foto: Shutterstock

Co brání zavádění AI ve firmách?

Firmy chytřeAktuality 2 min čtení

Společnost Ericsson provedla průzkum mezi 2525 manažery, kteří jsou za AI a pokročilou analýzu dat odpovědní, a poznatky firem, které tyto technologie zavedly nebo zavádí, shrnuje ve své studii ze série Industry Lab zaměřené na výzkum trendů v podnikovém prostředí.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Společnost Ericsson provedla průzkum mezi 2525 manažery, kteří jsou za AI a pokročilou analýzu dat odpovědní, a poznatky firem, které tyto technologie zavedly nebo zavádí, shrnuje ve své studii ze série Industry Lab zaměřené na výzkum trendů v podnikovém prostředí.

Související článek

Průzkum: Lidé očekávají, že jim v budoucnu vybere přátele umělá inteligence

Do roku 2030 budou lidé běžně užívat chytré obleky a jejich soukromí bude chránit umělá inteligence, která jim zároveň doporučí i vhodný okruh přátel. Zároveň budou ale čelit útokům zlých strojů, tzv. zlobotů, kteří se budou snažit ovládnout jejich zařízení prostřednictvím všudypřítomného připojení k internetu. Uvádí to nejnovější výzkum ConsumerLab společnosti Ericsson, který se věnuje předpovědím spotřebitelů ohledně technologického vývoje na dalších 10 let.

Ačkoli dotázané firmy dosáhly různé úrovně vyspělosti AI, mají jedno společné – všechny se při realizaci potýkaly se závažnými překážkami. Hlavním problémem však nejsou technologie.

Zavádění umělé inteligence je kulturní proces

Hlavní motivací podniků k zavádění nových technologií obecně je zvyšování produktivity. Je to také nejčastěji uváděný důvod zavádění AI nebo pokročilé analýzy dat – v průzkumu to uvedlo 62 % respondentů. Schopnost firem zavádět nové technologie má navíc silný kulturní prvek - aby Ericsson naplnil kvótu 500 manažerů odpovědných za AI nebo pokročilou analýzu dat za každou zemi, musel oslovit přes 3000 respondentů ve Velké Británii, ale pouze zhruba 700 respondentů v Číně. Obecně bylo jednoduší požadovaného počtu dosáhnout v Asii než v západních zemích.

Jedním z důvodů může být obecně odlišný postoj k technologiím. Analýza časových řad z výzkumů Ericsson ConsumerLab ukazuje, že v roce 2000 16 % respondentů v Číně a Indii souhlasilo s výrokem: „Vždy hledám technicky nejvyspělejší produkt, jaký je k dispozici“, oproti pouhým 10 % ve Velké Británii, Německu a Spojených státech. V roce 2020 s ním souhlasilo 27 % respondentů v Indii a Číně, ale pouhých 17 % ve Velké Británii, Německu a Spojených státech. Jinými slovy, západní země sotva dosáhly úrovně zájmu o technologie, jaká panovala v asijských zemích o dvě desítky let dříve.

Podobný vzorec lze pozorovat mezi manažery v aktuálním průzkumu, kdy 78 % dotázaných v Číně zavedlo AI nebo pokročilou analýzu dat oproti pouhým 24 % ve Velké Británii. Ačkoli západní země zjevně zaostávají v zavádění AI, stále mají čas zpoždění dohnat. Další analýzy společnosti Ericsson ukazují, že čím vyšší úrovně využití AI nebo pokročilé analýzy dat podnik dosáhne, na tím větší komplikace začne narážet. A většina z nich spočívá v lidech nebo firemní kultuře.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama