foto: Shutterstock

Chytré senzory pomáhají městům zlepšit kvalitu ovzduší

Města chytřeAktuality 2 min čtení

Ke kvalitnímu životu neodmyslitelně patří i čisté ovzduší. Jak mohou radnice bojovat se zplodinami? Základem je důkladný monitoring, se kterým můžou pomoci například chytré senzory.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Ke kvalitnímu životu neodmyslitelně patří i čisté ovzduší. Jak mohou radnice bojovat se zplodinami? Základem je důkladný monitoring, se kterým můžou pomoci například chytré senzory.

Související článek

Chytré meteostanice pomáhají silničářům. Sníh už je nepřekvapí

České silnice pokryl sníh a autům to jako vždycky klouže. Nebo se vám zdá, že je to letos lepší než dřív? Pokud bydlíte ve Středočeském kraji, možná to není jen zdání – můžou se na tom podílet chytré meteostanice, které od letoška kraj využívá ve velkém.

Takové nabízí například brněnská společnost Agdata City. Její senzory sledují hladiny polétavého prachu, oxidu dusičitého, oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého či hodnoty troposférického ozonu. Obce díky tomu získají podrobný přehled o tom, jak kvalitní vzduch jejich občané dýchají.

„V posledních měsících registrujeme zájem ze strany středních a větších okresních měst, se kterými momentálně dolaďujeme spolupráci, ale i od menších obcí, kterým mohou senzory v hyperlokálním měřítku pomoci. Náš projekt zanedlouho oslaví rok existence a tudíž nás těší, že ze strany starostů pozorujeme stále větší zájem o datové podklady. Digitalizace v Česku neustále postupuje a je velmi potěšující, že zastupitelé kromě úředních záležitostí řeší i kvalitu ovzduší a lokální meteodata. Ačkoli se zdá, že se vzduchem samotný starosta moc nezmůže, tak díky našemu systému mají pevná data, na základě kterých mohou na případný problém reagovat,“ vysvětluje Jiří Musil, zakladatel a výkonný ředitel projektu Agdata City.

Data máme, ale co s nimi?

Podle Musila je nejčastějším dotazem starostů, co s naměřenými daty. Samosprávy často bojují s neviditelným nepřítelem, kterého do vzduchu nemusí vypouštět blízká továrna či občané pálící pneumatiky. Prach se může zejména v letních měsících objevit bez cizího zavinění a starostové si najednou nevědí rady.

Související článek

Soňa Jonášová: cirkulární ekonomika pomáhá obcím k soběstačnosti

Jak funguje internetové tržiště, na kterém se obchoduje s odpady? Kdy budou satelity z oběžné dráhy řídit kombajny a secí stroje? A může městem jezdit autobus poháněný bioplynem z čistírenských kalů? Na tyhle pozoruhodné otázky dává odpověď nový fenomén dnešní doby: cirkulární ekonomika.

„Z naší zkušenosti víme, že se naměřená data využívají například k častějšímu a lépe cílenému čištění silnic a chodníků, což může dramaticky snížit úroveň prašnosti v dané lokalitě. Senzory je možné rovněž instalovat v blízkosti vytížených komunikací a data využívat v souvislosti s emisními hodnotami v návaznosti na využití technologií zelených vln při signalizaci semaforů. Auta zjednodušeně méně zastavují a plynule projíždějí obcí a v dané lokalitě je znatelně čistší vzduch,“ vyjmenovává možnosti využití Musil.

Další možností, jak snižovat prašnost, je výsadba izolační zeleně v problematické lokalitě. Podle Musila některé obce využívají naměřená data o prašnosti k tomu, aby určily, kde vysadit zelené pásy či stromy. Podle zkušeností firmy se dá v některých oblastech snížit prašnost o více než 10 %, což zejména pro lidi s respiračními obtížemi může být vítaná změna k lepšímu.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama