foto: Shutterstock

Pražská doprava bude stále chytřejší, tvrdí Jaromír Beránek

Města chytřerozhovor 7 a více min čtení

Kdy budeme mít v Praze aplikaci, která najde nejen tramvajové spojení, ale také nejbližší sdílená kola nebo skútry? Budou si lidé moci dobíjet elektrická auta v městské síti? A jak chytré budou nové pražské zastávky MHD? I o tom jsme si povídali s Jaromírem Beránkem z pražského zastupitelstva, který má chytrou městskou dopravu na starosti.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Kdy budeme mít v Praze aplikaci, která najde nejen tramvajové spojení, ale také nejbližší sdílená kola nebo skútry? Budou si lidé moci dobíjet elektrická auta v městské síti? A jak chytré budou nové pražské zastávky MHD? I o tom jsme si povídali s Jaromírem Beránkem z pražského zastupitelstva, který má chytrou městskou dopravu na starosti.

Související článek

Praha bude hlídat dopravní značky přes internet věcí

Praha otestuje hlídání dopravních značek prostřednictvím technologie internetu věcí (IoT). Městské správcovské společnosti získají informace o GPS pozici nebo změně polohy oproti výchozímu stavu u již používaného nebo nově instalovaného dopravního značení. Součástí testů bude i inteligentní značka s proměnným displejem dodatkové tabulky s možností vzdáleného nastavení.

O chytré Praze se v uplynulých letech hodně mluvilo, ale skutečnost za plány trochu zaostávala – české metropoli neukazovali záda jen obvyklí premianti typu Vídně, Londýna či Berlína, ale i třeba Brno, což pražské patrioty bolelo patrně ještě více. „Praze totiž chyběla obecná politická vize, jak má chytré město vypadat,“ vysvětluje zastupitel Jaromír Beránek,

předseda výboru pro Smart City Prague a zároveň šéf pražských Pirátů. „V současné době se to snažíme změnit a pracujeme na takzvaném Akčním plánu Smart Prague, což je v zásadě zcela konkrétní rozvrh akcí, které by se měly uskutečnit. Až bude definitivně hotový, bude jasné, jaké projekty se budou konat, v jakém čase a jak na sebe budou navazovat.“

Když se podíváme do nejbližší budoucnosti, co konkrétně chytrou Prahu čeká?

Z mého pohledu, tedy v oblasti dopravy, je tím nejdůležitějším projektem intermodální plánovač trasy, což je v zásadě chytré rozšíření stávajících vyhledávacích systémů. Všichni známe aplikaci Lítačka, kde si můžeme naplánovat cestu hromadnou dopravou, koupit si jízdenku, dnes už funguje jako dlouhodobý kupon. V budoucnu ovšem půjde vyhledat optimální přesun nejen z výchozí zastávky MHD na cílovou, ale přímo od vás z domova nebo z místa, kde se nacházíte, až úplně do cíle, tedy na konkrétní místo, nikoli na zastávku. Rozdíl je v takzvané první a poslední míli – z průzkumů víme, že právě tohle spoustu lidí od použití hromadné dopravy odrazuje a raději jedou autem, což ve skutečnosti často není výhodné ani pro ně, natož pro město.

Jaromír Beránek -

Jaké další způsoby dopravy kromě MHD se tedy v intermodální pražské aplikaci objeví?

Kromě metra, tramvají a autobusů se pokoušíme propagovat hlavně cyklistickou dopravu a pěší chůzi, což je dlouhodobě podceňovaná záležitost. A samozřejmě chceme zkombinovat hromadnou dopravu s dalšími službami, především sdílenými. Momentálně vyjednáváme se soukromými provozovateli, zda a jak se do našeho projektu chtějí zapojit. To lze na různých úrovních – sdílená kola a koloběžky se mohou jen zobrazovat na mapě, ale může jít také o plnou integraci jejich služby, to znamená i objednávání, placení a podobně přímo v naší aplikaci.

To znamená, že by třeba člověk vůbec nemusel mít v telefonu dejme tomu aplikaci Rekola nebo Blinkee a na veškeré využívání těchto služeb by stačila Lítačka?

Pokud tedy název Lítačka zůstane – mně osobně připadá trochu nešťastný. Ale jinak je to přesně tak, jak říkáte. Zkušenosti z jiných chytrých měst říkají, že právě tudy vede nejpříjemnější cesta pro uživatele – nemusí instalovat spoustu aplikací a přemýšlet, kterou z nich použít.

Související článek

Pípni a jeď: zjistili jsme, jak se daří novince v šalinách a autobusech

Brňáci nemusí od počátku léta shánět papírové jízdenky. Stačí vytáhnout mobil nebo kartu a pípnout si v terminálu ve voze MHD. Necelé tři měsíce provozu projektu přinesly rekordní čísla, což překvapilo i autory projektu. Dobře si stojí i projekt Brno iD, který brněnský dopravní podnik plánuje dál rozvíjet.

V současné době už jedna plánovací aplikace intermodální služby nabízí – je to City move. Ta patří automobilce Škoda a logicky tedy nabízí její řešení, tedy především sdílené skútry BeRider, ale už ne jejich konkurenci. Jak se na to tváříte?

My jsme se Škodovkou jednali, ale asi můžu říct, že máme trochu jinou představu než oni. V mnoha západoevropských a hlavně amerických městech přebírá radnice jádro vyhledávacího systému od soukromých firem, ale my bychom si ho chtěli vyvinout sami. Pak ho můžeme poskytovat i dalším českým městům. Právě proto jednáme s dalšími poskytovateli služeb a zatím se zdá, že by zájem mohli mít. Každopádně musíme mít jako město pod kontrolou, jaké typy spojení se v aplikaci budou zobrazovat – nemůže z toho být byznys vybraných firem, to by nefungovalo.

Zmínil jste pěší a cyklistickou dopravu. Měla by intermodální Lítačka – zatím jí tak říkejme – stanovovat prioritu nabízených prostředků podle nějakého dejme tomu etického klíče, nebo půjde čistě o rychlost?

Jsme evropská metropole a musíme se starat o čisté životní prostředí, takže jedno z hlavních kritérií je ekologické, v tom se nijak nelišíme od jiných hlavních měst v okolních zemích. Takže třeba není dost dobře možné, aby nám aplikace upřednostňovala před hromadnou dopravou Uber, i kdyby takové spojení bylo o pár minut rychlejší. To by znamenalo, že jsme v plnění svého úkolu selhali.

Používání podobných aplikací generuje velké množství dat o tom, jak a kam lidé cestují nebo chtějí cestovat. Hodláte tato data nějak využívat?

Samozřejmě, je to především velmi cenný nástroj při plánování hromadné dopravy. Díky uživatelským datům lze například velmi snadno zjistit, že se lidé do některé okrajové čtvrti potřebují dostat častěji, než jsme předpokládali, a můžeme tam posílit autobusovou linku. Jinými slovy: čím více budou lidé aplikaci používat, tím lepší hromadnou dopravu budou v Praze mít.

Před lety se hodně mluvilo o tom, že by Praha měla mít vlastní síť sdílených elektroaut, tedy službu, jakou na soukromé bázi poskytuje například GreenGo nebo ReVolt. Co se s tím projektem stalo?

Související článek

Praze chceme ulevit, ne ji ještě víc zahustit, říká šéf carsharingu GreenGo

Sdíleným dopravním službám se v Praze daří – na živém carsharingovém trhu se před pár dny objevila nová značka GreenGo. Už z názvu je jasné, že je ekologicky zaměřená – provozuje totiž výhradně elektromobily. Uspěje v konkurenci tradičních služeb jako Car4way nebo HoppyGo?

Ano, tohle byla představa předchozího magistrátu. Mělo to fungovat tak, že by se udělala veřejná soutěž, do níž by se mohli přihlásit soukromí provozovatelé carsharingu, a vítězná firma by pak získávala od města dotaci na každý proježděný kilometr. Podobně to fungovalo třeba v Paříži, ale tam se projekt nakonec projevil jako neudržitelný a skončil. I proto jsme se nakonec rozhodli tuhle představu opustit a nadále klást důraz spíše na výstavbu dobíjecí infrastruktury – až bude mít Praha dost dobíječek, najde si do ní carsharingový byznys v dostatečné míře cestu sám. Což už se koneckonců děje. Kromě vámi zmíněných firem tu máme AnyTime a svůj koncept po vzoru Volkswagenu v Berlíně chystá i Škoda Digilab.

A jak jste s tou výstavbou dobíjecích stanic daleko? Budou sloužit jen sdíleným službám, s nimiž bude město spolupracovat, nebo i veřejnosti?

Budou pro všechny. Moc tedy nepočítáme s tím, že by naše dobíječky využívaly flotilové vozy z firemních vozových parků, ty mají většinou vlastní řešení v privátních garážích. V současné době máme zpracovaný obecný plán výstavby dobíjecích stanic do roku 2030, v nejbližší době by se měl schvalovat na Radě hlavního města Prahy a vyplyne z něj soupis konkrétních opatření, která je nutno udělat.

V současnosti počítáme hlavně s výstavbou takzvaných parkovacích dobíjecích stanic, které jsou pomalejší a mají příkon mezi 11 a 22 kilowatty na jedno parkovací místo. Mělo by jít o wallboxy podobné těm, jaké si lidé pořizují do domácích garáží, my je ovšem osadíme na nový typ veřejného osvětlení. Zároveň představíme aplikaci, v níž budou dobíjecí stanice zobrazené v mapě a uživatelé tak v reálném čase uvidí, jaké z nich jsou aktuálně volné a jakou mají zbývající kapacitu.

K bolavým místům chytré Prahy tradičně patří parkování. Je pravda, že se situace lepší, třeba s aplikací Moje Praha je život jistě mnohem příjemnější než ještě před pár měsíci, kdy se dalo platit jen na webové stránce mpla.cz. Jenže i tady je jistě co zlepšovat – na čem konkrétně pracujete?

Zmínil bych i jednu zdánlivou maličkost – na parkovacích automatech přibyly QR kódy, což výrazně usnadňuje platbu těm, kteří žádnou aplikaci nevyužívají, protože jsou v Praze třeba jen na návštěvě. Ale vy se určitě ptáte hlavně na stálá řešení pro Pražany. Připravuje se komplexní řešení ve spolupráci s Operátorem ICT, ovšem musíme počkat na konec roku, kdy skončí smlouva s firmou Mobilní platby – ta provozuje tu vámi zmíněnou platební bránu. Pak se věci dají rychle do pohybu, Operátor ICT už má vlastní platební bránu vysoutěženou.

Umožníte pak integraci nové platební brány i soukromým firmám typu eParkomatu, které zatím chtě nechtě fungovaly spíš jen jako chytré mapy, z nichž nevyhnutelně vedla cesta do společného platebního rozhraní?

Související článek

Známe digitální novinky, které už brzy změní život v Praze

Máte cestu z jednoho konce Prahy na druhý a chtěli byste kromě metra či tramvaje použít i sdílené kolo nebo skútr? Nebo toužíte konečně po dobré aplikaci, která by usnadnila parkování v barevných placených zónách? Tyto a další novinky představilo vedení metropole na nedávné konferenci Digitalizujeme Prahu.

My samozřejmě chceme, aby lidé využívali naši aplikaci. A to třeba jen proto, že se tak opět dostaneme k velkým datům a na jejich základě budeme moci vylepšovat služby. Uživatelé se třeba z aplikace dozvědí, kde se ve vybrané lokalitě nejsnáze parkuje v určité dny a denní dobu, podle typické vytíženosti daného místa. Pak si ušetří kroužení při hledání parkovacího místa, což je důležitější, než by se mohlo zdát – podle průzkumů generuje takové kroužení až třetinu dopravy mimo hlavní trasy. Takže v současné době budeme spíš prosazovat, aby lidé využívali naše řešení.

Na to existuje protiargument: pokud někdo bydlí jinde nebo často cestuje, často využívá jednu aplikaci fungující ve více městech dohromady. A chtěl by ji využívat i v Praze, místo aby si musel instalovat něco nového…

Ono je to je spíš politické rozhodnutí, nejde tolik o byznys jako v případě prodeje jízdenek na MHD, kde ty zájmy jsou opravdu motivované hlavně finančně. Můj názor je, že časem budou mít soukromé firmy ten systém k dispozici, teď ta data ale potřebujeme hlavně my.

S městskou dopravou úzce souvisí i další téma budící živou debatu, a to chytré zastávky. Ten prototyp na Palackého náměstí se podle většiny ohlasů moc nepovedl – nejde ani tak o chytré funkce jako spíš o samotnou podobu přístřešku, do kterého prší, jakmile zafouká vítr. Jak to budete řešit a jak to se zastávkami bude dál?

Je obecně známo, že se město rozhodlo neprodloužit smlouvu s firmou JCDecaux, která tu po léta zajišťovala mobiliář. Teď hledáme nejschůdnější cestu ke smírnému rozchodu, byť firma podala návrh na arbitráž, a to příliš o ochotě k dohodě nesvědčí. Pravděpodobně to dopadne tak, že JCDecaux stávající přístřešky v nějaké podobě odstraní a Praha se jejich nové výstavby ujme sama.

Nový návrh od studia Olgoj Chorchoj využívá modulární řešení – pokud se ukáže, že do přístřešku prší, a on tak neplní svou funkci, je možné sklo jednoduše doplnit. A co se chytrých funkcí týče, je otázka, jestli mají všechny zastávky mít ten nejvyšší standard – o tom se pořád debatuje.

Takže třeba v centru budou mít cestující k dispozici chytřejší funkce než na periférii?

Související článek

T-Mobile v Praze a Brně spouští síť 5G

T-Mobile spustí v Česku 1. listopadu komerční provoz mobilní sítě 5G. V Praze a v Brně bude mít do konce roku k dispozici 5G signál více než čtvrtina populace. Výhody připojení prostřednictvím sítě páté generace budou moci vyzkoušet všichni zákazníci operátora, kteří se nacházejí v širších centrech jednoho z měst, disponují zařízením s podporou 5G a SIM kartou podporující LTE.

To je jedna z pravděpodobných možností. V současné době představujeme veřejnosti nový jednotný design informačního sloupku neboli označníku, respektive dva nové typy – jeden je tradiční papírový, druhý digitální. Na tom digitálním by měly být k dispozici nejen jízdní řády, ale určitě také poloha vozidel v reálném čase, předpověď počasí, nejspíš i aktuální informace o výlukách, případně čerstvé zprávy a podobně. Digitální označníky budou od začátku velmi pravděpodobně instalovány všude na území památkové rezervace a dále třeba ve velkých uzlových zastávkách u důležitých stanic metra, později možná i jinde.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama