Jaromír Novák, šéf Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), ví, že v čele tohoto úřadu skončí příští rok v říjnu. I proto redakci Světa chytře poskytl velmi otevřený rozhovor, který se týká především aukce kmitočtů pro síť rychlého internetu 5G a možného přístupu čtvrtého operátora na český trh.
Jaromír Novák, šéf Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), ví, že v čele tohoto úřadu skončí příští rok v říjnu. I proto redakci Světa chytře poskytl velmi otevřený rozhovor, který se týká především aukce kmitočtů pro síť rychlého internetu 5G a možného přístupu čtvrtého operátora na český trh.
Příští rok bude v Česku klíčový z pohledu zavádění 5G sítí. Vláda chystá aukci kmitočtů pro 5G. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by do státního rozpočtu měla přinést miliardy korun a do Česka i čtvrtého operátora, který ještě sníží ceny. Ještě před standardním pokrýváním celé země se ale 5G spustí ve vybraných pěti městech.
Aukce kmitočtů pro síť 5G, od které stát očekává příjem minimálně šest miliard korun, původně měla startovat hned zkraje roku 2020. Jenže podle ministra obchodu a průmyslu Karla Havlíčka se tak s největší pravděpodobností nestane. Jaromír Novák možné odložení aukce až o více než čtvrt roku vnímá jako problém, který může zásadním způsobem ovlivnit nejen existenci samotného ČTÚ, ale může to mít i negativní dopad na státní rozpočet pro příští rok, který s příjmem z aukce už napevno počítá.
Posun navíc může znamenat problém pro český průmysl, který by bez přítomnosti 5G sítě v co nejbližší době z pohledu zahraničních investorů ztratil velkou část své konkurenceschopnosti. „Pokud investor uvidí, že například na Slovensku, v Rumunsku nebo v jiných podobných zemích už aukci zrealizovali, takže se tam dá počítat s nějakou 5G infrastrukturou, proč by podnikal v Česku, kde 5G není a teprve se buduje,“ uvažuje Jaromír Novák.
Nastoupil jste do ČTÚ (dále o něm často mluvíme jako o úřadu, pozn. red.) před sedmi lety po Pavlu Dvořákovi, který měl za sebou ne zcela kladně hodnocenou aukci. S jakým zadáním jste tenkrát přišel?
Mohu říci, že jsem žádné zadání neměl. Viděl jsem, že ČTÚ jako ústřední orgán státní správy, který působí na telekomunikačním trhu, má obrovský potenciál. Probíhal restart aukce na LTE a po debaklu s 3G sítěmi, kde bylo pokrytí spíše sporadické, jsem chtěl, aby stát řekl: „Tady jsou nějaké kmitočty za nějakou cenu, ale zároveň chceme, aby operátoři do určité doby pokryli určité území. Tak, aby i venkov měl LTE připojení.“ A to se, myslím, povedlo.
S každým novým ministrem musíme vysvětlovat nové vládě, že nejsme podřízení ministerstva.
Úřad má také k dispozici spoustu dat, a když přišla iniciativa Open Data, připojili jsme se k ní jako jedni z prvních. Začali jsme vytipovávat, které datové sady by mohly být zajímavé. Naše datové sady jsou specifické. Nejde o sexy data, která si vytahuje každý, jsou to hodně technické údaje. O to víc nás potěšilo, když v rámci různých soutěží vznikají i aplikace o telefonních budkách nebo televizních vysílačích, což je důležité třeba teď při přechodu na DVB-T2 (Aplikace Mapa vysílačů získala v letošním ročníku Společně otevíráme data první místo v kategorii Každodenní život, pozn. red.). I když máte jako úředník ten nejlepší úmysl, nikdy nedokážete dohlédnout, jak by bylo možné data využít, propojit nebo zkombinovat. Proto otevřená data podporujeme.
A třetí důležitá věc, která vám sice v zákoně přijde samozřejmá, ale když tu sedíte, vidíte to trochu jinak, je každodenní boj o to, aby ČTÚ fungoval jako svébytný, nezávislý a samostatný úřad. Aby nebyl odstřižený od reality a zároveň nebyl manipulován. Chtěl jsem mít sebevědomý úřad, který je schopný si stát za svým názorem, ale dokáže se učit a přijmout i jiný názor, pokud je správný.
Očekává se, že technologie 5G změní pojetí internetu, jak ho známe. Bude za tím stát především mnohem rychlejší odezva sítě. S 5G je ale spojena řada lživých a konspirativních teorií. Jak vznikají? A jak se šíří? Na to se podíval analytik Roman Máca z Institutu pro politiku a bezpečnost, který prozkoumal zákoutí dezinformačního webu AC24.cz.
Odkud přicházejí největší tlaky?
Jsme regulátor specifického infrastrukturního odvětví, takže na nás tlačí regulované subjekty. A s každým novým ministrem musíme vysvětlovat nové vládě, že nejsme podřízení ministerstva. ČTÚ je nezávislý orgán státní správy. Pro nové zaměstnance máme brožurku, kterou dostávají, aby se na úřadě vyznali. Možná by stálo za to, udělat ji i pro nové ministry.
Mluvil jste o postavení ČTÚ a sebevědomí. Z lidí, kteří prošli jeho radou, byli hodně viditelní Ondřej Malý, vy, Jiří Peterka a pak nikdo. Čím to je?
Postavení radního je hodně specifické. Když se podíváte do zákona, zjistíte, že tam je kompetence rady, ale ne radního. Rada je kolektivní orgán. Vždycky záleží na naturelu radního, jestli bude mít potřebu prezentovat se veřejně, nebo zda svou práci směřuje expertně dovnitř úřadu. V současném složení rady se například Jiří Peterka věnuje eGovermentu, elektronickému podpisu v prostředí ČTÚ a této problematice. Pan radní Chomyn se zabývá kvalitou služby.
Chceme rozvíjet portál, na kterém sledujeme kvalitu bezdrátových sítí (Portál je dostupný na adrese qos.ctu.cz, pozn. red.), a přidat na něj i fixní a další sítě. Lukáš Zelený se věnuje ochraně spotřebitele. Tyto věci nemusí být navenek vidět, ale úřadu velmi pomáhají. A předpokládám, že nová radní Hana Továrková využije například svou expertizu v oblasti stavebního práva zákona o usnadnění výstavby NGA (rychlých internetových sítí, pozn. red.). Radní je expert, do rady se dostal na základě svého know-how a to by měl uplatňovat při zasedání rady jako kolektivního orgánu i při své práci v úřadě. Aby měl každý týden vysílání na YouTube, to by mi přišlo přehnané.
David Týr pro své IoT vize nedávno čerpal inspiraci na veletrhu Sigfox Connect, ale rozhodně se jen na Sigfox neomezuje. Díky internetu věcí umí hlídat příchozí poštu, teplotu v zahradním jezírku nebo třeba sklapnutí pastičky na myši. A hodně se těší na IoT síť pokrývanou družicemi.
V jakém stavu je český telekomunikační trh ve srovnání s nejbližšími sousedy?
Naše výhoda a specifikum je velký počet regionálních hráčů. Máme unikátní mix platforem – xDSL, Wi-Fi, optické sítě, pevné LTE, kabelovky, a díky tomu je i cena pevného internetu spotřebitelsky příjemná. Třeba Polsko má výhodu velké země, kde je hodně uživatelů a některé projekty tam jsou životaschopnější. Mají propracovaný registr pasivní infrastruktury, ke kterému první zákony přijímali v letech 2010 a 2011. Na druhou stranu v kvalitě pokrytí na tom jsme lépe.
Během doby, kdy předsedáte radě ČTÚ, se v tuzemských mobilních komunikacích odehrály dvě zásadní věci. V roce 2013 neomezené tarify pro volání a letos neomezená data. Zásluhu si připisuje někdy ministerstvo, jindy operátoři… Jakou roli v tom hrál ČTÚ? Ten slyšet není, přestože je to regulátor.
Přiznám se, že tuhle soutěž nehraju. Úspěšný proces má spoustu otců. Ale vážně. V roce 2017 jsme vzali reklamní sdělení operátorů o tom, co jde s datovými balíčky dělat – surfovat, dívat se na HD video a používat navigaci. Všechno jsme vložili do datové kalkulačky, kterou operátoři mají na svých stránkách, a porovnali s tarify, které nabízeli.
„Věříme, že podmínky aukce jsou vybalancovány tak, aby proces nebyl ohrožen napadením z nedovolené veřejné podpory,“ říká šéf ČTU Jaromír Novák. - Foto: Tomáš Hejzlar
Tenkrát byly vlajkové tarify o velikosti 1,5 GB. K tomu jsme vzali průměrnou spotřebu imaginárního klienta Františka Běžného, který jede hodinu do práce a používá navigaci, hodinu si k běhání pustí Spotify a večer před spaním si pustí seriál s Tondou Blaníkem. A nevycházelo nám to. Datová spotřeba člověka, který na internetu netrávil moc času, vyšla na sedm gigabajtů. To jsme začali říkat nahlas a začali jsme, slovy klasika, nastavovat zrcadlo. To bylo v neformální rovině. Zároveň jsme z našich dat věděli, že nefunguje velkoobchod, protože virtuálové se nemohou dostat k nabídkám, ke kterým by se dostat mohli. Začali jsme proto připravovat regulaci velkoobchodního trhu.
Je to soutěž na 5G, takže nemůžeme vyloučit stávající operátory, ale připravíme podmínky tak, abychom podpořili soutěž na českém trhu.
Ta probíhá jak?
Jde o zdlouhavý proces pod kuratelou Evropské komise, která má v některých fázích právo veta, takže musíme pracovat velmi pečlivě. Není to tak, že bychom si dneska řekli, že od zítřka bude cena dat pro virtuály stokrát nižší, a bylo to tak. Je tam dohled na to, aby trh byl harmonizovaný napříč EU. Proces začal v roce 2017 a vyvrcholí v teď prosinci, kdy bude rada schvalovat český seznam relevantních trhů, tedy seznam trhů, vhodných k regulaci.
Mezi nimi se objeví velkoobchodní mobilní trh. Úřad tak získá první metu pro analýzu trhu, aby mohl říci, že se na tomto trhu efektivně neuplatňují pravidla hospodářské soutěže. Tento proces bude pokračovat vlastní analýzou, kterou vyhodnotíme, a řekneme, že subjekty X, Y, Z jsou dominanty na trhu, a uložíme jim nápravná opatření. To je jeden pracovní směr.
A druhý je?
Druhý, který je viditelnější a více sexy, může být v působení na cenovou hladinu ještě rychlejší. Je to aukce kmitočtů. V roce 2017 vláda schválila aktualizovanou strategii správy spektra, ve které jsme řekli, že chceme připravit aukci v pásmu 700 MHz a také chceme vyhradit spektrum pro nového operátora. Je to soutěž na 5G, takže nemůžeme vyloučit stávající operátory, ale připravíme podmínky tak, abychom podpořili soutěž na českém trhu. Teď jsou podmínky hotové, převázané mašličkou a podle předběžného harmonogramu bychom měli v lednu proces zahájit.
Věříme, že podmínky aukce jsou vybalancovány tak, aby proces nebyl ohrožen napadením z nedovolené veřejné podpory, kterou by mohli zkusit namítat stávající operátoři, a zároveň bylo dost pobídek, aby se přihlásil nový subjekt. Ale jestli se někdo přihlásí a případně kdo, budeme vědět až ve chvíli, kdy otevřeme obálky s přihláškami.
vyjádření ministra
Aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G v původně avizovaném lednu příštího roku vypsaná pravděpodobně nebude. Nelze vyloučit, že by se odložila někdy na polovinu příštího roku. V rozhovoru pro ČTK to 19. 12. řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). „Jestliže se o ní (aukci) diskutuje několik let, tak jestli bude v lednu nebo v květnu, tak si myslím, že to není to nejpodstatnější,“ řekl Havlíček.
Harmonogram aukce je nastavený od ledna do června. Ministr průmyslu Karel Havlíček ale v nedávném rozhovoru po náš web řekl, že aukce může začít později kvůli tomu, že Evropská komise (EK) vytýká sdílení sítí. Ministr nechce spustit aukci ve chvíli, kdy tento proces není uzavřen. Co by se stalo, pokud se aukce spustí až na jaře, a ne v lednu?
Komise rozhodně do jara o sdílení nerozhodne. Měli jsme s EK jednání, kde nemohli být konkrétní, ale rozhodně řekli, že není potřeba čekat na výsledek případu o sdílení, abychom mohli zahájit aukci. To máme z EK potvrzené. V úterý (3. 12., pozn. red.) proběhlo každoroční jednání, kdy EK sbírá informace o trhu a jeho vývoji a data pak zveřejňuje. Na tomto jednání jsme si závěr (o možnosti zahájit aukci bez ohledu na rozhodnutí o sdílení, pozn. red.) znovu potvrdili.
Navíc rozhodnutí Evropské komise, které ke sdílení bude, bude směřovat primárně do 4G sítí. Sdílí se sítě 2G, 3G i 4G. Tedy za předpokladu, že nějaké rozhodnutí padne, protože operátoři mohou přijmout nějaké dobrovolné závazky. Komise navíc říká, že sdílení je ekonomicky efektivní a v rurálních oblastech dává plně smysl. Takže může například říci ano, sdílení podporujeme a nevadí nám. Ale sdílíte až moc i v hustě osídlených oblastech. V tuto chvíli nesdílíte v Praze a Brně a my chceme, abyste rozpojili ještě krajská města. Předjímat rozhodnutí Evropské komise a hrát si s nastavením aukce není úplně šťastné.
Zvenku sice tato budova vypadá jako běžná výrobní hala, ale je to svět ve světě. Tady nesmí nic selhat. Je jedno, jestli je to fyzická ochrana budovy, dvojnásobně jištěné připojení do sítě nebo do budovy proudící energie. O tom, kde si české banky ukládají data a jak vlastně vypadá datacentrum zevnitř, jsme mluvili s Robertem Vávrou, ředitelem provozu sítí a IT infrastruktury T-Mobile, který řídil výstavbu datového centra DC7.
Zároveň máme z evropské legislativy daný termín přidělit spektrum do 30. června. Bylo by nešťastné nejen pro uživatele, ale i pro český průmysl, kdyby se 5G sítě v České republice začaly rozvíjet výrazně později než sítě v Německu, Polsku a okolních státech. Pak bychom se stali izolovaným ostrůvkem bez 5G.
Chápu, že kauza sdílení může být nějakou hrou s některým ze stávajících operátorů, protože když přijde na trh nový subjekt, ovlivní to jeho ekonomiku a byznys. Jsem ale rád, že EK nám byla schopná otevřeně říci, že jde o dva procesy, které na sobě nezávisejí. O jednom nevíme, kdy skončí, a druhý na něj není třeba vázat.
Říkáte, že je nutné přidělit spektrum do 30. června. Jízdní řád aukce je nastavený tak, že pokud začne v lednu, stíhá se tento termín tak akorát. Co by se stalo, kdyby aukce začala v květnu?
Posun termínu by formálně mohlo znamenat start infrigementu (tedy řízení o nesplnění povinnosti vůči členské zemi EU, pozn. red.). Prvního července ale EK neudělí pokutu, nejprve probíhá šetření. Kdyby Česká republika řekla, že se aukce rozjela a probíhá, byť se zpožděním, asi by Komise toto vysvětlení přijala. Příjem z aukce je ale závazný ukazatel v rámci státního rozpočtu na rok 2020. V případě, že by aukce začala v květnu, nejde podle mě zaručit, že stát získá výnos z aukce do konce roku. ČTÚ by tedy nesplnil rozpočtová pravidla a nenaplnilo by příjem, což má velké důsledky do fungování ČTÚ. To by byl problém.
Jak velký?
Šest miliard korun.
Máme připraveny podmínky a prošli jsme všemi procedurami. Není na co čekat.
Co by to znamenalo pro ČTÚ?
Peníze dorazí tři čtyři měsíce po skončení aukce. Když aukci začnu v lednu, budou peníze na účtu v říjnu či listopadu. Pokud se aukce posune o tři čtyři měsíce, jsem v roce 2021. V momentě, kdy vím, že nenaplním příjmy, musím upravit také výdaje. To znamená propustit lidi, zhasnout a zavřít, protože jinak než aukcí nejsem schopen šest miliard vybrat.
Nedá se to brát tak, že peníze jsou na cestě, jen ještě nedorazily?
Možná. Může ale nastat situace, kdy si noví hráči řeknou, že se mění ekonomický cyklus, telekomunikace nejsou zajímavé, Česká republika neví, co chce, a půjdou raději do Nizozemí nebo jinam. Variant může být hodně. V momentě, kdy máme připraveny podmínky a prošli jsme všemi procedurami, není na co čekat.
Mluvil jste o tom, že zpoždění aukce by mohlo být nepříjemné pro průmysl. Co je vlastně hlavním přínosem 5G?
Hlavní byznysové modely, které by mohly přijít jako první, jsou v Průmyslu 4.0, tedy v automatizaci výroby. Pokrytí v rámci technické výroby ať v automobilovém průmyslu, nebo dalších. Velmi aktivní je v tom třeba Siemens. Kdyby se začaly rozevírat nůžky mezi Německem, které je v oblasti Průmyslu 4.0 hodně vpředu, a Českou republikou, mohlo by to mít v rámci národního hospodářství důsledky, které teď ještě ani nevidíme.
Spotřeba dat přenesených přes internet v České republice neustále roste. Je nejvyšší čas se tomuto trendu přizpůsobit a udělat, co je třeba – vybudovat optické sítě. Jedině ty dokážou zajistit, že v nejbližší době naše země nezačne zaostávat. Musíme již ale přejít od slov k činům.
Takže kdyby se aukce nestihla, mohl by mít Průmysl 4.0 v Česku problém?
Minimálně by došlo ke zpoždění. A to může hrát roli při rozhodování investora, do které země jít.
Překvapuje mě, že jste začal průmyslem. Obvykle slýchám, že je to skvělé, že bude aukce, protože budou rychlejší data. Přitom ta budou alespoň ze začátku stejně rychlá jako teď.
První smysluplné aplikace jsou v průmyslu, protože jde o lokální sítě (takzvané kampusové sítě, fakticky privátní sítě budované na 5G technologiích, pozn. red.). Když se podíváte, kolik lidí je ochotno platit za 4G, a uděláte si segmentaci tarifů, podíváte se, kdo a jak používá neomezené tarify, myslím si, že sdělení „Kupte si 5G, budete mít rychlejší data“ není teď to, co by marketingově táhlo.
Pro domácnosti a běžného spotřebitele jsou zajímavé konvergované služby. Jsem doma, mám fixní připojení, odejdu z domu, mám mobilní internet. Na mobilu už dnes stáhnu film ve 4K, i když sledovat 4K na mobilu… Musíme se bavit reálně. Zdůrazňovat 5G jako revoluci pro běžného uživatele nemá smysl. Je dobře, že 5G jako evoluce přijde. Jestli aukci zpozdíme, nejen že nebudou peníze do rozpočtu, ale pomaleji se bude snižovat i cenová hladina nabídek pro spotřebitele. Při příchodu nového operátora se cenová hladina sníží skokem a výhody z toho mají všichni. Stejně jako když na trh přišel druhý a třetí.
Kdybyste měl spustit marketingovou kampaň na 5G, začal byste chytrým městem?
Tady jsem ve střetu zájmů – jsem jedním z porotců této soutěže (jde o soutěž 5G pro 5 měst, jejíž výsledky byly vyhlášeny 12. 12., pozn. red.). Ale obecně – řekli jsme si, že podmínky aukce máme připraveny, odpracovali jsme to a nemůžeme nevidět, že bují fake news o 5G v podobě článků typu „Zakažte 5G, protože americká vláda bude ovládat vaše mozky“.
Myslím, že rok 2019 je rokem významných změn na českém trhu nejen neomezenými daty, ale i akvizicemi.
Požádali jsme proto lidi, ať nám posílají řetězové e-maily, které se 5G týkají. Také asociace provozovatelů mobilních sítí nám poslala články, které mají k dispozici. Chceme je efektivně zanalyzovat a postavit proti fámám fakta, která je vyvracejí. Říci lidem, že se 5G nemají bát. A zrovna iniciativa 5G pro 5 měst může být v této oblasti přínosem.
Představitelé municipalit jsou lidem nejblíž a obavy z nových antén mohou vyvrátit nejlépe. Třeba tak, že jim řeknou, že jsou to stejné frekvence jako ty, díky kterým se doteď dívali na televizi. Nebo že máme hygienické limity, takže není třeba se bát.
Když odhlédnu od aukce, jaká další velká věc ovlivní český telekomunikační trh?
Satelitní komunikace, o které se mluvilo i na nedávné Světové radiotelegrafické konferenci. Elon Musk v rámci projektu, v němž jeho rakety vynášejí družice na negeostacionární dráhu, dostal na oběžnou dráhu už sto dvacet satelitů a je v pozici jedničky. Družice budou tři roky přenášet internet a pak se vymění. Samozřejmě že lidi budou muset mít koncová zařízení, ale rozhodně to je další hráč, i kdyby na evropský trh působil nepřímo.
Zatím jsme se bavili o bezdrátových technologiích. Pro 5G je ale důležité mít i velmi kvalitní optiku, protože tak velké objemy dat vzduchem přenést nejde.
Technologie se vyvíjejí, od nového roku budeme otevírat pásmo 60 GHz, kde – i když na kratší vzdálenosti – je možné gigabitové rychlosti přenést.
Jak se žije v zemi, kde je pod kontrolou každý váš pohyb, každá navštívená webová stránka i sebemenší bankovní transakce? A jak se na tomto stavu podílejí špičkové technologické firmy, jejichž produkty běžně používáme?
Zůstaňme ale ještě u optiky. Jaké aktivity v této oblasti ČTÚ vyvíjel? Jsou bezdrátové aktivity viditelnější proto, že každý z nás má mobil v kapse – i když je na optiku v důsledku připojený –, a proto je bezdrátové připojení víc sexy, nebo ve fixních sítích toho neprobíhá tolik?
Díky historickému rozhodnutí bývalého Českého Telecomu, který se rozhodl promovat ISDN na úkor ADSL, je Česká republika Wi-Fi velmoc. Jsme velmoc bezdrátových regionálních operátorů. Unikátní jsme i v tom, že inkumbent (tedy nástupce monopolu, pozn. red.) do nedávné doby do optiky neinvestoval vůbec.
Teď sledujeme různé závazky a prohlášení o tom, že CETIN investuje do pevných sítí iks miliard korun, T-Mobile má závazek, že do roku 2025 pokryje milion domácností optickými sítěmi, Vodafone získal velmi cenné portfolio v pevných sítích koupí UPC. Pro velkou mobilní trojku už optika není sprosté slovo. Myslím, že rok 2019 je rokem významných změn na českém trhu nejen neomezenými daty, ale i akvizicemi. Budoucnost komunikací je v konvergované službě. Uživatele nezajímá, jakým způsobem se k němu data dostanou, chce být připojený všude.
Myslím, že moje mise je u konce.
A protože broadband je regulovaný trh, má ČTÚ regulační nástroje. V roce 2017 proběhla transpozice evropské směrnice pro snížení nákladů na výstavbu elektronických sítí (zákon 194/2017 Sb., pozn. red.). ČTÚ se nabídl, že bude plnit roli jednotného informačního místa. Na radě jsme vyhodnocovali její dosavadní fungování a následně od nás na ministerstvo průmyslu a obchodu jako na gestora tohoto zákona odešel dopis s návrhem změn k lepšímu.
Jak si vlastně tento zákon stojí v kontextu jak novely stavebního zákona, tak i Akčního plánu 2.0 (soubor nedotačních opatření pro zlepšení výstavby elektronických sítí, pozn. red.)?
Jde o několik věcí najednou, které se vážou na zmíněnou analýzu. V rámci projednávání Akčního plánu chtěl sektor některé věci rozšířit. Stavební zákon je v meziresortním řízení a v jeho návrhu je přesun některých kompetencí stavebních úřadů na ČTÚ. To vnímám jako velmi nebezpečné. Tato agenda není regulačního charakteru a může ohrozit nezávislost úřadu. Úřad může být zavalen žádostmi týkajícími se sporů, jestli někde je možné umístit anténu. My tu ale takové odborníky nemáme a je otázka, jak by se nám je podařilo nabrat, když současně musíme propouštět. To nedává smysl.
Jde o poměrně komplexní a sofistikovanou věc. Nestačí napsat jen „místo stavebních úřadu bude agendu zajišťovat ČTÚ“. Už nyní rozhodujeme místo obecných soudů spory o peněžité plnění, což děláme jako jediný regulátor v Evropě. V určitou chvíli byl úřad těmito spory zavalen. I touto optikou se na přesun kompetencí musíme dívat. S péčí dobrého hospodáře nemohu říct, že se s tím nějak popereme, když nebudu mít podporu.
Česká armáda dostane autonomní posilu. Už zkraje příštího roku by měla začít fungovat speciální letka, která se bude skládat pouze z dronů. Základ budou tvořit drony monitorovací, ale armáda počítá i s pořízením bojových bezpilotních strojů.
Kdy končí vaše funkční období?
V říjnu. Na to, kdy končím, se teď ptá hodně lidí.
Co se stane, když si v počítači vytvoříte model okresního města a do něj pak pustíte náhodné návštěvníky s koronavirem? Vypadá to trochu jako nějaká speciální verze hry SimCity, ale ve skutečnosti to může mít velký dopad na život v následujících týdnech a měsících. Právě takhle vypadá zkoumání pandemie pomocí matematických modelů.
Kvůli koronavirové pandemii sekáme obrovské dluhy – půl bilionu letos, nejméně půl bilionu příští rok… Kupujeme si za ně čas, abychom se nemuseli měnit. Bylo by ale lepší, kdybychom si za ně koupili změnu.
5G. Technologie, která budí vzrušené diskuse. Příkladem může být situace v Jeseníku, jednom z pěti měst, v nichž se rozbíhají pilotní projekty této technologie v ČR. Proč ale vlastně zavádění 5G budí takové vášně nejen v tuzemsku, ale i ve světě? A proč je vlastně 5G tak důležité?
Zájem o nástroje pro videokonference a online spolupráci stoupl ze dne na den sedminásobně. Firmy se teď bez nich neobejdou a zůstane to tak i do budoucna. Zatím však často narážejí na nedostatečnou kvalitu připojení a špatné vybavení domácích kanceláří.
Také jste se zatajeným dechem sledovali přistání roveru Perseverance na povrchu Marsu? Společně s ním na rudou planetu dosedla i maličká helikoptéra – vůbec první létající stroj v historii, určený pro mimozemské prostředí. Jeho technologická výbava přitom při bližším ohledání ani tak kosmicky nepůsobí...
Českým kyberprostorem putují nepřetržitě desetitisíce řetězových e-mailů s dezinformacemi. Každý měsíc se podaří zachytit 150 až 300 unikátních výtvorů. Uvedlo to občanské hnutí Čeští elfové, kteří dezinformace mapují. V posledních měsících témata e-mailů masivně posílily nepravdivé zprávy týkající se nemoci covid-19, aktuálně je jich více než polovina. Bojovat s nimi teď bude nová kampaň, zaměřená zejména na seniory.
Multifunkční konferenční sál, herna pro milovníky virtuální i rozšířené reality, chytrá kuchyň nebo třeba miniaturní hydroponický záhon se zeleninou a bylinkami, které si můžete odnést. Prostor s názvem Magenta Experience Center, který T-Mobile otevřel v nákupním centru Arkády Pankrác, je všechno, jen ne obyčejná prodejna telefonů.
Na nenápadné střední škole v Klatovech vznikla webová aplikace srovnávající počítačovou výbavu v jednotlivých školních zařízeních. Zatím funguje jen v Plzeňském kraji, ale sbírá ocenění i uznání a patrně se brzy rozšíří i do dalších regionů.
Pozor. Toto není utopie. To, co budu popisovat, v některých zemích skutečně funguje a pomáhá k efektivitě a přívětivosti zdravotního systému. Ne náhodou je Izrael tak rychlý v očkování proti covidu-19. Je to také proto, že má velmi dobře digitalizovaný zdravotní systém. Data tečou a klienti s lékaři komunikují za pomoci digitálních technologií.
Když je řeč o chytrých městech v Německu, většinou člověka napadne Berlín, Frankfurt nebo třeba Hamburk. Saské Lipsko je méně navštěvované a celkově méně nápadné, na své inteligenci ovšem pracuje podobně usilovně.
„Elektromagnetické pole a člověk“. Tak se jmenuje publikace polského Ministerstva digitalizace, jejíž překlad zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Chce tak srozumitelně přiblížit nejdůležitější témata, která jsou spojená s elektromagnetickým polem v oblasti rádiových kmitočtů. Ministerstvo tak mimo jiné reaguje na spekulace týkající se 5G sítí a koronaviru.
Český statistický úřad představil podobu Sčítání lidu, domů a bytů 2021. Na základě předběžných průzkumů očekává, že se téměř tři čtvrtiny lidí sečtou bez papírových formulářů. K dispozici bude online formulář i mobilní aplikace.
Na nenápadné střední škole v Klatovech vznikla webová aplikace srovnávající počítačovou výbavu v jednotlivých školních zařízeních. Zatím funguje jen v Plzeňském kraji, ale sbírá ocenění i uznání a patrně se brzy rozšíří i do dalších regionů.
Pozor. Toto není utopie. To, co budu popisovat, v některých zemích skutečně funguje a pomáhá k efektivitě a přívětivosti zdravotního systému. Ne náhodou je Izrael tak rychlý v očkování proti covidu-19. Je to také proto, že má velmi dobře digitalizovaný zdravotní systém. Data tečou a klienti s lékaři komunikují za pomoci digitálních technologií.
Rok po tom, co se v České republice objevil nový typ koronaviru, stále neexistuje vládní reflexe práce s daty. A to ani ve chvíli, kdy na informacích a jejich analýze závisí stav veřejného zdraví. Šestý ročník největšího veletrhu otevřených dat Open Data Expo nabídne zhodnocení učiněných vládních opatření v kontextu využívání a analýzy dat. Představí zkušenosti ze zahraničí a dá prostor institucím, které s daty inovativně pracují a zároveň svá data otevírají. Akce proběhne online 8. března 2021 z CAMPu - Centra architektury a městského plánování.
V boji s koronavirem by v Polsku mohly pomáhat bezpilotní letouny. Chystá se je využívat jedna z největších sítí diagnostických laboratoří v zemi. Tento týden má být podepsána smlouva, která může významně pozměnit přepravu lékařských vzorků. Polský výrobce dronů Spartaqs, která loni zkušebně vytvořila letecký most mezi dočasnou nemocnicí pro pacienty s covidem-19 na Národním stadionu a nemocnicí ministerstva vnitra ve Varšavě, plánuje zahájit stálé vzdušné zásobování.
„Elektromagnetické pole a člověk“. Tak se jmenuje publikace polského Ministerstva digitalizace, jejíž překlad zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Chce tak srozumitelně přiblížit nejdůležitější témata, která jsou spojená s elektromagnetickým polem v oblasti rádiových kmitočtů. Ministerstvo tak mimo jiné reaguje na spekulace týkající se 5G sítí a koronaviru.
Také jste se zatajeným dechem sledovali přistání roveru Perseverance na povrchu Marsu? Společně s ním na rudou planetu dosedla i maličká helikoptéra – vůbec první létající stroj v historii, určený pro mimozemské prostředí. Jeho technologická výbava přitom při bližším ohledání ani tak kosmicky nepůsobí...
Už rok si mnoho rodičů zoufá, co bude se vzděláním jejich dětí a teenagerů. Do školy prakticky nechodí a motivace k vlastnímu vzdělávání je v tomto věku spíš vzácnost. Inovátoři ve vzdělávání radí změnit úhel pohledu a využít to, co děti přirozeně zajímá - skvělý potenciál pro výuku podle nich představují počítačové hry typu Minecraft.
Čeští rodiče neberou bezpečí svých dětí na internetu na lehkou váhu. Často jim ale chybí odborné znalosti k tomu, aby děti ve virtuálním prostředí ochránili. Vyplývá to z průzkumu společnosti netbox mezi 750 rodiči. Nejvíce se obávají kyberšikany, zneužití a sexuálního nátlaku. Podle odborníků navíc problémy prohlubuje koronavirová pandemie a nedostatek kontaktu v reálném životě.
IT specialista Marek Jílek pracuje jako hacker. A hrdě to přizná. Snaží se nacházet bezpečnostní hrozby, ale nezneužívá je; nahlásí je a předá k opravě. Je to totiž etický hacker. Ukázal nám leccos ze světa počítačové bezpečnosti – a na závěr poradil, jak byste si podle něj měli zabezpečit svůj počítač.
Vyjmenujete všechny hory na obzoru? Jak by se vám líbila pomůcka, díky které byste vždycky bezpečně poznali, zda se před vámi rozkládá Kralický či Malý Sněžník a mohli tak svými znalostmi ohromovat přátele? Přesně to by měla umět aplikace LandscapeAR, kterou vyvinuli na brněnské VUT.
IT specialista Marek Jílek pracuje jako hacker. A hrdě to přizná. Snaží se nacházet bezpečnostní hrozby, ale nezneužívá je; nahlásí je a předá k opravě. Je to totiž etický hacker. Ukázal nám leccos ze světa počítačové bezpečnosti – a na závěr poradil, jak byste si podle něj měli zabezpečit svůj počítač.
Navzdory všemu negativnímu spustil operátor T-Mobile v loňském roce síť 5G, rozšířil optiku na území Česka a pokračoval v budování gigabitové společnosti. Jeho celkové investice dosáhly v roce 2020 částky 4,2 miliardy korun.
Multifunkční konferenční sál, herna pro milovníky virtuální i rozšířené reality, chytrá kuchyň nebo třeba miniaturní hydroponický záhon se zeleninou a bylinkami, které si můžete odnést. Prostor s názvem Magenta Experience Center, který T-Mobile otevřel v nákupním centru Arkády Pankrác, je všechno, jen ne obyčejná prodejna telefonů.
Už na začátku pandemie viru Covid-19 začala Evropská unie připravovat mohutný program dotací, grantů a půjček na obnovu národních ekonomik. Česko na základě toho připravilo svůj Národní plán obnovy. Opozice i odborné svazy volají po masivní digitalizaci, vláda chce většinu peněz nalít do kovu a betonu.
Dopravní informační systém PID Lítačka, který funguje v Praze a Středočeském kraji, může expandovat i do Libereckého kraje. Ambice společnosti KORID LK, tamního koordinátora veřejné dopravy, jsou ale vyšší: do systému hodlá začlenit taxíky, sdílená auta i kola, informace o parkovištích nebo i o počasí a sjízdnosti silnic.
Hromadná doprava není na Islandu příliš oblíbená. Možná i proto patří Islanďané mezi národy s nejvyšším počtem osobních automobilů na obyvatele. V hlavním městě Islandu, Reykjavíku, se teď přesto schyluje k revoluci v hromadné dopravě.
Česká metropole obsadila 39. místo z celkem 174 hodnocených měst v rámci hodnocení CIMI index 2020. Oproti loňskému ročníku si tak Praha polepšila o osm příček a zůstává tak lídrem mezi městy střední a východní Evropy.
Jak vypadá první funkční aplikace, která vám při přejezdu Prahou najde nejen spoj tramvají či metrem, ale také sdílené dopravní prostředky? Proč jsou skútry BeRider oblíbené na rozdíl od některých jiných sdílených služeb? A jak se při vývoji chytrých měst daří spolupracovat veřejnému a soukromému sektoru?
„Elektromagnetické pole a člověk“. Tak se jmenuje publikace polského Ministerstva digitalizace, jejíž překlad zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Chce tak srozumitelně přiblížit nejdůležitější témata, která jsou spojená s elektromagnetickým polem v oblasti rádiových kmitočtů. Ministerstvo tak mimo jiné reaguje na spekulace týkající se 5G sítí a koronaviru.
Český statistický úřad představil podobu Sčítání lidu, domů a bytů 2021. Na základě předběžných průzkumů očekává, že se téměř tři čtvrtiny lidí sečtou bez papírových formulářů. K dispozici bude online formulář i mobilní aplikace.
Na nenápadné střední škole v Klatovech vznikla webová aplikace srovnávající počítačovou výbavu v jednotlivých školních zařízeních. Zatím funguje jen v Plzeňském kraji, ale sbírá ocenění i uznání a patrně se brzy rozšíří i do dalších regionů.
Technologický vývoj jde rychle dopředu a nevyhýbá se ani domácnostem. Do našeho života se postupně dostávají hlasoví asistenti, jako je je například Alexa od Amazonu nebo HomePod od Applu. V mobilu máme aplikace, díky kterým ovládáme topení, chlazení, ale i zabezpečovací systém v domě.
Druhá vlna epidemie viru covid-19 uvěznila doma miliony žáků, studentů i zaměstnanců. Ti všichni začali využívat internet ke studiu, práci i zábavě, a na vytíženosti sítí se to projevilo. Kdo neměl kvalitní přípojku, hořce zaplakal.
Přes 200 milionů zařízení pro chytrou domácnost nakoupí evropští spotřebitelé již v roce 2024, uvádí analýza společnosti IDC. Mezi lety 2019 až 2024 má odbyt růst v průměru o 16,19 procenta ročně. Dominovat budou zařízení pro videozábavu s 80,6 miliony dodaných produktů a meziročním růstem o osm procent. Jejich podíl ale klesne z letošních 53 procent na 40 procent. Největší nárůst se očekává v kategorii osvětlení, která poroste v průměru o 47 procent na 33,5 milionu v roce 2024. Chytré reproduktory si udrží druhou pozici s podílem 23 procent.
Podle čeho se pozná chytrý zámek? Třeba podle toho, že se otevře sám, jakmile přijdete ke dveřím. A také díky němu můžete pustit domů nenadálou návštěvu, i když sami přijdete až za chvíli. Linus Yale tohle všechno umí a navíc nestojí žádnou přemrštěnou částku.
V boji s koronavirem by v Polsku mohly pomáhat bezpilotní letouny. Chystá se je využívat jedna z největších sítí diagnostických laboratoří v zemi. Tento týden má být podepsána smlouva, která může významně pozměnit přepravu lékařských vzorků. Polský výrobce dronů Spartaqs, která loni zkušebně vytvořila letecký most mezi dočasnou nemocnicí pro pacienty s covidem-19 na Národním stadionu a nemocnicí ministerstva vnitra ve Varšavě, plánuje zahájit stálé vzdušné zásobování.
Vyjmenujete všechny hory na obzoru? Jak by se vám líbila pomůcka, díky které byste vždycky bezpečně poznali, zda se před vámi rozkládá Kralický či Malý Sněžník a mohli tak svými znalostmi ohromovat přátele? Přesně to by měla umět aplikace LandscapeAR, kterou vyvinuli na brněnské VUT.
Česká firma Essence Line vyvinula biočip, který dokáže včas odhalit cévní mozkovou příhodu nebo mozkovou mrtvici. Biočip umožní cílenou terapii na klinických pracovištích a významně tak přispěje k účinné ochraně lidského zdraví i záchraně životů napříč všemi věkovými skupinami, včetně novorozenců.
Sleduje kamerou v inkubátoru pečlivě vývoj lidských embryí a hodnotí u nich na 400 různých parametrů. Umělá inteligence v tuzemsku dostane v druhé polovině roku důležité slovo při umělém oplodnění. Klíčová rozhodnutí totiž dokáže učinit lépe než embryologové: analyzuje faktory, které člověk ani neumí rozlišit a zohlednit.
Také jste se zatajeným dechem sledovali přistání roveru Perseverance na povrchu Marsu? Společně s ním na rudou planetu dosedla i maličká helikoptéra – vůbec první létající stroj v historii, určený pro mimozemské prostředí. Jeho technologická výbava přitom při bližším ohledání ani tak kosmicky nepůsobí...
Už rok si mnoho rodičů zoufá, co bude se vzděláním jejich dětí a teenagerů. Do školy prakticky nechodí a motivace k vlastnímu vzdělávání je v tomto věku spíš vzácnost. Inovátoři ve vzdělávání radí změnit úhel pohledu a využít to, co děti přirozeně zajímá - skvělý potenciál pro výuku podle nich představují počítačové hry typu Minecraft.
Čeští rodiče neberou bezpečí svých dětí na internetu na lehkou váhu. Často jim ale chybí odborné znalosti k tomu, aby děti ve virtuálním prostředí ochránili. Vyplývá to z průzkumu společnosti netbox mezi 750 rodiči. Nejvíce se obávají kyberšikany, zneužití a sexuálního nátlaku. Podle odborníků navíc problémy prohlubuje koronavirová pandemie a nedostatek kontaktu v reálném životě.
Izraelská genealogická společnost MyHeritage představila nástroj, který uživateli umožňuje rozhýbat fotografie mrtvých předků. Ti se mohou začít smát, mrkat nebo hýbat hlavou. Nástroj Deep Nostalgia vzbudil debatu, zda je etické technologii k takovým účelům používat.
V boji s koronavirem by v Polsku mohly pomáhat bezpilotní letouny. Chystá se je využívat jedna z největších sítí diagnostických laboratoří v zemi. Tento týden má být podepsána smlouva, která může významně pozměnit přepravu lékařských vzorků. Polský výrobce dronů Spartaqs, která loni zkušebně vytvořila letecký most mezi dočasnou nemocnicí pro pacienty s covidem-19 na Národním stadionu a nemocnicí ministerstva vnitra ve Varšavě, plánuje zahájit stálé vzdušné zásobování.
„Elektromagnetické pole a člověk“. Tak se jmenuje publikace polského Ministerstva digitalizace, jejíž překlad zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Chce tak srozumitelně přiblížit nejdůležitější témata, která jsou spojená s elektromagnetickým polem v oblasti rádiových kmitočtů. Ministerstvo tak mimo jiné reaguje na spekulace týkající se 5G sítí a koronaviru.
Také jste se zatajeným dechem sledovali přistání roveru Perseverance na povrchu Marsu? Společně s ním na rudou planetu dosedla i maličká helikoptéra – vůbec první létající stroj v historii, určený pro mimozemské prostředí. Jeho technologická výbava přitom při bližším ohledání ani tak kosmicky nepůsobí...
Už odcházíte?
To nejlepší ze SvětChytře.cz v mailu
Zajímá vás, co píšeme? Nechte si jednou týdne zasílat upozornění na nejzajímavější články mailem. Stačí se přihlásit!