti značky Liftago, ale i celé automobilové sdílené ekonomiky.
Americký provozovatel alternativní taxislužby Uber Technologies úspěšně otestoval rozvoz jídel prostřednictvím dronů. První testovací fáze proběhla v San Diegu ve spolupráci se sítí rychlého občerstvení McDonald’s. V průběhu letošního roku se postupně bude rozšiřovat i na další partnerské restaurace sítě Uber Eats.
Ondřej Krátký byznys Liftaga staví tak odpovědně, že je tomu skoro až těžké věřit: rozdává data zevnitř vlastní společnosti, přesvědčuje firmy k tomu, aby odpovědněji využívaly rozvozové kapacity, podporuje své řidiče, ale třeba i pracovní přestupy uvnitř firmy nebo dokonce mimo ni. A podle všeho to není jen póza. V uzavřené startupové skupině na Facebooku například pravidelně vychvaluje zaměstnance, kteří z Liftaga odcházejí. V některých oblastech říká, že zatím dává – ale ví, že za to bude taky dostávat. „Věříme, že otevírání dat přinese více benefitů než negativ,“ říká šéf firmy, která se nedávno pustila do spolupráce s internetovým obchodem Alza, jehož zásilky pomáhá rozvážet.
Jak funguje propojení vaší přepravní kapacity s potřebami Alzy? Je to úspěch?
Jsme na začátku. Úspěch je, že Alza je spokojená s tím, co jsme zatím vytvořili. Byť je to brutální zlomek toho, co chceme dělat dál. Můžeme začít postupně rozšiřovat službu na část zakázek a zkvalitňovat ji i pro přepravní partnery, kteří s nimi už spolupracují. Cílem Liftaga není nahradit přepravní partnery, které už Alza má, ale spíš zefektivnit doručování. Doručovat mimo dopravní špičku s extra kapacitou od taxikářů. Nabízet přesnější rozvozová okna a přesnější data doručení. A dělat spoustu věcí, které vedou k udržitelnému řešení mobility pro e-commerce. Možná největší překvapení bylo, že nečekali, že přijde něco takového od taxislužby.
Udržitelnost ale přeci nemůže být hlavní zaměření firmy…
Řešení jakékoliv neefektivity je velká byznysová příležitost, byť může být řešení udržitelné.
Máme v ulicích řidiče, který je absolutně nevytížený a čeká na práci, a vedle něj proudí kurýři, kteří to nestíhají.
Jak velká příležitost je to pro Liftago?
Obrovská. Taxikářská síť, kterou máme, je daleko větší, než dokážeme vytížit převážením lidí. Lidé se nevozí stejně po celý den, ale řidiči jsou celý den k dispozici, protože doba mezi špičkami není tak dlouhá, aby šli domů. A najednou máme v ulicích řidiče, který je absolutně nevytížený a čeká na práci, a vedle něj proudí kurýři, kteří to nestíhají. A síť kurýrů je menší než taxikářů. Už kdyby jen Alza dala rozvozová okna v době, kdy taxíky nejezdí, můžou být rozvážky extrémně rychlé, přesné i levnější. Takže se zefektivní služba a zároveň je to hodnota, jejíž část si můžeme vzít. Udržitelnost možná vypadá tak, jak je dnes bráno pravdoláskařství nebo sluníčkářství, tedy posměšně, ale byl bych rád, aby v našem podání znamenalo, že je to zároveň skvělý byznys.
Finančně je pro vás jako firmu stejně ziskové vytížit auta lidmi i zásilkami?
V tom působí strašně moc faktorů, nejde odříznout motivaci firmy od řidičů. Pro firmu by bylo určitě ziskovější dělat jen lidi. Ale naše konkurenční výhoda je založená na tom, že řidiči u firmy zůstávají, jsou spokojení. Čím víc vydělají, tím víc vyděláme my.
Alza je dnes největší internetový obchod Česka. Jedním z lidí, kteří mají na jeho fungování v Česku i za hranicemi největší vliv, je Tomáš Havryluk (38), jenž je z pozice místopředsedy představenstva zodpovědný za všechny strategické projekty. Proč vlastně Alza neprodává vlastní cloud, co by si vzal z Alibaby a jaká věc by v dopravě byla lepší než autonomní vozy?
Za vás projekt funguje?
Jsme na začátku, ale je to vize, která je relevantní pro každého partnera, se kterým se bavím. Máme frontu e-commerce firem, které s námi také chtějí spolupracovat. Dokonce i restaurace a rozvážkové společnosti jsou omezené především rozvozovou kapacitou. Každý si buduje vlastní síť kurýrů, ale to nedává smysl. Jejich byznys není logistika. Nicméně musejí ji budovat, protože jim to nikdo nenabízí.
Chcete ještě odskočit do nějakých jiných služeb?
Děláme pořád stejný byznys – řešíme, jak vytížit přepravce. Jak využít volnou kapacitu v autě. Jeden z těch kroků je, co opravdu patří do auta a co kurýrovi na kole nebo v dodávce. Aby to dávalo ekonomický i ekologický smysl, nemá smysl vozit jeden balíček autem. Možná pro pár zákazníků. Má ale smysl tu poptávku obchodovat s nabídkou. Proto mluvím o burze. Není to jen o prostoru v autě, ale o tom, jestli má smysl přehodit tu dodávku někam jinam – ať už je to pickup či třeba kolo. Nemusí to být nutně taxík. Brzy se to třeba ani taxík jmenovat nebude.
Ze sdílení dat momentálně opravdu moc nemáme, ale je to způsob, jakým chceme fungovat na trhu a jaká chceme být firma.
Poměrně hodně jste se pustili do sdílení vlastních dat. Co vás k tomu vede?
Začali jsme s nimi už před několika lety, jen jsme to nikde neříkali. Byla to přirozená věc. O anonymizovaná data si nejdřív začali říkat pořadatelé hackatonů a služeb a postupně zájem rostl. Teď už to musíme nějak profesionalizovat, je toho příliš. (Liftago mimo jiné nabírá datové analytiky, pozn. red.). Data dáváme městům, hackathonům a různým dopravním strukturám. Kdybychom teď měli obhospodařit všechny požadavky, jen na tuhle práci bychom zaměstnali jednoho nebo dva lidi na plný úvazek. Hezký příklad je z Brna, kde si se základními daty bez zásahů Liftaga hrál Jan Zvára s týmem.
Kolik lidí se této práci u vás věnuje?
Náš technický ředitel Martin Podval rozšiřuje svůj datový tým, který se bude zaměřovat na data science. Doteď to řešil ten, kdo má zrovna čas, nebo do jehož expertizy požadavek spadal. Tým se teď rozrostl na čtyři až pět lidí, což už je na tak malou firmu, jakou stále jsme, poměrně dost.
Teď už vytváříme i datasety, které můžeme předávat mnohem jednodušeji. Pořád ale zkoumáme, komu je dáváme, protože zatím nemůžeme přistoupit na to, aby se na celém trhu válela naše data. Věřím ale, že se dostaneme i do fáze otevřených dat. Teď se hlavně snažím, aby města pochopila, že výměna dat může být dobrý způsob, jak motivovat třeba dosud nespolupracující služby ke spolupráci. Chtěl bych, abychom to pomohli rozjet. Abych za to, že městu dáme data, od něj získal nějakou výhodu. A tahle výhoda ať je přístupná všem, kdo data sdílejí.
Proč?
Chceme, aby i další na našich datech objevili příležitosti, zjistili reálnou situaci v dopravě. Má to ale limit. Konkurenční a kapacitní. Když jdeme s daty ven, ukazujeme konkurentům, kde zákazníci jezdí a kde nejezdí. Můžou tak zjistit třeba to, kdo jsou naši firemní klienti.
Nemáte strach, že přijdete o know-how?
Výraz data je velmi obecný pojem. V případě Liftaga můžeme sdílet nástupní a výstupní body i trasy. A můžeme zkoumat jeden den jednoho řidiče nebo skupiny řidičů, skupiny zákazníků s podobným chováním. Myslím, že to stačí jako základ na to, abychom městům dali poznat, co se v nich děje. Byznysové tajemství pak je, jak pracujeme s nabídkou a poptávkou nebo s daty o spotřebitelském chování.
Nemá tak slavné jméno jako Jaromír Jágr nebo Petra Kvitová, ale v tom, co dělá, je možná ještě slavnější. Osmadvacetiletý Josef Průša patří k největším světovým výrobcům 3D tiskáren a na jeho „farmu“ do pražských Holešovic se jezdí dívat lidé z Evropy i ze zámoří. Průša přitom podle svých slov zůstává klukem, co si rád hraje. Je to vidět i na jeho dalších aktivitách.
A to už jsou tedy informace, které si necháváte?
Jsou případy, kdy jsme i tato anonymní data sdíleli. Ale práce s nimi zabere víc času. Pokud se dělíme o data s nějakými mapovými službami, vycházíme si víc vstříc, protože víme, že spolupráce může být oboustranná. V realitě nejsou data mapových aplikací na trhu v takové kvalitě, jak lidé předpokládají.
Dobře, mluvíte o spolupráci, to je pěkné, ale firma musí asi žít z něčeho reálnějšího. Přeci nesdílíte data jen proto, že se vám ta myšlenka líbí, to byste asi firmu dlouho neudrželi. Jak lze s takovým přístupem vystavět ziskovou firmu?
My ze sdílení dat momentálně opravdu moc nemáme, ale je to způsob, jakým chceme fungovat na trhu a jaká chceme být firma. Byznys tvoří stále drtivou majoritu našich aktivit. Budu se snažit domlouvat, abychom za tu šířku dat, kterou dáváme, dostali něco zpět, ale zatím skutečně jen dáváme. Byl bych rád, aby města a státní instituce pochopily, že to není jen tak, že nás to stojí kapacitu firmy a čas, který by mohla investovat sama do sebe. A že se připravujeme o určitou konkurenční výhodu.
Liftago očima šéfredaktora
V poslední době jsem služby Liftaga několikrát využil. Čtyři ze šesti řidičů mi nadšeně vychvalovali aplikaci, ve které se rozhodují, jakou zakázku vzít, nastavují cenu za jízdu a hodnotí zákazníka. Dva z nich dokonce měli i přehled o hospodářských výsledcích Lifatga a bylo vidět, že jim na jeho pověsti záleží. Něco takového jsem u žádné jiné taxislužby nikdy nezažil.
-imi
Ale fáze, kdy bychom měli také něco získat zpět, by měla přijít. Teď máme finančně založenou spolupráci s jednou mapovou firmou, která chce získávat naše data, aby zpřesňovala informace o dopravní situaci. Je to obrovská platforma, jejíž data se používají v navigacích. A pohyb taxikářů po městě má pomáhat zpřesňovat údaje o dopravní situaci.
Náš přístup dělá dobrou auru firmě, poskytuje výhody, které nejsou vidět, nebo nejsou okamžité. Přitahuje to například zajímavé pracovníky. Díky mentoringu a spolupráci s Czechitas si vychováváme dataře. Lidi u nás zůstávají, protože je práce v takové firmě baví.
Kromě toho, co na požádání sdílíte, děláte si analýzy i pro sebe?
Valná většina kapacity datového týmu samozřejmě míří do firmy. Je to obrovská přidaná hodnota, která pomáhá plánovat a vyhodnocovat strategické směřování firmy, součásti aplikace, byznysové kampaně, testování nové části služeb, jejich nastavení. To je obrovská kapacita, kterou potřebujeme pro sebe, a ta je už teď přetížená. Pokud tedy od nás někdo chce data, musí je shánět člověk, který je už teď zavalen prací. Proto rozhodně nemůžeme uspokojit všechny požadavky na sdílení dat.
„Nové dlouhodobé studie říkají, že přítomnost digitálních platforem v dopravě není pro města zdravá, pokud jsou ty platformy agresivní a mají tendenci hrát si příliš moc s tím, jak nahrazují MHD, místo toho, aby ji doplňovaly,“ říká Ondřej Krátký. - Foto: Martin Kovář
Narážíte při zpracování dat taky na to, co v první chvíli ani neumíte vysvětlit?
Spíš se stává, že máme nějakou hypotézu, a pak se ukáže, že důvod takzvaného heatu v poptávce byl jinde. Velká část lidí ve firmě je kreativní, i dataři. Typicky máme tendenci se domnívat, že aktivita, kterou jsme udělali, třeba proškolení nových řidičů, pomohla, protože jsme ji zapříčinili. A když na mapu dáme vrstvu počasí nebo událostí, vidíme, že to, co jsme udělali, tomu vůbec neprospělo, třeba naopak. Ale že nám pomohlo počasí nebo i kulturní událost.
Všimli jste si toho třeba u Pražské muzejní noci?
Zrovna u akcí tohoto typu ne. Spíš tam, kde je doprava předvídatelně hodně špatná, tedy přes den. Velké kulturní události, maratony, festivaly. Jsou momenty, kdy počet lidí, kteří naráz potřebují taxíka, je násobně větší, než kolik je kdy udržitelné, aby bylo taxíků. Třeba když je přívalový déšť a všichni hledají deštník v podobě taxíka.
Student, který dřív čekal na noční tramvaj patnáct minut, teď jede levně taxíkem.
Ptám se proto, že jsem slyšela, že lidi na takových akcích využívají taxikářské aplikace na krátké cesty, místo toho, aby šli pěšky nebo použili MHD.
S naším systémem se to moc neděje, protože ultra krátké trasy jsou dražší. Liftago řidičům v poptávce ukazuje, kam se pojede, ti to pak reflektují v ceně. Konkurenční aplikace cíl řidiči do nástupu zákazníka neukazují a řidiči neovládají cenu, proto se zákazník sveze i na krátké trasy za nižší cenu, která ale pak více konkuruje MHD. To se teď objevuje v nových dlouhodobých studiích – říkají, že přítomnost digitálních platforem v dopravě není pro města zdravá, pokud jsou ty platformy agresivní a mají tendenci si příliš hrát s tím, jak nahrazují MHD, místo toho, aby ji doplňovaly.
Fungování Liftaga jako aukce tomu zabraňuje. My nestanovujeme cenu, ta se setkává mezi nabídkou a poptávkou. Kdybychom snížili cenu na polovinu, vylítne počet uskutečněných transakcí. Pokud je cena svezení na jednoho pasažéra stejně levná jako lístek MHD, lidi pojedou místo metra pohodlně autem. To není správně.
Andrej Babiš a jeho PR tým toho o digitalizaci napovídali již mnoho, a ještě více toho slíbili. Nicméně vzhledem k tomu, že zavádění nápadů do praxe pokulhává, jsou řeči o digitalizaci Česka zatím spíš jen pěknou pohádkou. Nicméně realitou je premiér neznalý technologií s vládními prioritami, které namísto z reálných potřeb vycházejí z marketingových průzkumů veřejného mínění. Jak si tedy člověk, o kterém se říká, že neumí s počítačem, v digitalizaci státu zatím vede?
A jak konkrétně automobilová sdílená ekonomika ovlivňuje chování lidí?
To dokážeme z několika měst přesně vyčíst. Dřív bylo zkrátka pár důvodů, proč lidi jeli taxíkem. Bylo to firemní využití, turistika, alkohol znemožňující si sednout za volant, nefunkční MHD a podobně. Teď jsou důvody nové. Platformy zkvalitnily službu a lidé už se nebojí taxi použít, což je báječné. Ale pak je tu ta druhá strana věci, kdy typicky student, který dřív čekal na noční tramvaj patnáct minut, teď jede levně taxíkem. V Dlouhé ulici v Praze je o půlnoci dopravní zácpa. To nebývalo. Dřív všichni šli kousek na tramvaj. A to samé se děje během dne. Studenti vysokých škol jezdí do školy taxíkem.
Cena filtruje, kdo s taxíky jezdí. Je to politicky citlivé téma. Na jednu stranu je to levnější služba pro část populace města, ale zároveň zhoršení dopravní situace pro všechny. To je radikální zásah pro celou ekonomiku města. Lidi plýtvají časem neproduktivně. A náš byznys stojí.
Aplikace není jen to rozhraní, které vidí zákazník. Dnes musí být založena víc technologicky, vyhodnocovat řadu faktů, které zákazník nevidí. Můžete prozradit něco z toho, čím se zabýváte vy?
Aplikace je jednou částí toho, co děláme. To je interface na objednání služby. Vyhodnocuje se toho hodně – dopravní vzdálenost i dopravní situace, cenotvorba pro řidiče, preference zákazníků, i to, jestli řidiči vědí, že poptávka je větší v jiné časy, než byli historicky zvyklí.
Hodně jste uzpůsobovali tyto vstupy podle měst, kde fungujete. Liší se zásadně?
To je velmi komplexní problém. Ať už magistrátními limity, tak i tím, že každý město je jiné – zvyklosti kdy a za kolik se jezdí taxíkem se mění. Brno je příklad města, kde je Liftago o trochu dražší než v Praze, protože Brno je centrické. Má centrum, širší centrum a oblasti, kde bydlí lidi. Takže proud je typicky ráno do města, večer z města. Řidič je proto opačným směrem nevytížený. Cena tak musí být vyšší, protože má větší prostoje. Třeba předobjednávky by nemohly fungovat v okrajových částech Prahy kvůli výhodnosti pro řidiče. Robot proto řidiči přihazuje bonusy za to, aby na místě byl. Je mnoho procesů, které nejsou vidět.
Miloš Zeman, neúnavný propagátor teletextu, telefonů Aligátor a dalších strhujících výdobytků moderní techniky, už řadu let sní o velkém infrastrukturním plánu. Kanálu, který propojí Dunaj, Odru a Labe, překlene evropské rozvodí a učiní z České republiky centrum moderní logistiky. Velkorysost plánu nechybí. Náklady ve výši 585 miliard jsou úžasná suma. Jen jeho načasování není ideální. Přichází se zpožděním. Přibližně dvě stě let.
Liftago se hodně skloňuje ve spojitosti s autonomními auty, prý plánujete něco většího…
Autonomní systém mobility je důvod, proč jsme založili Liftago. Funguje jako trh a agregátor a nestanovuje cenu. Věřím, že systém aukce je ten, ve kterém se do budoucna budou nabízet a poptávat kapacity autonomních aut.
Ono je to tak vidět a zároveň není vidět, až je to paradoxní. My přeci děláme vše proto, aby náš byznys této budoucnosti odpovídal. Akorát si to lidi neuvědomují. Podle mě není na světě jiná služba, která by měla vhodnější data pro to, jak predikovat preference zákazníků i budoucích majitelů autonomních aut, než je Liftago. Známe preference obou stran.
Děkujeme cukrárně Myšák za poskytnutí prostoru pro rozhovor a fotografování.
Co se stane, když si v počítači vytvoříte model okresního města a do něj pak pustíte náhodné návštěvníky s koronavirem? Vypadá to trochu jako nějaká speciální verze hry SimCity, ale ve skutečnosti to může mít velký dopad na život v následujících týdnech a měsících. Právě takhle vypadá zkoumání pandemie pomocí matematických modelů.
Kvůli koronavirové pandemii sekáme obrovské dluhy – půl bilionu letos, nejméně půl bilionu příští rok… Kupujeme si za ně čas, abychom se nemuseli měnit. Bylo by ale lepší, kdybychom si za ně koupili změnu.
5G. Technologie, která budí vzrušené diskuse. Příkladem může být situace v Jeseníku, jednom z pěti měst, v nichž se rozbíhají pilotní projekty této technologie v ČR. Proč ale vlastně zavádění 5G budí takové vášně nejen v tuzemsku, ale i ve světě? A proč je vlastně 5G tak důležité?
Zájem o nástroje pro videokonference a online spolupráci stoupl ze dne na den sedminásobně. Firmy se teď bez nich neobejdou a zůstane to tak i do budoucna. Zatím však často narážejí na nedostatečnou kvalitu připojení a špatné vybavení domácích kanceláří.
Jak v těžkých časech fungovala spolupráce vlády a soukromých firem? Kde se zadrhl slibný projekt online monitoringu lůžek v nemocnicích v celé zemi? A co mohly podniky v nejhorším období dělat lépe, aby se v nich nákaza tak nešířila? Bývalý vysoký úředník ministerstva průmyslu a obchodu o tom promluvil pro Svět chytře.
Digitalizace nejsou jen elektronické recepty, dálniční známky nebo online výuka. Jde o zásadní změnu celé ekonomiky i vzdělávání. A Česko na tom ve srovnání se zahraničím není úplně špatně.
Digitální věk umožňuje dříve těžko představitelné zásahy do soukromí lidí a digitální technologie dokáží zásadním způsobem ovlivňovat lidské názory, uvažování a myšlení. Čínská propagandistická aplikace s jistou dávkou naivity názorně dokládá, jak to celé funguje, když se digitální nástroje dostanou do rukou totalitního režimu.
Umí interaktivní vizualizované mapy pohybu lidí i aut, ukáže aktuální polohy dopravních prostředků nebo zaplněnost kontejnerů na tříděný odpad. Platforma Golemio, kterou spustilo a provozuje hlavní město Praha, už třetím rokem dokládá, jak můžou data pomoct s životem v hlavním městě. Poslední rok ji ale vytěžil důsledněji než kdy dřív: díky jejímu přispění se po Praze rozvážely vakcíny proti covid-19.
Ze svých chytrých telefonů již obsluhujeme své peníze. Máme tam bankovní účty, používáme fintechové aplikace, mobilním telefonem nahrazujeme plastové platební karty i hotovost. Není to jediná citlivá oblast, kterou mobilnímu telefonu svěřujeme. Proč tomuto trendu stále odolává zdravotnictví?
Společnost T-Mobile postaví v nejbližších měsících pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT) nejmodernější kampusovou síť v České republice.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Výdaje koncových uživatelů za veřejné cloudové služby letos celosvětově vzrostou o 23,1 % na 332,3 miliardy dolarů, což by mělo být o 62,3 miliardy více než v roce 2020. Uvádí to zpráva přední světové výzkumné společnosti Gartner v oblasti ICT. Migraci firemních dat do cloudu výrazně urychlila pandemie koronaviru i rozvíjející se technologie, jako je kontejnerizace, virtualizace a edge computing.
České pojišťovny se koronavirové situaci přizpůsobily rychle. V době protiepidemických opatření přišly pojišťovny s řešením, ke kterému by si za normálních okolností hledaly cestu déle. Pro usnadnění komunikace se svými klienty představily chatboty a další chytrá řešení sloužící ke zkvalitnění komunikace na dálku. Jak se tyto nástroje osvědčily, jsme zjišťovali v největší tuzemské pojišťovně – Generali České.
První čtvrtletí 2021 bylo pro celou zemi náročné kvůli dlouhotrvajícímu nouzovému stavu. Navzdory tomu T-Mobile Czech Republic neustále potvrzuje, že se na něj zákazníci mohou spolehnout. S cílem propojit Českou republiku kvalitním internetovým připojením T-Mobile vylepšuje svou mobilní síť posilováním technologií LTE a 5G a zároveň zůstává tuzemskou jedničkou v rychlosti budování optické sítě.
Automobilka Škoda Auto testuje aplikaci rozšířené reality pro údržbu strojů, zařízení a výrobních linek. Brýle HoloLens promítají holografické obrázky příruček, kontrolních seznamů údržby a dalších dokumentů před oči uživatele. Technici tak mají před sebou všechny potřebné informace a mohou se soustředit na vykonávanou činnost.
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Před 30 lety v CERNu nezkoumali jen vznik vesmíru. Když tu 6. srpna 1991 spustil Tim-Berners Lee první webové stránky, zažil zde svůj velký třesk i web. Ten své třicáté narozeniny oslaví na WebExpu – největší technologické konferenci ve střední Evropě. Ta dnes představila oficiální program svého 13. ročníku, který se bude konat v pražské Lucerně od 21. do 23. září.
Děti sice už chodí do škol, hrozba distanční výuky nad námi ještě nějakou dobu však viset bude. Na Masarykově univerzitě vyvíjejí aplikace pro výuku ve virtuální realitě. V současné době přemýšlí, jak s její pomocí učit geologii a jazyky.
Logistická dceřiná společnost čínského internetového prodejce Alibaba bude vyvíjet autonomní nákladní auta. Společnost Cainiao chce příští rok v Číně uvést do provozu tisícovku samořízených doručovacích robotů.
Díky Mobilnímu Rozhlasu může brněnský dopravní podnik posílat zprávy o plánovaných výlukách i aktuálních problémech v dopravě. Nástroj umožňuje přesné cílení na ty, kdo v určité oblasti Brna bydlí nebo pracují. Důležité informace mohou lidé dostávat e-mailem nebo jako notifikaci v rámci mobilní aplikace.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Výdaje koncových uživatelů za veřejné cloudové služby letos celosvětově vzrostou o 23,1 % na 332,3 miliardy dolarů, což by mělo být o 62,3 miliardy více než v roce 2020. Uvádí to zpráva přední světové výzkumné společnosti Gartner v oblasti ICT. Migraci firemních dat do cloudu výrazně urychlila pandemie koronaviru i rozvíjející se technologie, jako je kontejnerizace, virtualizace a edge computing.
České pojišťovny se koronavirové situaci přizpůsobily rychle. V době protiepidemických opatření přišly pojišťovny s řešením, ke kterému by si za normálních okolností hledaly cestu déle. Pro usnadnění komunikace se svými klienty představily chatboty a další chytrá řešení sloužící ke zkvalitnění komunikace na dálku. Jak se tyto nástroje osvědčily, jsme zjišťovali v největší tuzemské pojišťovně – Generali České.
Díky Mobilnímu Rozhlasu může brněnský dopravní podnik posílat zprávy o plánovaných výlukách i aktuálních problémech v dopravě. Nástroj umožňuje přesné cílení na ty, kdo v určité oblasti Brna bydlí nebo pracují. Důležité informace mohou lidé dostávat e-mailem nebo jako notifikaci v rámci mobilní aplikace.
Zdražení svozu odpadu a nárůst jeho objemu se některá města rozhodla řešit moderními technologiemi. Služby inteligentního odpadového hospodářství zkouší například některé části Prahy nebo středočeská Unhošť.
Z Plzně se do roku 2027 stane centrum pro chytrou mobilitu a živá laboratoř pro testování autonomního řízení. Vznikne tak první chytré město tohoto druhu v Česku. Jeho součástí budou mimo jiné autonomní tramvaje.
Mít právo na svou vlastní digitální identitu a používat ji podle libosti v celé Evropě - to je plán, který teď hodlá protlačit Evropská komise. Navrhla systém online totožnosti lidí, který má odlehčit jak při krátké dovolené, tak i delším pobytu kdekoliv v členských státech. Namísto peněženky plné dokladů by k jakémukoliv ověření každému člověku stačil mobil.
Digitalizační balíček prošel Senátem i jeho připomínkami, nyní čeká na podepsání prezidentem. Sněmovna ho schválila v podobě, v jakém jej obdržela od senátu.
Digitální technické mapy zásadně pomohou všem občanům včetně projektantů i stavebníků a také městům, obcím i státu. Díky nim budou na jednom místě dostupné digitální údaje o veškeré infrastruktuře na území celé ČR.
Jak se stalo, že se Česko proměnilo z covidového premianta v průšviháře? Odpověď na tuhle otázku budeme hledat ještě dlouho, ale pro mnohé je jedním z jader problému práce s daty. Co si o tom myslí expert z Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku, tedy z instituce, která měla data během pandemie pod palcem?
Před rokem přišel do Česka covid a miliony lidí zavřel do jejich kuchyní a obýváků. Část začala z domu pracovat nebo studovat, další se vrhli na seriály na Netflixu. Jak se tahle situace projevila na spotřebě dat?
VOIX Premium Audio, pražský showroom se špičkovým audio vybavením, přidal ke konci loňského roku do svého portfolia progresívní dánskou značku Lemus, průkopnického výrobce designově vytříbené a zvukově atraktivní bezdrátové elektroniky. VOIX má nyní v nabídce obě modelové řady z portfolia této mladé, ale ambiciózní značky ze severské Kodaně a to Lemus Home a Lemus Lifestyle.
Technologický vývoj jde rychle dopředu a nevyhýbá se ani domácnostem. Do našeho života se postupně dostávají hlasoví asistenti, jako je je například Alexa od Amazonu nebo HomePod od Applu. V mobilu máme aplikace, díky kterým ovládáme topení, chlazení, ale i zabezpečovací systém v domě.
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Děti sice už chodí do škol, hrozba distanční výuky nad námi ještě nějakou dobu však viset bude. Na Masarykově univerzitě vyvíjejí aplikace pro výuku ve virtuální realitě. V současné době přemýšlí, jak s její pomocí učit geologii a jazyky.
Logistická dceřiná společnost čínského internetového prodejce Alibaba bude vyvíjet autonomní nákladní auta. Společnost Cainiao chce příští rok v Číně uvést do provozu tisícovku samořízených doručovacích robotů.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
Před 30 lety v CERNu nezkoumali jen vznik vesmíru. Když tu 6. srpna 1991 spustil Tim-Berners Lee první webové stránky, zažil zde svůj velký třesk i web. Ten své třicáté narozeniny oslaví na WebExpu – největší technologické konferenci ve střední Evropě. Ta dnes představila oficiální program svého 13. ročníku, který se bude konat v pražské Lucerně od 21. do 23. září.
Prostorový zvuk už při sledování filmů nebo hraní her už dávno vnímáme jako samozřejmost. Málokdo ale ví, jak vlastně vzniká, jak se v minulosti vyvíjel a jaké chytré technologie se dnes při jeho produkci využívají…
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Už odcházíte?
To nejlepší ze SvětChytře.cz v mailu
Zajímá vás, co píšeme? Nechte si jednou týdne zasílat upozornění na nejzajímavější články mailem. Stačí se přihlásit!