Známý vtip říká, že dnešní rodiče se na internetu bojí jen dvou věcí – co z něj stahuje jejich syn a co na něj nahrává jejich dcera. Jak v době digitálních technologií vychovat dítě, které nenaletí na zjevný hoax, nenechá se zneužít sexuálním predátorem a nepodlehne nebezpečným módním vlnám?

Související článek

Vůči hoaxům a fake news jsou náchylnější děti a senioři, ukázal průzkum T-Mobile

Lidé pořád věří fámám a dezinformacím, které v některých případech kolují ve veřejném prostoru i desítky let. Ukázal to test, který T-Mobile nechal první tři týdny v únoru běžet na Facebooku. Testu se zúčastnilo více než 20 tisíc lidí, přes osm a půl tisíce jich poskytlo své údaje k anonymní analýze.

Děti se moderních technologií nebojí a často si práci s nimi osvojí lépe než rodiče. Je proto důležité zjistit, jak se na internetu chovají, s jakými nebezpečími se setkávají, a jak je vnímají. Přesně o to se snaží výzkum EU Kids Online, jehož čtvrtý ročník proběhl letos v devatenácti zemích. Za Česko má výzkum na starosti tým profesora Davida Šmahela z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Ze zjištění výzkumníků vyplývá, že se české děti na internetu běžně pohybují už v devíti letech. Z velké části k němu mají přístup díky smartphonům. Telefon v roli internetového terminálu je pro ně obecně velmi oblíbený, denně ho používá 85 % dívek a 82 % chlapců, zatímco u počítače je poměr přesně opačný: 32 % dívek vs. 57 % chlapců. Necelá třetina dětí je na telefonu online v podstatě neustále.

Úkolem rodičů je vysvětlovat, že ne všechno, co na internetu děti vidí, je skutečně pravda.

Zatímco na počítač mohou rodiče alespoň částečně dohlížet, na mobilu ztrácejí i poslední zbytky kontroly. Než instalovat nejrůznější omezující aplikace, je lepší s dětmi o možných problémech na internetu hovořit a přístupným způsobem jim je vysvětlit. Jak uvádí web Wired.com, podle vývojových psychologů neumí děti mladší sedmi let rozpoznat skryté významy. Doslova věří reklamám a vůbec všemu, co na internetu uvidí. Prvním úkolem rodičů je tak vysvětlovat, že ne všechno je skutečně pravda.

Neskutečné množství času

V průměru platí, že ve všední dny tráví online čtyři a více hodin asi třetina českých dětí, o víkendu pak polovina. Kromě toho existuje 9 % mladých, kteří tráví na internetu více než sedm hodin ve všední dny, pětina pak tuhle dobu na internetu stráví přes víkend. Doba online roste spolu s věkem dítěte, ale i v nejmladší kategorii tráví na internetu více než sedm hodin 3 % zkoumaných ve všední den a 9 % o víkendu. Mezi nejstaršími dětmi, tedy těmi nad 15 let, je už takových případů víc – 18 % z nich je na internetu déle než 7 hodin v pracovní dny a 34 % pak o víkendu.

Související článek

Dítě pod kontrolou i bez mobilu. T-Mobile začne nabízet chytré hodinky pro děti

Máte malého školáka, který už se začíná osamostatňovat, ale ještě mu nechcete kupovat vlastní mobil? Řešením mohou být chytré hodinky, díky kterým lze s dítětem telefonovat, posílat zprávy i sledovat jeho momentální polohu. Službu chytré hodinky pro děti nově nabízí operátor T-Mobile.

Neexistuje proto sebemenší šance, že by rodiče mohli své děti po celou dobu hlídat. Zaměřit by se proto měli už od nejmladšího věku na dvě věci. Jednak by jim měli ukázat, že existuje zábavný svět i mimo internet – vést je ke čtení, hudbě, sportu, najít jim zábavu a kamarády v různých kroužcích. Druhým rodičovským úkolem je varovat děti před riziky, se kterými se mohou setkat. A nerozdělovat přitom svět na internet a ten zbytek, protože většina rizik má svůj odraz i v reálném světě. Prozrazovalo by dítě svou adresu cizímu člověku na ulici? Nejspíš ne. Napíše ji cizímu člověku či domnělému kamarádovi na internetu? Možná ano.

Rodičům se nesvěří

Nejčastěji děti na internetu sledují hudební klipy nebo poslouchají hudbu, což je pro opatrné rodiče relativně dobrá zpráva. Každodenně se sledování klipů věnují tři čtvrtiny ze zkoumaných, podobně jako poslechu hudby. Skoro stejné množství denně komunikuje po internetu s rodinou, přáteli i cizími lidmi. A překvapivě až na čtvrtém místě je používání sociálních sítí.

Vypadá to, že se děti na internetu dokonale vyznají. Devět z deseti dětí tvrdí, že umí vymazat nechtěnou osobu z kontaktů, podobné množství si pak myslí, že má představu, co je vhodné a co nevhodné sdílet online. Tři čtvrtiny dětí tvrdí, že si umí nastavit soukromí.

Související článek

Děti by podle názoru Čechů měly sociální sítě používat až od 15 let

Více než polovina Čechů si myslí, že děti by měly používat sociální sítě až od 15 let. Podle 86 % obyvatel Česka by rodiče měli kontrolovat aktivity dětí na sociálních sítích, 39 % dospělých by děti kontrolovalo do šestnácti let, 32 % do osmnácti let. Vyplývá to z  průzkumu vzdělávacího projektu Digitální pevnost.

V předchozím roce mělo nějakou negativní zkušenost na internetu 36 % dětí, častěji pak dívky než chlapci. Jejich množství docela rychle roste s věkem, v nejstarší věkové kategorii si z internetu odnesl nějakou špatnou zkušenost každý druhý.

V takových případech většina dětí zavře okno prohlížeče nebo zablokuje osobu, která tento zážitek způsobila. Výrazně méně zkoumaných pak vymaže i veškerou komunikaci s problémovou osobou nebo ji nahlásí. Alarmující je zjištění, komu se děti se svým negativním zážitkem svěřují – asi 60 % se obrátí na kamarády svého věku. Jen 28 % se obrátí na rodiče. Čtvrtina dětí se pak nesvěří nikomu. Zejména u mladých dívek mezi 9 a 12 lety je tato volba velmi častá.

Šikana je častější ve škole, nahotu sledují i v televizi

S šikanováním prostřednictvím mobilu nebo počítače se v uplynulém roce setkalo 15 % dětí. Častější je přitom šikana v reálném prostředí, kde s ní má zkušenost téměř pětina z nich. Naprostá většina online šikany spočívá v nadávkách a zraňujících zprávách, výrazně méně je výhrůžek nebo nucení k něčemu, co ten druhý nechce dělat.

Asi 7 % dívek a 16 % chlapců má každodenní zkušenosti s internetovou pornografií. To překvapivě začíná už v nejmladším věku, již 2 % devítiletých vidí nahotu na internetu alespoň jednou týdně. U patnáctiletých už vidí nahé fotky alespoň jednou týdně polovina dětí. Situace by se ale výrazně nezlepšila, i kdyby mladí přístup k internetu neměli. Například v měsíčním srovnání se s nahotou setká 30 % dětí online, ale 20 % v televizi.

Související článek

Štvala je šikana ve škole. Tak vymysleli aplikaci, se kterou prorazili už v patnácti zemích světa

Pořádně našlápnuto ke globálnímu úspěchu má aplikace proti šikaně, za kterou stojí trojice brněnských středoškoláků. V Česku funguje pod názvem Nenech to být, v zahraničí ji znají jako FaceUp. Čím zaujala uživatele i investory, kteří do ní vložili už několik milionů korun? Hlavně tím, že děti jejím prostřednictvím mohou rychle, pohodlně a anonymně nahlásit, že jim někdo ubližuje nebo že vidí šikanu u jiných.

Jen 5 % dětí je po setkání s nahotou vyloženě znepokojeno, na druhou stranu 41 % se cítí spíše šťastně a 39 % rozhodně znepokojeno není. „U starších dospívajících je setkání se se sexuálními obsahy častěji záměrné, méně často jsou po shlédnutí takových obsahů rozhození. Současně dívky častěji než chlapci uvádějí, že jsou po setkání se sexuálními obsahy rozhozené,“ doplňuje David Šmahel.

Sexting? Hlavně s kamarády

Komunikaci se sexuálním podtextem, tzv. sexting, zažilo v uplynulém roce 35 % dětí ve věku 11–16 let, přičemž s rostoucím věkem se zkušenosti celkem očekávatelně zvyšují. Zatímco u těch ve věku 11 až 12 let s ním má zkušenost 16 %, u patnáctiletých je to plných 53 %.

Rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou zde minimální. O něco více kluků dostává po internetu sexuální zprávy, ale o něco více holek má zkušenost s tím, že po nich někdo na internetu požaduje intimní informace. Jen 7 % dětí má se sextingem zkušenost každý měsíc. „Dospívající od 15 let mají často partnery a mohou s nimi mít i sexuální styk. Výměna zpráv se sexuálním obsahem tak může být i přirozenou součástí dospívání. Takové zprávy si ovšem dospívající vyměňovali ještě před příchodem internetu,“ uklidňuje Šmahel.

Související článek

Jak neztratit děti z dohledu

Děti jsou náš největší poklad, o který se vlastně pořád bojíme. Mobily a chytré aplikace mohou pomoci tento strach zmírňovat. Je ale potřeba je používat s rozumem.

Skoro polovina zkoumaných se na internetu někdy bavila s člověkem, kterého osobně neznají. Téměř čtvrtina se někdy s neznámým člověkem setkala, a více než tři čtvrtiny z nich to následně vyhodnotily pozitivně. Zdá se, že chování dětí je v tomto směru vcelku normální. S cizími lidmi se častěji setkávají starší. Jen v 7 % případů se mladí setkávají se starším dospělým. Setkání s nimi přiznávají častěji dívky než chlapci, a to nejčastěji v nejstarší věkové skupině 15 až 17 let.

„Internet je jen nástroj komunikace. Je třeba si uvědomit, že děti a dospívající se s cizími lidmi setkávají i v jiných prostředích mimo internet, například v rámci kroužků, zájmových aktivit či na koncertech a diskotékách,“ uklidňuje za výzkumný tým David Šmahel a dodává: „Je proto důležité, aby zejména rodiče a školy s dětmi a dospívajícími o těchto rizicích mluvili a probírali s nimi, jak na internetu i mimo něj komunikovat s neznámými lidmi bezpečně.“