ilustrační foto: shutterstock

Půjdou stovky miliard z EU na digitalizaci, nebo na beton?

Firmy chytřetéma 6 min čtení

Už na začátku pandemie viru Covid-19 začala Evropská unie připravovat mohutný program dotací, grantů a půjček na obnovu národních ekonomik. Česko na základě toho připravilo svůj Národní plán obnovy. Opozice i odborné svazy volají po masivní digitalizaci, vláda chce většinu peněz nalít do kovu a betonu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Už na začátku pandemie viru Covid-19 začala Evropská unie připravovat mohutný program dotací, grantů a půjček na obnovu národních ekonomik. Česko na základě toho připravilo svůj Národní plán obnovy. Opozice i odborné svazy volají po masivní digitalizaci, vláda chce většinu peněz nalít do kovu a betonu.

Související článek

Telemedicína v ČR aneb kam nás posunul covid

První i druhá vlna pandemie koronaviru nás zastihla nepřipravené. Vlastně můžeme být rádi, že naše zdravotnictví nezkolabovalo a můžeme být vděčni všem doktorům, sestrám a dalšímu zdravotnímu personálu nebo i vojákům za jejich nasazení. Jednu pozitivní věc, ale pandemie dokázala – už i české zdravotní pojišťovny díky ní začaly lékařům proplácet úkony prováděné na dálku. Co se tedy za poslední rok v českém zdravotnictví změnilo a jaké výzvy před námi stále zůstávají? Zamyslel se nad tématem Tomáš Doležal, generální ředitel Medevio.

Zmíněný evropský program se jmenuje Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility) a jeho hlavní obrysy schválila Evropská komise koncem července loňského roku. 9. února 2021 schválil finální verzi plánu Evropský parlament a do konce února by jej měla potvrdit Evropská rada. EU rozdělí 672,5 miliardy eur (asi 17 485 miliard korun), z toho menší část formou dotací (312,5 miliardy eur, tj. asi 8 125 miliard korun), většinu jako půjčky (360 miliard eur, tj. asi 9 360 miliard korun).

Evropa chce ekologii a digitalizaci

Na digitální transformaci přitom musí připadnout minimálně 20 % požadovaných prostředků. Dalších 37 % by pak mělo být určeno na podporu boje s klimatickou změnou. Konkrétní provedení je na jednotlivých státech, které musí své národní plány předložit do konce dubna.

Okamžitě po schválení těchto plánů unijními orgány vyplatí Unie zálohu ve výši 13 % požadované částky. Celkem téměř tři čtvrtiny peněz musí být rozděleny již do konce roku 2022, zbytek do konce roku 2023. Získané finance musí být proinvestovány do konce roku 2026. Uplatnit bude možné náklady vzniklé od února 2020, přibližně od začátku pandemie.

Česko tlačí fyzickou infrastrukturu

Základní návrh Národního plánu obnovy vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR už říjnu 2020. Očekává v něm, že z unijního programu získá pro Česko asi 172 miliard korun v přímých dotacích a až 405 miliard korun ve formě půjček. Opřelo se o Inovační strategii, Národní investiční plán a celou řadu dalších dokumentů, a rozhodlo o následujícím rozdělení 172 dotačních miliard.

Související článek

Pandemie ukázala, proč nám pomalý internet už nestačí

Druhá vlna epidemie viru covid-19 uvěznila doma miliony žáků, studentů i zaměstnanců. Ti všichni začali využívat internet ke studiu, práci i zábavě, a na vytíženosti sítí se to projevilo. Kdo neměl kvalitní přípojku, hořce zaplakal.

Na digitální transformaci má jít 25,04 miliardy korun (tj. 11 %). V čistě digitální kapitole chce vláda výrazně investovat do e-governmentu, zajistit kvalitní pokrytí sítěmi 5G i pro ty nejmenší obce, přivést vysokorychlostní internet do nemocnic, knihoven a škol a podpořit rozvoj start-upů a inovačního podhoubí vůbec. Jako příklad uvádí digitalizaci stavebního řízení, které se má zkrátit ze současných 5,4 roku na 1,25 let.

Největší položky v českém plánu ale tvoří fyzická infrastruktura a zelená tranzice, které ministerstvo přiřklo 118,1 miliardy korun (52 %). Do vzdělávání chce investovat 23,06 miliardy, do podpory podnikání 31,94 miliardy korun, do výzkumu a vývoje 12,5 miliardy a konečně do zdraví a odolnosti obyvatelstva 14,96 miliardy korun. To je v součtu 225,6 miliardy, o 53,6 miliardy více než požadovaných 172. Rozdíl je způsobený jednak nejistým kurzem eura vůči koruně, jednak tím, že nejde o finální verzi. Požadavky různých resortů se budou ještě upravovat.

Související článek

Cena za digitalizaci státní správy na evropský průměr? Stovky miliard, tvrdí expert

Stav digitalizace státní správy je v České republice hluboko pod evropským průměrem, podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) dokonce až na 22. místě. Podle experta ze společnosti Altron představuje největší překážku decentralizace kompetencí jednotlivých úřadů a absence vhodně nastavených procesů. Jejich výraznější konsolidace by trvala pět až deset let a vyžadovala investice desítek, možná až stovek miliard korun.

Na první pohled je tu ale problém se splněním podmínky EU na umístění 20 % zdrojů do digitalizace. Výdaje na digitalizaci se skrývají v ostatních kapitolách. Například v podpoře fyzické infrastruktury najdeme 6,5 miliardy na zajištění udržitelné a bezpečné dopravy. Z třiadvaceti miliard vyhrazených na vzdělávání je 7,9 určeno na digitalizaci vzdělávání a modernizaci služeb zaměstnanosti (nejspíš digitalizaci Úřadů práce). Digitalizační miliardy najdeme i v kapitolách Instituce, regulace a podpora podnikání (2,7 miliardy na digitalizaci justice a archivaci dokumentů), výzkum, vývoj a inovace (3 miliardy) a zdraví a odolnost obyvatel (necelé 2 miliardy na digitalizaci zdravotnictví).

Kritika ze všech stran

Námitky proti Národnímu plánu obnovy na sebe nenechaly dlouho čekat. Ozvali se vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, že vyhrazené peníze na boj s klimatickou změnou jsou naprosto nedostačující. Ve stejném duchu se vyjádřili i mnozí zástupci ekologických organizací, kteří navíc poukazují na to, že plán obnovy byl vypracován od stolu, bez jakékoliv veřejné konzultace.

Připomínky má i Svaz průmyslu a obchodu, který se snaží do plánu obnovy prosadit větší výdaje na digitální transformaci firem. „Potřebujeme, aby mohly peníze využít na vzdělávání pracovníků a zvyšování jejich digitálních dovedností,“ uvádí SP ČR a pokračuje: „na investice do kyberbezpečnosti, do transformace své datové architektury a do využívání digitálních řešení při implementaci pokročilé automatizace a robotiky.“

Související článek

Digitální identita: jak se z pohodlí domova dostat ke službám státu?

Daňová přiznání, výpis z katastru, nahlížení do bodové karty řidiče. To všechno jsou procedury, kvůli kterým lidé donedávna trávili dlouhé hodiny ve frontách na úřadech. Dnes už se to dá s trochou snahy zvládat z domova – a časem by těch funkcí mělo být podstatně víc. Je té nutné snahy opravdu jen trocha? A co obnáší?

A jeho předseda, Jaroslav Hanák, dodává: „Ministerstvo průmyslu tvrdí, že na digitální transformaci vyčlenilo z Národního plánu obnovy 44 miliard korun. Jenže 80 procent těchto peněz spolkne veřejný sektor, a to i na výdaje, které s digitalizací vůbec nesouvisí. Je ostuda, že na důležitou digitální transformaci firem vláda vyčlenila jen 1 miliardu korun, tedy půl procenta z celkových 172 miliard korun z EU. Proto požadujeme, aby tuto částku zvýšila na 10 miliard koru.,“

Z výzkumů přitom vyplývá, že firmy investující do digitální transformace výrobních i nevýrobních částí jsou v krizi odolnější a vyplácení zaměstnancům vyšší mzdy.

S Národním plánem obnovy nejsou smířeni ani politici napříč spektrem. Piráti poslali ministru Havlíčkovi a premiéru Babišovi dopis, ve kterém kritizovali nepromyšlenost plánu, chybějící identifikaci priorit i špatnou spolupráci s experty, kraji a městy. Za příklad dali obdobné plány Francie, ale i sousedního Slovenska. Vládní ČSSD má pocit, že se pomocí plánu obnovy snaží ANO jen záplatovat děravý rozpočet, dotazy vznesli i poslanci ODS. Dokument vláda formálně neprojednala a první verzi odvezl premiér do Bruselu bez jejího souhlasu.

Související článek

Česko kleslo v žebříčku digitální vyspělosti GCI na 28. příčku

Česká republika klesla v žebříčku digitální vyspělosti Global Connectivity Index (GCI) společnosti Huawei za rok 2020 na 28. místo. Je to o čtyři příčky horší výsledek než v roce 2017. Česko stagnuje v klíčových oblastech digitalizace ekonomiky i společnosti, především v oblasti umělé inteligence a cloudu. V žebříčku vedou USA před Singapurem a Švýcarskem. Další středoevropské země Maďarsko a Slovensko skončily na 31. a 32. příčce, Polsko je pak na 39. místě.

Ministra Havlíčka čeká 22. února jednání s tripartitou, do konce února by pak chtěl finální verzi Národního plánu obnovy předložit do vlády. Poslanci z výboru pro evropské záležitosti varují, že finalizace dokumentu je příliš uspěchaná a vyzývají vládu, aby poskytla dostatečný čas na zapracování všech připomínek.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama