foto: Cleverfarm

Precizní zemědělství dělají precizní technologie, říká Adam Zlotý z CleverFarm

Firmy chytřerozhovor 7 a více min čtení

Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.

Související článek

5,4 miliardy pro český venkov: Tolik můžou přinést sítě 5G tuzemskému zemědělství

Přechod mobilních sítí na standard páté generace může českému zemědělství do konce desetiletí přinést zhruba 5,4 miliardy korun příjmů navíc. Nebo zlepšit dostupnost lékařské péče v odlehlejších místech, podpořit rozšíření dálkové výuky či lépe koordinovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Vyplývá to ze studie studie agentury Analysys Mason zadané společností Ericsson, která řešila 5G v odlehlých oblastech.

Co bylo impulsem k založení CleverFarm? Měl jste blízko k oblasti zemědělství?

V tom prostředí se pohybuju od raného dětství. Můj otec byl agronom na farmě, kde jsme s bratrem trávili podstatnou část našeho volného času. Později jsme si tam brigádou vydělávali na studium. A u zemědělství jsme skončili i po škole.

V průběhu kariéry si samozřejmě nešlo nevšimnout nevyužitého potenciálu celého odvětví, které by šlo navést k mnohonásobně vyšší efektivitě. Tak vznikla myšlenka na založení CleverFarm – s využitím moderních technologii a letitých zkušeností se zaměřit na takové problémy, jejichž řešení posune dál nejenom farmáře, ale především životní prostředí. Snížit negativní environmentální dopady celého sektoru byl jeden z klíčových motivů při zakládání naší společnosti.

Adam Zlotý -

To je tedy cílem Vaší firmy?

Ano, CleverFarm se zaměřuje na udržitelné hospodaření a takovou formu zemědělství, která nebude zatěžovat životní prostředí.

Jak toho chcete dosáhnout?

Ideálně pomocí automatizace a jednoduše pochopitelných, přesných dat, která našim klientům přináší mimo jiné i významné ekonomické benefity.

Uvedu příklad: představte si farmáře, který na své farmě dělá posledních 50 let veškerá rozhodnutí na základě pouhého odhadu (stejně jako jeho předchůdci). Sice má hrubou představu o tom, že se věci, jako jsou klima, legislativa, ekonomické prostředí nebo cena komodit mohou měnit, ale přesně neví, do jaké míry.

My tato data interpretujeme a převádíme do takové podoby, která farmářům třeba řekne, co musí udělat pro to, aby měl vyšší výnos. A tento nárůst není pouze nějaký zanedbatelný zlomek – ve všech případech jsme dokázali snížit náklady až o 30 % a produkci zvýšit.

Těžištěm jsou tedy pro Vás moderní technologie...

Přesně tak, precizní zemědělství dělají precizní technologie. A ty nevznikají přes noc na koleni.

Související článek

České zemědělce čím dá víc zajímá digitalizace. Jsou za tím klimatické změny i hledání úspor

Počítačem sice nepodojíš, ale české zemědělství se digitalizace nebojí. Naopak, počet "chytrých" zemědělských podniků roste. Důvodem je legislativa, klimatické změny i hledání úspor. Z moderních technologií se tak stává nový nutný standard. Dokládají to čísla agrotech startupu Agdata, který se zaměřuje na digitalizaci farem a zavádění chytrých senzorů. Řešení této firmy na konci roku používalo přibližně deset procent zemědělců, pro které je práce v zemědělství hlavní obživou.

Tahounem našeho portfolia jsou satelitní data. Respektive způsob, jakým je dokážeme dále využívat. V roce 2017 a 2018 jsme posbírali vzorky rostlin, u kterých jsme vyhodnotili např. obsah chlorofylu nebo obsah vody. Tyto údaje jsme následně porovnali se satelitními snímky. A tady přichází naše unikum. Takto jsme dokázali vyvinout globální rostlinný model, který je použitelný kdekoliv na světě, a to pro jakoukoliv plodinu. S použitím umělé inteligence navíc neustále zlepšujeme naše výpočty, takže jsme rok po roce přesnější.

Tuto službu jsme vyvinuli s našim partnerem Gisat, který tato data i zpracovává. Jsme, alespoň tuším, jedna ze dvou firem na světě, která tuto službu aktuálně nabízí. Jejím výsledkem jsou informace nejenom o tom, co se aktuálně děje na poli, ale hlavně to, proč se tak děje. Jak z krátkodobého, tak dlouhodobého hlediska.

Další věcí je automatizace. Z běžné závlahy například uděláme inteligentní závlahu tím, že s pomocí senzorů získáme data o vlhkosti a teplotě půdy a vzduchu a na základě těchto dat přizpůsobujeme míru užité vody. To vše zcela bezdrátově a za rozumnou cenu.

Propojením těchto dvou oblastí jsme schopni vytěžit informace o obsahu živin nebo množství vody na povrchu i v kořenovém systému rostlin. Ty navíc dále porovnáváme s daty, která se týkají například srážkových úhrnů nebo výparnosti. Spojením satelitních snímků s inteligentními senzory tedy vzniká takový přístup k zemědělství, který lze bezesporu označit za ojedinělý.

Můžete shrnout, v čem se precizní zemědělství liší od toho klasického?

V precizním zemědělství využíváte sílu naměřených dat ve svůj prospěch. Tyto údaje vám totiž ve správný čas řeknou, co použít za prostředek, v jaké intenzitě a na jakém místě.

Představte si třeba pole o velikosti 50 hektarů. To je obrovský kus půdy, který bude ve většině případů vykazovat známky heterogenity, tedy rozdílný typ půdy, schopnost retence vláhy nebo dostupnost živin. Tyto podmínky samozřejmě způsobí v různých částech rozdílný výnos. My toto pole rozdělíme do několika zón, a to na základě jejich aktuálních potřeb a podmínek. A zemědělci na základě naměřených dat následně řekneme, v jaké části pozemku je například potřebné více hnojit, nebo kde je vhodné míru hnojiva snížit. Výsledkem je optimalizace – zemědělec použije méně vstupů a zároveň získá i výrazně vyšší výnos.

Smysl a význam vidíme i v automatizovaných závlahách. Dle průzkumu EPA US je prokázané, že se při zavlažování zbytečně plýtvá vodou, resp. to, že se spotřeba vody dá snížit až o 50 %. Závlahy se totiž nejčastěji spouští v pravidelných časových intervalech, bez ohledu na to, zda to půda aktuálně potřebuje či nikoliv. A to se netýká jen zemědělství, ale třeba i městských parků nebo golfových a fotbalových hřišť.

Související článek

Chytré zemědělské stroje by Česku přinesly osm miliard ročně

Automatický stroj místo obyčejného traktoristy? Firma CleverFarm spolu s Mendelovou univerzitou na Zemědělské akademii inovací ukázaly, kolik peněz jde ušetřit nebo naopak vydělat, když se na pole rozšíří moderní technologie.

K čemu všemu se dají například využít senzory? Co vše dokáží měřit a jaká je jejich přidaná hodnota?

Senzor je výborný a tichý společník – v kostce bych ho popsal jako informátora, který celou dobu spí, přičemž se jednou za 30 minut probudí a pošle vám informaci o naměřené hodnotě. Potom zase usne. Navíc je zcela bezúdržbový a baterie v něm vydrží klidně i dva roky.

Těchto „informátorů“ používáme celou řadu. Půdní senzory kupříkladu zaznamenávají informace o vlhkosti a teplotě půdy, meteostanice naopak zaznamenává srážky, teplotu a vlhkost vzduchu nebo směr a sílu větru. Měříme i ovlhčení listu, na základě kterého predikujeme výskyt chorob a škůdců – agronom tedy s předstihem ví o tom, kdy a kde má aplikovat postřik tak, aby byl co nejúčinnější. Nabízíme i senzory do posklizňových skladů a sil.

Kdo všechno vaše produkty využije? Jsou určeny spíš pro malé nebo větší zemědělce?

Primárně se zaměřujeme na větší zemědělské podniky, ale naše technologie nalezly uplatnění i ve sklenících a foliovnících a ekologických zemědělců. Kromě zemědělství se potom jedná o městské parky – Praha 2 v nich například používá naše řešení inteligentních závlah. Dále jsou to i golfová a fotbalová hřiště.

Menší zemědělci sice netvoří páteř našeho podnikání, ale v portfoliu je máme také. A nutno podotknout, že s nimi máme skvělé vztahy.

Změnilo se za dobu Vašeho fungování něco v českém zemědělství?

V posledních pěti letech začínají zemědělci uvažovat udržitelně a nebojí se používat inteligentní řešení. Věřím, že za dalších 5 let budeme v tomto ohledu zase o krok dál.

Stájový senzor -

V porovnání se zahraničím jsme ale přeci jenom o něco pozadu. Zejména v zemích bez dotační politiky je vyvíjen obrovský tlak na konkurenceschopnost a adaptace nových technologií je nejenom vyšší, ale především mnohonásobně rychlejší.

Prosazujete se také v zahraničí. Kde konkrétně jsou Vaše řešení nasazena?

Zajímavých zahraničních projektů je z poslední doby celá řada. V Jižní Americe naše technologie přinášejí úspornější zacházení s vodou. Některé země regionu se potýkají s dlouhodobým nedostatek vody a například v Chile je téměř celá zemědělská produkce pod závlahou a vláda vydává zemědělcům povolenky na maximální množství vody, které mohou ze zavlažovacích kanálů odčerpat. Naše řešení je nasazeno například v třešňových sadech, kde za celý loňský rok napršelo pouze 16 mm vody (pro srovnání v Praze je dlouhodobý průměr cca 550 mm). Extrémní výkyvy počasí jsou stále častější a s nimi i potřeba se na změny klimatu adaptovat.

Farmy v Jižní Americe často používají velké množství hnojiv a kvůli teplému a vlhkému klimatu i větší množství prostředků na ochranu plodin proti škůdcům a fungicidů. Například pěstitel rýže v Kolumbii utratí na vstupech přes 700 USD / 15.000 Kč na jeden hektar (což je dvakrát tolik co pěstitel pšenice v Česku). Každé procento úspor, které dokážeme prostřednictvím našich služeb dosáhnout, má velký dopad na hospodaření zemědělců a zároveň přispívá k udržitelnějšímu hospodaření s půdou. Když k tomu připočtete obrovskou rozlohu farem, dopad se multiplikuje. Například v Argentině se zabýváme efektivním zavlažováním a hnojením kukuřice, vojtěšky a sóji pod kruhovými závlahovými pivoty o průměru 1 km.

Související článek

Jihočeští zemědělci vsadí na robotiku. Loni propagovali drony chránící srnčata

Regionální agrární komora v Jihočeském kraji se letos bude podílet na projektech, díky nimž se do zemědělství zavádí elektronika a robotika.

Zákazníkům v Sudánu nebo Keni pomáháme lépe hospodařit s vodou, jelikož se v těchto končinách jedná o otázku přežití, nikoliv pouhé “nice to have”. V Súdánu se jedná o farmu v poušti, naše řešení upravuje efektivitu zavlažování, a to kombinací senzorů a družicových dat. Na farmě v Keni napravujeme neúčinný management závlah a živin. Tamní zemědělci nemají žádné informace o porostu ani žádné dlouhodobější zkušenosti, vše proto dělají intuitivně. Rostliny jsou v kritických fázích stresované suchem, se nacházejí u nedaleké řeky. Farma se proto setkává s tragickými výsledky, jelikož ztrácí až 25 % výnosu. CleverFarm jim proto přináší informace, jak správně a efektivně využívat dostupné zdroje.

Co plánujete v blízké budoucnosti?

Plány máme veliké, a to jak ve střednědobém, tak dlouhodobém horizontu. Do roku 2025 chceme dosáhnout obratu 1 miliardy korun a postupně zavádět naše služby po celém světě. Naší ambicí je stát se symbolem pokroku v moderním zemědělství.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama