foto: iStockphoto.com

Čip pro psy je povinný, centrální registr ale chybí

Stát chytřetéma 6 min čtení

Od ledna letošního roku musejí mít všichni v Česku chovaní psi pod kůží mikročip. Měl by pomoct s hledáním majitelů ztracených psů a posloužit v boji proti nelegálním množírnám. Má to ale jeden háček. Centrální státní registr psů totiž vznikne až za dva roky, a je otázka, jestli o něj vůbec někdo bude stát.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Od ledna letošního roku musejí mít všichni v Česku chovaní psi pod kůží mikročip. Měl by pomoct s hledáním majitelů ztracených psů a posloužit v boji proti nelegálním množírnám. Má to ale jeden háček. Centrální státní registr psů totiž vznikne až za dva roky, a je otázka, jestli o něj vůbec někdo bude stát.

Povinnost čipování psů zavedli poslanci přijetím novely veterinárního zákona, která je platná od letošního ledna. Čip, který má rozměry asi 1 × 2 mm a zavádí se pod kůži injekční stříkačkou, obsahuje překvapivě pouze jediný údaj – až patnáctimístné identifikační číslo. Výjimku mají psi, kteří byli před více než deseti lety označeni vytetovaným číslem. U ostatních platí, že pokud nemají čip, neuznává se jim za platné povinné očkování proti vzteklině.

Proti množírnám i podvodům u doktora

Jedním z přínosů, který si autoři zákona od povinného čipování slibují, je boj proti nelegálním množírnám. Označena musejí být všechna štěňata před tím, než se vydají k prvnímu majiteli, tedy nelze legálně koupit nečipovaného psa. Jelikož zavedení čipu musí provést veterinář, očekává se, že provozovatelé nelegálních množíren vzbudí velkým počtem čipovaných štěňat jistou pozornost.

Související článek

V současné době má ale čip jedinou funkci, a to identifikaci psa. Na rozdíl od psí známky jej totiž jen tak snadno neodstraníte a pes ho neztratí, i kdyby byl sebedivočejší. Číslo je pak přesnější identifikátor než třeba popis „malý, černý, přítulný, slyší na jméno Alík“.

Díky tomu čip jako takový poslouží třeba v útulcích, které budou mít přesný přehled o tom, jaké psy mají v péči, a mohou zoufalým majitelům ztracených mazlíčků přesněji potvrdit, jestli je právě ten jejich připraven k vyzvednutí. Přesné označení zvířete je potřebné také pro výstavy a soutěže, stejně jako pro pojišťovny, které cennější zvířata pojišťují.

Veterináře kupodivu číslo psa příliš nezajímá. „Prověřit psa při očkování bylo dosud povinné pouze při vakcinaci proti vzteklině při zápisu do pet pasu nebo v případě povinných zkoušek či vyšetření nařízených chovatelskými kluby a zapsanými do průkazu původu,“ říká MVDr. Radka Vaňousová, prezidentka Komory veterinárních lékařů České republiky. Číslo psa by ale naopak mělo zajímat policii. V případě, že pes způsobí nějakou škodu nebo někoho pokouše, je přesná identifikace psa a následně jeho majitele, který je za něj zodpovědný, důležitá.

Hurá, známe majitele

Každý pes tedy nosí pod kůží svoje jednoznačné číslo, to je ale všechno. Dokud nemáte v ruce seznam, který k číslu přiřadí konkrétního majitele, je informace jen částečná. Ukládat adresu přímo na čip by bylo příliš drahé. Jednak má čip malou kapacitu, jednak se prodává jako neprogramovatelný. Číslo je do něj vloženo ve výrobě a nelze měnit, stejně jako do něj nejde zapsat cokoliv jiného.

S centrální, státem garantovanou registrací všech čipů se zpočátku nejspíš vůbec nepočítalo, objevila se totiž až v následné novele zákona. Otázkou zůstává, jestli o nějaký státní registr vůbec má někdo zájem a zda se nakonec nezvrhne v další zbytečnou státní zakázku předraženou o stovky milionů.

Související článek

Hýčkejte svoje mazlíčky chytře!

Hodit svému pejskovi míček a nechat ho aportovat? Nuda! Rozmazlujte vaše miláčky high-tech hračkami a doplňky, které se pohlídají jejich kondici, zabaví je a donutí se proběhnout. Podívejte se na přehled cool hraček pro mazlíčky.

„V řadě zemí vůbec centrální registr nemají,“ uvádí Vaňousová s tím, že při cestování do ciziny musí mít zvíře vystaven tzv. pet pas. V Česku existuje řada menších soukromých registrů, do kterých lze zaregistrovat v podstatě jakékoliv očipované zvíře. Cena za jednorázový zápis se pohybuje okolo 200 korun a kromě čísla čipu se zapisují zejména údaje o majiteli – adresa, kontaktní telefon apod. Registry si na svých stránkách stěžují, že lidé zapomínají hlásit změny, pokud se přestěhují nebo zvíře prodají.

V ideálním případě by mělo být možné po načtení čipu snadno a rychle zjistit, komu pes patří. A podle situace pak majiteli psa buď vrátit, to pokud se zaběhl, nebo po něm požadovat očkovací průkaz, to pokud někoho pokousal. Dnes je ale potřeba ručně prohledat nebo obvolat všechny registry, a přitom ještě doufat, že majitel svého mazlíčka dobrovolně zaregistroval.

Vlastní registry provozují také některá města, například Praha. Už od roku 2005 povinně eviduje všechny psy hlášené na svém území. Aktuálně jich má v databázi asi 86 tisíc, naprostá většina z nich je označena čipem, jen minimum tetováním. „Chovatelé získali výhody v případě ztráty psa, neboť se mnohonásobně zvýšila pravděpodobnost jeho navrácení majiteli. Městu se pak snižují náklady na ubytování psů, na útulky a podobně,“ pochvaluje si Vít Hofman, pražský tiskový mluvčí.

Potřebujeme státní registr?

Šance, že se pes zaběhne do jiného města, je výrazně nižší, než že uteče z domu v rámci města, kde bydlí. Z tohoto pohledu dává největší smysl evidence psů na úrovni obce. Město už stejně psy a jejich majitele eviduje kvůli vybírání místních poplatků, takže by se příslušná databáze – ať už je vedena v podobě papírové knihy nebo sofistikovaného informačního systému – jen rozšířila o položku „číslo čipu“.

Snadnost evidence psů městem ostatně potvrzuje i pražská zkušenost. „Žádné problémy jsme při zavádění registru neměli a žádné neevidujeme ani teď,“ říká Hofman. Praha kvůli tomu dokonce nemusela vyvíjet žádný nový systém. „Evidenci psů vedeme v systému Agendio Proxio. V tomto systému vedeme také evidenci žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím, evidenci soudních sporů a podobně. Vzhledem k tomu, že zde vedeme mnoho agend, neumíme finančně vyčíslit přesnou částku k evidenci psů,“ doplňuje.

Související článek

Že státní registr vznikne, je už jasné. Termín spuštění je stanoven na leden 2022. V současné době proto probíhají teprve první přípravné analýzy. „Vzniká studie proveditelnosti, kterou zpracovává externí subjekt. Výstupem této analýzy by měly být mimo jiné informace, jaké bude potřeba v souvislosti se vznikem registru provést změny v legislativě, a také předpokládaná aktuální cena databáze,“ říká Petr Majer z tiskového oddělení Státní veterinární správy.

V průběhu prvního pololetí chce mít Správa připravenu studii, na jejímž základě vypíše výběrové řízení na dodavatele. Co ale zřízení státního registru přinese? Majitelům psů snad snadnější dohledatelnost ztraceného psa, to ale už dnes řeší menší soukromé registry, ke kterým dříve či později někdo vyvine metavyhledávací mobilní aplikaci. Města snadněji identifikují psy s problémovým chováním (pokousání člověka, ničení majetku), i pro tyto potřeby je ale nejspíš levnější evidovat psy na území města. Veterináři ani lidé cestující do zahraničí nic takového nepotřebují, tak snad jen stát získá lepší přehled o tom, jestli už náhodou nemáme v Česku více psů než lidí.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama