ilustrační foto: iStockphoto

Zachrání tohle tlačítko život?

Domov chytřetéma 4 min čtení

Pro pomoc seniorům stačí jediné tlačítko. To si uvědomili v brněnském startupu Senzoor a tlačítko navrhli tak, aby vydrželo i rok bez nabití a ke komunikaci nepotřebovalo Wi-Fi ani mobilní signál. A doufají, že může pomoci i lidem, kteří jsou moderními technologiemi zcela nepolíbení.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Pro pomoc seniorům stačí jediné tlačítko. To si uvědomili v brněnském startupu Senzoor a tlačítko navrhli tak, aby vydrželo i rok bez nabití a ke komunikaci nepotřebovalo Wi-Fi ani mobilní signál. A doufají, že může pomoci i lidem, kteří jsou moderními technologiemi zcela nepolíbení.

Čidlo pro seniory Senzoor Push vymyslel Pavel Plachký, zakladatel startupu. Původně řešil vlastní problém. „Sám mám 88letou maminku a přemýšlel jsem, jak co nejlépe zajistit její psychický komfort a fyzické bezpečí, aniž bych ji musel neustále kontrolovat,“ vysvětluje.

Související článek

Pro radu lékaře do mobilu. Pojišťovna nabízí klientům poradenství bez toho, aby museli do ordinace

Přesměrovat své klienty od lékařů k počítačům se rozhodla Oborová zdravotní pojišťovna. Ve spojení se službou uLékaře.cz jim zpřístupnila zdarma rady odborníků přes internet. Obě instituce věří, že jde o nevyhnutelný směr vývoje. Ten mají ocenit nejen klienti, ale nakonec se má promítnout v ušetření času lékařů i peněz zdravotních pojišťoven. Někteří lékaři jsou ale s nadšením opatrní.

Přišel tak s nápadem na malou krabičku s tlačítkem, kterou člověk může mít neustále při sobě, například zavěšenou na krku anebo upevněnou na poutku na ruce. V případě potřeby stačí tlačítko zmáčknout. To je na zařízení pouze jedno, takže se nemůže zmýlit. V okamžiku, kdy ho stiskne, doputuje nouzová zpráva do centrály firmy, odkud se dále šíří na konkrétní čísla.

Senzoor centrála pracuje sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Jakmile dostane nouzovou zprávu, rozešle ji až na 5 vybraných kontaktů, například rodině seniora, jeho dětem, sociální pracovnici, pracovníkům obecního úřadu, přátelům či sousedům. Ti obdrží zprávu, že je daná osoba v tísni, spolu s žádostí, aby volání o pomoc prověřili. Pak je už jen na nich, jak rychle zareagují a co vše podniknou.

Mobil je moc složitý

Proč ale pořizovat další zařízení, když máme mobilní telefony, které jsou pro případ nouze ideální? Protože nejsou ideální vždy. Předně mobilní telefon člověk nemusí mít neustále při sobě. Typickým příkladem je uklouznutí a následný úraz, kdy se senior ocitne na zemi a je zcela nepohyblivý. Přesunout se o metr je nemožné, na úpěnlivé volání nikdo nereaguje. Nejsou neobvyklé ani případy, kdy takové uklouznutí znamenalo smrt.

Související článek

Chytré město je především o datech a práci s nimi, říká Petr Brynda z T-Mobile

Chytrá města jsou s internetem věcí svázaná velmi těsně. Tím nejdůležitějším pro ně však nejsou chytré senzory, ale spojení technologií fungujících na internetu věcí s big daty. Ty dovedou vedení měst pomoci při vytýčení rozvojové strategie a zavádět opatření, která mají smysl. Alespoň to říká Petr Brynda, který má oblast internetu věcí na starosti v T-Mobile. A dodává, že díky spolupráci v rámci Deutsche Telekom může českým městům nabídnout zkušenosti z celé Evropy.

Ani pokud má senior mobil v těsné blízkosti, není vyhráno. V rozrušení se nemusí v nabídce mobilu orientovat, případně nemusí mít na dosah brýle. A některé stavy, jako je například mozková příhoda, používání mobilu neumožňují, ať už kvůli ztrátě hybnosti, nebo orientace. Mobil tedy rozhodně není všespasitelný. Nouzové tlačítko je zařízení, které se snaží tyto problémy eliminovat a pomoc k člověku dostat co nejdříve.

Právě doba, za jakou pomoc k člověku dorazí, je v těchto případech klíčová. „U cévních mozkových příhod je čas naprosto zásadní. Je důležité, aby byla léčba poskytnuta nejpozději do čtyř a půl hodiny od prvních příznaků,“ vysvětluje neurolog Ondřej Volný.

Wi-Fi netřeba

Tlačítka pro seniory, která by je v případě nouze zachránila a přivolala jim pomoc, nejsou něčím zcela novým. Většinou však fungují na bázi technologie GSM, jednotka tedy musí disponovat SIM kartou. Tato zařízení spojí osobu v nouzi s centrálou, se kterou lze komunikovat, nebo jen nahlásit nouzovou situaci. Fungují na mobilních sítích, jsou tedy využitelné jen v oblastech pokrytých tímto signálem. Zároveň kvůli tomu mívají větší spotřebu baterie.

Související článek

Budoucnost zdravotnictví: prohlídky přes webkameru nebo vyšetření robotem

Koronavirová krize naučila praktické lékaře vystavovat eRecepty, vypisovat eNeschopenky i ordinovat na dálku. Skutečná telemedicína to ale ještě není, i když v řadě ohledů jsou k tomu technologie připravené. Jak by mohl praktický lékař vypadat už za pár let?

Zařízení od brněnské firmy je však podle jeho tvůrce v podstatě bezúdržbové. Čidlo není třeba nijak dobíjet, baterie vydrží až jeden rok. Její stav kontroluje centrála každé tři hodiny, takže se nemůže stát, že by se zařízení zničehonic vybilo.

Čidlo samotné není ani závislé na připojení k mobilní síti nebo k internetu, funguje totiž v síti pro internet věcí. „Provozovaná chytrá čidla spadají do oblasti IoT a fungují na LPWAN sítích – konkrétně jde o speciální nízkopásmovou NB-IoT síť umožňující obousměrný přenos dat,“ vysvětluje Petr Plachký. Tyto sítě v Česku nabízejí výrazně větší pokrytí než běžné GSM sítě.

Chtějí do zahraničí

Související článek

Digitální zdraví na veletrhu CES: spousta čidel i netradiční roboti

Pokud se právě probíhající veletrh spotřební elektroniky CES dá charakterizovat jedním tématem, je to bezpochyby digitální zdraví. Záplavy nositelné elektroniky a měřidel všemožných tělesných projevů doplňuje tichá revoluce v sociální robotice.

Majitel firmy se netají také tím, že by rád expandoval do zahraničí. „Pokud se to podaří, ještě letos chceme expandovat na Slovensko, příští rok do jižní Evropy, v roce 2022 pak do Spojeného království, Nizozemí a Belgie. Podle nás bude do dvou let Evropa touto sítí pokryta dobře,“ uvádí Plachký.

V současné době firma přijímá předobjednávky, čidla hodlá vyrábět ve vlnách podle zájmu klientů. Zařízení stojí několik set korun, měsíční provoz pak vyjde na několik desetikorun. 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama