foto: Shutterstock

Bude zdraví v mobilu stejná samozřejmost jako platba telefonem? Už se to blíží

Věci chytřekomentář 6 min čtení

Ze svých chytrých telefonů již obsluhujeme své peníze. Máme tam bankovní účty, používáme fintechové aplikace, mobilním telefonem nahrazujeme plastové platební karty i hotovost. Není to jediná citlivá oblast, kterou mobilnímu telefonu svěřujeme. Proč tomuto trendu stále odolává zdravotnictví?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Ze svých chytrých telefonů již obsluhujeme své peníze. Máme tam bankovní účty, používáme fintechové aplikace, mobilním telefonem nahrazujeme plastové platební karty i hotovost. Není to jediná citlivá oblast, kterou mobilnímu telefonu svěřujeme. Proč tomuto trendu stále odolává zdravotnictví?

Související článek

Jak mohlo vypadat očkování proti covidu-19 v digitalizovaném zdravotnictví

Pozor. Toto není utopie. To, co budu popisovat, v některých zemích skutečně funguje a pomáhá k efektivitě a přívětivosti zdravotního systému. Ne náhodou je Izrael tak rychlý v očkování proti covidu-19. Je to také proto, že má velmi dobře digitalizovaný zdravotní systém. Data tečou a klienti s lékaři komunikují za pomoci digitálních technologií.

Vždyť přes telefony komunikujeme. Celé své rodinné historie sdílíme na sociální sítě a prozrazujeme tak o sobě vědomě či nevědomě mnoho citlivých informací. Telefonem můžeme zajistit zásobování celé domácnosti díky e-commerce. Své byty a domy umíme na dálku vytopit, rozsvítit i zabezpečit. A to vše bez strachu, že bychom o citlivá data mohli přijít.

Jen zdravotní péče stále odolává digitalizaci, a to i přes velký tlak, který stávající pandemie zajišťuje. Přitom se jedná o naprosto logický a při správném provedení jednoznačně přínosný proces. Kdy tedy budeme své zdraví i nemoc řídit ze svého chytrého telefonu, který nejen že máme stále u sebe, ale který již sbírá každou vteřinu mnoho informací o tom, jaký máme tep, jak se hýbeme, co děláme nebo co cítíme?

Domnívám se, že cesta ke zdraví v mobilu vede přes tři velké transformační kroky českého zdravotnictví. Prvním je elektronizace a strukturace zdravotních záznamů. Druhým krokem je pak jejich zpřístupnění každému z nás a umožnění jejich bezpečného průtoku systémem. A nakonec třetím krokem je na těchto dvou pilířích vybudovat digitální zdravotní systém, který nechává pracovat telemedicínu, automatizační procesy a chytré algoritmy.

Kde a v jaké podobě jsou nyní naše zdravotní data?

Bez elektronických a strukturovaných dat není možné jejich další využití. Ať už se bavíme o datech využitelných pro telemedicínu, automatizaci rutinních úkonů lékařů a sester, nebo pro digitální péči o chronicky nemocné. Bez řádně připravených strukturovaných dat nezmizí ani papírování, kterým je české zdravotnictví pověstné. Stále je většina zdravotních dokumentů na papíře v různých kartotékách. A ty údaje, které jsou v ambulantních a nemocničních elektronických informačních systémech, jsou z velké většiny jen nestrukturované texty, kterým rozumí pouze jejich autoři.

Stojíme před velkými investicemi do elektronických zdravotních záznamů (EHR = electronic health records), bez nichž není rozumná digitalizace české medicíny možná. Naše zdravotní data se od našeho narození nesystematicky vrší v různých izolovaných archivech a úložištích, mnoho z nich již bylo také nenávratně ztraceno. Proto se nás každý lékař pořád ptá na to samé, tj. jaké jsme prodělali operace a na co zemřela babička. A domnívám se, že i proto nechodíme na preventivní kontroly nebo očkování.

Jsme v situaci, kdy veškerá zdravotní data, ať je má ve své kartotéce kdokoliv, nám sice ze zákona patří, ale my k nim nemáme přístup v reálném čase a na místě, kde je nejvíce potřebujeme. Získat je byť jen v papírové podobě nás stojí mnoho nepříjemností a peněz. A když svoji dokumentaci dostaneme, je to často v podobě, která nám bez lékařského vzdělání není srozumitelná. Přitom je mnoho zemí, kde automaticky lékaři na všech úrovních sdílí veškerou elektronickou dokumentaci z vyšetření se svými pacienty. Informovaný pacient rovná se pacient připravený o svém zdraví a nemoci přemýšlet, spolurozhodovat a aktivně jej ovlivňovat.

Související článek

Krok k digitalizaci zdravotnictví. Zákon o elektronickém zdravotnictví propojí jednotlivé digitální ostrůvky

Digitalizace zdravotnictví, v Česku dlouhodobě očekávaná, v příštím roce snad zažije větší posun. Do Parlamentu totiž konečně doputoval zákon o elektronickém zdravotnictví. Měl nastavit základní digitální infrastrukturu našeho zdravotnictví. Co si jako klienti zdravotního systému máme pod digitalizací ve zdravotnictví představit a jaké výhody nám to může přinést?

Opravdu musím se vším do ordinace?

Bez digitalizace zdravotních dat a jejich strukturování není možné ulehčit a racionalizovat pohyb klientů ve zdravotním systému. Pokud si nedojdu ke svému lékaři, který má moji zdravotní kartu, nemohu využít telemedicínské služby jiných lékařů, nedostanu bez jeho pomoci své léky ani potvrzení na řidičský průkaz nebo pro zaměstnavatele. Jak absurdní v 21. století, kdy mají obíhat data a ne fyzické osoby. Také se mnohdy stane, že poté, co se telefonicky objednám a počkám několik týdnů na volný termín lékaře, tak se dozvím, že můj problém šlo snadno vyřešit volně prodejným lékem nebo cvičením. Nebo že mne lékař po prvním dvouminutovém rozhovoru pošle na krevní odběr a objedná za 14 dnů a zase celá anabáze začíná nanovo. Takto moderní digitální medicína nevypadá.

Fyzická návštěva u lékaře má smysl jen v případě, že mne lékař musí osobně a manuálně vyšetřit, prohmatat nebo mi rovnou provést nějaký operační zákrok. Všechny ostatní kontakty jsou nahraditelné digitálními formami a sdílením dat ve virtuálním prostoru mezi pacientem a jeho lékaři (praktikem i specialisty). U všech chronických nemocí se o pacienty stará mnoho specializací a všechna jejich moudrost se musí scházet u pacienta v jeho zdravotní aplikaci, ne v různých kartotékách různých pracovišť. Například takový pacient s obyčejnou cukrovkou má svého všeobecného praktického lékaře, diabetologa, kardiologa, podiatra, oftamologa, dietní sestru a fyzioterapeuta. Pokud se všechny jejich nálezy nesejdou u pacienta a neproudí mezi ním a všemi jeho lékaři, dochází k neinformovanosti, duplicitám a v důsledku toho i narušení kvality péče.

My.Medevio na cestě do vašeho mobilu

My jsme se s Medeviem a pacientskou aplikací My.Medevio vydali na cestu, na které chceme českému zdravotnictví nejen pomoci s digitalizací, ale hlavně šetřit čas pacientů a lékařů. Umožnit včasný kontakt se zdravotním systémem digitálními formami a sbírat zdravotní data rovnou do mobilní aplikace. Již dnes umíme zařídit, aby v ordinaci nedrnčely telefony – pohodlné online rozhraní posbírá od pacientů potřebné informace a lékařům i sestrám je rovnou setřídí, a urychlí tak jejich práci i rozhodování. Už nyní umíme obsloužit kompletní digitální komunikaci na ose pacient-lékař a pracujeme na tom, aby každý mohl dostat své zdraví do svého mobilu.

Související článek

Kyberútočníci si pochutnávají na zdravotnictví. Ohrožují lidské životy

Právě v době, kdy by se potřebovala co nejvíc soustředit na boj proti koronaviru, řeší zdravotnická zařízení stále častěji technické problémy. V nemocnicích, centrech pro výzkum léků a dalších organizacích, které bojují s pandemií, se rozšiřují kyberútoky. Cíle jsou rozesety po celém světě a nevyhýbají se ani Česku.

Hlavně ale chceme nechat všechna data z našeho mobilu i naše zdravotní data, na která se náš chytrý telefon napojí, ať už leží kdekoliv, pracovat v náš prospěch. Abychom zůstali co nejdéle zdraví nebo abychom měli své nemoci pod kontrolou a nebránili nám pracovat a žít. Tato velká digitální zdravotní revoluce nemíří proti lékařům a nemá je nahrazovat nebo naopak zahlcovat nekonečným proudem digitální komunikace. To by bylo nepochopení současného stavu věcí. Digitalizace má lékaře nahradit jen při úkonech, kde je jejich čas investován zbytečně (například administrativou) a naopak jim má dát více skutečně fyzického času tváří tvář pacientům, kteří to skutečně potřebují.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama