foto: Shutterstock

Chytré Lipsko: jak vypadá vzorová spolupráce veřejného a soukromého sektoru?

Města chytřerozhovor 6 min čtení

Když je řeč o chytrých městech v Německu, většinou člověka napadne Berlín, Frankfurt nebo třeba Hamburk. Saské Lipsko je méně navštěvované a celkově méně nápadné, na své inteligenci ovšem pracuje podobně usilovně.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Když je řeč o chytrých městech v Německu, většinou člověka napadne Berlín, Frankfurt nebo třeba Hamburk. Saské Lipsko je méně navštěvované a celkově méně nápadné, na své inteligenci ovšem pracuje podobně usilovně.

Související článek

Pražská doprava bude stále chytřejší, tvrdí Jaromír Beránek

Kdy budeme mít v Praze aplikaci, která najde nejen tramvajové spojení, ale také nejbližší sdílená kola nebo skútry? Budou si lidé moci dobíjet elektrická auta v městské síti? A jak chytré budou nové pražské zastávky MHD? I o tom jsme si povídali s Jaromírem Beránkem z pražského zastupitelstva, který má chytrou městskou dopravu na starosti.

Zajímavé na tom je, že tu na rozdíl od mnoha jiných metropolí neřídí budování chytrých systémů samotná radnice. Do značné míry ho svěřila externí organizaci – konkrétně startupovému akcelerátoru SpinLab.

„Se startupy všeho druhu spolupracujeme už spoustu let a snad už dokážeme poznat, které z nich mohou městu přinést největší prospěch,“ vysvětluje ředitel SpinLabu Eric Weber. „Vlastní proměna Lipska v chytré město je tak v rukou firem, pro které jsou inteligentní systémy denní chleba a dokonale své práci rozumí. My to celé koordinujeme, dohlížíme na průběh projektů a staráme se o to, aby spolu všechny zúčastněné strany náležitě komunikovaly, aby nedocházelo k nedorozuměním. A nakonec jsou spokojení všichni.“

Jak taková koordinace různých subjektů vypadá v praxi?

Dobře je to vidět třeba ve veřejné dopravě. Tu v Lipsku řídí velký městský podnik – Leipziger Verkehrsbetriebe, a jeho vedení se na nás obrátilo s tím, že by dopravním systémům trochu potřebovalo zvednout inteligenci. A v rámci našeho akcelerátoru působí startup jménem IndeeWork, který se přesně na tuhle oblast specializuje. Rychle se domluvili a lidé ze startupu začali měnit lipskou dopravu k nepoznání. Hned zkraje předělali jízdní řády, aby na sebe spoje lépe navazovaly, a přejezd přes město se rázem celkem citelně zkrátil.

To je hezké, ale upřímně je to spíš úkol pro odborníka na logistiku než pro startup zaměřený na chytré technologie…

Související článek

Jak se vytváří chytrá mobilita pro 21. století?

Jak dát dohromady radnice, soukromé firmy a třeba i akademické a inovační instituce tak, aby výsledkem bylo vylepšení městské dopravy? Dá se to řešit na úrovni okresního města, ale i mezinárodních institucí. Se zástupci dvou z nich jsme si o tom povídali…

Jen počkejte, to zdaleka nebylo všechno. Další fáze toho projektu už by se bez chytrých technologií dělat nedaly. V IndeeWork třeba propojili městské semafory do inteligentního systému tak, aby se vzájemně koordinovaly a zajistily pro tramvaje co možná nejrychlejší a nejplynulejší průjezd. A následovala další fáze, ze které měl dopravní podnik rovněž velkou radost, i když cestující možná méně – inteligentní aplikace pro revizory, aby věděli, kde se ideálně v libovolnou dobu pohybovat.

Tak ta by mě v mladém věku opravdu nepotěšila. A na jakém principu funguje?

Ukázalo se, že na některých linkách se revizoři pohybují prakticky neustále a na jiných naopak chybějí, takže jim systém optimalizuje trasy na základě geolokace a zároveň podle aktuálních, v reálném čas získávaných údajů o intenzitě provozu. Funguje to spolehlivě, takže se černým pasažérům v Lipsku v poslední době opravdu moc nedaří.

To je život. V jakých dalších oblastech se startupy podílejí na budování chytrého Lipska?

Třeba městská správa elektrických sítí s úspěchem využívá služby startupu Flynex, který se zaměřuje na práci pomocí dronů. Drony hlídají pomocí speciálních kamer síť a monitorují problematická místa, kde dochází k přepětím, výpadkům a dalším problémům. Dokážou odhalit i mechanické závady, jako třeba rez na sloupech vysokého napětí nebo chybějící šrouby. Pokud nějaký problém odhalí, automaticky si poznamenají jeho souřadnice a informace rovnou odesílají na správu, která může hned na místo vyslat svoje techniky. Jinak s tím na správě nemají žádnou práci, všechno zařídí Flynex – plánování, povolení k přeletům, což je v Německu docela ožehavá záležitost, a vše ostatní.

To zní také hodně zajímavě. Máte ještě nějaký podobný příklad?

Jasně, třeba spolupráci se startupem Dashfactory. Tahle firma vyvinula kamerový systém pro jízdní kola – kamera je integrovaná v zadním světle a snímá prostor za kolem. Právě v něm se v městském prostředí rodí většina dopravních nehod, kterých jsou cyklisté součástí – zpravidla se jim v hustém provozu nedokáže vyhnout předjíždějící auto nebo řidič nezvládne dobrzdit. Kamery Dashfactory snímají prostor ve smyčce, protože na záznamu stačí pár klíčových minut, a do záznamu se automaticky ukládají geografické souřadnice, takže slouží jako regulérní důkaz pro případné řízení s pojišťovnou. Město systém používá ve své síti sdílených kol. Nejenže tím cyklistům pomáhá, ale navíc sbírá velká data o místech častých nehod, což samozřejmě pomáhá v dopravním plánování, vymezování cyklopruhů a podobně.

Související článek

Blinkee.city: Pro sdílené skútry je v Praze pořád místa dost

Sdílené elektrické skútry? Těch už je v Praze víc než dost, napadlo by člověka při procházce centrem. Jenže Tereza Veselá a Jan Kanta, mladá partnerská i podnikatelská dvojice, to vidí jinak. Právě oni stojí za zdejší pobočkou firmy Blinkee, která v pražských ulicích začala nabízet skútry letos na jaře.

Jakým způsobem se tyhle projekty rozjíždějí v praxi? Kdo je iniciátorem – město a městské organizace, soukromé startupy nebo vy jako koordinátoři?

Původní iniciativa většinou vychází od města nebo velkých městských firem typu zmíněného dopravního podniku Leipziger Verkehrsbetriebe – oni samozřejmě nejlépe vědí, co potřebují. My se jim pak snažíme vybrat optimálního partnera z našeho portfolia. Ale není to vyloženě pravidlo, klidně může s nápadem přijít i startup, třeba v případě, že nějakou službu provozují někde jinde a mají pocit, že by se to Lipsku mohlo hodit. My neustále komunikujeme s oběma stranami a víme, na koho se obrátit, takže se staráme o to, aby podobné nápady dorážely ke správným očím a uším. A také na základě zkušeností dokážeme poradit, zda mají šanci na úspěch.

A co obnáší ta role koordinátora, když už se spolupráce rozjede? Nebo se v téhle fázi už stahujete ze scény a další dění se vás netýká?

Většinou na scéně zůstáváme, přeje si to hlavně město. Působíme jako konzultanti a moderátoři; když se vyskytne nějaký problém, snažíme se řídit debatu obou stran tak, aby co nejrychleji dospěli k nějakému řešení. Často je naším úkolem i hlídat, zda práce postupují podle plánu a časového harmonogramu. V mnohých případech časový plán vytváříme, protože na základě zkušeností máme jasnou představu o tom, jak rychle je možné poptávané práce stihnout, aniž by se to uspěchalo. A také hlídáme, aby se firmy vešly do stanoveného rozpočtu. Podle mě se jedná o ideální model spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Do jaké míry je budování chytrého Lipska závislé na aktuální politické orientaci radnice? Panují mezi stranami zásadní rozdíly, nebo se v zásadní rovině shodují, že je smart city potřebná věc, a dokážou spolupracovat nebo na sebe kontinuálně navázat?

Související článek

Jak oživit lokální ekonomiku? Projekt rozdá občanům města milion ve virtuální měně

Systém Corrency, který se účastnil hackathonu Hack the Crisis pro chytrá anticovidová řešení, získal podporu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Ve zkušebním provozu chce rozdat bezmála milion korun občanům pilotního města ve formě jednorázové měny corrent. Podpoří jimi občany, kulturní organizace, obchodníky a řemeslníky.

Pochopitelně je nutné počítat s tím, že různé strany mají různé priority – třeba pro Zelené je hlavním cílem ochrana životního prostředí, zatímco konzervativci kladou větší důraz na podporu podnikání. Ale v základních zásadách se shodují, nikdo nezpochybňuje, že moderní digitální technologie do současného města patří, všechny velké strany mají budování smart city v programu. My sami jsme ovšem zcela apolitičtí, je nám celkem jedno, jaká strana sedí na radnici, důležité je, aby měli představitelé města jasné cíle a byli ochotní ke komunikaci.

Celé to zní jako model, který by mohl fungovat leckde jinde. Když teď opustíme samotné Lipsko, spolupracujete na nějaké širší úrovni s dalšími městy, institucemi nebo organizacemi?

Jistě, úzce spolupracujeme s Evropským inovačním a technologickým institutem neboli EIT. Kontakty máme i na mezinárodní organizaci PowerHUB, která dělá v zásadě něco podobného jako my, ovšem na mezinárodní úrovni – pokud vím, tak spoustu projektů provozuje i v Česku (o těchto dvou organizacích si na Světě chytře můžete přečíst zde, pozn. autora rozhovoru). Co se týče komplexního řízení smart city, soustředíme se teď hlavně na Lipsko, ale kdyby byl o naše koordinační služby zájem jinde, bránit se určitě nebudeme.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama