foto: Shutterstock

Chcete dobrý zvuk? Nutností je kvalitní hardware i rychlé připojení

Trendy & tipyanalýza 5 min čtení

Prostorový zvuk už při sledování filmů nebo hraní her už dávno vnímáme jako samozřejmost. Málokdo ale ví, jak vlastně vzniká, jak se v minulosti vyvíjel a jaké chytré technologie se dnes při jeho produkci využívají…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Prostorový zvuk už při sledování filmů nebo hraní her už dávno vnímáme jako samozřejmost. Málokdo ale ví, jak vlastně vzniká, jak se v minulosti vyvíjel a jaké chytré technologie se dnes při jeho produkci využívají…

Související článek

Videokonference bez ječících dětí a zvuků sbíječky

Hluk v pozadí je jednou z nejčastějších a nejvíce frustrujících věcí, které se dnes při videokonferencích objevují. Technologii, která v reálném čase rozliší řeč od šumu a odstraňuje hluk v pozadí, plánuje zařadit do svých videokonferencí Cisco. Získat ji chce koupí společnost BabbleLabs.

Co mají společného filmy jako E.T. mimozemšťan, Tootsie, Blade Runner nebo Rocky 3? Kromě toho, že jde o dodnes dobře známé legendy několika generací, je tu ještě jeden důležitý společný znak – všechny pocházejí z roku 1982 a tím pádem patřily k prvním hollywoodským blockbusterům, které si diváci mohli v kinech vychutnat s prostorovým zvukem. Právě v tom roce se totiž poprvé světu představila technologie Dolby Surround, která nabídla podstatně víc než do té doby běžné stereo.

Později v osmdesátých letech se novinka dostala do nejlepších kinosálů i u nás, takže jsme si prostorového zvuku mohli začít užívat též – tehdejší dospívající generace pravděpodobně nikdy nezapomene na to, jak se šumění deště poprvé ozvalo nejen před očima, ale také za hlavou, a když přes plátno přeletěl vrtulník, měl člověk nutkání se za ním otočit. A když v další dekádě přišla revoluce jménem DVD, přestěhovalo se prostorové audio z kin do obýváků. Dnes už technologie Dolby Surround působí jako muzeální vykopávka, ale právě ta odstartovala vývoj, který dal vzniknout dnešním moderním formátům prostorového zvuku s fantastickými možnostmi.

Dolby Atmos – inteligentní zvuk ze všech stran

Ještě nedávno o kvalitě prostorového zvuku rozhodovalo hlavně to, kolik má člověk v obýváku reproduktorů. Standardem v éře DVD nebo blu-ray byly reprosystémy s pěti nebo sedmi bedýnkami, které si člověk postavil do pokoje podle předem určeného schématu a ony si jednotlivé stopy „předávaly“. Když tedy hrdinovi filmu za zády přejelo auto z jedné strany na druhou, přelil se zvuk z levého zadního reproduktoru do pravého (nebo naopak). Znělo to působivě, mělo to ovšem své limity – zvuk přecházel jen mezi konkrétními reproduktory, když se tedy důležitý děj odehrával mimo jejich dosah (typicky třeba nad hlavami aktérů), do přirozeného efektu bylo daleko.

A právě tohle mění Dolby Atmos, dnešní nejvyšší zvukový standard, který se pomalu rovněž stěhuje z kin do domácího prostředí (v koronavirové krizi ještě o něco rychleji, než se čekalo). V éře umělé inteligence totiž umí využívat nejen samotné reproduktory, ale také prostor mezi nimi – odborně se tomu říká, že přidává třetí osu prostorové orientace. Zvuky už se nepohybují pouze vlevo a vpravo, respektive vpřed a vzad, ale také nahoru a dolů.

Související článek

Pacienti v ohrožení. Hackeři mají snadný přístup k jejich ultrazvukovým snímkům

Některé starší ultrazvukové přístroje v nemocnicích, které využívají operační systém Windows 2000 a jsou napojené do sítí internetu věcí (IoT), mohou být snadným cílem pro napadení hackery. Důvodem jsou chybějící záplaty a aktualizace. Odhalila to antivirová firma Check Point.

Zvuk se zkrátka od fyzického počtu reproduktorů osvobodil a naučil se využívat i (virtuální) prostor mezi nimi. Mohou za to inteligentní algoritmy, které již nepracují s pevným rozdělením jednotlivých ruchů a zvuků do několika pevně daných kanálů jako v případě Dolby Surround nebo Dolby True HD. Místo toho nastoupila tzv. objektová práce se zvukem. Audiostopa Dolby Atmos umožňuje přesně lokalizovat až 128 zdrojů zvuku, se kterými lze ve scéně libovolně pohybovat ve vztahu k posluchači. Chytrý systém si dokáže změřit místnost, v níž se nachází, a virtuální objekty si do ní rozmístit tak, jako by se jednalo o nejlepší kinosál na světě, do něhož jsou reproduktory nainstalované na každém metru v podlaze i ve stropě.

Chce to kvalitní hardware a skvělé připojení

Pokud něčeho podobného chceme dosáhnout v domácích podmínkách, má to dvě zásadní podmínky. Tou první je kvalitní hardwarová výbava – nejde ani tak o počet reproduktorů jako spíše o AV receiver, který bere v potaz počet použitých reprosoustav i akustické vlastnosti poslechového prostoru. Špičkové modely (např. Arcam AVR 30, který kromě Dolby Atmos disponuje i chytrým systémem pro korekce prostorové akustiky Dirac Live, umožňujícím eliminaci nežádoucích dozvuků a zvukových odrazů) si nastavení zkalibruje podle parametrů místnosti natolik přesně, že je iluze prostorovosti zcela dokonalá, na druhou stranu ovšem stojí opravdu hodně peněz (cca 65 tisíc, a to v ceně nejsou reproduktory, na kterých se v tomto případě rovněž nedoporučuje šetřit). Technologii Atmos ovšem podporují i některé podstatně levnější typy, např. značky Yamaha nebo Marantz. U některých z nich lze přesnou kalibraci podpořit pomocí aplikace v telefonu, s nímž se párkrát projdete místností od rohu k rohu a systém získá přesnější představu o její velikosti a uspořádání.

Druhou nutnou podmínkou je kvalitní zdroj obsahu. Pevné nosiče (včetně blu-ray) Atmos obecně nepodporují, totéž samozřejmě platí i pro nejrůznější stažený obsah z internetu. Nejjednodušší cestou, jak dostat filmy či seriály s nejlepším prostorovým zvukem do obýváku, je tudíž streaming – Netflix i Amazon Prime Video už spoustu obsahu s technologií Atmos běžně nabízejí. Jenže aby zvuk plně fungoval, chce to opravdu rychlé připojení, ideálně přes optické kabely. Audiostopa v tomto formátu má totiž při běžné délce filmu klidně několik gigabytů – a pokud není datová dálnice dostatečně průchozí, je zvuk tím prvním, co systém ořeže, aby se do přenosu vešla všechna potřebná data a promítání se nezasekávalo.

Soundbary aneb umění (skoro) nemožného

Související článek

Francouzská značka Devialet nově v pražském showroomu VOIX Premium Audio

VOIX Premium Audio, pražský showroom se špičkovým audio a video vybavením, přidává do své nabídky renomovanou francouzskou značku Devialet, jednoho z nejzajímavějších světových výrobců reproduktorových soustav a elektroniky, který od roku 2007 mění zažité představy o tom, jak mohou vypadat a hrát současné audio systémy.

Kdo nemůže nebo nechce investovat do kvalitní reprosoustavy, má ještě jednu možnost, na první pohled velmi překvapivou. Tou je soundbar – ano, vážně, ta tenká „nudle“, kterou položíme pod televizi, když nechceme, aby nám reproduktory zabíraly moc místa. Skuteční audiofilové ještě nedávno soundbary posměšně odbývali coby náhražku kvalitní techniky, jenže časy se i tady mění.

Dnešní lepší soundbary totiž rovněž využívají umělé inteligence, která umí simulovat rozsáhlejší reprosoustavy pomocí odrazů o stěny poslechového prostoru – a tímhle způsobem se pokoušejí napodobit i samotnou technologii Dolby Atmos. Někdy jsou výsledky podprůměrné, v jiných případech (Sonos Arc, B&O BeoSound Stage) zní ovšem výsledek velmi přesvědčivě. A samostatnou kapitolou je špička mezi současnými soundbary Sennheiser Ambeo, Známá německá firma se spojila s Frauhoferovým institutem (ano, to je ten vědecký ústav, kde vznikl formát MP3) a vytvořila technologii Ambeo, která Dolby Atmos dokáže prezentovat skutečně věrně. Soundbar totiž využívá nejen odrazů, ale i časových posunů jednotlivých signálů a jejich modulace. Výsledný zvuk lze směle porovnávat s prostorově náročnějšími domácími kiny, a to včetně basů, které otřesou celým obývákem.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama