zdroj: AŽD

Železničáři chtějí v Česku testovat drony a samořídící vlaky

Firmy chytřetéma 5 min čtení

Česká firma AŽD koupila nefungující severočeskou dráhu a přebudovala ji na testovací polygon pro nejnovější řídící a zabezpečovací technologie. Kromě řady čidel a systémů počítá s nasazením dronů, které při průletu nad kolejemi ověří jejich stav. Do budoucna chce testovat i vlaky bez strojvůdce.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Česká firma AŽD koupila nefungující severočeskou dráhu a přebudovala ji na testovací polygon pro nejnovější řídící a zabezpečovací technologie. Kromě řady čidel a systémů počítá s nasazením dronů, které při průletu nad kolejemi ověří jejich stav. Do budoucna chce testovat i vlaky bez strojvůdce.

Související článek

Vlak už vám neujede. Správa železnic spustila aplikaci o aktuálním provozu

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) spustila novou aplikaci, na které si cestující mohou nalézt informace o aktuálním provozu. Aplikace bude obsahovat údaje z jízdního řádu i o případném zpoždění vlaků.

Řeč je o tzv. Švestkové dráze – trati mezi Čížkovicemi a Obrnicemi, součástí spoje mezi litoměřickým horním nádražím a Mostem. Na ní České dráhy kvůli nízké vytíženosti nejprve v roce 2007 zrušily pravidelný provoz, a tehdejší Správa železniční dopravní cesty se ji pro nerentabilnost rozhodla v roce 2016 prodat. Nepotřebnou trať koupila firma AŽD, která vyvíjí automatizační prvky pro železniční dopravu. Potřebovala totiž nějaké místo, kde by mohla nejnovější zabezpečovací prvky testovat v reálném provozu a prezentovat potenciálním zákazníkům.

AŽD se koupenou trať rozhodla používat jako svůj testovací polygon. Nejprve ji zrekonstruovala tak, že je na ní možné jezdit rychlostí až 100 km/h. Rekonstrukce se samozřejmě týkala nejen kolejnic, výhybek a semaforů, ale také budov okolo trati. Například zrekonstruovaná nádražní budova v Třebívlicích díky tomu získala v roce 2017 druhé místo v soutěži o nejkrásnější nádraží.

Na trati se nejprve znovu rozjel víkendový turistický provoz a od prosince 2019 se pak ve spolupráci s Ústeckým krajem obnovil provoz každodenní.

Nejmodernější regionální trať v Evropě

Celá trať je řízena z jediného místa, z dispečerského pracoviště v Lovosicích. Na Švestkové dráze navíc funguje systém automatického stavění vlakových cest, díky kterému má dispečer při běžném provozu výrazně méně práce. Všechny prvky na trati jsou samozřejmě ovládány na dálku, ať už se jedná o návěstidla nebo přejezdy.

Pracoviště v Lovosicích -

Na celé trati je instalován jednotný evropský zabezpečovací systém ETCS, se kterým se jinak setkáte jen na nejmodernějších železničních koridorech. Ten umožňuje především jízdu vlakových souprav z jiných zemí, které jsou stavěny na odlišný zabezpečovací systém, než je používaný na naší železnici. Vlak komunikuje s nejrůznějšími prvky pomocí mobilního signálu GSM-R.

Neporušenost kolejnic už dávno nekontroluje uniformovaný pán s velkým klíčem. Slouží k tomu technologie FTS využívající optické kabely položené podél kolejnic. Podle způsobu šíření světla při běžné řídící komunikaci systém pozná, jestli je některá kolejnice potenciálně poškozená.

Drony a vlaky bez strojvůdce

Všechny výše popsané technologie (a spousta dalších) už jsou na Švestkové dráze v plném provozu. AŽD testuje nejrůznější typy návěstidel, lidově semaforů, přejezdových závor a dalších prvků. Kromě toho pracuje i na věcech, které jsou prozatím hudbou budoucnosti.

Související článek

Nohama stíral rosu na kolejích. Teď místo pochůzkáře trať zkontroluje dron

Nad krajinou krouží podivný pták? Anebo mrak? Kdepak, jde o kontrolní dron! Provozovatel Švestkové dráhy na Litoměřicku chce nově kontrolovat stav kolejí prostřednictvím optického kabelu a dronu. V rámci testovacího provozu umístila firma AŽD ve stanici Třebívlice diagnostický systém, který bude průběžně sledovat a vyhodnocovat důležité parametry tratě a všechny technologie na ní nainstalované.

Za prvé jsou to drony, které mají létat nad tratí a zjišťovat případné problémy. Vývojáři právě vylepšují jejich podvěsné kamery tak, aby rozpoznaly praskliny v kolejnicích, nesvítící LED diody v návěstidlech i případné další nepříjemnosti, které by mohly provoz na trati ovlivnit. Kromě nutnosti vylepšit standardní vybavení běžně používaných dronů je potřeba vyřešit ještě legislativní záležitosti. Úřad pro civilní letectví například nedovoluje v Česku navigaci jen podle kamery na dronu, jeho operátoři musí mít letící stroj neustále v přímém dohledu. Pak ale jeho využití pro kontrolu trati nedává smysl, když už za dronem musí jet autem, můžou si rovnou zajet na místo a trať zkontrolovat osobně.

Další technologií budoucnosti jsou vlaky bez strojvedoucího. V médiích se nejčastěji píše o samořídících automobilech, u mašin na kolejích ale dává tato možnost snad ještě větší smysl. Předně uvažme, že vlak jede po předem známé dráze, nemůže přejíždět mezi pruhy ani nikam odbočit. Jeho cesta je přesně daná tím, jak jsou položeny kolejnice. Míst, kde vlak zastavuje, je velmi omezený počet, a jsou předem známa včetně všech parametrů.

Trať jako taková je totiž přesně připravená z dispečinku ještě dřív, než vlak vyjede. Všechny výhybky jsou nastaveny tak, aby jel přesně tam, kam má. Dopravní značení je pevné, nehrozí žádné nehlášené změny. O to, aby se nestřetl s jinými dopravními prostředky, se z velké části stará zabezpečovací systém, tedy návěstidla a přejezdy.

Samoříditelný vlak tak má oproti samoříditelnému autu život značně snazší. I on sice musí předpokládat, že se mu do cesty postaví neukázněný řidič na přejezdu nebo přes koleje přeběhne zvíře, na rozdíl od auta se ale nemusí zabývat udržováním směru, rozpoznáváním okraje silnice apod. Jednoduše vyjede ze stanice, dodržuje v jednotlivých úsecích předepsanou rychlost, a pokud je potřeba, zastaví na červenou.

Související článek

Česko jako první testuje vzájemnou komunikaci aut, vlaků i MHD

Česká republika jako jediná testuje možnosti vzájemné komunikace nejen mezi auty, ale i mezi vlaky na železničních přejezdech a tramvajemi v MHD. Zároveň je průkopníkem hybridní komunikace, při které se kombinuje komunikace vozidel s využitím technologií Wi-Fi a vysokorychlostních internetových sítí mobilních operátorů. Vyplývá to z informací účastníků konference C-roads, která se věnovala budoucnosti automobilové dopravy.

Drobným problémem je výstup a nástup cestujících. Ten však trvá omezenou dobu a je poměrně dobře regulován staničním rozhlasem. Jakmile jsou všechny dveře zavřeny, může se vlak klidně rozjet. Pokud je někde nějaký problém, zasáhne průvodčí. A pokud je bez průvodčího, může o odjezdu v případě sporných případů rozhodnout na základě záběru z kamer dispečer.

Podobně může být řešena i potenciální srážka s člověkem nebo zvířetem. Detekce překážky v přímém směru je poměrně dobře zvládnutá, záleží v podstatě jen na tom, jestli vlak „stihne zabrzdit“. Z rychlosti 100 nebo 160 km/h to nemusí být úplně jednoduché. Případné falešné poplachy může opět rozhodnout dispečer na základě jednoho pohledu na kamerový záznam.

Těšme se na budoucnost

Samoříditelné vlaky samozřejmě na české železnici jen tak nepotkáme. Své místo mají zatím na uzavřených tratích, kde je bezpečnost provozu dobře zajištěna a riziko střetu s člověkem omezeno takřka na nulu – tedy třeba v metru (v zahraničí jsou metra bez řidičů docela běžná) nebo při dopravě mezi terminály letiště.

Související článek

C-Roads – evropský krok k autonomním vozidlům

Je slunné dopoledne všedního dne na začátku června. Čtyři vozy v malém konvoji vyrážejí z Prahy směrem na Hradec Králové. Sedím v jednom z nich a právě se tak účastním finálních testů systému, který by jednou měl do aut dodávat informace o provozu a překážkách na silnici spolehlivěji než cokoli, co známe dnes. Jmenuje se C-Roads.

Pro plošnější nasazení v běžném provozu by bylo potřeba zejména výrazně modernizovat zabezpečovací soustavy. Minimálně nainstalovat na celé trati evropský vlakový zabezpečovací systém ETCS, zajistit dokonalé pokrytí GSM-R bez výpadků a instalovat příslušné řídící systémy na všechny lokomotivy.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama