foto: Tomáš Rousek

Jako hrdina ze sci-fi a bondovek. Vesmírný architekt Tomáš Rousek hledí do budoucnosti lidstva

Věci chytřerozhovor 7 a více min čtení

Lidí s povoláním „vesmírný architekt“ je na světě prý jen několik desítek. Zatím. Jejich počet nedávno začal rychle růst. Jedním z těch zkušenějších je i Tomáš Rousek. Čech, který sice procestoval hodně míst na Zemi, ale nepřestává hledět mimo ni. Někdy třeba pod mořskou hladinu, jindy vysoko nad oblaka. Na Zemi navrhuje chytré domy, ulice a celé městské čtvrti, jejichž součástí jsou chytré technologie i příroda. Ve vesmíru pracuje na něčem velmi podobném.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Lidí s povoláním „vesmírný architekt“ je na světě prý jen několik desítek. Zatím. Jejich počet nedávno začal rychle růst. Jedním z těch zkušenějších je i Tomáš Rousek. Čech, který sice procestoval hodně míst na Zemi, ale nepřestává hledět mimo ni. Někdy třeba pod mořskou hladinu, jindy vysoko nad oblaka. Na Zemi navrhuje chytré domy, ulice a celé městské čtvrti, jejichž součástí jsou chytré technologie i příroda. Ve vesmíru pracuje na něčem velmi podobném.

Jako vesmírný architekt spolupracoval s NASA i Evropskou kosmickou agenturou. Tomáš Rousek řeší projekty, které se staví na Zemi, ale s cílem využít postupy a technologie daleko za hranicemi naší planety. Podílí se na projektu pro Evropskou unii na čištění vody, který nedávno prošel úspěšným testováním v Toskánsku. Viděl kosmická centra Spojených států, Evropy i Ruska. Prošel si makety vesmírných stanic, kde trénují astronauti v poušti i v bazénech. Pracuje s mnohými telekomunikačními společnostmi. Třeba i s firmou, která hlásá, že bude poskytovat meziplanetární spojení.

Související článek

Česko opět míří do vesmíru. Do několika let bude mít vlastní družice

Česká republika by mohla do několika let vyslat do vesmíru vlastní družice. Sloužily by aliančnímu satelitnímu centru SATCEN ČR, které provozuje Vojenské zpravodajství . Za úkol má vyhodnocovat pro NATO, ale i pro českou armádu a další instituce, snímky a data z vesmíru či letadel.

Povolání vesmírný architekt vykonávají po světě desítky lidí. Téměř všichni se znají, a to z projektů pro NASA, Evropskou kosmickou agenturu nebo jednu z firem, které pro vesmír vyvíjejí třeba obytné moduly i jiná technická řešení. Mnoho z nich se seznámí na jednom z velmi specializovaných univerzitních oborů. Není jich málo: vesmírné inženýrství, vesmírná letecká elektrotechnika, vesmírná robotika nebo mezioborový magistr vesmírných věd – všechny slibují, že poskytnou na trhu práce dobré uplatnění.

Rousek vystudoval International Space University, školu sídlící ve Štrasburku, která nabízí programy jako „magistr vesmírných studií“, dvouměsíční program vesmírných studií či pětitýdenní vesmírný program z jižní hemisféry, který vyučují v Austrálii. Tady se nesoustředí jen na architekty, univerzitou už prošlo přes 4 600 studentů s mnoha zaměřeními. Obor totiž může pohltit téměř každého. „Lidi se zázemím v módě se dostanou k zajímavým projektům. Právníci rozšiřují své znalosti o vesmírný byznys. Každý z oborů může přejít do téhle kategorie,“ popisuje Rousek. „Začala přibývat spousta mladých lidí, kteří vidí, že se ty věci skutečně postupně začínají realizovat. Stává se z toho perspektivnější obor,“ dodává.

Pod vodou jako ve vesmíru

Na vymyšlení způsobu, jak postavit něco, co zase hned nespadne, nebo v čem se dá dokonce bydlet, mělo lidstvo tisíce let. Na výzkum toho samého v jiném světle, za jiné gravitace a se vzduchem tak hutným, že s ním při každém kroku musíte bojovat, pracuje nepoměrně kratší dobu.

Podmínky ve vesmíru jsou totiž tak odlišné od těch na Zemi, že je třeba všechna řešení pro pobyt v kosmu nejdřív vyzkoušet nanečisto. Vesmírní architekti si dokázali najít na Zemi řadu míst, která se podmínkám v kosmu alespoň přibližují.

Tak třeba podvodní skleníky v severovýchodní Itálii. Ty mají pomoci řešení případné budoucí potravinové krize. Jsou přitom jako z jiného světa. Kopulovité konstrukce se musejí vypořádat mimo jiné se silným tlakem vody, vedením elektroniky, je nutné vyřešit způsob komunikace, propracovat kontrolu podmínek v každé z takzvaných biosfér, a samozřejmě i to, jak vlastně pěstovat rostliny pod vodou: s minimem světla, odlišnou gravitací a třeba za pomoci hydroponických systémů. S jedním bonusem navíc: „Jedete tam na podvodních skútrech. Připadal jsem si jako James Bond,“ směje se Rousek.

Skleníky zcela reálně řeší to, co si mnozí ani neuvědomí. Pokud lidé stráví nějakou dobu mimo zeměkouli, budou tam potřebovat jíst. Jestli mají kvalitně vyživovat tělo, je třeba čerstvých plodin. Bez všech zmíněných faktorů, které jsou na Zemi samozřejmostí. Jde to, a podvodní skleníky vědcům ukázaly cestu. Třeba z tamní bazalky si pochvalují pesto, urodily se i saláty nebo jahody.

Nejlepší projekt pošlou do vesmíru

Práce na vesmírných projektech, meziplanetárních systémech i osídlení jiných těles není jen teorie. Spojené státy s jistotou počítají s tím, že v roce 2024 poletí lidé na Měsíc. V procesu je stavba některých částí měsíční orbitální stanice. A během dalších let by se lidská posádka měla vydat na cestu na Mars.

„Aktuálně spolupracujeme s NASA. Všechna velká jména, nezávisle na sobě, vyvíjejí kapsule pro vesmírnou cestu na Měsíc. Jedna z nich bude ta nejlepší. A tu tam nakonec pošlou,“ popisuje Rousek. Třeba společnost Sierra Nevada nedávno představila nehořlavý habitat, kapsuli pro život astronautů, která má takové podmínky splňovat. „Pokud vše půjde dobře, brzy ji ve vesmíru opravdu uvidíme,“ věří Rousek. Bez nadsázky platí, že na podobných projektech se podílejí lidé z celé Země. Konkrétně na tomto modulu kromě Američanů také odborníci z Vídně.

Sierra Nevada Corporation je mimochodem jedna ze společností, která umožňuje ve vesmíru pěstovat (nejen) zeleninu. A vhled do toho všeho poskytuje široké veřejnosti. Filmaři ji používají ke konzultacím toho, jak má taková zahrádka desetitisíce kilometrů nad Zemí vypadat a fungovat.

Související článek

Udělejte si místo v kuchyni. Přicházejí 3D tiskárny na jídlo

Rameno 3D tiskárny se pohybuje sem a tam v přesně daných sekvencích a nanáší materiál. U klasických tiskáren je to například inkoust. U 3D strojů nejčastěji plastová hmota, která se vrstvu po vrstvě přeměňuje v sošku nebo třeba ve váš budoucí kloub. 3D tiskárna jídla je ale jiná. Jaká je její budoucnost, na tom se odborníci nemůžou shodnout. Každopádně vám je už teď schopná připravit oběd. Jestli nemáte tak velké nároky a chcete technologii jen vyzkoušet, máme pár tipů, kde ji v Česku najít.

Jen samotná cesta na Mars má při současných technologiích trvat pět let a po celou tu dobu je potřeba zajistit astronautům úplně všechno: čerstvé, chutné a výživné jídlo (což by mohl pomoct vyřešit třeba 3D tisk), komfort, robotickou pracovní pomoc, ale i společnost. A všechno tohle se řeší právě teď. „Pracuje se na rozhraních pro astronauty, která jim umožní užívat třeba jen různá gesta. Je to rozhodně něco, co vám ulehčí život na misích,“ popisuje Rousek.

Aby tohle všechno fungovalo, je potřeba ještě jedna zásadní, dosud nezmíněná věc. Komunikovat s jakýmkoliv systémem a ovládat jej je možné jen ve chvíli, kdy pro takovou komunikaci existuje síť. Jakékoliv sídlo budoucnosti bude proto potřeba prošpikovat mikrovlnami, Wi-Fi sítí, Bluetooth vysílači a podobnými technologiemi, které už dnes známe. I proto už se někteří světoví telekomunikační operátoři zajímají o to, jak do takové oblasti vstoupit.

Ten robot dneska nemá náladu

Když Tomáš Rousek hovoří o robotech, tak jako o partnerech či členech týmu. Už teď se o ně velká část vesmírných akcí opírá. Na všech stavbách ve vnějším prostoru se podílejí robotická ramena. Roboti ale zdaleka neznamenají jen sílu nebo možnost dostat se tam, kde by člověk nepřežil. „Když je Cimon na oběžné dráze, už to začíná být realita,“ odkazuje Rousek na jednu z vesmírných novinek.

Související článek

Výstava více než 70 robotů v Praze. Obejmou, pobaví, uklidí a uvaří i kávu

Kdo si chce udělat nejlepší představu o tom, na jaké roboty lze dnes po celém světě narazit, může vyrazit do pražského obchodního centra Chodov. Právě tady do 1. září na návštěvníky čeká mezinárodní interaktivní výstava Město robotů.

Cimon je vznášející se robotická hlava. Vypadá trochu jako starý počítačový monitor a z 90. let jako by pocházel taky jeho obličej – jednoduché oči, nos a ústa vykreslené pár pixely. Na palubě jej má ISS a jednou z jeho funkcí je být prostě kamarádem posádce. V loňském prosinci jej zkoušel astronaut Alexander Gerst. Začal pozvolna: Cimon mu měl zahrát písničku od jeho oblíbené kapely (kterou Cimon, jako správný kamarád, bezpečně znal). Když ho ale po nějaké době Gerst přerušil a chtěl zkoušet jiné pokyny, Cimonovi se příliš nechtělo. Vracel se zpět k tomu, že Gerst už nechce poslouchat hudbu. A že je na něj zlý. „Buď laskavý, prosím,“ napomínal člověka robot.

Budoucnost na dosah ruky

Budoucí vesmírné stanice si Rousek představuje plné smartphonů a chytrých zařízení. Samozřejmostí mají být čočky pro rozšířenou realitu nebo ty, kde uvidíte výstupy ze spojení mezi svým mozkem a strojem. A všechno tohle je spojené s uživatelským designem. Na tom, jak jej vypracovat uživatelsky přívětivě, už teď pracují tisíce lidí.

Aby mohl Tomáš Rousek poznat, jak se chovat v jiném než pozemském prostředí, je třeba se nejdřív dokonale seznámit s tím prvním. Projekty v pouštích, na mořích, ale i městské čtvrti nesou často buď jeho otisk, nebo naopak nechávají otisk v budoucích projektech. Ve Spojených arabských emirátech pomáhal královské rodině konzultovat projekty chytřejších a zelenějších čtvrtí, které nezapomínají ani na zdravý životní styl a duševní pohodu. V této zemi už mimochodem mají vesmírnou agenturu, vzdělávací projekty pro astronauty a vize, jak se dostat na Mars. „Je to vlastně docela podobné, dubajská poušť a Mars,“ usmívá se Rousek. Hodlají stavět kopule, kde budou marsovské prostředí simulovat.

A na tuhle pobídku slyší i soukromé společnosti, které se projektů chtějí účastnit. „Jednou začneme na Marsu stavět hotely. Čeká nás řada nových prací a byznysových příležitostí. Možná bude víc vesmírných architektů než těch pozemních. A může se stát, že bude v galaxii bydlet víc lidí než na Zemi samotné,“ představuje si Rousek.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama