Foto: iStockphoto.com

Čína to nevzdá. Proč Huawei ze sítí českých operátorů jen tak nezmizí?

Firmy chytřekomentář 7 a více min čtení

Podle zpráv z médií to působí, že čínský telekomunikační a technologický gigant Huawei je škodná, kterou je potřeba vyhnat z lesa. Loni před ním a další čínskou firmou ZTE varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), některé státy ho vyřadily z dodávek pro telekomunikační sítě a Američané z Huawei udělali jednu z karet v obchodní válce, kterou s Čínou s různou mírou intenzity vedou. Realita je ale oproti politické hře o poznání jiná, jak ve svém komentáři píše Ondřej Malý.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Podle zpráv z médií to působí, že čínský telekomunikační a technologický gigant Huawei je škodná, kterou je potřeba vyhnat z lesa. Loni před ním a další čínskou firmou ZTE varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), některé státy ho vyřadily z dodávek pro telekomunikační sítě a Američané z Huawei udělali jednu z karet v obchodní válce, kterou s Čínou s různou mírou intenzity vedou. Realita je ale oproti politické hře o poznání jiná, jak ve svém komentáři píše Ondřej Malý.

Související článek

Co se nám líbí? Dvanáct digitálních radostí Česka podle redaktorů Světa chytře

Co se nám v redakci Světa chytře líbí chytře digitálního? Co často používáme a pokaždé z toho máme radost? Žádné složité rozbory, čistě subjektivní dojem každého z nás. A tady máte výsledek.

Huawei se trochu tváří, jako by se ho všechno to dění vlastně ani netýkalo. A to i přesto, že zrovna hrozící zákaz dodávek od amerických firem by pocítil extrémně především v té části svého byznysu, která se týká spotřební elektroniky a mobilních telefonů. Společnost deklaruje, že její příjmy vzrostly oproti loňsku bezmála o čtvrtinu a prodeje chytrých telefonů o více než čtvrtinu. Celosvětově pak už uzavřela šedesát kontraktů na dodávky prvků pro 5G sítě a vyskladnila do světa 400 tisíc aktivních antén pro 5G sítě. Z toho kolem tří set tisíc poté, co ji Američané dali na „Seznam subjektů“ (Entity List), což je seznam firem, kterým mají americké firmy zákaz dodávat jakékoli technologie bez vládou vydané licence.

Amerika vyklidila pole. Teď jí chybí know-how

V reakci na americké tažení proti Huawei zahájila firma PR ofenzívu. Její zakladatel a ředitel Žen Čeng-fej začal pravidelně dávat rozhovory a zvát západní novináře do Šen-čenu a do Šanghaje. Produkty, před kterými západní instituce varují, označil za „tak dobré, že se toho americká vláda bojí“. A víceméně mluvil pravdu. Huawei, tedy společnost, která ještě před dvaceti lety prakticky nic neznamenala, je na trhu jedničkou hlavně proto, že její produkty patří mezi to nejlepší, co si mohou operátoři koupit.

Proč tomu tak je, na to je dobré podívat se do historie. Růst Huawei je totiž mimo jiné zrcadlovým odrazem pádu amerických dodavatelů telekomunikačního hardwaru, jejichž jména už dnes veřejnost dávno zapomněla. Je to i důvod, proč Amerika bitvu proti čínskému telekomunikačnímu obru prohrává. Nemá žádné vlastní firmy, které by mohly Huawei či ZTE nahradit. To je základní rozdíl třeba proti vojenským nákupům.

Spojené státy přitom byly v telekomunikacích naprostou špičkou desítky let, koneckonců i telefon vynalezl Američan (narozený ve Skotsku) Alexander Graham Bell. Když vystoupil na měsíční povrch Neil Armstrong, obraz a zvuk v přímém přenosu přenášely z Měsíce na Zemi technologie od společnosti Motorola. První hovor z mobilního telefonu provedl Martin Cooper – zaměstnanec Motoroly – z prototypu telefonu DynaTAC od Motoroly. Monopolní AT&T zaměstnával svého času ve výzkumu tisíce lidí a v legendárním vývojovém centru Bell Laboratories vznikaly stovky nových patentů ročně. Ale to je hluboká minulost.

Po rozdělení AT&T v 80. letech se Bell Labs osamostatnily a v 90. letech vznikl Lucent, v Kanadě se rozvinula jako jeden z největších dodavatelů telekomunikační infrastruktury firma Nortel Networks. Žádná z těchto firem už neexistuje nebo jejich pohrobci už nevyrábí telekomunikační hardware, takže i američtí operátoři se musejí spoléhat na dodávky evropské Nokie a Ericssonu a případně korejského Samsungu.

Související článek

„Nechat si zavádět 5G od Číny je pro Západ nepřijatelné riziko,“ říká australský analytik

Australan Alex Joske ví o vlivu Číny na jiné země své. Jako analytik pracuje v Australském institutu pro strategickou politiku, který podpořil zákaz přístupu Huawei na australský trh. Čínský gigant se ho následně pokusil prostřednictvím masivní reklamní kampaně zničit. V našem rozhovoru si i na základě této zkušenosti nebral ani trochu servítky, co se čínského vlivu na Západě týče.

Lucent byl v roce 1999 největším výrobcem telekomunikačních technologií na světě, měl přes 150 tisíc zaměstnanců a bezmála čtyřicet miliard tržeb. O tři roky a jednu dot.com bublinu později už měl tržby jenom čtvrtinové. Neprohrál ani tak s lepší konkurencí, jako kvůli špatným rozhodnutím vlastního managementu, který se zaměřil na to, aby uspokojil každé čtvrtletí burzovní analytiky, a tím nafoukl cenu svých akcií, než na to, aby zůstal konkurenceschopný. Lucent začal masivně nakupovat menší společnosti, ale také vymyslel způsob, jak dále uměle navyšovat příjmy – půjčoval peníze malým telekomunikačním firmám, které si za ně nakupovaly jeho telekomunikační vybavení.

Toto „letadlo“ mohlo fungovat jen do doby, dokud tyto menší firmy vydělávaly. Právě jejich bankroty odstartovaly nejen pád Lucentu, ale i vyšetřování federálních úřadů, vyhazovy ředitelů a snižování nákladů – a to v Americe první dekády tohoto století oblíbeným způsobem, tedy outsourcingem výroby do Číny. Firmě nepomohlo ani to, že se soustředila na dodávky americkým operátorům, kteří využívali vzájemně nekompatibilní technologie TDMA a CDMA, zatímco drtivá většina ostatního světa používala standard GSM. Američané prostě nevěřili, že celosvětovým standardem se nakonec stane neamerická technologie (GSM je standard vyvinutý v Evropě a na jeho používání se dohodly evropské země už v roce 1987). Což, jak dnes víme, byla velká chyba. Lucent tak nedokázal globálně expandovat. Snížily se i jeho výdaje na výzkum a vývoj, a nakonec byl pohlcen francouzským Alcatelem v roce 2006. O deset let později obě firmy skončily v náručí finské Nokie.

To samé potkalo Motorolu, dalšího velkého amerického telekomunikačního výrobce. Ještě v první dekádě tohoto století měla vybavení od ní i celá řada českých menších operátorů, kteří stavěli optiku. Firma se přetahovala s Nokií o pozici světové jedničky v množství prodaných telefonů. O pár let později a po příchodu iPhonu a tisíců čínských a korejských telefonů s Androidem už po ní neštěkl pes. Její divizi telekomunikační infrastruktury opět koupila Nokia Siemens – v roce 2011.

Největší firemní bankrot v dějinách Kanady

Kanadský Nortel, který svého času představoval třetinu hodnoty všech firem obchodovaných na torontské burze, prošel skoro stejným příběhem. Vsadil na špatné standardy, špatné technologie a pouze na severoamerický trh, zatímco globální trh GSM zanedbal. Ztratil důvěru svých zákazníků, nepřicházel s novými produkty, a tak v roce 2009 požádal o ochranu před věřiteli, což znamenalo historicky největší firemní bankrot v dějinách Kanady a postupný rozprodej firmy.

Související článek

„Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci,“ říká Michal Pěchouček, špička české kybernetiky

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipuluje prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. „Může vámi dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice,“ říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

Cenné portfolio asi šesti tisíc patentů koupilo konsorcium technologických firem kolem Applu a Microsoftu za 4,5 miliardy dolarů, postupně se asi dvou tisíc zbavilo ve prospěch členských společností a zbylé čtyři tisíce patentů převedlo na společnost RPX. Analýzu pádu Nortelu od týmu kolem Jonathana Calofa z Ottawské univerzity mohu jenom doporučit jako zajímavý vhled do toho, co se stalo špatně.

Americké firmy tak kompletně zmizely z odvětví, kterému dominovaly ještě před třiceti lety. Všechno, co zbylo, jsou části jejich patentových portfolií, značky, které se třeba Nokii vyplatí zachovat (jako jsou Bell Labs), a exponáty v muzeích.

Amerika je nyní v telekomunikacích v pozici subdodavatele, a obchodní válka vyvolaná prezidentem Trumpem tak místní firmy dost zásadně zasáhla a postihovat bude i nadále. Obchod s Huawei tvořil pro jeho americké dodavatele asi jedenáct miliard dolarů ročně. Pět měsíců poté, co Trumpova administrativa zakázala obchodní kontakty s Huawei, pak zákaz zmírnila a nyní povolení dodávat Huawei prodlužuje co tři měsíce. Američtí dodavatelé tak trpí značnou nejistotou.

Technologické firmy a jejich právníci se podle agentury Bloomberg setkávají s představiteli vlády a snaží se jim vysvětlit, že zákaz obchodování s jednou z největších telekomunikačních firem na světě jim notně kazí byznys. Firmy jako Broadcom a Micron, které patří mezi velké dodavatele Huawei, byly dost pesimistické v předpovědích pro akcionáře a uváděly právě americko-čínskou obchodní válku jako jeden z důvodů, proč jim možná neporostou tržby tak, jak předpokládaly. Totéž učinila už v květnu firma Qorvo, což je výrobce řešení pro bezdrátovou konektivitu, pro kterou je Huawei zdrojem asi patnácti procent jejích ročních příjmů.

Jak řekl agentuře Bloomberg Robert Atkinson z think tanku ITIF: „Pokud zákaz neuspěje v likvidaci Huawei, výsledkem bude snížení tržního podílu USA v celé řadě technologických oborů, což americké konkurenceschopnosti nepomůže a poškodí ji to.“ A měl pravdu. Poučení pro Huawei a řadu dalších společností z americké politiky je jasné – americké firmy nemusejí být zrovna spolehlivý obchodní partner, takže je dobré poohlédnout se po dodavatelích jinde. Jak řekl agentuře AP Bengt Nordström ze švédské výzkumné společnosti North Stream, Huawei „má strategii úplné nezávislosti na americké technologii. A v mnoha oblastech už nezávislí jsou“.

Související článek

Včely nezabíjí a telefon vám zůstane. Technologie 5G – mýty a realita

Technologie 5G. Převratná novinka, na kterou čeká celý svět, ale také něco jako pověstná paní Columbová – všichni o ní mluví, ale v Česku ji (skoro) nikdo nikdy neviděl. A jak bývá mýtickým bytostem vlastní, víří kolem ní spousta neověřených zpráv a pověr… Podívali jsme se na to, co je a co není pravda.

Bez Googlu to půjde ztuha

Největším problémem tak zůstává závislost na Androidu, respektive službách Googlu, které jsou naprosto zásadní pro prodej jakéhokoli telefonu s Androidem na Západě. Bez aplikací, jako je YouTube nebo GooglePlay, si nikdo telefon nekoupí, což by znamenalo pro Huawei velkou ránu, a naopak by posílilo Samsung a menší čínské výrobce, na které se americká vláda nezaměřila. Samotný Huawei nedávno přiznal, že nejistota kolem možného zákazu spolupráce s Googlem je pro něj potenciálně velký průšvih. A i když mu roste množství prodaných telefonů, daleko výraznější je růst na domácím čínském trhu než v západních zemích, což odráží obavy spotřebitelů z toho, jak se nakonec americká vláda rozhodne.

Další zásadní dodavatel pro čínské společnosti je britský designér procesorů Arm, kterého vlastní japonský technologický obr Softbank. Na jeho architektuře běží prakticky všechny dnes běžně vyráběné procesory pro mobilní zařízení. Arm se nejdříve podřídil americkému embargu na Huawei, koncem října ale po analýze „zjistil“, že jeho design, na němž staví své procesory i společnost HiSilicon, již vlastní Huawei, neobsahuje žádné americké prvky, takže pod zákaz obchodování s Huawei nespadá. Nicméně čínské firmy už se snaží některé vyvíjené procesory založit na open source architektuře RISC-V. Vývoj této architektury řídí nadace, ve které patří významné čínské firmy mezi platinové či zlaté členy. Výsledkem amerického snažení tak je menší byznys pro americké firmy – a zčásti i oslabení některých evropských firem, jako je Arm – a posílení čínských, případně japonských a korejských dodavatelů Huawei.

To, že se Huawei zatím vypořádává se snahami americké vlády vcelku dobře, ukazuje i poslední report společnosti Dell’Oro Group, která analyzuje telekomunikační trh. Podle zprávy se v první polovině letošního roku mírně zvýšil podíl Huawei na trhu na 28,1 % z 27,7 % na konci roku 2018. Dvojkou je Nokia s 15,7 % a trojkou Ericsson s 13,1 %. Dell’Oro zahrnuje do reportu celý trh telekomunikačních technologií, takže nepostihuje, že někteří výrobci jsou významnější v konkrétních segmentech (například Ericsson je daleko silnější v oblasti technologií pro jádro telekomunikační sítě). Technologie od Huawei už dávno není nejlevnější – jak potvrzují i čeští operátoři –, ale je v řadě případů v poměru ceny, výkonu a návazných služeb vysoce konkurenceschopná, takže nakonec to u řady operátorů v tendrech vyhraje. Ukazuje to i další report od společnosti GlobalData z letošního června, kde analytici zkoumali telekomunikační vybavení od pětice velkých dodavatelů (Huawei, Nokia Ericsson, ZTE a Samsung). Huawei označili za lídra, protože má celkově nejsilnější pozici.

Související článek

Demonstranti v Hongkongu ničí věže na rozpoznávání tváře a snaží se zmást kamery

Protivládní protesty v Hongkongu už trvají několik týdnů. Jejich součástí se stal i boj proti všudypřítomným policejním kamerám s technologií na rozpoznávání tváří, které dokáží zjistit identitu protestujících.

Huawei jí nedosáhl pouze podporou od čínského státu, i když ta se bezpochyby také hodila (telekomunikační gigant mimo jiné získal velmi levně půdu, na které postavil své výzkumné centrum v Tung-kuanu, ale i řadu výzkumných grantů od vlády). Společnost investuje významně do výzkumu a vývoje, a to dlouhodobě. Loni to bylo v přepočtu 15 miliard dolarů, což je více, než kolik na stejný účel dali jeho hlavní konkurenti dohromady. Výsledky jsou vidět – podle srovnání společnosti IPlytics Huawei pro sítě páté generace vlastní největší množství tzv. standardních esenciálních patentů. To jsou patenty, bez kterých nelze vytvářet produkty pro 5G a navíc byly přijaté konsorciem 3GPP, které vyvíjí 5G standardizaci a finální specifikaci. Zároveň z Huawei míří na standardizační setkání největší počet pracovníků. Sluší se samozřejmě říci, že podle jiných srovnání mají stále náskok evropské společnosti, především Ericsson, pokud se vezme v úvahu kvalita patentů, jak ukazuje například analýza právní kanceláře Bird & Bird.

Dá se tak říci, že rok trvající intenzivní „boj proti Huawei“ má zatím dva hlavní výsledky – nezmenšenou pozici čínské společnosti na globálním trhu a výrazné zrychlení změn v dodavatelském řetězci Huawei směrem k domácím společnostem a s tím korespondující vysoce pravděpodobné snížení významu amerických dodavatelů.

Jak si Huawei ochočil Česko

Jak je na tom Huawei v Česku? Firma je tu přítomná už někdy od roku 2004, kdy dodávala ještě tehdy státnímu Českému Telecomu v oblasti pevných sítí DSL. Zkušenosti s tím, že Huawei nabízí vcelku spolehlivá zařízení za dobrou cenu, pomohly čínské firmě v získání dalších zakázek a k tomu, že pro české operátory stavěla sítě třetí generace v letech 2008 až 2010 a poté i LTE sítí po roce 2014.

V současné době mají Vodafone a T-Mobile postavenou rádiovou část sítě na Huawei (O2, respektive CETIN, na Nokia Networks). V době, kdy se LTE sítě stavěly (kolem let 2013 a 2014), se čínský dodavatel výrazně prosazoval cenou, protože chtěl obsadit v Evropě nové trhy, což se mu podařilo. To už nyní tolik neplatí, protože je technologicky na srovnatelné či v řadě věcí na lepší úrovni než konkurenční Nokia či Ericsson. Velcí evropští operátoři pak rozhodnutí, kterého dodavatele zvolit, dělají na vyšší než na národní úrovni. I proto má pro českou realitu, kde jsou dva ze tří operátorů součástí nadnárodních skupin, významnou váhu rozhodnutí Německa, které odmítlo vyřadit jakéhokoli dodavatele z budoucí výstavby sítí, a Británie, která směřuje k témuž.

Huawei je navíc velmi silné v dodávkách pro sítě postavené na frekvencích 3,4 až 3,8 GHz, kde Česko už polovinu kmitočtů mezi 3,6 a 3,8 GHz přidělilo v roce 2017 (spektrum získali O2, Vodafone a Poda, každý 40 MHz a Nordic Telecom 80 MHz), a druhou, dolní polovinu pásma plánuje přidělit v aukci, jež proběhne příští rok. Toto pásmo, které EU už i menší městam jako „základní pásmo pro 5G“, si podobně vyhodnotili i čínští výrobci, kteří do výzkumu a vývoje zařízení pracujících na těchto frekvencích vložili nemalé peníze; výsledkem pak bylo, že příslušné technologie měli dříve a ve větší kvalitě než konkurence. Navíc pro operátora je velmi výhodné mít vysílače všech generací mobilní sítě od jednoho výrobce, což opět nahrává do značné míry Huawei (zvláště u zmíněných dvou velkých operátorů, kteří s ním spolupracují už léta). „Testovali jsme různé dodavatele, ale buď to neměli v portfoliu, nebo to neuměli tak dobře. Huawei nabídl nejlepší poměr ceny a výkonu,“ uvedl zástupce jednoho z operátorů.

A to je obecně to, co si na Huawei chválí operátoři dlouhodobě – občas není nejlevnější, ale často nabízí stejně dobré či kvalitnější technologie a má i rychlou uživatelskou podporu, což je v tomto byznysu velmi důležité. V Česku dosah čínských firem nekončí u velkých mobilních operátorů – tradičně jsou Huawei a ZTE v Česku silní i v optických sítích GPON, které jsou tu především doménou menších lokálních a regionálních firem. Tady je důvod ale jiný než aktivita samotné firmy (koneckonců s malými operátory se lokální pobočka Huawei baví přes prostředníky). Menší čeští operátoři jsou naprostí mistři v tom, jak získat vybavení za dobrou cenu, takže v mnoha případech šlo o nákupy přímo z Číny od místních prodejců, kteří se tak zbavují různých přebytků či skladových zásob velkých telekomunikačních společností (což neznamená, že jde o méně kvalitní či méně funkční kusy). Význam lokálních operátorů pro české zákazníky není možné podceňovat. I díky nim jsou v Česku i menší města, kde má většina domácností možnost pořídit si vysoce kvalitní a rychlé připojení k internetu.

Související článek

„Stejně jako má každý v bytě vodovod, měl by mít i optický kabel,“ říká Martin Adam z T-Mobile

„Čau lidi, mám pro vás dobrou zprávu – naše krásná země se na žebříčku složitosti stavebního řízení propracovala na skvělé 156. místo, což znamená, že jsme předehnali Pásmo Gazy a dotahujeme se na Uruguay. Naše ministryně na tom prostě mákla.“

Je tak vysoce nepravděpodobné, že by Huawei z českých sítí v dohledné době zmizel přirozenou cestou, i když je samozřejmě možné, že se do jeho přítomnosti vloží bezpečnostní aspekty. Na druhou stranu klíčové evropské země k omezení přítomnosti čínských výrobců neprovedly žádné konkrétní kroky, takže se to příliš čekat nedá. Navíc proti omezení počtu dodavatelů telekomunikačních technologií o čínské firmy velmi důsledně lobbovali v zahraničí operátoři všech velikostí, kteří si přejí zachování vyšší konkurence hlavně v rádiové části sítě, se kterou jsou největší náklady.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama