foto: Forensic Architecture

K účinnému boji proti fake news stačí veřejně dostupné zdroje

Trendy & tipykomentář 4 min čtení

Britská výzkumná agentura Forensic Architecture v minulosti odvedla skvělou práci při odhalování temných míst v ukrajinské nebo syrské válce. Její nejnovější počin vnáší jasno do letní exploze v bejrútském přístavu…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Britská výzkumná agentura Forensic Architecture v minulosti odvedla skvělou práci při odhalování temných míst v ukrajinské nebo syrské válce. Její nejnovější počin vnáší jasno do letní exploze v bejrútském přístavu…

Související článek

Pravda, nebo fikce? Fake news potřebují řešit i tajné služby, pomůže jim umělá inteligence z Česka

Ať už jde o původ koronaviru nebo třeba 5G sítě – internetový svět je plný dezinformací. Zorientovat se mezi reálnými zprávami a hoaxy je stále těžší. Pomoct s tím teď má umělá inteligence, kterou speciálně kvůli těmto takzvaným fake news vyvinula česká společnost Cogniware. Uplatnit se má v Česku, ale zájem o ni mají i ve světě. Podle autorů ji využijí především státní složky, třeba tajné služby. Ty mají monitoring dezinformací v popisu práce.

Dezinformace neboli fake news patří k největším hrozbám dnešní doby – na tom se shodují i lidé, kteří jejich význam donedávna podceňovali. Jistě, někdy je to spíše k pobavení, teoriím o placaté Zemi nebo chemtrails patrně nikdo soudný nevěří. Podobné hlouposti tak slouží hlavně k veselí na sociálních sítích. Méně prvoplánové dezinformace ovšem mívají podstatný vliv na věci veřejné – třeba prezidentské volby v Česku před třemi lety provázely rozsáhlé e-mailové kampaně, bez nichž by výsledek možná vypadal jinak. A v nejhorších případech může jít vysloveně o život, což platí například pro vlnu fake news ohledně očkování proti covidu.

Na cílených dezinformačních kampaních je nejhorší, že nepotřebují veřejnost přesvědčit o „alternativní pravdě“ – bohatě stačí rozšířit pochybnosti a přesvědčení, že „pravda je někde uprostřed“. Takže si člověk může utvořit jakýkoli názor a všechny mají stejnou váhu, ať jsou něčím podložené či nikoli. Co na tom, že vědecké poznatky vesměs tvrdí, že chemtrails neexistují a současné covidové vakcíny jsou bezpečné – v jednom videu na YouTube se říká něco jiného, takže kdo ví, jak to ve skutečnosti je, na každém šprochu je pravdy trochu. V zemích, kde informační a mediální gramotnost není zrovna na špičkové úrovni (k nimž bohužel patří i Česko), je tohle skutečná cesta do pekel.

Související článek

Nový nástroj pro detekci zfalšovaných videí oznámil Microsoft

Společnost Microsoft přidává k technologiím zaměřeným na detekci syntetických médií (označovaných jako deepfakes) nástroj Video Authenticator. Ten na základě analýzy videa nebo statické fotografie určí pravděpodobnost, s jakou byla média manipulována.

Co s tím? Kromě drobné práce spočívající ve zvyšování zmíněné informační gramotnosti (na čemž se u nás chvályhodně podílí řada neziskovek i korporací – například T-Mobile loni zjišťoval, nakolik jsou Češi náchylní k uvěření hoaxům) je nejdůležitější předkládat ověřená fakta tak, aby se zpochybnit prostě nedala – aby i malé dítě na vlastní oči hned vidělo, co říkají elementární čísla nebo jak se nějaká událost odehrála. Tak, jak to umí třeba britská výzkumná agentura Forensic Architecture, kterou jsme u nás už představili. Díky ní se veřejnost dozvěděla cenné informace mimo jiné o zapojení ruských vojsk ve válce na východě Ukrajiny nebo o praktikách syrské vlády a tajné policie ve věznicích pro politické odpůrce.

Nejnovější počin Forensic Architecture možná nevzbudí tak horké debaty, protože se netýká politicky kontroverzního tématu, ale spíše obrovské tragédie – mohutného výbuchu ledku v bejrútském přístavu, ke kterému došlo v minulém srpnu. Po něm se značná část libanonské metropole proměnila v hromadu sutin a více než 300 tisíc lidí naráz přišlo o střechu nad hlavou. Jde o dvanáctiminutové video plné záběrů události z nejrůznějších úhlů, tak, jak ji natočila spousta lidí (před explozí už v přístavu pár minut hořelo, což pochopitelně přitáhlo pozornost). A jak to ve Forensic Architecture umějí, jednotlivé záběry doplňují podrobné digitální mapy s vysvětlením, kde se nacházela jaká látka, v jakém pořadí jednotlivé části skladiště vybuchovaly a co tedy k celé tragédii vedlo. Záběry se opakují a vzájemně doplňují, aby se daly vyloučit i sebemenší pochybnosti, a po zhlédnutí záznamu by měl mít o incidentu jasno i člověk, který se v celé problematice do té doby ani trochu neorientoval. Celé je to nanejvýš věcné, bez sebemenší snahy o interpretaci či domýšlení domněnek – prostě maximálně věrná rekonstrukce.

Související článek

František Vrábel: Prezident Zeman je hlásnou troubou dezinformační scény

Dezinformace, fake news, hybridní válka. Pro mnohé námět nekonečných debat na sociálních sítích, pro Františka Vrábela každodenní práce. Jeden z nejúspěšnějších datových analytiků na světě si nebere žádné servítky, co se týče hodnocení zdejší mediální gramotnosti, stavu médií nebo třeba úlohy Facebooku a dalších sociálních sítí…

A vůbec nejlepší na tom je skutečnost, kterou Forensic Architecture zdůrazňuje u každé své akce – k veškerému fact-checkingu posloužily výhradně veřejně dostupné zdroje, tedy videa z YouTube a dalších serverů, digitální mapy od Google a jednoduché programy, které má k dispozici každý. Žádné „tajné materiály“ dostupné jen elitám nebo tajným službám. Sdělení je jasné: proti fake news se dá bojovat pomocí běžných internetových nástrojů, chce to jen mít trpělivost, nebát se mravenčí práce a trvat na tom, že když je něco vidět z několika úhlů a nedá se to zpochybnit, prostě se to stalo a žádná „alternativní pravda“ neexistuje.

Ostatně - podívejte se ono video sami:

 

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama