Zdroj: Hackers Congress

Čechy láká život mimo systém. Bodují kryptoměny i život bez omezení úřady a bankami

Stát chytřetéma 6 min čtení

Kryptoměny, státy vznikající mimo běžný systém mezinárodního práva, komunitní ekonomika, na které se nepodílejí banky ani finanční úřady. Pro někoho znepokojivé sny anarchistů, pro jiné představa, jak zásadně vylepšit svět kolem nás. O tom, zda a jak lze „vystoupit“ ze současného systému, se mluvilo na vyprodané pražské konferenci Hackers Congress.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Kryptoměny, státy vznikající mimo běžný systém mezinárodního práva, komunitní ekonomika, na které se nepodílejí banky ani finanční úřady. Pro někoho znepokojivé sny anarchistů, pro jiné představa, jak zásadně vylepšit svět kolem nás. O tom, zda a jak lze „vystoupit“ ze současného systému, se mluvilo na vyprodané pražské konferenci Hackers Congress.

Související článek

Včely nezabíjí a telefon vám zůstane. Technologie 5G – mýty a realita

Technologie 5G. Převratná novinka, na kterou čeká celý svět, ale také něco jako pověstná paní Columbová – všichni o ní mluví, ale v Česku ji (skoro) nikdo nikdy neviděl. A jak bývá mýtickým bytostem vlastní, víří kolem ní spousta neověřených zpráv a pověr… Podívali jsme se na to, co je a co není pravda.

Letos máme jedno nenápadné, ale důležité výročí: je to sto let, kdy lidé cestující přes hranice musejí všude na světě vlastnit cestovní pasy. Vládám všech zemí to samozřejmě usnadňuje fungování, zároveň ale existuje čím dál víc lidí, pro něž má tohle výročí hořkou chuť – pasy, povinné registrace, byrokracii jako celek, to vše vnímají spíše jako zbytečný (a stále sílící) tlak na osobní svobodu. „A každý tlak vyvolává protitlak, takže neustále roste počet lidí, kteří si dali za cíl z tohoto systému prostě vystoupit. V angličtině se tomu říká opt-out, a právě tak jsme letošní ročník Hackers Congress nazvali,“ vysvětluje Roman Týc, člen umělecké skupiny Ztohoven a jeden ze zakladatelů centra Paralelní polis, které mezinárodní konferenci pořádalo.

Hlavní téma: kryptoměny

Prostor Paralelní polis funguje v Holešovicích už pět let, většina lidí ji ovšem vnímá hlavně jako „tu kavárnu, kde se platí bitcoiny“. Ve skutečnosti jde o multifunkční komunitní centrum pro coworking a různé vzdělávací akce. Bitcoin a další kryptoměny k němu ovšem skutečně patří odjakživa, proto nepřekvapí, že byly nejčastějším diskusním námětem i na letošním ročníku Hackers Congress – čím jiným lze systém odvrhnout snadněji, než používáním vlastní, na centrálních bankách zcela nezávislé měny.

Kryptoměny jsou nejlepším způsobem, jak se do budoucna zabezpečit finančně. Bankovní systém může zcela zmizet ze světa.

Na konferenci o kryptoměnách hovořili například známý americký vývojář Peter Todd, mladý úspěšný podnikatel a filosof Mark Nadal, vědec Matthias Tarasiewicz a mnozí další. Zajímavou prezentaci měl řecký ekonom Spyros Dovas, který téma kryptoměn spojil s dalším oblíbeným námětem vizionářů – s „cestováním časem“ pomocí kryotechnologií.

Související článek

Digitální vězení, za které si zaplatíte. On-line špehování se plíží do celé Číny

V čínském Sin-ťiangu se už roky vyvíjejí nástroje digitální kontroly populace. Zatím je Čína držela hlavně v místě jejich vzniku. Nově se ale tyto technologie a metody šíří i do zbytku Číny. A někteří Číňané už se proti nim začínají ozývat.

„Už za pár let se možná první lidé nechají na pár století zmrazit, aby se probudili v daleké budoucnosti – někteří trpí nevyléčitelnou nemocí a věří, že na ni lidstvo do té doby najde lék, jiné trápí současný stav světa, jiní jsou prostě jen zvědaví. A kryptoměny jsou podle všeho nejlepším způsobem, jak se do budoucna zabezpečit finančně – bankovní systém může během té doby zcela zmizet ze světa.“ Otázkou zůstává, zda v takovém případě bude mít opravdu větší smysl bitcoinová peněženka, ale podle Dovase (a dalších vizionářů) se při placení v budoucnu budou velmi pravděpodobně používat softwarové nástroje podobné těm, díky nimž fungují i kryptoměny.

Vizionáři i disidenti

Na konferenci se ovšem zdaleka nemluvilo jen o alternativních platidlech – zúčastnily se jí známé osobnosti z nejrůznějších oborů. Mezi hlavní hvězdy patřil třeba americký profesor Robin Hanson, ekonom, který si pro Paralelní polis připravil zajímavou přednášku o ekonomických aspektech trestního práva. Velký zájem vzbudila také účast geografa a spisovatele Nicka Middletona, autora knihy Atlas zemí, které neexistují.

Jde o poutavou a graficky velmi vydařenou encyklopedii padesáti států, které mezinárodní společenství neuznává, přesto si udržují jistou míru autonomie nebo o ni přinejmenším usilují. Mezi nimi najdeme jak notoricky známé útvary typu Západní Sahary nebo Grónska, tak i etnická území (např. indiánské rezervace v USA) nebo recesistické pokusy vznikající po celém světě. „Zdánlivé žertíky se ovšem můžou stát podnětem k pozoruhodným úvahám o individuální svobodě a jejích limitech v běžných státních útvarech,“ vysvětluje Middleton.

Kombinace technologické vyspělosti a diktátorské vlády je opravdovou světovou hrozbou, jaké jsme dosud nečelili.

Většina účastníků měla jedno společné – obývají západní civilizační okruh a úvahám o „vystoupení ze systému“ se tudíž mohou věnovat víceméně bez osobního rizika (samozřejmě že jistá možnost postihu existuje, viz podmíněné tresty pro členy Ztohoven za známé prezidentské trenýrky, ale to je spíš výjimka).

Na konferenci ovšem dorazili – nebo měli dorazit – i hosté ze zemí, kde za sebemenší odpor proti establishmentu hrozí dlouholeté vězení nebo dokonce smrt. Velký zájem tak vzbudil třeba nezávislý kubánský novinář Reinaldo Escobar Casas nebo podnikatel a konzultant Travin Keith z Filipín. A to bohužel nedorazil nejočekávanější disident – Park Jung Oh původně ze Severní Koreje. Jeho životní příběh se čte jako hollywoodský scénář – v nejtotalitnější zemi světa pracoval jako novinář, v roce 1998 uprchl přes přísně střeženou hranici s celou rodinou. Přes dva roky se musel skrývat v Číně, dnes žije v Soulu. Bohužel mu jeho situace způsobuje problémy dodnes, takže mu na poslední chvíli v účasti zabránily potíže s vízy.

Související článek

Nastupuje nová síť Li-Fi. Internet díky ní poběží prostřednictvím světla. Stačí jen rozsvítit

Li-Fi. Ano, čtete správně a ne, není to ani překlep, ani neznalost autorky článku. Skutečně se jedná o Li-Fi. Podobnost se všeobecně známým termínem Wi-Fi ale není čistě náhodná. Naopak.

Escobar Casas i Travin Keith se shodli, že v informačním věku to diktátoři mají těžší než dřív – už samotný fakt, že téměř každý má přístup k internetu, je pro autoritativní režimy dost na obtíž. „Paradoxně lepší je v tomto ohledu situace v chudších zemích, v nichž ani sebehorší vláda nemá prostředky na to, aby přístup ke svobodným informacím znemožnila nebo aspoň výrazně omezila,“ vysvětluje Keith. Lidé na jeho rodných Filipínách jsou tak na tom podstatně lépe než obyvatelé Číny, která coby novodobá technologická velmoc nemá s omezením internetu problém. „Kombinace technologické vyspělosti a diktátorské vlády je opravdovou světovou hrozbou, jaké jsme dosud nečelili,“ konstatoval Keith.

Česká stopa

Spoustu pozornosti si získaly i příspěvky tuzemských hostů. K nejzajímavějším patřilo vystoupení Jakuba Hamaty a Michala Zatřepálka, autorů projektu Parallel Garden. Ten vznikl coby reakce na (oprávněné) výtky, že těžba kryptoměn sice přináší ekonomický zisk a rozšiřuje povědomí o tématu, ale zato není ani trochu ekologická. Parallel Garden je systém autonomních, automaticky fungujících zahrad a záhonů fungujících jak na běžné půdě, tak třeba na „zelených střechách“ ve městech.

Související článek

„Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci,“ říká Michal Pěchouček, špička české kybernetiky

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipuluje prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. „Může vámi dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice,“ říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

Konference se účastnil i známý mediální analytik Josef Šlerka či František Vrábel, datový analytik a šéf firmy Semantic Vision, která zpracovává a analyzuje až 90 procent článků z webových médií po celém světě. Ten mimochodem před časem proslul ostrým sporem s hradním mluvčím Jiřím Ovčáčkem kvůli prohlášení, že prezident Zeman tvoří klíčovou součást zdejší dezinformační scény.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama