ilustrační foto: shutterstock

Chytré senzory a online mapy české firmy bojují proti vymírání žraloků

Věci chytřetéma 5 min čtení

Senzory fungující na internetu věcí nenajdou své využití jen v domácnostech nebo v průmyslu, ale také třeba při ochraně zvířat. Česká firma Mapotic se podílí na projektu, který má za úkol lépe poznat žraloky a pomoci tak k jejich záchraně.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Senzory fungující na internetu věcí nenajdou své využití jen v domácnostech nebo v průmyslu, ale také třeba při ochraně zvířat. Česká firma Mapotic se podílí na projektu, který má za úkol lépe poznat žraloky a pomoci tak k jejich záchraně.

Související článek

Zařízení od libereckého startupu hlídá díky internetu věcí klima v lesích nebo teplotu strojů

Díky zařízení, které může být velké třeba i jako krabička od sirek, umí liberecký startup mapovat nedostatky výroby v průmyslu, přehřívání motorů výrobních linek v kolínské automobilce TPCA nebo klima v britských lesích.

Fanoušků mořského života, konkrétně například žraloků, je mezi lidmi spousta. Právě je může zaujmout projekt Ocearch, na kterém spolupracuje česká společnost Mapotic. Ta vědcům pomohla osadit žraloky senzory připojenými k internetu věcí, jejichž prostřednictvím lze získávat aktuální informace o jejich poloze. Projekt je dostupný na webu https://www.ocearch.org. Na mapě světa si tam člověk může zobrazit konkrétní parybu a zjistit, kde se pohybuje. Žraloci jsou pojmenovaní, lze si tak najít a vytrvale sledovat svého oblíbence.

Na projektu pracuje česká firma dva roky. „Mapotic vznikl v roce 2018 a americká organizace Ocearch nás – jako startup specializovaný na mapy – oslovila s prosbou o pomoc s inovací jejich platformy. Sledování žraloků je sice velmi populární a mají miliony fanoušků, nicméně poslání organizace je zaměřeno obecněji na získávání a sdílení informací o chování podmořských živočichů a s tím související snahou o návrat rovnováhy do světových oceánů,“ uvádí Ivan Gajdorus z Mapoticu.

Související článek

Jak pomoci včelám? Chytrými technologiemi, má jasno brněnský startup

Že jsou včely mimořádně důležité pro životní prostředí, ví díky zprávám v novinách leckdo. Včel ale citelně ubývá, výrazně jim škodí sucho a další klimatické změny. Včelaření se tak z nenáročného koníčku proměnilo v docela náročnou činnost. Brněnský startup Forsage se včelařům rozhodl pomoci tím, co umí nejlépe – chytrými technologiemi. Jejich systém zaujal porotce soutěže Climate Challenge organizované Impact Hubem.

Data z projektu jsou sdílená s řadou univerzit a vědeckých organizací po celém světě. Senzory umístěné přímo na ploutvích žraloků poskytují vědcům dříve nedostupné údaje o přesné poloze zvířete a umožňují v širším kontextu sledovat změny, ke kterým v oceánech dochází. Cesta dat žraloků, které můžeme na webu sledovat, je dlouhá. „Pro odesílání dat z ploutví žraloků využíváme francouzské satelity Argos, preprocessing dat probíhá na Amazonu pomocí platformy Elastic a finální výstupy a správa dat probíhá v datacentru ve Frankfurtu pomocí Mapotic cloud platformy a dále jsou data distribuována ke klientům přes Cloudflare. Data tedy procházejí přes několik kontinentů a jsou zpracována spoustou různých technologií včetně té naší,“ říká Gajdorus.

Chtějí sledovat i plankton nebo teplotu vody

Mapotic platformu Ocearchu technicky přestavěl, postavil na moderních technologiích a eliminoval výpadky při nárazové návštěvnosti. „Připravujeme také spoustu vylepšení jako např. další mapové vrstvy zobrazující trasy žraloků v kontextu s počasím (díky integraci s českým Windy), zobrazování teploty povrchu oceánu (ve spolupráci s ESRI) a další. Velkým krokem dopředu bude inovace samotných zařízení umísťovaných na žraloky – kdy bychom nesbírali jen informace o času a poloze, ale třeba také údaje o planktonu, kyselosti, teplotě vody a další údaje. To by posunulo znalosti lidstva o kus dál,“ doplňuje Ivan Gajdorus.

Související článek

Omezení pohybu Čechy netrápí. Data ukazují, že ven chodí pořád

Ačkoliv vláda, lékaři i různé celebrity neustále apelují, abychom zůstávali doma, jejich prosby vyznívají do prázdna. Ukazují to anonymizovaná data operátora T-Mobile, která zpracovává národní superpočítačové centrum VŠB - Technické univerzity Ostrava IT4Innovations do tzv. Atlasu mobility.

Nasazení moderních technologií při pozorování života zvířat čeká podle Gajdoruse velký rozmach: „Miniaturizace senzorů, nižší energetické nároky a rostoucí kapacita baterií posunují hranice stále dál. Existují trackery, které váží několik gramů včetně baterie a je možné je umísťovat na velmi malé objekty či zvířata. Samozřejmě tyto senzory většinou nejsou o GPS a připojení přes GSM. Častěji se využije síť s nízkou náročností na energii nebo i lokálně postavená LoRa síť. V případě neobydlených území či safari se dá pomocí takto postavených vysílačů monitorovat plocha o rozloze desítek kilometrů čtverečních,“ vysvětluje Gajdorus.

Pokud je třeba sledovat zvířata, jako jsou žraloci, tedy ty s velkým rádiusem pohybu, nabízí se spíše použití satelitní technologie, která vyžaduje větší výkon a tím pádem větší baterii. „Zařízení pro žraloky váží i několik kilogramů – musíte ale vzít v potaz velikost žraloků, která se často pohybuje mezi 5 a 10 metry,“ dodává Gajdorus.

Na zvířata se senzory často umísťují pomocí obojků či speciálních úchytů přizpůsobených pro daný živočišný druh: „Aktuálně se bavíme s kanadskou organizací monitorující pohyb mořských želv, pro které je řada IoT firem po světě schopna vyvíjet krabičky a úchyty přizpůsobené přesně na míru.“

Mapy pro elektrokola nebo vozíčkáře

Mapotic se ale nestará jen o podmořský svět. Firma se specializuje na tvorbu chytrých map, ty si na jejich webu může vytvořit kdokoliv. Vznikl tak třeba nástroj, který zobrazuje trasy pro elektrokola s dostupnými dobíjecími stanicemi, nebo přehled testovacích míst na covid-19. „Postupně přibyly projekty jako vozejkmap.cz, kde zejména díky České asociaci paraplegiků vznikla největší česká databáze bezbariérových míst, adresarfarmaru.cz s Hnutím duha, kde se mapují ekofarmy, nebo komunita okolo organizace Kokoza, kde lidé sdílejí informace o městském kompostování atd. Na webu máme přes 5000 projektů, z těch zahraničních např. Global Footprint Network, kde se lidé různě po světě navzájem propojují a sdílejí inspirativní udržitelné projekty,“ popisuje Gajdorus.

Související článek

Zachrání tohle tlačítko život?

Pro pomoc seniorům stačí jediné tlačítko. To si uvědomili v brněnském startupu Senzoor a tlačítko navrhli tak, aby vydrželo i rok bez nabití a ke komunikaci nepotřebovalo Wi-Fi ani mobilní signál. A doufají, že může pomoci i lidem, kteří jsou moderními technologiemi zcela nepolíbení.

Teď se chtějí v Mapoticu zaměřit na podporu turismu. „Cestovní ruch se bude dostávat na původní čísla mnoho let, je tedy třeba pracovat na motivaci a rozproudění lokální turistiky,“ vysvětluje Gajdorus a dodává, že některé jejich aplikace tomu jdou naproti. „Ať už sdílením dat mezi projekty, využitím chytrých zařízení pro zjištění koncentrace lidí a obsazenosti parkovišť nebo využitím trackingu na turistických trasách pro zvýšení komfortu služeb,“ uzavírá.

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama