zdroj: Eagle.One

Eagle.One – české zařízení odhalí a zpacifikuje nebezpečný dron

Věci chytřetéma 5 min čtení

Jak zastavit dron, který se pohybuje tam, kde by mohl škodit? Výzkumníci z ČVUT vymysleli tzv. antidron, tedy stroj, který dokáže tato zařízení nejen lokalizovat, ale také odchytit a zneškodnit.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jak zastavit dron, který se pohybuje tam, kde by mohl škodit? Výzkumníci z ČVUT vymysleli tzv. antidron, tedy stroj, který dokáže tato zařízení nejen lokalizovat, ale také odchytit a zneškodnit.

Související článek

Češi jsou v robotice špička. Autonomní stroje z ČVUT porazily konkurenci z celého světa

Ti nejlepší v oblasti robotiky se utkali v mezinárodní soutěži pořádané univerzitou v Abu Dhabi. Tým z pražského ČVUT bodoval hned v několika kategoriích, závěr klání vyhrál a obhájil vítězství z posledního ročníku. Potvrdilo se tak, že Češi patří v robotice mezi světovou špičku.

Antidron pod názvem Eagle.One vyvíjí tým z ČVUT pod vedením Martina Sasky. Založili kvůli tomu i společnost pod stejným názvem, která má přístroj nabízet ke komerčnímu použití. Že to s drony umí, ukázali vědci z pražské univerzity na začátku roku na soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge v Abú Dhabí.

Létá pod dohledem

Eagle.One je 1,4 metru velký, jeho nosnost činí zhruba 10 kilogramů. A i když je autonomní, potřebuje ke vzletu souhlas od svého provozovatele. „Systém může být použit plně autonomně, člověk tam nemusí vůbec figurovat. Ale aby nám systém povolil Úřad pro civilní letectví, musíme mít přímý dohled nad letem a možnost akci kdykoliv přerušit.

V okamžiku, kdy antidron dostane povel ke startu od lokalizačního systému, stojí zaparkovaný v hangáru. Operátor dostane upozornění, že bude stroj startovat, a musí start potvrdit,“ připomíná Martin Saska. Jak dále dodává, z pohledu vědce je naopak člověk tím, kdo chybuje, ale platnou legislativu je třeba respektovat.

Zachytí vysílačku pilota a odhalí jeho polohu

Antidron odhalí škodlivý stroj tím, že skenuje komunikaci mezi dronem a pilotem. „Většina komerčních strojů není autonomní. Je proto možné zachytit vysílačku pilota, odhadnout, kde se pohybuje jeho zařízení a také to, kde se nachází člověk. Systém je navíc vybavený kamerami, které s pomocí neuronové sítě dokážou detekovat pozici dronu a případně určit jeho typ,“ popisuje Martin Saska celý proces.

Antidron (vlevo) -

Antidron je vybaven špičkovou technikou. „Na palubě používáme lokální senzory, náš stroj je vybaven 3D a normální kamerou. Samozřejmě také dokážeme určit, zda na obloze skutečně letí dron a jak daleko je. Díky tomu jsme schopni dostat se do správné pozice a vystřelit síť, která stroj zachytí,“ přibližuje Saska.

K sestřelení zařízení dává opět povel člověk. „V okamžiku, kdy se cíl přiblíží na dostřel, operátor obdrží obrázek stroje a může říct, že jde určitě o dron, a ne třeba o pilotovanou helikoptéru. Eagle.One není dokonalý, může se podobně jako jakékoliv jiné zařízení splést. Náš koncept vychází z toho, že propojení umělé a lidské inteligence bezpečnost zvýší,“ vysvětlil vědec.

Odchytí a zneškodní

Související článek

Nová pravidla pro drony? Kvůli epidemii až příští rok

Již od července letošního roku měla platit v zemích EU nová pravidla pro provozování dronů. Kvůli koronavirové epidemii se však jejich zavedení posouvá až na začátek nového roku.

V okamžiku, kdy Eagle.One dostane povolení k zneškodnění dronu, je nebezpečný stroj zachycen do sítě, která je lankem připojena k antidronu. „Chycené zařízení zůstane v podvěsu a my letíme na místo, které je určené operátorem. Kdybychom očekávali, že bude v odchyceném stroji výbušnina, náš Eagle se vydá pryč od lidí a přistane bezpečně na poli nebo na místě k tomu určeném. V okamžiku, kdy je zřejmé, že šlo jen o děti, které si hrály s dronem, je možné Eagle.One přivolat k sobě a tuto hračku následně předat policii k dalšímu vyšetřování,“ popisuje Saska další postup.

Dron v okamžiku zachycení není možné ovládat a nemůže se dál pohybovat: „Zamotají se mu vrtule do sítě. Operátor, i kdyby chtěl, nezmůže nic. Většina komerčních strojů je navržena tak, že detekují, když neletí rovně a že se převrátily. Pokud by se zařízení přesto stále snažilo a točilo motory, pak by to vedlo k tomu, že by se spálily. To je asi tak to nejhorší, co by se mohlo stát,“ uvádí Saska.

Vizualizace odchytu

Eagle.One má sice nosnost až deset kilogramů, ale vzhledem k tomu, že nese odchycený stroj v podvěsu a kývá se, je jeho skutečná nosnost nižší. „Pokud by byl zpacifikovaný dron náhodou těžší a naše zařízení by to už nezvládlo, může vystřelit padák a přistát s ním na zem,“ informuje Martin Saska.

Použití dané legislativou

Odchytávání cizích dronů pomocí nového zařízení najde využití i v Česku. „Většina chráněných objektů je u nás v zástavbách, kde se pohybují lidé. Drony je tam třeba zastavit bezpečně; nemůžeme po nich střílet nebo je rušit elektromagnetickým polem, protože by to omezovalo život kolem,“ uvádí Saska.

Kde všude je tedy možné antidron používat? Momentálně to je jen několik míst. „V současné době umožňuje legislativa nasazení Eaglu jen na místech, které jsou vyčleněné ze vzdušného prostoru České republiky, nebo mají nějakou jinou kontrolu. Jsou to například prostory Ministerstva vnitra a o této možnosti dále jednáme třeba se Škoda Auto,“ přibližuje vědec.

Související článek

Autonomní dron: šikovný pomocník každého stavaře i majitele domu

Jak provést inspekci střechy a nepřizabít se? Jednoduše! Zavolejte si na pomoc člověka s dronem. Využít můžete třeba nedávno spuštěnou službu Zadroníme. Ta využívá bezpilotní autonomní letouny k mapování a 3D modelování těžko přístupných povrchů, tvorbě fotomap odlehlých lokalit anebo kontrole špatně dostupných ploch.

Do budoucna se bude jeho tým snažit prosadit, aby antidron mohl být nasazen i na ochranu soukromí běžných lidí. Musí mít ovšem k dispozici dostatečně velký pozemek a zároveň by jeho provozovatelé měli zajistit, že obranný systém nebude létat až k hranicím pozemku. Podmínky odchytu létajících objektů jsou totiž v České republice poměrně přísné. „Pokud ve vzdušném prostoru odchytíme jiný dron, který nese označení OK, pak je to bráno jako letecká nehoda nebo dokonce únos letadla, což se musí vyšetřovat. Jsou země, kde je legislativa mírnější a kde situace víc nahrává bezpečnostním složkám a úřadům,“ konstatuje Saska.

Zákony se ale mění a podle všeho k lepšímu. „Posouvá se to do rozumné roviny. Drony budou využívány více a s menším omezením. A naopak, lidé, kteří si chtějí nezodpovědně udělat fotku nad Pražským hradem, budou postihováni více a rychleji. K tomuto stavu chceme i naším systémem Eagle.One pomoci,“ uzavírá Martin Saska z ČVUT.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama