Foto: Martin Kovář

„Auto si na sídlišti dobijete z lampy,“ plánuje pirátský šéf pro chytrou Prahu

Města chytřerozhovor 7 a více min čtení

Jak se budeme v nejbližších letech přepravovat po Praze? Budeme mít možnost si na sídlišti nabít elektromobil? Jak v Praze sčítat turisty? A vezme pražský magistrát na milost populární koloběžky Lime? Jaromír Beránek, předseda výboru pro IT a Smart City a zastupitel za Piráty, je tím nejpovolanějším, komu jsme mohli tyto otázky položit. Navíc je to nadšený cyklista a milovník městské hromadné dopravy.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jak se budeme v nejbližších letech přepravovat po Praze? Budeme mít možnost si na sídlišti nabít elektromobil? Jak v Praze sčítat turisty? A vezme pražský magistrát na milost populární koloběžky Lime? Jaromír Beránek, předseda výboru pro IT a Smart City a zastupitel za Piráty, je tím nejpovolanějším, komu jsme mohli tyto otázky položit. Navíc je to nadšený cyklista a milovník městské hromadné dopravy.

Související článek

„Stejně jako má každý v bytě vodovod, měl by mít i optický kabel,“ říká Martin Adam z T-Mobile

„Čau lidi, mám pro vás dobrou zprávu – naše krásná země se na žebříčku složitosti stavebního řízení propracovala na skvělé 156. místo, což znamená, že jsme předehnali Pásmo Gazy a dotahujeme se na Uruguay. Naše ministryně na tom prostě mákla.“

V hlavním městě nyní jezdí přibližně pět tisíc elektrických a hybridních automobilů. Prognózy o počtu elektromobilů v ulicích Prahy podle Jaromíra Beránka hovoří o počtu deseti tisíc aut poháněných elektřinou v roce 2025. V roce 2030 by jich mohlo být až sto tisíc. Už teď proto vedení české metropole řeší, jak se budou tato auta dobíjet.

„Rozšiřování sítě dobíjecích stanic v Praze zatím probíhá chaoticky, protože neexistoval jednotný rámec pro podporu jejich výstavby. Na své vlastní obchodní riziko dobíjecí stanice staví tři významní hráči – ČEZ, PRE a Innogy. My (pražský magistrát, pozn. red.) usilujeme o výstavbu pomalých dobíjecích stanic. Rádi bychom je budovali na lampách veřejného osvětlení při rekonstrukci distribuční sítě,“ říká Jaromír Beránek.

Co to znamená v praxi?

Elektrické kabely, které k lampám vedou, se mění v cyklu čtyřiceti až šedesáti let. V mnoha místech jsme na hranici toho šedesátiletého cyklu. Při výměně jsme schopni přivést k lampám elektrického osvětlení jak elektrický, tak datový kabel tak, aby se tam daly vybudovat zásuvky, s minimální dodatečnou finanční investicí. Bude to malá krabička, kterou otevřete třeba pomocí čipu nebo aplikace.

Při výstavbě dobíjecích stanic pro elektromobily potřebujeme k jednotlivým lampám přivést i datový kabel. Pak je lampy možné osazovat i různými čidly nebo kamerami, například termokamerami nebo pohybovými čidly, která mohou dávat spoustu zajímavých informací.

Je na dobíjecí stanice pražská distribuční síť připravená?

Ve spolupráci s náměstkem pro dopravu Adamem Scheinherrem jsme sestavili tabulku, kde jsou vyjmenované typy městské infrastruktury a ta říká, kde by měly být pomalé a kde rychlé dobíjecí stanice. Jde o doporučení, která by měla sloužit jako průvodce pro úředníky v městských částech nebo stavebních odborech. Chceme dosáhnout stavu, kdy pro dobíjecí stanice na již existujících lampách nebudeme potřebovat stavební povolení. Věřím, že se nám to podaří.

Související článek

Alza dobyla Maďarsko a teď zelený emzák zaútočí na Německo. Útok povede Tomáš Havryluk

Alza je dnes největší internetový obchod Česka. Jedním z lidí, kteří mají na jeho fungování v Česku i za hranicemi největší vliv, je Tomáš Havryluk (38), jenž je z pozice místopředsedy představenstva zodpovědný za všechny strategické projekty. Proč vlastně Alza neprodává vlastní cloud, co by si vzal z Alibaby a jaká věc by v dopravě byla lepší než autonomní vozy?

Ve vnitřním městě musíme dávat bedlivý pozor, abychom neporušili památkově chráněný ráz. Dobíjecí stanice by zde měly obsloužit hlavně rezidenty, ne návštěvníky. V okrajových částech, třeba na velkých sídlištích, si dobíjecích stanic dokážu představit větší množství. Dnes v centru města také nenajdete tolik čerpacích stanic. V roce 2030 bychom chtěli dosáhnout stavu, kdy z jedné dobíjecí stanice budeme obsluhovat maximálně deset elektrovozů. Probíhá i diskuse ohledně distribučních tarifů pro dobíjení.

Můžou pomoci řešení složité dopravní situace v Praze i data?

Jedna z oblastí, které řešíme, je optimalizace navigace pro potřeby parkování. Už nyní dokážeme díky kombinaci více datových zdrojů předpovídat, v jakých lokalitách v danou hodinu daný den nejsnáze zaparkujete. Navigaci se snažíme nastavit tak, abychom eliminovali kroužící řidiče, kteří hledají místo. V centru Prahy jsou podzemní parkoviště, o kterých většina uživatelů ani neví a která málokdy bývají zaplněna. Dokonce i na Novém Městě se nachází spousta parkovacích míst, které nebývají obsazené většinu času ani z padesáti procent.

V dlouhodobém plánu máme lákat zahraniční návštěvníky do méně frekventovaných lokalit, kde má Praha také co nabídnout. Je fascinující, kolik je v Praze různých hradišť a zámků. To zůstává zahraničním návštěvníkům skryté. V některých lokalitách proto plánujeme využívat několik typů senzorů pro sčítání turistů. Biosenzory, tepelné senzory i klasické kamery, využívající umělou inteligenci. Nebudou identifikovat tváře, jen rozpoznávat pohyb. Jde nám o to zmapovat, v jakých lokalitách se dostáváme na hranice kapacity ulic.

Daří se vám plnit předvolební sliby související s IT?

Mohu mluvit jen o tom, co děláme v Praze, kde máme plán na celé čtyři roky volebního období a vlaštovek je několik. Podařila se aktualizace aplikace Změňte.to, jejímž prostřednictvím mohou občané městu hlásit problémy na ulicích. Sluší se zmínit také rozvoj odbavovacích systémů v rámci MHD, který jsme s úspěchem nabídli i Jihočeskému a Libereckému kraji, jedná se i s Ústeckým krajem. V nejbližší době pak přijde možnost prokazovat se u dlouhodobých jízdenek využitím aplikace, nebude třeba nosit kartičku. A už od loňského roku je možné používat pro Lítačku kreditní karty.

Související článek

Včely nezabíjí a telefon vám zůstane. Technologie 5G – mýty a realita

Technologie 5G. Převratná novinka, na kterou čeká celý svět, ale také něco jako pověstná paní Columbová – všichni o ní mluví, ale v Česku ji (skoro) nikdo nikdy neviděl. A jak bývá mýtickým bytostem vlastní, víří kolem ní spousta neověřených zpráv a pověr… Podívali jsme se na to, co je a co není pravda.

Velké téma je i otevírání dat…

Musím ocenit práci Adama Zábranského, radního pro transparentnost a bydlení. Před několika měsíci ve spolupráci s Operátorem ICT otevřel datové sady, které se týkají smluv a faktur. Jsou k mání na opendata.praha.eu. Každý člověk může stáhnout datové sady za několik uplynulých let. Do budoucna plánujeme i rozklikávací rozpočet. V Praze už probíhaly pilotní pokusy a testování a věříme, že se nám podaří dosáhnout úspor a synergií.

Každou tramvaj chceme vybavit chytrou navigací, která zajistí větší bezpečnost tím, že omezíme kolize.

Kdy budu moci vědět, kde je autobus, na který čekám?

Je to jedna z věcí, která Piráty hodně trápí a k jejímu řešení jsme se přihlásili i v našem volebním programu. Máme příslib, že v případě autobusů bychom se mohli dočkat na začátku příštího roku. Smlouvy nedovolovaly předávání dat ze současného dispečerského systému. Našlo se ale řešení, kdy autobus bude do sítě vysílat informaci o tom, kdy vyjíždí ze zastávky. Budeme tedy mít aktuální informaci o tom, zda odjel v čas, nebo se zpožděním. U delších mezizastávkových úseků to není úplně dokonalé, určitě ale půjde o významný přínos pro Pražany.

Pokud jde o tramvaje, v Dopravním podniku jsme ve spolupráci s ČVUT testovali družicový systém. Každou tramvaj chceme vybavit chytrou navigací, která zajistí větší bezpečnost tím, že omezíme kolize. Zatím je k dispozici pro nejmodernější typy 15T a 15T4 a do budoucna chceme osadit celý vozový park. Zároveň budeme vědět, kde se tramvaj nachází. V centru města, kde není dobrý signál z družic, počítáme se zahušťovacími body. Nedokážeme sice lokalizovat tramvaje na centimetry, ale to z pohledu uživatele, který chce vědět, zda jede tramvaj na čas, nehraje roli.

„Nemáme zákonné prostředky, jak provoz koloběžek omezovat. Můžeme pomocí městské či státní policie pokutovat uživatele, kteří jezdí tam, kde nemají, ale společnost samotnou za to pokutovat nelze,“ říká Jaromír Beránek. -

Hodně se v posledních dnech hovořilo konfliktu mezi magistrátem a firmou Lime, která v Praze provozuje sdílené elektrokoloběžky. Zůstanou součástí Prahy?
Mikrokoloběžky do Prahy nepatří, nejsou designovány pro povrchy s dlažebními kostkami. Samotní manažeři společnosti se vyjadřovali, že přípravu podcenili. Například v Lisabonu jim koloběžky selhávají, protože je tam jen málo lokalit, kde s nimi lze jezdit bezpečně. Nelíbí se mi přístup, kdy velká silná globální společnost se širokou skupinou investorů investuje bezhlavě. U koloběžek je design, konstrukci, stavbu a robustnost nutné přizpůsobit podmínkám města, ve kterém se bude pohybovat. Nechceme trestat uživatele za to, že vyhledávají chodník, pokud koloběžka neumožňuje bezpečnou jízdu po silnici. To je odpovědnost provozovatelů. A po nich chceme vymáhat, aby se chovali společensky odpovědně.

Související článek

Další čtyři stanice metra pokryté LTE

Připojení k internetu v pražském metru je ode dneška možné mezi dalšími čtyřmi stanicemi, na trase C v úseku Muzeum – Nádraží Holešovice. Jde o testovací provoz, v následujících týdnech budou operátoři vše ještě ještě ladit podle aktuálního provozu. Mobilní služby jsou tak dostupné v 16 stanicích a přilehlých tunelech na trasách A a C pražského metra.

Kolik ještě Praha snese sdílených elektrokol a elektrokoloběžk?

Zatím nemáme zákonné podmínky, které by nám dovolovaly do procesů aktivně vstupovat a regulovat. Například Velká Británie zcela zakázala provoz sdílených elektrických koloběžek. Ve městech jako Paříž a Amsterdam, je stanoven maximální počet vozítek pro jednotlivé provozovatele. A je otázka, jak přistupovat ke koloběžkám v individuálním vlastnictví, kde lze předvídat, že jezdci mají větší zkušenost a budou se chovat odpovědněji.

Lidé z Lime zdůrazňovali, že vztahy s magistrátem jsou pro ni důležité. Probíhají nějaká jednání?

V současné době nás úplně nepotřebují. Praha 2 sice zakázala parkování koloběžek na svém území, ale to je do určité míry alibismus. Nemáme zákonné prostředky, jak provoz koloběžek omezovat. Můžeme pomocí městské či státní policie pokutovat uživatele, kteří jezdí tam, kde nemají, ale společnost samotnou za to pokutovat nelze.

Nemáme zákonné prostředky, jak provoz koloběžek omezovat.

Některé z prostředků mikromobility se prodávají pod rouškou toho, že přispívají k ochraně ovzduší. Ve finále ale může být výroba koloběžek vzhledem k jejich plánované životnosti z ekologického pohledu výrazně negativní. Lime počítal od začátku se zapojením lidí, kteří koloběžky sbírají do dodávek. Nedělám si iluze o tom, že ty dodávky jsou zcela elektrické. Za město podporujeme řešení s výměnnými bateriemi, které dovolí zapojit širší komunitu, která si také může přivydělat. Když někdo přijede k dopravnímu prostředku, postaví ho tak, aby nepřekážel, vymění baterii a zase jede dál.

Praha má pracovní skupinu Smart Prague, která má za úkol propojit jednotlivé městské firmy. Má její existence smysl?

Spolupráce mezi městskými firmami historicky nefungovala příliš dobře. Změnilo se to až tím, že naši předchůdci přivedli jejich zástupce k jednacímu stolu a vznikla právě pracovní skupina Smart Prague. Ta probírá konkrétní témata od odpadového hospodářství až k navigaci a zobrazování poloh vozidel. Setkání probíhají jednou za šest týdnů až dva měsíce a účastní se jich nejen zástupci městských společností, ale i hasičského záchranného sboru nebo pražské záchranky.

Do budoucna by každá z městských společností měla mít alespoň jednoho člověka, který bude koordinovat inovační aktivity včetně komunikace dostupných datových sad. Mohou vznikat zajímavé synergie a ve výsledku i významná finanční úspora.

Je nějak nastavena spolupráce s městskými částmi?

Doteď nebyla komunikace moc provázaná. V rámci Operátora ICT se snažíme nabídnout městským částem možnost přihlásit se o dotaci nebo grant na vývoj vlastního řešení. Jiné městské části si pak mohou za výhodných podmínek toto řešení objednat. V některých případech se snažíme městským částem jít naproti a říkat, co by se jim mohlo hodit. Jedná se zejména o aplikaci Změňte.to.

Zvažujeme možnosti, jak dát výpočetní výkon Prahy k dispozici, aniž by byla ohrožena bezpečnost města.

Městským částem chceme pomoci i při vyřizování placení pokut v zónách parkovacího stání. Jde o složité papírování, ve kterém musí úředníci dělat spoustu manuálních kroků, které lze snadno automatizovat, proto plánujeme jednotný systém. Ale lidský faktor je třeba zachovat, není možné, aby pokutu uděloval stroj. Další možnosti pro spolupráci jsou například komunitní programy, kde městská část najde zajímavé řešení, třeba k tomu, aby sdíleli obyvatelé nářadí nebo techniku, vymyslí si systém chytrého půjčování. To jsou věci, co podpoříme.

Související článek

Špatné silniční i datové propojení brzdí český venkov v rozvoji

Člověk nemusí být zrovna raketový inženýr, aby přijal tezi opakovanou odborníky na urbanismus po několik dekád: Když nezajistíte dobré propojení mezi městy a venkovem, lidé se namísto dojíždění z venkova raději odstěhují. Pak je ale potřeba řešit problémy hned dva – přelidněná města s nedostupným bydlením a stagnující venkov. Bohužel, přesně to se stalo v České republice.

Máte nějaké poznatky o tom, jak efektivně jsou využívané IT služby v rámci města?

V některých oblastech byla situace mnohem horší, než jsme očekávali. Město má dvě velká datová centra a připravuje se výstavba třetího. Byly v nich ale neefektivně využívané kapacity. Udělali jsme zásadní interní průzkum investic a teď hledáme nápady, jak techniku za desítky milionů lépe využít. Zvažujeme různé možnosti, jak dát výpočetní výkon Prahy k dispozici, aniž by byla ohrožena bezpečnost města. Poptávku na využití máme například od středních škol.

Snaží se nějak Praha o budování rychlých sítí na svém území?

Primárně se soustředíme na oživení městské sítě Mepnet, což je historický bratr Cesnetu. Některé městské části ho stále využívají pro e-mail. Poslední roky se do této sítě ale moc neinvestovalo. Chceme koordinovat pokládání optických kabelů s výkopovými pracemi a přivést je tak k budovám všem významných škol a úřadům na úrovni hlavního města Prahy i městských částí. Naším cílem je nabídnout městským částem velmi silnou konektivitu.

Jaká je budoucnost Operátora ICT?

Chceme posílit vývojový a datově analytický tým, abychom s využitím vlastních kapacit mohli vyvíjet vlastní aplikace a nástroje pro město a analyzovat datové sady. Klademe velký důraz na systém rozhodování na základě dat. V Operátorovi ICT jsme změnili složení dozorčí rady. Jsou v ní velmi kvalitní odborníci, například Michal Bláha, známý díky projektu Hlídač státu, nebo Petr Říha. Ze společnosti chceme udělat dynamičtější firmu, která bude služby, vyvíjené pro Prahu, nabízet i v jiných regionech. Zmiňoval jsem už multikanálový odbavovací systém. Hlavním parametrem ale není finanční profit. Jde nám o lepší e-government a správu věcí veřejných.

Související článek

„Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci,“ říká Michal Pěchouček, špička české kybernetiky

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipuluje prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. „Může vámi dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice,“ říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

Aktuálně se také rozbíhají přípravy projektu Smart Prague Innovation hub. Bude to informační kancelář sloužící k plánování, řízení a hodnocení inovativních aktivit, která bude k dispozici nejen pro Prahu, jež si tak bude moci otestovat nové myšlenky a nápady, ale i pro Operátora ICT, který připravoval pilotní projekty, ale už neměl vizi, co se s nimi bude dít dál a také pro odbornou i laickou veřejnost. Jde nám o to, aby se zpopularizovala práce s daty i konkrétní projekty v rámci Smart Prague.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama