foto: iStockphoto.com

Prague City Data Congress: otevřená data v době (post)pandemické

Města chytřereportáž 6 min čtení

Proč byl Tchaj-wan tak úspěšný v krocení koronaviru? Jak funguje cirkulární město a proč právě tudy vede cesta k udržitelné budoucnosti? Jak se staví vzorový koncept smart city v oblasti, kde je víc nadnárodních gigantů než stánků s hot-dogy? A jak se vlastně v praxi pozná skutečný open source? Na to všechno hledala odpovědi konference Prague City Data Congress…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Proč byl Tchaj-wan tak úspěšný v krocení koronaviru? Jak funguje cirkulární město a proč právě tudy vede cesta k udržitelné budoucnosti? Jak se staví vzorový koncept smart city v oblasti, kde je víc nadnárodních gigantů než stánků s hot-dogy? A jak se vlastně v praxi pozná skutečný open source? Na to všechno hledala odpovědi konference Prague City Data Congress…

Související článek

Praha ve videokonferenci vybrala 11 nejlepších týmů městských hackerů

Nápady, jak s pomocí technologií nebo inovativních řešení zlepšit život Pražanů, představilo 18 týmů účastnících se soutěže #NakopniPrahu. Některé z představených projektů získaly nový význam zvlášť ve světle aktuálního nouzového stavu. Na setkání, které proběhlo jako videokonference, vybrala odborná porota složená z řad odborníků včetně redakce SvětChytře.cz, pracovníků magistrátu i zástupců firem 11 týmů, které postupují do finálového kola. Finalisté dostanou finanční příspěvek na realizaci prototypu. Tři vítězná řešení nakonec v červnu získají finanční odměnu a maximální podporu města při uvedení do praxe.

Forma konference, která se konala v pražském Centru pro architekturu a městské plánování neboli CAMP, do značné míry vystihovala současné přechodné období mezi karanténou a normálním stavem. Někteří účastníci se setkali na pódiu osobně, jiní byli přítomní pouze prostřednictvím internetu. Tam dění sledovala i velká většina diváků, byť se po jednotlivých příspěvcích ozýval potlesk hrstky těch, kteří dorazili přímo do místa dění. A koronavirová krize, respektive náš přístup k ní, se přirozeně stal i jedním z hlavních témat kongresu.

Dominovala například úvodnímu projevu Benedikta Kotmela z firmy Operátor ICT, která se stará o chytrou Prahu a celý kongres pořádala. Podle něj přinesla karanténa řadu cenných poučení, co se dat týče. „Vlastnictví dat je klíčem k moci,“ prohlásil. „Jenže ono nestačí jen data mít, je zapotřebí je správně interpretovat. A protože jsme neměli k dispozici data v podobě, která by jednoznačnou interpretaci umožňovala, docházelo často k různým nedorozuměním.“ Podle Kotmela se jedná o další z důvodů, proč by data týkající se veřejnosti měla být maximálně otevřená: „V tomto smyslu budujeme i naši městskou platformu Golemio. Ještě nejsme u cíle, ale blížíme se rychle.“

Inspirace z Tchaj-wanu

Okolo pandemie covidu 19 se pochopitelně točil i projev největší celebrity, která se konference zúčastnila – tchajwanské ministryně pro digitalizaci Audrey Teng. Nejmladší ministryně v historii země je původním povoláním programátorka, takže datům opravdu rozumí a na jejím vystoupení to bylo znát.

Tchaj-wan je celosvětově považovaný za koronavirového premianta – tamější vládě se podařilo epidemii potlačit bez drastických zásahů do ekonomiky a chodu společnosti, což je v globálním měřítku rarita. Podle Audrey Tang byla základem celého přístupu právě inteligentní práce s daty – propojení lidí přes Bluetooth a trasování potenciálních nakažených, tedy přesně to, o co se snaží chytré karanténní systémy u nás i jinde. Jenže na Tchaj-wanu to mělo větší efekt. „Trasování je funkční, ale musí se přísně hlídat, aby lidem nezasahovalo do soukromí víc, než je bezpodmínečně nutné. Aby neměli pocit, že žijí v policejním státě, protože pak by nám přestali věřit a všechno by se to zhroutilo.“

Související článek

Jak změnit Prahu? Zapojte se do městské platformy Mám nápad

Prostřednictvím projektu městské společnosti OICT „Mám nápad“ se mohou obyvatele i návštěvníci Prahy zapojit do budování lepšího života v hlavním městě. Podněty na inovace, využití inteligentních řešení a zlepšení mají možnost lidé sdílet na webu Smart Prague.

Právě vzájemná důvěra mezi úřady a občany je podle Audrey Teng tím, co nejvíc odlišuje Tchaj-wan od pevninské Číny. „My soukromé iniciativy podporujeme a ceníme si jich. Když v samých počátcích pandemie začali aktivisté ve Wu-chanu šířit informace o novém viru, čínská policie jim šla po krku. U nás se první zprávy taky objevily na soukromém profilu, jenže my to vzali vážně a okamžitě jsme rozjeli ochranná opatření.“

Každá vypjatá situace, koronakrizi nevyjímaje, je samozřejmě živnou půdou pro nejrůznější dezinformace. I na Tchaj-wanu s tím mají spoustu zkušeností. „Jsme svobodná země, nehodláme nic cenzurovat, tím méně trestat. Řešením je pečlivá analýza dat. Za každou fámou je nějaká emoce, a když zjistíme, oč jde, můžeme adekvátně reagovat. Ideálně s humorem, to je nesmírně silný nástroj. Velké emoce vzbudila třeba zpráva, že dojde toaletní papír, protože se vyrábí ze stejné látky jako roušky. Je to nesmysl, a abychom o tom lidi přesvědčili, uvolil se premiér k humorné scénce, což zabralo.“

Chytrá města v nové době

O tom, že se svět vrací k normálu, ovšem svědčí i skutečnost, že v mnohých dalších prezentacích a diskusích už koronavirové téma tak nerezonovalo – hovořilo se spíše o nejrůznějších aspektech fungování chytrých měst. Velmi zajímavá byla například prezentace

Tamary Streeflandová z nizozemského think tanku Metabolic, který se zabývá konceptem circular cities. Taková města by měla být soběstačná ve výrobě energie i v odpadovém hospodářství, což znamená minimální zátěž pro okolní životní prostředí. „Právě tímhle způsobem by se urbanismus měl vyvíjet,“ tvrdí Streeflandová. „Města jsou centrem lidské činnosti i společenského vývoje a jejich role je obrovská, zároveň ale spotřebovávají 75 % přírodních zdrojů a zabírají jen 3 % plochy.“

Související článek

Chytré město je především o datech a práci s nimi, říká Petr Brynda z T-Mobile

Chytrá města jsou s internetem věcí svázaná velmi těsně. Tím nejdůležitějším pro ně však nejsou chytré senzory, ale spojení technologií fungujících na internetu věcí s big daty. Ty dovedou vedení měst pomoci při vytýčení rozvojové strategie a zavádět opatření, která mají smysl. Alespoň to říká Petr Brynda, který má oblast internetu věcí na starosti v T-Mobile. A dodává, že díky spolupráci v rámci Deutsche Telekom může českým městům nabídnout zkušenosti z celé Evropy.

Koncepce cirkulárních měst podle Metabolic stojí na sedmi pilířích – některé z nich jsou v zásadě technické (výhradně obnovitelné zdroje energie, maximální možná recyklace vody a odpadů, podpora biodiverzity), jiné spíše hodnotové (podpora kulturních odlišností, důraz na jiné než finanční aspekty lidské činnosti). Podle Streeflandové je důležité, že tento koncept začíná brát za svůj řada velkoměst v Nizozemsku i dalších zemích, v čele s Amsterdamem.

Velmi konkrétní představu chytrého města budoucnosti prezentoval i Michael Guerin z irského Dublinu. V něm, konkrétně v oblasti po obou březích řeky Liffey východně od historického centra, se v současné době rozvíjí projekt s názvem Smart Docklands, trochu podobný známému Seestadtu ve Vídni. V zásadě jde o výkladní skříň, jak by chytré město mohlo fungovat – sdílená kola, chytré zastávky hromadné dopravy, chytré semafory a odpadkové koše, monitoring čistoty ovzduší, ale také hustá síť optických kabelů a špičkové pokrytí 5G, energetická soběstačnost díky solárním panelům apod. Rozdíl oproti Seestadtu spočívá v tom, že nejde o projekt na zelené louce – v oblasti s 26 tisíci rezidenty a 44 tisíci zaměstnanci sídlí evropská centra technologických gigantů typu Google, Facebooku nebo Airbnb.

Kdy jsou data vážně otevřená

Tím se ovšem vracíme na začátek ke slovům Benedikta Kotmela – všechny jmenované projekty, od ochrany před pandemií přes udržitelný urbanismus až po živou laboratoř smart cities, stojí především na datech. A pokud mají fungovat, musí být data otevřená a dostupná, jak ostatně zdůraznila Audrey Teng: „Je iluze myslet si, že si stát svá data nechá a něco užitečného z nich sám vytvoří. To není jeho úkol, od toho jsou tu experti z akademické nebo soukromé sféry – a ti ta data potřebují.“

Související článek

Mělnická radnice plánuje koupit chytré záchody za půl milionu. Místní si klepou na čelo

V Mělníku už nějakou dobu zuří bitva o to, zda se vedle hřbitova umístí chytré toalety. Jejich cena se totiž zdá místním poněkud nadsazená.

Problém je, že často není jasné, co to vlastně otevřená data jsou. O tom mluvil Jakub Nešetřil, zakladatel globálně úspěšného startupu Apiary a jedna z hlavních osobností neziskovky Česko.Digital, která si získala během koronavirové krize obrovské renomé – díky ní například vznikly speciální webové stránky ministerstva zdravotnictví se všemi důležitými statistickými údaji o nemoci, z nichž čerpají všechna média. „Veřejný zájem a veřejné peníze si žádají veřejný kód. Je to ale možné, když kód stojí na uzavřených databázích?“ Podle Nešetřila se jedná o oblíbený trik dodavatelů různých systémů, kteří ve skutečnosti data z ruky dát nechtějí. Nesmírně důležitá je tak podle něj podrobná definice otevřených dat – a na tom se s ním shodli i mnozí další účastníci konference.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama