Jaromír Novák, šéf Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), ví, že v čele tohoto úřadu skončí příští rok v říjnu. I proto redakci Světa chytře poskytl velmi otevřený rozhovor, který se týká především aukce kmitočtů pro síť rychlého internetu 5G a možného přístupu čtvrtého operátora na český trh.

Související článek

Aukce 5G se podle ministra Havlíčka nejspíš zpozdí. I tak ale věří, že nový operátor přijde do Česka už příští rok

Příští rok bude v Česku klíčový z pohledu zavádění 5G sítí. Vláda chystá aukci kmitočtů pro 5G. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by do státního rozpočtu měla přinést miliardy korun a do Česka i čtvrtého operátora, který ještě sníží ceny. Ještě před standardním pokrýváním celé země se ale 5G spustí ve vybraných pěti městech.

Aukce kmitočtů pro síť 5G, od které stát očekává příjem minimálně šest miliard korun, původně měla startovat hned zkraje roku 2020. Jenže podle ministra obchodu a průmyslu Karla Havlíčka se tak s největší pravděpodobností nestane. Jaromír Novák možné odložení aukce až o více než čtvrt roku vnímá jako problém, který může zásadním způsobem ovlivnit nejen existenci samotného ČTÚ, ale může to mít i negativní dopad na státní rozpočet pro příští rok, který s příjmem z aukce už napevno počítá.

Posun navíc může znamenat problém pro český průmysl, který by bez přítomnosti 5G sítě v co nejbližší době z pohledu zahraničních investorů ztratil velkou část své konkurenceschopnosti. „Pokud investor uvidí, že například na Slovensku, v Rumunsku nebo v jiných podobných zemích už aukci zrealizovali, takže se tam dá počítat s nějakou 5G infrastrukturou, proč by podnikal v Česku, kde 5G není a teprve se buduje,“ uvažuje Jaromír Novák.

Nastoupil jste do ČTÚ (dále o něm často mluvíme jako o úřadu, pozn. red.) před sedmi lety po Pavlu Dvořákovi, který měl za sebou ne zcela kladně hodnocenou aukci. S jakým zadáním jste tenkrát přišel?

Mohu říci, že jsem žádné zadání neměl. Viděl jsem, že ČTÚ jako ústřední orgán státní správy, který působí na telekomunikačním trhu, má obrovský potenciál. Probíhal restart aukce na LTE a po debaklu s 3G sítěmi, kde bylo pokrytí spíše sporadické, jsem chtěl, aby stát řekl: „Tady jsou nějaké kmitočty za nějakou cenu, ale zároveň chceme, aby operátoři do určité doby pokryli určité území. Tak, aby i venkov měl LTE připojení.“ A to se, myslím, povedlo.

S každým novým ministrem musíme vysvětlovat nové vládě, že nejsme podřízení ministerstva.

Úřad má také k dispozici spoustu dat, a když přišla iniciativa Open Data, připojili jsme se k ní jako jedni z prvních. Začali jsme vytipovávat, které datové sady by mohly být zajímavé. Naše datové sady jsou specifické. Nejde o sexy data, která si vytahuje každý, jsou to hodně technické údaje. O to víc nás potěšilo, když v rámci různých soutěží vznikají i aplikace o telefonních budkách nebo televizních vysílačích, což je důležité třeba teď při přechodu na DVB-T2 (Aplikace Mapa vysílačů získala v letošním ročníku Společně otevíráme data první místo v kategorii Každodenní život, pozn. red.). I když máte jako úředník ten nejlepší úmysl, nikdy nedokážete dohlédnout, jak by bylo možné data využít, propojit nebo zkombinovat. Proto otevřená data podporujeme.

A třetí důležitá věc, která vám sice v zákoně přijde samozřejmá, ale když tu sedíte, vidíte to trochu jinak, je každodenní boj o to, aby ČTÚ fungoval jako svébytný, nezávislý a samostatný úřad. Aby nebyl odstřižený od reality a zároveň nebyl manipulován. Chtěl jsem mít sebevědomý úřad, který je schopný si stát za svým názorem, ale dokáže se učit a přijmout i jiný názor, pokud je správný.

Související článek

Nástup 5G roztáčí kola dezinformací. Případ konkrétního webu ukazuje, že se na nich dá dobře vydělávat

Očekává se, že technologie 5G změní pojetí internetu, jak ho známe. Bude za tím stát především mnohem rychlejší odezva sítě. S 5G je ale spojena řada lživých a konspirativních teorií. Jak vznikají? A jak se šíří? Na to se podíval analytik Roman Máca z Institutu pro politiku a bezpečnost, který prozkoumal zákoutí dezinformačního webu AC24.cz.

Odkud přicházejí největší tlaky?

Jsme regulátor specifického infrastrukturního odvětví, takže na nás tlačí regulované subjekty. A s každým novým ministrem musíme vysvětlovat nové vládě, že nejsme podřízení ministerstva. ČTÚ je nezávislý orgán státní správy. Pro nové zaměstnance máme brožurku, kterou dostávají, aby se na úřadě vyznali. Možná by stálo za to, udělat ji i pro nové ministry.

Mluvil jste o postavení ČTÚ a sebevědomí. Z lidí, kteří prošli jeho radou, byli hodně viditelní Ondřej Malý, vy, Jiří Peterka a pak nikdo. Čím to je?

Postavení radního je hodně specifické. Když se podíváte do zákona, zjistíte, že tam je kompetence rady, ale ne radního. Rada je kolektivní orgán. Vždycky záleží na naturelu radního, jestli bude mít potřebu prezentovat se veřejně, nebo zda svou práci směřuje expertně dovnitř úřadu. V současném složení rady se například Jiří Peterka věnuje eGovermentu, elektronickému podpisu v prostředí ČTÚ a této problematice. Pan radní Chomyn se zabývá kvalitou služby.

Chceme rozvíjet portál, na kterém sledujeme kvalitu bezdrátových sítí (Portál je dostupný na adrese qos.ctu.cz, pozn. red.), a přidat na něj i fixní a další sítě. Lukáš Zelený se věnuje ochraně spotřebitele. Tyto věci nemusí být navenek vidět, ale úřadu velmi pomáhají. A předpokládám, že nová radní Hana Továrková využije například svou expertizu v oblasti stavebního práva zákona o usnadnění výstavby NGA (rychlých internetových sítí, pozn. red.). Radní je expert, do rady se dostal na základě svého know-how a to by měl uplatňovat při zasedání rady jako kolektivního orgánu i při své práci v úřadě. Aby měl každý týden vysílání na YouTube, to by mi přišlo přehnané.

Související článek

IoT guru David Týr: Čidla internetu věcí můžete napájet třeba z citrónu. Nebo ze psa

David Týr pro své IoT vize nedávno čerpal inspiraci na veletrhu Sigfox Connect, ale rozhodně se jen na Sigfox neomezuje. Díky internetu věcí umí hlídat příchozí poštu, teplotu v zahradním jezírku nebo třeba sklapnutí pastičky na myši. A hodně se těší na IoT síť pokrývanou družicemi.

V jakém stavu je český telekomunikační trh ve srovnání s nejbližšími sousedy?

Naše výhoda a specifikum je velký počet regionálních hráčů. Máme unikátní mix platforem – xDSL, Wi-Fi, optické sítě, pevné LTE, kabelovky, a díky tomu je i cena pevného internetu spotřebitelsky příjemná. Třeba Polsko má výhodu velké země, kde je hodně uživatelů a některé projekty tam jsou životaschopnější. Mají propracovaný registr pasivní infrastruktury, ke kterému první zákony přijímali v letech 2010 a 2011. Na druhou stranu v kvalitě pokrytí na tom jsme lépe.

Během doby, kdy předsedáte radě ČTÚ, se v tuzemských mobilních komunikacích odehrály dvě zásadní věci. V roce 2013 neomezené tarify pro volání a letos neomezená data. Zásluhu si připisuje někdy ministerstvo, jindy operátoři… Jakou roli v tom hrál ČTÚ? Ten slyšet není, přestože je to regulátor.

Přiznám se, že tuhle soutěž nehraju. Úspěšný proces má spoustu otců. Ale vážně. V roce 2017 jsme vzali reklamní sdělení operátorů o tom, co jde s datovými balíčky dělat – surfovat, dívat se na HD video a používat navigaci. Všechno jsme vložili do datové kalkulačky, kterou operátoři mají na svých stránkách, a porovnali s tarify, které nabízeli.

Tenkrát byly vlajkové tarify o velikosti 1,5 GB. K tomu jsme vzali průměrnou spotřebu imaginárního klienta Františka Běžného, který jede hodinu do práce a používá navigaci, hodinu si k běhání pustí Spotify a večer před spaním si pustí seriál s Tondou Blaníkem. A nevycházelo nám to. Datová spotřeba člověka, který na internetu netrávil moc času, vyšla na sedm gigabajtů. To jsme začali říkat nahlas a začali jsme, slovy klasika, nastavovat zrcadlo. To bylo v neformální rovině. Zároveň jsme z našich dat věděli, že nefunguje velkoobchod, protože virtuálové se nemohou dostat k nabídkám, ke kterým by se dostat mohli. Začali jsme proto připravovat regulaci velkoobchodního trhu.

Je to soutěž na 5G, takže nemůžeme vyloučit stávající operátory, ale připravíme podmínky tak, abychom podpořili soutěž na českém trhu.

Ta probíhá jak?

Jde o zdlouhavý proces pod kuratelou Evropské komise, která má v některých fázích právo veta, takže musíme pracovat velmi pečlivě. Není to tak, že bychom si dneska řekli, že od zítřka bude cena dat pro virtuály stokrát nižší, a bylo to tak. Je tam dohled na to, aby trh byl harmonizovaný napříč EU. Proces začal v roce 2017 a vyvrcholí v teď prosinci, kdy bude rada schvalovat český seznam relevantních trhů, tedy seznam trhů, vhodných k regulaci.

Mezi nimi se objeví velkoobchodní mobilní trh. Úřad tak získá první metu pro analýzu trhu, aby mohl říci, že se na tomto trhu efektivně neuplatňují pravidla hospodářské soutěže. Tento proces bude pokračovat vlastní analýzou, kterou vyhodnotíme, a řekneme, že subjekty X, Y, Z jsou dominanty na trhu, a uložíme jim nápravná opatření. To je jeden pracovní směr.

A druhý je?

Druhý, který je viditelnější a více sexy, může být v působení na cenovou hladinu ještě rychlejší. Je to aukce kmitočtů. V roce 2017 vláda schválila aktualizovanou strategii správy spektra, ve které jsme řekli, že chceme připravit aukci v pásmu 700 MHz a také chceme vyhradit spektrum pro nového operátora. Je to soutěž na 5G, takže nemůžeme vyloučit stávající operátory, ale připravíme podmínky tak, abychom podpořili soutěž na českém trhu. Teď jsou podmínky hotové, převázané mašličkou a podle předběžného harmonogramu bychom měli v lednu proces zahájit.

Věříme, že podmínky aukce jsou vybalancovány tak, aby proces nebyl ohrožen napadením z nedovolené veřejné podpory, kterou by mohli zkusit namítat stávající operátoři, a zároveň bylo dost pobídek, aby se přihlásil nový subjekt. Ale jestli se někdo přihlásí a případně kdo, budeme vědět až ve chvíli, kdy otevřeme obálky s přihláškami.

vyjádření ministra

Aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G v původně avizovaném lednu příštího roku vypsaná pravděpodobně nebude. Nelze vyloučit, že by se odložila někdy na polovinu příštího roku. V rozhovoru pro ČTK to 19. 12. řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). „Jestliže se o ní (aukci) diskutuje několik let, tak jestli bude v lednu nebo v květnu, tak si myslím, že to není to nejpodstatnější,“ řekl Havlíček.

Harmonogram aukce je nastavený od ledna do června. Ministr průmyslu Karel Havlíček ale v nedávném rozhovoru po náš web řekl, že aukce může začít později kvůli tomu, že Evropská komise (EK) vytýká sdílení sítí. Ministr nechce spustit aukci ve chvíli, kdy tento proces není uzavřen. Co by se stalo, pokud se aukce spustí až na jaře, a ne v lednu?

Komise rozhodně do jara o sdílení nerozhodne. Měli jsme s EK jednání, kde nemohli být konkrétní, ale rozhodně řekli, že není potřeba čekat na výsledek případu o sdílení, abychom mohli zahájit aukci. To máme z EK potvrzené. V úterý (3. 12., pozn. red.) proběhlo každoroční jednání, kdy EK sbírá informace o trhu a jeho vývoji a data pak zveřejňuje. Na tomto jednání jsme si závěr (o možnosti zahájit aukci bez ohledu na rozhodnutí o sdílení, pozn. red.) znovu potvrdili.

Navíc rozhodnutí Evropské komise, které ke sdílení bude, bude směřovat primárně do 4G sítí. Sdílí se sítě 2G, 3G i 4G. Tedy za předpokladu, že nějaké rozhodnutí padne, protože operátoři mohou přijmout nějaké dobrovolné závazky. Komise navíc říká, že sdílení je ekonomicky efektivní a v rurálních oblastech dává plně smysl. Takže může například říci ano, sdílení podporujeme a nevadí nám. Ale sdílíte až moc i v hustě osídlených oblastech. V tuto chvíli nesdílíte v Praze a Brně a my chceme, abyste rozpojili ještě krajská města. Předjímat rozhodnutí Evropské komise a hrát si s nastavením aukce není úplně šťastné.

Související článek

Možná i tady leží vaše peníze. Datové centrum musí být nedobytné místo, které nejde vypnout

Zvenku sice tato budova vypadá jako běžná výrobní hala, ale je to svět ve světě. Tady nesmí nic selhat. Je jedno, jestli je to fyzická ochrana budovy, dvojnásobně jištěné připojení do sítě nebo do budovy proudící energie. O tom, kde si české banky ukládají data a jak vlastně vypadá datacentrum zevnitř, jsme mluvili s Robertem Vávrou, ředitelem provozu sítí a IT infrastruktury T-Mobile, který řídil výstavbu datového centra DC7.

Zároveň máme z evropské legislativy daný termín přidělit spektrum do 30. června. Bylo by nešťastné nejen pro uživatele, ale i pro český průmysl, kdyby se 5G sítě v České republice začaly rozvíjet výrazně později než sítě v Německu, Polsku a okolních státech. Pak bychom se stali izolovaným ostrůvkem bez 5G.

Chápu, že kauza sdílení může být nějakou hrou s některým ze stávajících operátorů, protože když přijde na trh nový subjekt, ovlivní to jeho ekonomiku a byznys. Jsem ale rád, že EK nám byla schopná otevřeně říci, že jde o dva procesy, které na sobě nezávisejí. O jednom nevíme, kdy skončí, a druhý na něj není třeba vázat.

Říkáte, že je nutné přidělit spektrum do 30. června. Jízdní řád aukce je nastavený tak, že pokud začne v lednu, stíhá se tento termín tak akorát. Co by se stalo, kdyby aukce začala v květnu?

Posun termínu by formálně mohlo znamenat start infrigementu (tedy řízení o nesplnění povinnosti vůči členské zemi EU, pozn. red.). Prvního července ale EK neudělí pokutu, nejprve probíhá šetření. Kdyby Česká republika řekla, že se aukce rozjela a probíhá, byť se zpožděním, asi by Komise toto vysvětlení přijala. Příjem z aukce je ale závazný ukazatel v rámci státního rozpočtu na rok 2020. V případě, že by aukce začala v květnu, nejde podle mě zaručit, že stát získá výnos z aukce do konce roku. ČTÚ by tedy nesplnil rozpočtová pravidla a nenaplnilo by příjem, což má velké důsledky do fungování ČTÚ. To by byl problém.

Jak velký?

Šest miliard korun.

Máme připraveny podmínky a prošli jsme všemi procedurami. Není na co čekat.

Co by to znamenalo pro ČTÚ?

Peníze dorazí tři čtyři měsíce po skončení aukce. Když aukci začnu v lednu, budou peníze na účtu v říjnu či listopadu. Pokud se aukce posune o tři čtyři měsíce, jsem v roce 2021. V momentě, kdy vím, že nenaplním příjmy, musím upravit také výdaje. To znamená propustit lidi, zhasnout a zavřít, protože jinak než aukcí nejsem schopen šest miliard vybrat.

Nedá se to brát tak, že peníze jsou na cestě, jen ještě nedorazily?

Možná. Může ale nastat situace, kdy si noví hráči řeknou, že se mění ekonomický cyklus, telekomunikace nejsou zajímavé, Česká republika neví, co chce, a půjdou raději do Nizozemí nebo jinam. Variant může být hodně. V momentě, kdy máme připraveny podmínky a prošli jsme všemi procedurami, není na co čekat.

Mluvil jste o tom, že zpoždění aukce by mohlo být nepříjemné pro průmysl. Co je vlastně hlavním přínosem 5G?

Hlavní byznysové modely, které by mohly přijít jako první, jsou v Průmyslu 4.0, tedy v automatizaci výroby. Pokrytí v rámci technické výroby ať v automobilovém průmyslu, nebo dalších. Velmi aktivní je v tom třeba Siemens. Kdyby se začaly rozevírat nůžky mezi Německem, které je v oblasti Průmyslu 4.0 hodně vpředu, a Českou republikou, mohlo by to mít v rámci národního hospodářství důsledky, které teď ještě ani nevidíme.

Související článek

Rychlý internet? Musíme začít, jinak nám ujede vlak

Spotřeba dat přenesených přes internet v České republice neustále roste. Je nejvyšší čas se tomuto trendu přizpůsobit a udělat, co je třeba – vybudovat optické sítě. Jedině ty dokážou zajistit, že v nejbližší době naše země nezačne zaostávat. Musíme již ale přejít od slov k činům.

Takže kdyby se aukce nestihla, mohl by mít Průmysl 4.0 v Česku problém?

Minimálně by došlo ke zpoždění. A to může hrát roli při rozhodování investora, do které země jít.

Překvapuje mě, že jste začal průmyslem. Obvykle slýchám, že je to skvělé, že bude aukce, protože budou rychlejší data. Přitom ta budou alespoň ze začátku stejně rychlá jako teď.

První smysluplné aplikace jsou v průmyslu, protože jde o lokální sítě (takzvané kampusové sítě, fakticky privátní sítě budované na 5G technologiích, pozn. red.). Když se podíváte, kolik lidí je ochotno platit za 4G, a uděláte si segmentaci tarifů, podíváte se, kdo a jak používá neomezené tarify, myslím si, že sdělení „Kupte si 5G, budete mít rychlejší data“ není teď to, co by marketingově táhlo.

Pro domácnosti a běžného spotřebitele jsou zajímavé konvergované služby. Jsem doma, mám fixní připojení, odejdu z domu, mám mobilní internet. Na mobilu už dnes stáhnu film ve 4K, i když sledovat 4K na mobilu… Musíme se bavit reálně. Zdůrazňovat 5G jako revoluci pro běžného uživatele nemá smysl. Je dobře, že 5G jako evoluce přijde. Jestli aukci zpozdíme, nejen že nebudou peníze do rozpočtu, ale pomaleji se bude snižovat i cenová hladina nabídek pro spotřebitele. Při příchodu nového operátora se cenová hladina sníží skokem a výhody z toho mají všichni. Stejně jako když na trh přišel druhý a třetí.

Kdybyste měl spustit marketingovou kampaň na 5G, začal byste chytrým městem?

Tady jsem ve střetu zájmů – jsem jedním z porotců této soutěže (jde o soutěž 5G pro 5 měst, jejíž výsledky byly vyhlášeny 12. 12., pozn. red.). Ale obecně – řekli jsme si, že podmínky aukce máme připraveny, odpracovali jsme to a nemůžeme nevidět, že bují fake news o 5G v podobě článků typu „Zakažte 5G, protože americká vláda bude ovládat vaše mozky“.

Myslím, že rok 2019 je rokem významných změn na českém trhu nejen neomezenými daty, ale i akvizicemi.

Požádali jsme proto lidi, ať nám posílají řetězové e-maily, které se 5G týkají. Také asociace provozovatelů mobilních sítí nám poslala články, které mají k dispozici. Chceme je efektivně zanalyzovat a postavit proti fámám fakta, která je vyvracejí. Říci lidem, že se 5G nemají bát. A zrovna iniciativa 5G pro 5 měst může být v této oblasti přínosem.

Představitelé municipalit jsou lidem nejblíž a obavy z nových antén mohou vyvrátit nejlépe. Třeba tak, že jim řeknou, že jsou to stejné frekvence jako ty, díky kterým se doteď dívali na televizi. Nebo že máme hygienické limity, takže není třeba se bát.

Když odhlédnu od aukce, jaká další velká věc ovlivní český telekomunikační trh?

Satelitní komunikace, o které se mluvilo i na nedávné Světové radiotelegrafické konferenci. Elon Musk v rámci projektu, v němž jeho rakety vynášejí družice na negeostacionární dráhu, dostal na oběžnou dráhu už sto dvacet satelitů a je v pozici jedničky. Družice budou tři roky přenášet internet a pak se vymění. Samozřejmě že lidi budou muset mít koncová zařízení, ale rozhodně to je další hráč, i kdyby na evropský trh působil nepřímo.

Zatím jsme se bavili o bezdrátových technologiích. Pro 5G je ale důležité mít i velmi kvalitní optiku, protože tak velké objemy dat vzduchem přenést nejde.

Technologie se vyvíjejí, od nového roku budeme otevírat pásmo 60 GHz, kde – i když na kratší vzdálenosti – je možné gigabitové rychlosti přenést.

Související článek

Máme se bát Číny? Aneb moderní technika může být i nepřítel

Jak se žije v zemi, kde je pod kontrolou každý váš pohyb, každá navštívená webová stránka i sebemenší bankovní transakce? A jak se na tomto stavu podílejí špičkové technologické firmy, jejichž produkty běžně používáme?

Zůstaňme ale ještě u optiky. Jaké aktivity v této oblasti ČTÚ vyvíjel? Jsou bezdrátové aktivity viditelnější proto, že každý z nás má mobil v kapse – i když je na optiku v důsledku připojený –, a proto je bezdrátové připojení víc sexy, nebo ve fixních sítích toho neprobíhá tolik?

Díky historickému rozhodnutí bývalého Českého Telecomu, který se rozhodl promovat ISDN na úkor ADSL, je Česká republika Wi-Fi velmoc. Jsme velmoc bezdrátových regionálních operátorů. Unikátní jsme i v tom, že inkumbent (tedy nástupce monopolu, pozn. red.) do nedávné doby do optiky neinvestoval vůbec.

Teď sledujeme různé závazky a prohlášení o tom, že CETIN investuje do pevných sítí iks miliard korun, T-Mobile má závazek, že do roku 2025 pokryje milion domácností optickými sítěmi, Vodafone získal velmi cenné portfolio v pevných sítích koupí UPC. Pro velkou mobilní trojku už optika není sprosté slovo. Myslím, že rok 2019 je rokem významných změn na českém trhu nejen neomezenými daty, ale i akvizicemi. Budoucnost komunikací je v konvergované službě. Uživatele nezajímá, jakým způsobem se k němu data dostanou, chce být připojený všude.

Myslím, že moje mise je u konce.

A protože broadband je regulovaný trh, má ČTÚ regulační nástroje. V roce 2017 proběhla transpozice evropské směrnice pro snížení nákladů na výstavbu elektronických sítí (zákon 194/2017 Sb., pozn. red.). ČTÚ se nabídl, že bude plnit roli jednotného informačního místa. Na radě jsme vyhodnocovali její dosavadní fungování a následně od nás na ministerstvo průmyslu a obchodu jako na gestora tohoto zákona odešel dopis s návrhem změn k lepšímu.

Jak si vlastně tento zákon stojí v kontextu jak novely stavebního zákona, tak i Akčního plánu 2.0 (soubor nedotačních opatření pro zlepšení výstavby elektronických sítí, pozn. red.)?

Jde o několik věcí najednou, které se vážou na zmíněnou analýzu. V rámci projednávání Akčního plánu chtěl sektor některé věci rozšířit. Stavební zákon je v meziresortním řízení a v jeho návrhu je přesun některých kompetencí stavebních úřadů na ČTÚ. To vnímám jako velmi nebezpečné. Tato agenda není regulačního charakteru a může ohrozit nezávislost úřadu. Úřad může být zavalen žádostmi týkajícími se sporů, jestli někde je možné umístit anténu. My tu ale takové odborníky nemáme a je otázka, jak by se nám je podařilo nabrat, když současně musíme propouštět. To nedává smysl.

Jde o poměrně komplexní a sofistikovanou věc. Nestačí napsat jen „místo stavebních úřadu bude agendu zajišťovat ČTÚ“. Už nyní rozhodujeme místo obecných soudů spory o peněžité plnění, což děláme jako jediný regulátor v Evropě. V určitou chvíli byl úřad těmito spory zavalen. I touto optikou se na přesun kompetencí musíme dívat. S péčí dobrého hospodáře nemohu říct, že se s tím nějak popereme, když nebudu mít podporu.

Související článek

Česká armáda vybuduje prapor dronů. Bude mít i ty, které na nepřítele zaútočí

Česká armáda dostane autonomní posilu. Už zkraje příštího roku by měla začít fungovat speciální letka, která se bude skládat pouze z dronů. Základ budou tvořit drony monitorovací, ale armáda počítá i s pořízením bojových bezpilotních strojů.

Kdy končí vaše funkční období?

V říjnu. Na to, kdy končím, se teď ptá hodně lidí.

A chcete pokračovat?

Myslím, že moje mise je u konce.